Článek
„Že jsem několikrát klečela i pod stolem, snad ani říkat nemusím,“ napsala Marika Sörösová ve své knize Z tajného deníčku Mariky S. aneb Karel Gott je jen jeden. „Jindy to vypadalo jako v Hitchcockově hororu. Gott přichází s nožem v ruce do koupelny. Tam spatří dívku. Nůž mu najednou padá na zem a on okamžitě tasí svoji přirozenou zbraň.“
Pro publikum byl Karel Gott uhlazeným mužem v obleku, který rozdával úsměvy a působil dojmem dokonalého profesionála. Vzpomínkách žen se ale objevuje jako partner spontánní, odvážný a někdy i hravě provokativní. Rozdíl mezi jeho veřejným obrazem a osobním životem ho provázel celý život. To, co později popsala Marika, však mělo své kořeny už o mnoho let dříve.
Karel Gott a vztahy v době normalizace
Soukromý život Karla Gotta se odehrával v prostředí, kde se veřejně mluvilo hlavně o práci, rodině a úspěších. V Československu sedmdesátých a osmdesátých let byla jeho pověst velkého milovníka „otevřeným tajemstvím“, ale oficiální média se intimnějším tématům vyhýbala.
O jeho životě se psalo rozdílně. Doma působil zdrženlivě, v zahraničí byl líčen jako muž, který fascinuje svým osobním kouzlem. Zpěvák sám k této oblasti přistupoval zdrženlivě, intimní podrobnosti nikdy veřejně nerozebíral a v autobiografii to znovu potvrdil: „O intimních detailech jsem ale nikdy nemluvil a ani mluvit nebudu,“ napsal.
Dlouholetá partnerka Alice Kovácsová
První vážnější a zároveň nejdéle trvající vztah navázal Gott už v 70. letech. Tehdy do jeho života vstoupila Alice Kovácsová, černovlasá Slovenka maďarského původu. Bylo jí sedmnáct, když si odhodlaně sehnala jeho telefonní číslo a zavolala mu domů. Sebevědomě ho pozvala na bábovku a on její nabídku překvapivě přijal.
Z jejich prvního setkání nakonec vzešel vztah, který s občasnými přestávkami pokračoval více než tři desetiletí a přetrval až do doby, kdy se Karel Gott oženil s Ivanou. Alice si už od začátku uvědomovala, že Karel Gott nebyl mužem jediné ženy, a přesto od něj nikdy neodešla. Byla jiná než ostatní. Netlačila ho do závazků, nepokládala mu otázky, které by vyvolávaly spory, a nedělala žárlivé scény. I tím se odlišovala od žen, které jeho životem jen procházely. Gott s odstupem času ocenil právě tuto její schopnost dát mu volnost: „Alice se nikdy neptala, kde jsem byl a s kým. Neslyšel jsem od ní jedinou výčitku.“
Právě tolerance a nadhled z ní udělaly výjimečnou partnerku. Byla s ním v okamžicích blízkosti, ale i při dlouhých rozhovorech, které mu poskytovaly oporu a jistotu. Nešlo jen o fyzickou přitažlivost, ale i o pocit důvěry, že se na ni může spolehnout. Tyto chvíle pro něj měly stejnou hodnotu jako společně prožité noci. Sama Alice to později vystihla slovy: „Byli jsme spiklenci slasti.“
Vztah pokračoval i tehdy, když se Alice provdala za Ondřeje Havelku, a dokonce i v době, kdy měl Gott jiné známosti. Oba si dokázali vytvořit vlastní prostor, který trval až do jeho manželství s Ivanou. Společně si dokonce drželi utajený byt, kam měli přístup jen oni dva. Tajné schůzky pokračovaly, dokud do nich nezasáhla právě Ivana Gottová, která vztah ukončila. Alice se s rozchodem vyrovnávala velmi těžce a dlouho ho oplakávala. I po letech ale říkala, že se s Karlem cítí být svázaná navždy.
Paralelní vztahy během 70. a 80. let
Zatímco Alice zůstávala Gottovou nejstálejší partnerkou, v sedmdesátých a osmdesátých letech se v jeho životě objevovaly další ženy. Některé zůstaly jen krátkou epizodou, jiné ve vzpomínkách Karla i jejich vlastních přece jen zanechaly výraznější stopu.
Jitka Svobodová sama popsala jejich soužití slovy: „Milovali jsme se i několikrát za noc. Není tím, kdo si se ženou lehne vždycky jenom do postele. I místnosti jsme střídali. Karel je romantik. Při sexu ale ne.“
Vzpomínky dalších partnerek, shrnuté v knihách a rozhovorech, často zmiňují jeho pozornost, smysl pro detail a neokázalý humor. Vznikl tak pestrý obraz muže, který se pohyboval v širokém okruhu známých i náhodných známostí, a přesto dokázal v ženách zanechávat trvalý dojem. Opakovalo se jedno – vzpomínaly na něj s obdivem a dodávaly, že mu mladí kluci mohli ledacos závidět.
Marika Sörösová a vztah plný vášně
Přestože vztah s Alicí zůstával nejpevnějším bodem jeho soukromého života, objevovaly se vedle něj i další ženy. V druhé polovině devadesátých let do Gottova života vstoupila Marika Sörösová. Mladá Slovenka s maďarskými kořeny tehdy žila v Berlíně, kde pracovala jako au-pair a navštěvovala jazykovou školu. V roce 1997 se objevila na jeho koncertě, který jí změnil život. „Jakmile ji uviděl v publiku, chtěl se s ní seznámit. Měl za to, že se jedná o německou fanynku,“ píše Michaela Remešová. Když se ukázalo, že je Slovenka, byl příjemně překvapen. Pozval ji na večeři a brzy i do Prahy; Marika pozvání přijala, i když měla v Německu stálého partnera.
Jejich vztah probíhal převážně ve vile na Bertramce, kde spolu trávili většinu společného času. Marika své zážitky později popsala v knihách Tři roky s idolem a Z tajného deníčku Mariky S., kde otevřeně líčí i intimní chvíle: „Vylákal mě na dovolené na terasu a milovali jsme se tam před očima turistů. Bylo to bizarní, ale zároveň vzrušující.“
Po rozchodu Marice věnoval dům na Karlíku a luxusní vůz značky Mercedes-Benz. Vztah s Alicí Kovácsovou však pokračoval i nadále.
Manželství Karla Gotta s Ivanou
Soukromý život Karla Gotta, v němž Alice Kovácsová dlouhodobě zůstávala nejstálejší partnerkou, se na počátku 21. století proměnil s příchodem Ivany. Byla to partnerka, která dokázala přijmout jeho minulost a současně postavit pevný rámec pro rodinný život.
Vzali se v roce 2008 v Las Vegas a společně vychovávali dcery Charlottu a Nelly. Ivana, nejprve zdravotní sestra, později produkční, stála po jeho boku v osobním i pracovním životě. Pomáhala mu s přípravou koncertů, starala se o klid doma a chránila rodinu před tlakem, který život se slavným umělcem přinášel.
Když přišly zdravotní potíže, stála při něm a provázela ho do posledních chvil. Po jeho smrti v roce 2019 se zasadila o to, aby jeho jméno a tvorba nezmizely z povědomí, pomohla dotáhnout k vydání autobiografii Má cesta za štěstím, podílela se na výstavách a dohlížela na vydávání nahrávek. I díky ní se dnes na Gotta nevzpomíná jen skrze hity, ale i skrze pečlivě sepsaný „poslední rozhovor se sebou samým“, který kniha představuje.
Ženy jako inspirace
Ať už měl po svém boku stálou partnerku, nebo procházel kratšími románky, ženy pro něj představovaly nepřehlédnutelnou inspiraci. V autobiografii Má cesta za štěstím sám napsal: „Vždyť byly mým hnacím motorem, zpíval jsem hlavně kvůli nim a pro ně.“
Jeho písně tuto roli žen jasně odrážejí. Balady i slavné hity jako Oči sněhem zaváté, Lady Carneval nebo Když muž se ženou snídá vycházely z jeho osobních prožitků. Jak připomíná kniha Příběhy skryté za písněmi Karla Gotta, mnohé skladby vznikly pod vlivem konkrétních vztahů. Lady Carneval dodnes představuje hravou a smyslnou polohu jeho tvorby, zatímco balady z osmdesátých let ukazují spíše melancholičtější náladu, spojenou s ne vždy šťastnými zkušenostmi v soukromí.
Ženy byly přítomné i na jeho koncertech. Často si některou vybral přímo z publika, přizval ji na pódium nebo věnoval píseň určité fanynce. Podle jeho kolegyň šlo zpravidla o dívky, které „zářily na celý sál.“ Gott uměl vyvolat dojem, že zpívá právě pro ně, a i díky tomu zůstával jeho kontakt s publikem tak silný.
Obraz svůdníka podporoval také německý tisk, zejména deník Bild, který pravidelně psal o jeho údajných tisících partnerkách a označoval ho za „mezinárodního playboye“. Gott sám podobné spekulace komentoval s humorem: „Tři tisíce? Je to nesmysl! Musel jsem přece mezitím také zpívat.“
Na zpěvákovu tvorbu upozorňovaly i jeho partnerky. Marika Sörösová přiznávala, že v některých písních poznávala odraz citů, které spolu sdíleli. Alice Kovácsová zase říkala, že v jeho zpěvu cítila blízkost, která vycházela z jejich dlouhých rozhovorů a společně trávených chvil. Tyto zkušenosti se pak přirozeně promítaly do písní, a proto působily na posluchače tak silně.
Vzpomínky milenek na Karla Gotta
Milenky nebyly jen epizodou jeho života, patřily k jeho osobnosti i hudbě. Mnohé balady a známé písně vznikaly v době, kdy prožíval konkrétní vztahy a citové tlaky, a právě osobní zkušenost jim dávala sílu.
Po jeho smrti 1. října 2019 se k vztahům vracely bývalé partnerky i přátelé: Marika Sörösová mluvila o romantickém muži, Jitka Svobodová připomněla intenzitu a Alice Kovácsová zdůraznila schopnost vést dlouhodobý vztah bez konfliktů: „Byl romantik, který dokázal ženy fascinovat svou slávou i osobním přístupem.“
Zdroje: www.instagram.com, novinky.cz, kafe.cz, denik.cz, cs.wikipedia.org, extra.cz
Knihy: Marika Sörösová – Z tajného deníčku Mariky S. aneb Karel Gott je jen jeden (2001), Marika Sörösová – Tři roky s idolem (1999), Karel Gott – Má cesta za štěstím (2021)
