Smutný život Lubomíra Lipského: Pohřbil bratry, otce, syna i manželku

Jméno Lubomíra Lipského zná téměř každý milovník českého filmu. Mnozí si ho pamatují jako dobráckého učitele George Camela z komedie „Čtyři vraždy stačí, drahoušku“, jako klauna Cibulku ze „Šesti medvědů s Cibulkou“ nebo jako vedoucího samoobsluhy ze snímku „Ať žijí duchové!“. Za jeho laskavým úsměvem a komediálním talentem se však skrýval život plný bolestných ztrát.

Pelhřimov, malé město na Vysočině, se 19. dubna 1923 stalo rodištěm budoucí herecké legendy. Lubomír Lipský zde přišel na svět jako prvorozený syn místního cukráře Viléma, který měl na náměstí vyhlášený podnik. Sladkosti však nebyly jediným otcovým zájmem - byl také zapáleným ochotníkem a svou vášeň pro divadlo dokázal přenést na celou rodinu. „Postupně zapletl do divadelních sítí celou naši rodinu včetně babičky a nás tří bratrů. Mě, Oldřicha a Dalibora. Otec byl vedoucí a hlava rodiny, matka tou hlavou hýbala,“ vzpomínal později Lipský na své dětství.

V cukrářské rodině tak paradoxně vyrůstali budoucí umělci. Divadelní prkna se stala jejich druhým domovem, zatímco otec při práci v cukrárně nezapomínal ani na svou hereckou vášeň. To vše formovalo mladého Lubomíra i jeho bratry. Lipského bratr Oldřich se později stal uznávaným filmovým režisérem, tvůrcem mnoha oblíbených komedií jako „Limonádový Joe“, „Jáchyme, hoď ho do stroje!“ nebo „Marečku, podejte mi pero!“. Nejmladší z bratrů, Dalibor, podle Lubomíra projevoval největší herecký talent. Jeho život však skončil tragicky.

„Byl o sedm let mladší než já. A jak se později ukázalo, sedmičky hrály v jeho životě smutnou roli,“ vyprávěl Lipský o svém nejmladším bratrovi. „Dne 17. 7. 1947 ho o prázdninách při koupání v rybníku zabil blesk. Stalo se tak sedmý den v týdnu a v 17 hodin. Bratr chodil do septimy a bylo mu 17 let a 7 měsíců.“

Tato událost zasáhla mladého Lubomíra natolik, že mu zůstala v paměti po celý život. Ještě jako starý muž vzpomínal: „Víte, že se mi, čím jsem starší, nejvíc vybavují vzpomínky na brášku Borka? To byl takový můj mazlíček, o osm let mladší. Navíc se narodil 22. prosince, vánoční děťátko, které nám s bráchou rodiče nadělili pod stromeček.“

Navzdory rodinné tragédii se Lubomír Lipský vydal na cestu profesionálního herce. Po maturitě na reálném gymnáziu absolvoval osm semestrů na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, obor divadelní věda a estetika. Po válce se stal v roce 1945 členem nově založeného Divadla satiry. Zde působil až do roku 1949, kdy bylo divadlo z politických důvodů zrušeno.

V roce 1950 přešel do Městských divadel pražských, kde zůstal věrný po neuvěřitelných 65 let. Zde vytvořil řadu nezapomenutelných rolí, z nichž patrně nejvýraznější byla role v komedii „Charleyova teta“, kterou ztvárnil v pěti stovkách repríz.

Zajímavostí Lipského kariéry bylo, že již od mládí hrával role starců. Sám vzpomínal, že svého prvního „dědka“ – konkrétně Děda Vševěda – odehrál už ve dvanácti letech na školní besídce. Když pak v 38 letech ztvárnil dědu Potůčka v oblíbeném seriálu „Tři chlapi v chalupě“, nikoho to nepřekvapilo.

„Za zmínku stojí, že svůj talent na ‚dědky‘ uplatnil i v ‚Jáchymovi‘ – vedle role vrátného nadaboval také stařečka s kosou, který se Koudelkových ptá, jak to dělají, že se jim tak dobře daří,“ zaznamenala média o jeho všestranném hereckém talentu.

V roce 1983 ztratil Lipský svého otce, který zemřel náhle při sledování hokejového utkání. „Chtěl po sledování hokejového zápasu v televizi otevřít víno, vzal do ruky vývrtku, a než vytáhl špunt, zemřel,“ popisuje jeden ze zdrojů tuto událost.

O tři roky později, v říjnu 1986, přišel Lubomír o svého mladšího bratra Oldřicha, který zemřel na rakovinu žaludku během natáčení „Velké filmové loupeže“. „Byl o čtrnáct měsíců mladší než já, ale vyrůstali jsme spolu jako dvojčata. Měli jsme podobné názory na umění a humor, což nám zůstalo na celý život,“ vzpomínal Lipský na svého mladšího bratra Oldřicha, s nímž natočil řadu úspěšných filmů.

Nejhorší rána osudu však teprve měla přijít. V roce 1991, den před Silvestrem, se jeho syn Lubomír mladší, který pracoval jako filmový režisér, vydal na krátkou procházku. Domů se již nikdy nevrátil. „O pár hodin později ho našli zmrzlého. Hovořilo se o tom, že jej na horách postihl infarkt. Anebo že umrznul,“ popisují zdroje jeho záhadný skon. Bylo mu pouhých 40 let.

V roce 2003 Lipský ovdověl. Jeho manželka Věra, se kterou prožil 54 let a měl kromě syna Lubomíra také dceru Taťánu, zemřela ve věku 77 let.

Jak se Lipský vyrovnával s tolika ztrátami? Odpověď nacházel v práci. „Práce je jediný účinný lék na žal, žádné prášky tak nepomohou,“ řekl jednou. A podle tohoto motta také žil. I po smrti své matky večer odehrál představení „Charleyovy tety“.

Herec přes všechny životní tragédie zůstával aktivní až do vysokého věku. V 85 letech představil v Divadle ABC svou benefici. Hrál v pěti představeních Městských divadel pražských a šesté zkoušel. Na otázku, zda někdy chtěl s divadlem praštit, odpověděl: „Často.“ Ne však z vyčerpání či únavy, ale „z bezmocnosti, že mi to nejde.“

Jeho životní filozofii vystihuje citát, který sám rád používal: „Je lepší se opotřebovat nežli zrezivět.“ A podle tohoto motta také žil. Byl workoholikem v tom nejlepším slova smyslu.

V roce 2010 Lipského postihla mrtvice, po které se musel znovu učit chodit a mluvit. Prodělal také zápal plic a trápily ho potíže s dýcháním. Přesto stále hrál - v Divadle Na Jezerce hostoval ve hře „Charleyova teta“, v Divadle ABC exceloval v komedii „Pan Kaplan má třídu rád“, kde mohl uplatnit i své muzikantské schopnosti ve hře na pozoun.

Jeho poslední filmovou rolí byl děda Poláček ve filmu „Kameňák 4“ (2013). Lubomír Lipský zemřel 2. října 2015 ve věku 92 let. S Lubomírem Lipským odešla jedna z nejvýraznějších osobností českého divadla a filmu, herec, který si i přes všechny osobní tragédie zachoval schopnost rozdávat divákům radost a nutit je k smíchu.

Dne 19. dubna 2025 by oslavil 102. narozeniny. Vzpomínáme na tohoto výjimečného umělce s úctou a obdivem k jeho životní síle a talentu.

Zdroj: www.super.cz, www.csfd.cz, www.blesk.cz, www.super.cz, www.idnes.cz