Jeden z nejtalentovanějších Čechů Petr Novák: Láska ke krásné herečce a alkohol ho dovedly k smrti

V polovině roku 1965 nahrál Petr Novák s kapelou George & Beatovens doma na kotoučový magnetofon Sonet Duo skladbu „Já budu chodit po špičkách“. Právě držel v rukou vstupenku ke slávě, aniž by to tehdy tušil. Rodák z Prahy, narozený 6. září 1945, se k průlomu dostal ve dvaceti. Nahrávku předal manželům Černým, kteří tehdy moderovali legendární hitparádu „Dvanáct na houpačce“, a přestože skladba nevyšla na žádném singlu, vydržela v žebříčku patnáct týdnů.

Legendární hudební publicista Jiří Černý později vzpomínal na první setkání s mladým zpěvákem: „Hubeného, bledého Petra Nováka a pár jeho spoluhráčů mi jednou přivedl domů můj synovec. Už předtím mi ale Pavel Bobek vyprávěl, že slyšel skupinu George & Beatovens snad někde na plese a že prý výborně zpívali písničky od The Beatles. Jal jsem se hochy přesvědčovat, že by měli zpívat česky.“ Když Novák Černému pustil své první nahrávky, zaznělo také „Povídej“ a „Dětský oči“. Černý tehdy nechal skladby poslechnout i Pavla Sedláčka, který je nadšeně zhodnotil: „Člověče, to je ono! Ti frázujou líp než Olympic!“

Petr Novák byl hudebním samoukem, což činilo jeho umění o to autentičtějším. Jeho současníci tvrdili, že měl obrovský přirozený talent, přičemž do jeho rozvíjení nevkládal přehnanou energii – vše mu prostě šlo. Původně o kariéře zpěváka nepřemýšlel vůbec. Vyzkoušel hereckou dráhu, hlásil se na DAMU a působil v divadle Maringotky pod vedením Zuzany Kočové, nakonec však byl odmítnut. Své herectví se pak snažil zúročit během pódiových prezentací svých písní, kde často vkleče nebo vleže prožíval každý tón skladeb, často se zkříženýma rukama na prsou.

Kapelu George & Beatovens založil v roce 1963 jako reakci na liverpoolský merseybeat. Původní název The Beatles musel být velmi rychle změněn, klíčem k novému názvu byla přesmyčka přezdívky mladého bubeníka Jiřího Jiráska a největšího Novákova oblíbence ze skladatelů klasické hudby – Ludwiga van Beethovena. Kapelou postupně prošlo zhruba třicet hudebníků, z těch známějších Luboš Andršt, Zdeněk Juračka nebo Vladimír Mišík.

Nejsilnější období Petra Nováka bezpochyby představují šedesátá léta, kdy společně s textařem Ivem Plickou vytvořil nesmrtelné hity jako „Klaunova zpověď“, „Náhrobní kámen“, „Povídej“ nebo „Já budu chodit po špičkách“. Plickovy texty zprvu působily naivně romanticky, postupně však temněly a prohlubovaly svou tematiku. Píseň „Den štěstí“ se dokonce stala symbolem srpnové okupace v roce 1968, což mělo pro Nováka dramatické následky.

Singl musel projít mnoha úpravami kvůli střelbě z kulometů, která se na nahrávce nacházela, a nakonec byl zcela stažen z prodeje. Soudruzi nepustili Nováka téměř deset let na televizní obrazovku a zpěvák přišel o svého nejbližšího spolupracovníka Plicku. „Upadl jsem v nemilost, též jsem si neuměl dávat pozor na pusu a každou chvíli jsem byl na koberečku kvůli nějakému textu. Nutili mě, abych ho upravil či nějak pozměnil. Někdy jsem to udělal, někdy se mi do toho nechtělo, ale hlavně mi vadily intriky. Petrovi soustavně našeptávali, že by pro něj měl psát někdo jiný,“ vysvětlil později Plicka pro magazín Rock & All.

Novákova povaha se do těchto situací vždy promítala. Byl něžný a laskavý, zároveň však rebel. Ne ten, který by se pral nebo rozbíjel hospody, ale ten, který si uměl stát za svým bez ohledu na to, co si myslí společnost nebo totalitní režim. Roku 1969 při Bratislavské lyře vyhlásil minutu ticha za upáleného Jana Palacha. Miloval The Beatles a díky své povaze i schopnosti empatie mu lidé věřili i mnohdy naivní texty, které zpíval.

V roce 1984 se Petr Novák oženil se svou velkou láskou, o sedm let mladší Evou Jakoubkovou, jednou z nejkrásnějších českých hereček té doby. Po dvou letech vztahu se vzali a působili, jako by k sobě patřili odjakživa. Nejvíce je však spojoval alkohol, kterému oba s oblibou holdovali. Milostný život však mezi nimi prakticky neexistoval. „Jednou se nám Petr zmínil, že přes rok a půl spolu neměli sex, čímž nám úplně vyrazil dech. Nechápali jsme to,“ prozradil Novákův dlouholetý parťák z kapely Karel Kahovec.

Po třech letech se manželé rozvedli, ale šlo pouze o rozvod naoko. Důvodem bylo, že Petr vlastnil ještě jeden byt v centru Prahy a hrozilo, že mu ho komunisté seberou. Ve skutečném vztahu Nováka s Jakoubkovou a jejich způsobu života se nic nezměnilo, jen spolu žili bez papíru. Zatímco Novák se rád napil, Jakoubková ke svým problémům s alkoholem přidala i pletky s narkotiky, dostala vyhazov z divadla, nabídky na filmy nepřicházely a Novák musel vše financovat sám.

Jako úspěšný autor velkých hitů inkasoval Novák už za hluboké totality vysoké tantiémy, podle spoluhráčů z nich ročně dostával zhruba milion korun. Jeho typický den vypadal tak, že vstal kolem desáté a rovnou zamířil do oblíbené hospůdky, kde trávil celý den až do večera. Byl tak velkorysý a důvěřivý, že kdokoliv ho požádal o půjčku, bez váhání mu ji dal a neřešil, kdy mu ji vrátí. Lepili se na něj různí příživníci, které neodmítal. „Když chtěl někdo půjčit, vždycky mu vyhověl. A když mu někdo prachy nevrátil, mávl rukou se slovy, že v životě už přišel o víc,“ vzpomínal Karel Kahovec. Sám zpěvák chodil pořád v jednom oblečení, peníze potřeboval jenom na to pití.

Kvůli své naivitě přišel Petr Novák dokonce i o chalupu. Seznámil se s člověkem, který mu nabídl, že zprostředkuje prodej jeho chalupy v ceně několika milionů. Byli domluveni, že až ji prodá a přijdou mu peníze na účet, dá je Petrovi. Ten člověk chalupu prodal, zmizel a Novák nedostal nic. „Petr nám pak vysvětloval, že mu dal zplnomocnění k dohodě o prodeji chalupy a věřil, že prachy dostane. Po tom ‚kamarádovi‘ se slehla zem. Řekl jsem Petrovi, že ho naložím do auta a zajedeme k novému majiteli, aby nám ukázal kupní smlouvu, že je naděje dostat prachy zpátky. Odpověděl mi, že tam tedy někoho pošle, ale teď to řešit nebudeme, že má na stole šampáňo. Dodal zase, že už přišel o víc. Nezájem,“ uvedl Karel Kahovec.

Prakticky celý život měl Novák vleklé potíže s přijímáním potravy, které se stále stupňovaly. Jeho jídlem k snídani bylo pivo, k obědu pivo a k večeři taktéž. Kromě obrovského množství alkoholu se na jeho zdravotním stavu podepsala také dlouhodobá nechuť k jídlu. V polovině devadesátých let měl na svých sto devadesát centimetrů těžko uvěřitelných šedesát kilogramů, takže když ho po jednom z koncertů Karel Kahovec radostně objal, zlomil mu omylem žebra.

Vrávoravá a těžkopádná chůze byla také příčinou pádu ze schodů a zlomeniny nohy v krčku. Ve výčtu zdravotních problémů nechyběla ani vážná autonehoda z roku 1974, při které málem přišel o nohu. Poslední velké veřejné vystoupení si odbyl v srpnu 1996 na pódiu legendárního trutnovského festivalu, pak si ještě rok chodil do svého oblíbeného staroměstského baru U radnice vypít pravidelného panáka a přečíst noviny.

V posledním roce života byl Novák fyzicky velmi zesláblý, ale ještě plánoval nové nahrávky s textařem Pavlem Vrbou. Definitivní tečku udělala zástava srdce 19. srpna 1997, k níž podle dobových zpráv přispěly dlouhodobé excesy s alkoholem a kouřením.

Jeho zdravotní potíže byly dlouhodobé. Kombinace téměř nulového příjmu jídla a velkého množství alkoholu ho přivedla k extrémnímu podvážení a častým úrazům. Herečka Eva Jakoubková, jeho manželka a životní partnerka, zemřela o osm let později v roce 2005 ve věku 53 let. Dodnes zůstává nejasné, kdo pobírá autorské tantiémy za Novákovy písně, protože ani on, ani Eva neměli děti ani blízké příbuzné.

Píseň „Klaunova zpověď“ z roku 1967 jakoby dokázala předpovědět osud tohoto beatmena: „Po celý svůj život rozdával jsem smích, měl jsem rád lidi a žil jsem pro potlesk. A snad jsem taky, snad taky trochu zpych, přesto bych rozdal všechno, co jen mám. Však nemám nic, mně zbyl jenom stesk, tak běžte všichni pryč, já chci umřít sám.“

To podstatné vzniklo v druhé polovině šedesátých let v tandemu Novák a Plicka. Repertoár drží pohromadě i po desetiletích a nestojí jen na hitech. Právě méně hrané skladby nejlépe ukazují, že Novák byl nejen emotivní zpěvák, ale i silná autorská osobnost a jeden z pilířů domácího bigbítu.

Zdroje:

novinky.cz, ireport.cz, zeny.iprima.cz, atlas.centrum.cz

musicserver.cz, musicserver.cz