Článek
Příběh Kateřiny Bradáčové začínal obyčejným dětstvím v obyčejné rodině. Jenže nic nebylo tak úplně obyčejné. Narodila se 14. ledna 1977 v Praze do rodiny kolotočářů, lidí, kteří brázdili republiku s pouťovými atrakcemi. Zajímavé bylo, že oba rodiče nesli stejné příjmení Bradáčovi, takže matka si po svatbě nemusela měnit jméno.
Katka vyrostla v netradiční rodině se dvěma sestrami z matčiny strany, přičemž každá dcera měla jiného otce. Nejmladší Lucie vedla podle Katčiných slov nejpříkladnější život. Nepila, ani nekouřila. Luciin biologický otec, který se stal Katčiným otčímem, byl velmi přísný muž. Katka se ho bála a měla před ním přirozený respekt. Připouští však, že kdyby otčím od rodiny neodešel, možná by ani nezačala brát drogy, neboť by měla strach z jeho reakce.
Liberální výchova s fatálními následky
Matka Kateřiny si pamatovala svou vlastní přísnou výchovu a rozhodla se dát svým dcerám maximum volnosti. Tento záměr se však tragicky obrátil proti nim. „Já jsem se k drogám dostala vlastně kvůli mámě,“ vysvětluje dnes osmačtyřicetiletá Kateřina podle Blesku. „Ona měla strašně přísnou výchovu, a tak mně a ségře chtěla dopřát co nejvíc volnosti.“
Tato volnost se stala osudnou pro Katčinu starší sestru, která několik měsíců žila s partnerem a začala s ním experimentovat s drogami. Když se nakonec rozešli, poslala sestru za svým bývalým přítelem pro osobní věci. Byl to právě tento moment, který změnil Katčin život navždy.
Po základní škole se Kateřina pokusila nastoupit na střední školu, zvolila si obor administrativní práce. Studia však vydržela pouhý rok, touha po finanční nezávislosti na rodině byla silnější než snaha o vzdělání. Namísto zaměstnání se však začala seznamovat s drogami.
Inspirace z knihy, která měla varovat
„Jak se to vezme. Pro mě první setkání s drogou bylo, když jsem četla knihu My děti ze stanice ZOO. Hlavní hrdinka bere drogy. Já říkám, že kdyby nebylo této knížky, tak bych možná drogy nikdy nebrala. Ta kniha mě inspirovala. Je to divný, tak kniha by měla vlastně odrazovat, ale mě ty věci odmala přitahovaly,“ svěřila se v rozhovoru pro Prima.
Kniha Christiane F. o třináctileté dívce z Berlína, která se stala závislou na heroinu a skončila v prostituci, měla mladou Kateřinu varovat. Místo toho v ní vzbudila zvědavost a fascinaci drogami. I přes svůj varovný obsah se tak kniha stala jedním z faktorů, který později ovlivnil její rozhodnutí vyzkoušet drogy, i když první fyzický kontakt s nimi přišel až později přes její sestru.
První kontakt s pervitinem
Samotné první setkání s drogou proběhlo prostřednictvím bývalého přítele Katčiny sestry. „Bývalý sestřin partner tehdy Katce nabídl první dávku. Byl to herák a já si dala jenom ze zvědavosti, co to se mnou udělá.“ Droga nebyla čistá, a tak dívka – pořád ještě ze zvědavosti – začala shánět skutečnou.
Katka později popsala své první dny s drogami: „Byly to dva dny. Já ten perník dostala přímo jehlou, ale neměla jsem z toho žádnej pocit. Tak jsem si ho dala ještě jednou. Vydala jsem se na takovou diskotékovou party. Tam jsem to ochutnala ještě jednou a zalíbilo se mi to,“ popisuje své začátky.
V šestnácti letech poprvé ochutnala pervitin a téměř okamžitě se stala závislou. Místem jejího pravidelného fetování se stal klub v pražském Ládví. „Tam toho byly tuny, co kdo chtěl. Já se dala na pervitin,“ vzpomínala Kateřina. V drogách tehdy viděla svobodu a možnost úniku od života, který jí připadal fádní a obyčejný.
První pokusy o léčbu a začátek pádu
Ani v šestnácti letech si Kateřina neuvědomovala, že se dostala do pasti závislosti. Stále si myslela, že má situaci pod kontrolou a že drogami nelze řídit život. Ve svých osmnácti letech se rozhodla pro odvykací léčbu a nastoupila do terapeutické komunity v Němčicích.
Právě sem přijela dokumentaristka Helena Třeštíková, která hledala dobrovolníka nebo dobrovolnici ochotnou hovořit před kamerou o svých problémech s drogami. Kateřina se přihlásila a s podivuhodnou otevřeností mluvila o všech negativních aspektech svého života.
Po opuštění komunity vypadala Kateřina vyléčeně a nasměrovaně na správnou cestu. Byla štíhlá, upravená a krásná jako modelka. Tehdy ještě velmi atraktivní mladá žena nebyla výrazně poznamenaná drogami. Touha po drogách však zvítězila už při cestě domů.
Matka, která mezitím začala žít s novým přítelem, Kateřinu z bytu vyhodila. Mladá žena skončila v terapeutické léčebně v Nezamyslicích, ale utekla po pár týdnech. „Bylo to silnější než já. Chtěla jsem rodinu a to všechno, ale nemohla jsem udělat nic jiného,“ vzpomíná. Vrátila se do Prahy, kde se dala dohromady s narkomanem Láďou.
Život s Láďou, její „heroinová láska“
„To byla moje první, taková heroinová láska,“ vzpomíná Kateřina na vztah s Láďou, který s ní na sklonku devadesátých let vystupoval i před kamerou. Pár mladých závislých vydělával peníze krádežemi. Postupem času je však poznali ve všech obchodech, dvojice feťáků byla k nepřehlédnutí.
„Jednou mě prodavačky zmlátily,“ vzpomíná Katka se slzami v očích na jeden z incidentů. Krádež se stávala stále obtížnější a mladá žena se musela obrátit k jiným způsobům získávání peněz.
Cesta k prostituci
Pro ženu závislou na drogách, kterou už všude znají a které se nedaří ani krást, existovala prakticky jen jedna cesta, jak přijít k penězům, a to prostitucí. „Jo, začala jsem šlapat. Láďa ode mě nejdřív peníze bral, ale pak jsem se mu zprotivila a nechal mě,“ popisuje Blesk Katčin přechod k prostituci.
Kateřina si vybudovala svou klientelu, většinou šlo o opilce po zavírací hodině v restauracích kolem Národního divadla. Přespávala ve squatech, ve vagonech nebo přímo na ulici. Prodělala také lesbický vztah a její život se stával stále chaotičtějším.
„Nakonec mě chytly játra, mohla jsem opravdu umřít, a tak jsem se začala léčit,“ vzpomíná Kateřina. Ani tento pokus o léčbu nevydržela, po úlevě začala brát drogy znovu.
Setkání s Romanem
„To už jsem chodila s Romanem, poznali jsme se v jednom nabořeném bytě v Karlíně. Vařila jsem tam péčko a on mě uviděl s baňkou,“ popisuje Blesk jejich setkání. Roman požádal o dávku a od té doby začali žít spolu. Katku uchvátil především tím, že „byl to první chlap, který mě nebil a nedovolil to ani jiným“.
S Romanem žila ve squatu spolu s dalšími závislými. V roce 2007 Kateřina otěhotněla. Roman vždy tvrdil, že „nebere“, ale realita byla jiná. Když poprvé dostala chuť na kyselé zelí, pomyslela si, že je možná těhotná, ale kolotoč fetování jí tuto myšlenku rychle vymazal z hlavy.
„Jenže pak jsem začala zvracet každý den, a už to bylo jasné,“ vzpomíná. Kateřina se pokusila vzchopit a uniknout drogám. Začala chodit k lékařům a byla i na sonografii, kde poprvé uviděla obrysy miminka ve svém břiše a slyšela tlukot jeho srdíčka.
Tragické těhotenství
„Ale pak mi jeden doktor řekl, že když přestanu v těhotenství brát drogy, tak si sama vyvolám potrat, že to prý dítěti ublíží,“ omluvila si Kateřina pokračování v užívání drog i během těhotenství. Před porodem byla sice v Motole na detoxikaci, ale nevydržela abstinovat.
Dne 2. ledna 2008 se císařským řezem v Krči narodila dcerka Tereza. „Narodila se závislá, tělíčko jí kroutily křeče a musela dostávat do pusinky morfium nebo co,“ říká s pláčem Kateřina podle Blesku. Tři dny svou dcerku kojila, pak utekla. Za Romanem a drogou. Z pochopitelných důvodů nebylo možné, aby se o dítě Kateřina starala sama. Ta naštěstí zoufalou situaci pochopila, a souhlasila s tím, aby si holčičku vzala do péče její biologická babička, Katčina matka.
Život v squatu s Romanem
Kateřina s Romanem žili v obsazeném bytě kdesi u Karlova náměstí v Praze. Spolu s dalšími podobnými existencemi tam obsadili prázdný byt. Oba chodili do Drop-inu, Katka brala odvykací subutex spolu s alespoň jednou dávkou pervitinu denně. Roman měl čtyři tisíce invalidní důchod, ona dva tisíce. Sbírali měď a když se jim dařilo, vydělali i tisíc korun měsíčně.
Na pervitin potřebovali někdy tři stovky, někdy až šest set korun každý den. Něco je stál i pes Basty, kterého měli už deset let. „Každý den má svoje granule i konzervu,“ ujišťovala tehdy Kateřina, že o zvíře se starají.
Vztah s dcerou
Dcera Tereza žije u Katčiny matky, Kateřina sama byla soudem zbavena rodičovských práv. „Už jsou jí dva roky, v neděli jsme se za ní byli podívat. Chtěli jsme ji vzít na sáňky, ale ještě to neumí,“ říkala tehdy mladá žena v roce 2010 podle Blesku, pro kterou už zdánlivě nebyla cesta zpět.
Dnes je Tereze sedmnáct let a Kateřina si uvědomuje, co všechno promarnila. Vztah s dcerou zůstává komplikovaný kvůli jejímu životnímu stylu a dlouholeté závislosti.
Proměna krásné dívky v trosku
Dokumentaristka Helena Třeštíková zachytila v průběhu čtrnácti let natáčení dramatickou proměnu původně krásné mladé ženy. Ze svěží dívky, která ještě nebyla výrazně poznamenaná drogami, se stala lidská troska s prohlubujícími se vráskami, vypoulenými očima a postupně ztrácejícími zuby.
Ve svých třiatřiceti letech už vypadala ztrhaně. Její pleť zhrubla a i když se před setkáním s novináři trochu nalíčila, trhliny v pokožce na obličeji a drobné vřídky nezakryla. Dnes, v osmačtyřiceti letech, vypadá jako stařena, přestože by měla být v nejlepších letech.
Setkání s Helenou Třeštíkovou
V roce 2018, po osmi letech od posledního natáčení, se Kateřina setkala s dokumentaristkou Helenou Třeštíkovou. Jejich setkání bylo velmi emotivní, kdy ani jedna z žen neudržela slzy. „Já to dnes vidím jinak. Jsem ráda, že to tady můžu říct,“ okomentovala svůj dosavadní přístup k dokumentu v rozhovoru pro Prima, když si myslela, že jí spíše uškodil.
„Bylo mi to hrozně líto, jelikož jsem naopak viděla pozitivní reakce u lidí, kteří ti projevovali podporu,“ reagovala Třeštíková podle Primy na Katčino nepřímé omluvení.
Katčin zdravotní stav
V posledních letech kolovaly spekulace o tom, že je Kateřina těžce nemocná a že jí nezbývá mnoho času života. „Na AIDS se mě ptá každý. Já AIDS ale určitě nemám. Cirhózu jater také ještě nemám. Byly to výmysly. Beru třicet let a mám jen céčko,“ vyvrátila tyto spekulace v rozhovoru pro Expres.
Žloutenka typu C ji v životě nijak výrazně neomezuje. „Nemám žádné problémy, že by mě něco bolelo, ale zkracuje to život, to je dané. Tlačí mě orgány, to je jediná bolest,“ vysvětlila v rozhovoru pro Expres. Kvůli několika prodělaným žloutenkám dochází v posledních letech každý den pro dávky metadonu do centra pro závislé na pražskou Bulovku.
Nový začátek s Přemkem
Po Katčině boku dnes stojí nový partner, potetovaný kytarista Přemek, s nímž tvoří pár od února tohoto roku a je už dokonce zasnoubená. „Musím vzbudit přítele, on teď spí a já mu byla koupit snídani. Je kousek odsud pod mostem,“ představila reportérům Expresu svého snoubence.
„Svatbu chceme do roka a do dne. Bude v kostele,“ zasnila se nedávno Kateřina v rozhovoru pro Expres, která by na veselce ráda měla svou dceru Terezu.
Přemek své partnerce navrhl, že by se za lepším živobytím mohli přestěhovat do zahraničí. Vybírají ze zemí, kde se hovoří německy. Kateřina je rozhodnutá, že před odjezdem otočí list a novou kapitolu života začne s čistým štítem.
Touha po soukromí
„Tohle se děje pořád. Každý den si mě někdo fotí nebo natáčí a nic z toho nemám. Kdybych to před těmi lety věděla, jak to bude pak vypadat, asi bych si ten dokument rozmyslela,“ svěřila se Kateřina.
Díky sociální síti Facebook je nyní v kontaktu se svými fanoušky, kteří ji sledují a zajímají se o její osud. Na otázku, zdali dostane pozvánku na svatbu i dokumentaristka Helena Třeštíková, reagovala: „Uvidíme, ale vlastně proč ne?“ reagovala Katka.
Naděje na změnu
Kateřina má v plánu před odjezdem do zahraničí podstoupit léčbu. „Než odjedem, tak chci k panu doktorovi na interferon. Teď také hledáme substituci, nemáme žádného doktora a jsme objednaní až do Ústí. Všude mají plno,“ svěřila se se svými plány v rozhovoru pro Expres.
Přiznala také, že má v plánu jednou vydat autobiografickou knihu. Po třiceti letech života s drogami si uvědomuje, že její příběh může varovat ostatní před stejným osudem, jaký potkal ji.
