Článek
Hana přijela do Hurghady poprvé jako turistka, stejně jako stovky dalších Češek každý rok. Lákalo ji celoroční slunce i teplé Rudé moře a večeře za zlomek českých cen jí dodávaly pocit, že se tu dá konečně volně dýchat. Místo si zamilovala natolik, že se začala pravidelně vracet. Když jí pak doma zemřel manžel, napadlo ji pořídit si v Hurghadě byt na stáří. Prostorný byt o 90 metrech čtverečních se dvěma balkony kousek od moře ji vyšel na 600 000 korun. „Vím, že si tu můžu dovolit jít na kávu, na pivo i na jídlo,“ říká Hana. „V Čechách by mi na to důchod rozhodně nestačil.“ Do rodné země se už příliš vracet nepotřebuje a momentálně v novém domově dokončuje hostinský pokoj. Její dcery i kamarádky se prý už těší na první návštěvy.
Hana není jedinou Češkou, která se rozhodla pro takovou změnu. České důchodkyně v Egyptě tvoří pevnou komunitu s vlastními oblíbenými hospodami a sousedskými vztahy. Jejich současný život se finančně nedá srovnat s podmínkami, které měly doma. Například Eva z Mostu vyměnila drahý podnájem v paneláku za bydlení u Rudého moře.
„Tady krásně vyjdu a můžu si dojít na pivko i si všechno koupit,“ pochvaluje si Eva. „V Čechách zaplatím nájem a pak už musím přemýšlet, co dál, protože se pořád zdražuje.“ Hurghada má ovšem i svou odvrácenou tvář, o které se v cestovatelských skupinách na Facebooku mluví mnohem opatrněji.
Jak funguje love hunting a první kontakt v letovisku
Na pláži, u bazénu nebo za hotelovým pultem sedává mladý muž, který přesně ví, co dělá. Podá pití, s úsměvem se zeptá, odkud turistka pochází, nebo jí ochotně podrží tašku. Druhý den je tam znovu a třetí den ji už osloví jménem. Reportérka Adéla Knapová strávila v Hurghadě pro Reflex delší čas a osobně mluvila s více než devatenácti Čechy a Češkami. Tamní atmosféru přirovnala k cukrovému sirupu.
„Zdejší všudypřítomná hlasitá mužská vyznání obdivu jsou jako cukrový sirup — když je ho příliš, začne vás pálit hrdlo a máte co dělat, aby se vám neudělalo špatně.“
Realitní makléřka Jitka Švaříčková, která v Hurghadě trvale žije, vídá podobné výjevy pravidelně. Mladý Egypťan doprovázející výrazně starší Evropanku není v této lokalitě ničím neobvyklým. „Ta žena by mohla být kolikrát ne maminkou, ale třeba i babičkou toho mladého chlapce,“ uvedla v pořadu 168 hodin. Zároveň však dodává, že zájem místních mužů o starší Evropanky nevyplývá z přitažlivosti věku, ale z finančních důvodů, za kterými stojí velmi konkrétní ekonomická logika.
Sociolog Karel Černý z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy je specialista na Blízký východ a v tomto chování vidí jasný ekonomický tlak. „Náklady na věno pro nevěstu rostou obrovským způsobem a mladí muži na to nejsou schopni našetřit. Rostou i náklady na svatbu jako takovou.“ Aby si egyptský mladík mohl vzít místní dívku, musí její rodině vyplatit věno, jehož výše v posledních letech prudce stoupá. Turistka z Evropy se tak pro něj stává dočasným bankovním řešením, které mu pomůže tento závazek splatit, než se následně obrátí ke své pravé životní partnerce.
Plážový inženýr a romantika jako dobře nacvičená práce
Mezi ženami, které do Egypta jezdí opakovaně, koluje zkratka MMD vycházející z anglického spojení My Mohamed is Different (Můj Mohamed je jiný). Vyjadřuje víru, že zrovna ten jejich partner je jiný, výjimečný a upřímný. Češka, která takovým vztahem sama prošla a svou zkušenost popsala pro server Flowee, tento stav nazývá doslova virovou nákazou. Začátky jsou podle jejích slov „jako přes kopírák.“ Přijedete na pobytovou dovolenou a zakoukáte se do animátora, číšníka nebo plavčíka, tedy do muže, kterého místní žargon označuje jako plážového inženýra. On umí pár slov anglicky a velmi dobře ví, jak postupovat. Vypráví o vysoké škole, kterou sice vystudoval, ale kvůli skromným poměrům své rodiny nemá jinou cestu než práci v turistickém průmyslu. Vy se pak najednou stáváte jeho vstupenkou do lepšího života.
Celý kolotoč se rychle roztočí. Jedna dovolená nestačí, takže přijíždíte znovu a znovu. Za pronájem bytu, kde spolu během delších pobytů bydlíte, platíte vy a stejně tak hradíte i společné jídlo. Tu a tam přivezete dárek, protože se mu právě rozbil telefon nebo by si moc přál nové tenisky. Všechno se děje pozvolna v atmosféře lásky, která se zdá být naprosto skutečná. „Máte to, co chtějí: evropský původ, na jejich poměry nadité konto, snahu zaslepené láskou pomoci a milujete jejich syna,“ vystihuje zkušenost, která přesně odpovídá desítkám podobných příběhů.
Vztahová koučka a realitní agentka Vera Adel žije v Hurghadě 20 let a tento vzorec zná velmi zblízka. „Bez sexu jsou i několik let a na dovolené pak zažijí sedmý div světa,“ říká o ženách, které do Egypta přijíždějí za citovým dobrodružstvím. Podobných příkladů není málo. Karolína, sedmašedesátiletá seniorka, se na sociální síti svěřila se situací, která ji zjevně znepokojuje, ale ze které si zatím nedovolí vyvodit jasný závěr. Její egyptský přítel je o 40 let mladší a stále mluví o svatbě. „Já jsem mu řekla, že svůj byt musím dát dětem, takže co by měl ze svatby se starší ženou? Do Česka ho zjevně nepustí a jeho angličtina je slabá,“ přemítá nahlas a naivně doufá, že za zájmem mladíka není nic jiného než upřímné city.
Rizika orfi smlouvy a falešná iluze manželství
Protože v Egyptě nesmí nesezdaný pár sdílet hotelový pokoj ani společný byt bez rizika konfliktu s místními zákony, existuje pro tyto situace zvláštní řešení nazývané orfi. Jedná se o neoficiální sňatek uzavíraný mimo standardní matriční evidenci pouze pro místní praktické účely. České velvyslanectví v Káhiře na svých stránkách srozumitelně uvádí, že tzv. orfi sňatek, který není registrován egyptskými matričními úřady, není v ČR uznáván. Pro turistku je to sice jen bezvýznamný cár papíru, který v ní přesto budí pocit závazku, i když v České republice nemá vůbec žádnou právní váhu.
Zkušenosti žen, které orfi podepsaly, jsou velmi výmluvné. Jedna z turistek se ve facebookové skupině věnované Egyptu svěřila s tím, co následovalo krátce po uzavření sňatku. „Po podpisu orfi to vše začalo. Maminka nemocné srdce, bratr studuje v Rusku, proto mu posílá peníze, chce koupit auto na práci, oblečení a abych platila pronájem bytu, když přijedu, benzin… Dá se někde zjistit, jestli má už někde jinou ženu?“ Tato poslední otázka v sobě nese celou tragédii dané situace.
Jiné ženy v podobných skupinách dokonce vystavují fotky svého egyptského přítele s prosbou, jestli ho někdo z ostatních nezná. Vera Adel to komentuje. „To už je úplné zoufalství, pokud někdo na facebooku vystaví fotku svého přítele, zda ho jiné ženy nepoznají a zda se mu dá věřit, nebo je to podvodník. Tam už je to celé založené na nedůvěře, podezírání.“
Sňatkové podvody a příběhy se špatným koncem
Příběhy, které se v egyptských letoviscích odehrávají, nejsou jen o malých částkách a rozbité romantice. Sedmašedesátiletá Jaroslava, jejíž případ zdokumentovala Česká televize v pořadu 168 hodin, představuje jeden z osudů ukazujících, jak daleko může celá věc zajít. Na dovolené se seznámila s Egypťanem mladším o 35 let. Zpočátku dostávala krásné zprávy i telefonáty, později spolu pobývali v apartmánu a nakonec padlo rozhodnutí prodat byt v Železné Rudě a koupit nový přímo v Egyptě. Peníze mladíkovi poslala s důvěrou, že apartmán nechá zapsat na její jméno. To se však nestalo. „Když jsem se vrátila a miláček mě odvedl do bytu, byl už napsán na jeho jméno,“ vzpomíná Jaroslava. Po bytu následovalo auto a poté peníze na léčbu jeho matky, která však, jak se později ukázalo, žádné zdravotní potíže neměla. „Uložili ji do postele. Pak jsem zjistila, že vůbec nebyla nemocná,“ dodává. Celkem vydala 3 miliony korun. Když jí peníze došly, Egypťan se začal stranit. Nakonec vyšlo najevo, že měl doma manželku se třemi dětmi, které celou dobu živil z peněz starší Češky. Té pak nezbylo ani na letenku domů.
Jana, třicátnice ze stejného pořadu, zažila o něco mírnější verzi podobného scénáře. Po několika letech vztahu na dálku přišla žádost o 250 000 korun na české vízum, aby mohl její partner přijet za ní. Jana peníze skutečně poslala, ale místo víza jí od něj dorazila zpráva. „Je konec, oženil jsem se tady a peníze od tebe už žádné nemám, takže ti nic nevrátím. Za ty, které zbyly, jsem se oženil.“ Janě nakonec pomohlo, že do poznámky k bankovní platbě napsala slovo půjčka, díky čemuž velkou část svých prostředků u egyptského soudu úspěšně vysoudila zpět.
„To, co oni probudí v nás Evropankách, to nám naši Evropané nedávají. Je to tak silné, že každá žena zapomene, má růžové brýle a zapomene přemýšlet rozumem. Myslí jenom srdíčkem,“ popsala Jaroslava, proč to s ní zašlo tak daleko. Vera Adel to ze své letité praxe potvrzuje a dodává, jak se tón komunikace změní, jakmile turistka začne platit. „Náhle se začínají dít takové věci, jako že ztratí kreditní kartu anebo onemocní blízký člen rodiny.“
Právní pomoc a detektivní služby pro oběti podvodů
Tento fenomén je v Egyptě natolik rozšířený, že vznikla právní a detektivní agentura EPI International, která se přímo specializuje na oběti sňatkových podvodů. Její klientelu tvoří v drtivé většině evropské ženy. Na svém webu agentura otevřeně uvádí, že „Pomůžeme vám vymoci zpět maximum z peněz, o které jste přišli.“ Zároveň připomíná, že velký věkový rozdíl i odlišné náboženské a kulturní zázemí v manželství většinou nefunguje, a každá žena by si proto měla egyptského partnera před jakýmkoli finančním krokem pečlivě prověřit.
Prověřování však většinou přichází příliš pozdě. Vztah se buduje pomalu v prostředí dovolené, kde je člověk uvolněný a citlivý na pozornost a daleko od svého obvyklého způsobu uvažování. Virus MMD, jak ho pojmenovaly ženy s touto zkušeností, způsobuje, že rozum ustupuje a žena je ochotná platit byt, posílat peníze a věřit vymyšleným historkám o nemocných příbuzných. „Je jen třeba si uvědomit, že z manželství s mužem ze zcela jiné kultury jen těžko vyjdete jako vítězka,“ uzavírala svou zkušenost Češka, které se nakonec podařilo z takového vztahu odejít.
Co obnáší legální sňatek s Egypťanem a vízum do Evropy
Velvyslanectví zároveň upozorňuje na to, co sňatek s egyptským občanem ve skutečnosti obnáší. Vedle neoficiálního orfi existuje také řádné občanské manželství uzavírané na egyptském ministerstvu spravedlnosti. I zde však platí podmínka, která mnohé Češky překvapí. Egyptské předpisy totiž vyžadují, aby cizinec uzavírající sňatek byl věřící, přičemž jsou přijatelná pouze křesťanství, islám nebo judaismus. Ateistka si egyptského muže legálně vzít nesmí. Cestou nejmenšího odporu se tak mnohé ženy uchylují k přijetí islámu, protože muslimkou se lze stát za pár minut, zatímco příprava ke křtu by trvala i půl roku.
Velvyslanectví také uvádí, že některá manželství mohou být ze strany egyptských státních občanů uzavírána účelově s cílem emigrovat do Evropy. To je ostatně vedle věna druhý velký motiv, který za mnoha podobnými vztahy stojí. Jde o získání víza do schengenského prostoru a tak se tato vidina vznáší nad vztahem jako příslib budoucnosti, který však často nikdy nepřijde.
Hurghada bude i nadále místem, kam tisíce Češek přijedou za sluncem, levným životem a chvílí, kdy nemusí přemýšlet, co bude dál. Část z nich tam zanechá i své srdce. Některé se pak vrátí s otázkou, jak se mohlo stát, že z levné dovolené zbyl nakonec prázdný účet, prodaný byt a zpráva v aplikaci WhatsApp, ve které stojí, že je konec. Odpověď není složitá, jen přichází, jak už to v těchto příbězích bývá, téměř vždy pozdě.
