Článek
Když jedenadvacetiletá Nomcebo Zuma, dcera bývalého jihoafrického prezidenta Jacoba Zumy, předstoupila před krále Mswatiho III. během letošního rákosového tance, rozhodl se o jejím osudu. Stala se šestnáctou ženou jednoho z posledních absolutních monarchů světa. Její příběh však není ojedinělý. V království Eswatini, dříve známém jako Svazijsko, se každý rok opakuje stejný rituál výběru nevěst.
Africký král si vybírá manželky během rákosového tance
Každoročně na konci srpna nebo začátkem září se koná Umhlanga, tradiční rákosový tanec. Během této slavnosti tisíce mladých, neprovdaných žen a dívek z celého království cestují do Ludzidzini Royal Village. Osmidenní festival představuje jednu z nejkontroverznějších tradic kontinentu.
„Mladé ženy tančí polonahé pro svého krále a každá panna nese dlouhý rákos, který pak složí, když se přiblíží ke králi,“ popisuje ceremonii jihoafrický tisk. Dívky pečlivě vybírají pouze nejdelší a nejsilnější rákosy a nesou je vysoko nad hlavami při pomalém průvodu do královského paláce.
Pokud se rákos zlomí dříve, než dívka dosáhne cíle, považuje se to za znamení, že již byla sexuálně aktivní. Všechny účastnice musí před účastí podstoupit test panenství. Tato praxe v posledních letech čelí rostoucí kritice.
Král Mswati III., který vládne od roku 1986, si během těchto ceremonií vybral většinu svých žen. V září 2005 si během rákosového tance vyhlédl sedmnáctiletou Phindile Nkambule, kterou představil jako svou třináctou snoubenku. Jen několik dní předtím zrušil zákaz sexu pro dívky mladší osmnácti let, který sám zavedl v roce 2001 kvůli boji proti HIV/AIDS. Už dva měsíce po zavedení vlastního zákazu ho však porušil, když si vzal sedmnáctiletou jako svou devátou manželku. Za toto porušení si sám udělil pokutu jednou krávou.
Rákosový tanec
Únos osmnáctileté dívky pro královský harém
Život ve královském harému vypadá zvenčí jako luxus a privilegium. Realita je však jiná. Zkušenost Lindiwe Dlamini, matky desáté královské manželky Zeny Mahlangu, odhaluje temnou stránku královské moci. Co se začalo jako obyčejný školní den, skončilo únosem, který změnil život celé rodiny.
„Naposledy jsem viděla svou osmnáctiletou dceru Zenu Mahlangu ráno 9. října loňského roku. Odvezla jsem ji do vzdělávacího centra Mlalatini, kde se připravovala na maturitní zkoušky. Řekla jsem, že si pro ni přijdu ve 4:30 odpoledne,“ vzpomíná Lindiwe Dlamini.
Když se Lindiwe ve stanovený čas vrátila, dcera nebyla nikde k nalezení. „Začala jsem panikaři. Zena nikdy nic takového neudělala – jsme si velmi blízké a vždy by mi dala vědět, kde se nachází.“
Teprve v 11 hodin večer se dozvěděla pravdu od královského pomocníka, který se zasmál, když se ho na Zenu zeptal. „Řekla jsem mu, že nebudu odpovědná za své činy, pokud ji nedostanu zpět. Znovu se zasmál. Myslím, že to považoval za prázdnou hrozbu.“
Další den přišli do jejího domu dva královští pomocníci s vysvětlením: „Řekli, že král má Zenu a zadržuje ji v královském kraalu (tradičním africkém sídle) pro ‚královské povinnosti‘. Řekla jsem jim, že pokud král chce mou dceru pro královské povinnosti, měl by se na mě nejdříve obrátit, a ne ji odvést ze školy.“
Král Mswati III
Matka bojuje u soudu za návrat dcery z královského harému
Lindiwe Dlamini se rozhodla bojovat právní cestou o návrat dcery. Podala naléhavou žádost u vysokého soudu v Mbabane o propuštění Zeny. Soudní proces se však rychle změnil v mediální cirkus s mezinárodní pozorností.
Generální prokurátor údajně pohrozil třem soudcům, aby stáhli obvinění z únosu proti dvěma královým poslům, nebo aby rezignovali. Soudci příkazu vzdorovali, ale když se případ obnovil, Zena již vykonala tradiční rituály potvrzující ji jako královskou snoubenku.
„Jakmile se dívka stane královskou snoubenkou, není právně ani kulturně cesty zpět,“ vysvětlil právní expert. Ředitel veřejné žaloby prohlásil: „Matka nemá další právní možnosti. Dcera je plnoletá a nevztahuje se na ni Úmluva OSN o právech dítěte, takže nelze podat případ k mezinárodnímu soudnímu dvoru.“
Pravidla a hierarchie v africkém královském harému
Život v královském harému řídí přísná pravidla a hierarchie. První dvě manželky svazijského krále si vybírají národní radní. Jedna musí být členkou klanu Matsebula, druhá klanu Motsa. Tyto ženy mají zvláštní funkce v rituálech a jejich synové se nikdy nemohou stát králi.
Podle tradičních pravidel získávají vybrané dívky titul liphovela - královské nevěsty. Jejich postavení se mění teprve v okamžiku, kdy počnou dítě. Teprve těhotenství je povyšuje na plnohodnotné manželky. Oficiální obřad nazývaný „Ludvendve“ - doslova sňatek s králem - se však koná až mnohem později.
Svazijská tradice vyžaduje, aby si panovník vzal ženu z každého významného klanu. Jen tak může upevnit politické vazby a zajistit loajalitu všech částí království. Polygamie proto není jen osobní volbou krále, ale nutností, která drží pohromadě celé Eswatini.
Současné manželky krále Mswatiho III a jejich děti
Dnes má král Mswati III. jedenáct žen (dvě ho trvale opustily a dvě zemřely), 39 dětí a 13 vnoučat. Každá manželka má své místo v složité hierarchii, kde pozice určuje vliv a privilegia.
Královský život však není pro všechny ženy stejný. Zatímco některé se s osudem smířily, jiné se vzepřely nebo tragicky skončily. Ne všechny dokázaly unést tlak života pod neustálou kontrolou.
Inkhosikati LaMasango, narozená jako Senteni Masango, údajně spáchala sebevraždu v dubnu 2018. V době své smrti byla týden předtím na pohřbu své sestry, zřejmě bez králova souhlasu.
Inkhosikati LaGija, původně Angel Dlamini, v květnu 2012 opustila královský komplex. Vrátila se však v roce 2018, když se zúčastnila rákosového tance.
Dvě manželky, Putsoana Hwala a Delisa Magwaza, krále opustily v roce 2004. Delisa po nevěře odešla za jihoafrickým podnikatelem, s nímž má dítě.
Jak se vybírá následník trůnu v africkém království
Žádný svazijský král nemůže určit svého nástupce. Po smrti krále rozhoduje Liqoqo, nezávislá tradiční rada, která z jeho manželek bude „velkou manželkou“ a Indlovukazi - „Slonicí“. Syn vybrané Indlovukazi se automaticky stane dalším králem.
Indlovukazi je vybrána až po smrti krále a musí být dobrého charakteru. Její charakter ovlivňuje šance jejího dítěte vystoupat na královský status. Svazijské zákony jsou v tomto ohledu přísné. Matka budoucího krále nesmí pocházet z královského rodu Dlamini a také nesmí být jednou z rituálních manželek. Pokud by tyto podmínky nesplňovala, její syn nemá na trůn nárok.
Tradiční africké ceremonie vs moderní svět
Rákosový tanec se přizpůsobuje době, aniž by ztratil svou podstatu. Před lety spávaly dívky přímo pod hvězdami na otevřeném prostranství. Dnes dostávají stany. Také už nemusí urazit kilometry pěšky s těžkými rákosy na zádech. Nákladní auta je převážejí přímo k paláci.
Technologie změnily i průběh ceremonií. Písně už nezačínají spontánně, ale ozývají se přes mikrofony. Datum konání rákosového tance se nerozšiřuje jen ústním podáním mezi vesnicemi. Dnes ho oznámí internetové stránky, Facebook, rozhlasové stanice i televizní zpravodajství.
Kritika polygamie a práv žen v Africe
Král Mswati III. slaví letos devětatřicet let na trůně. Převzal moc jako osmnáctiletý mladík a dnes je z něj šestapadesátiletý panovník, který vlastní paláce, zatímco většina jeho poddaných žije v chudobě. Zemi o 1,2 milionu obyvatel vládne dekretem, politické strany jsou zakázané a volení představitelé existují pouze v poradní funkci.
Mezinárodní pozornost přitahují nejen královské sňatky, ale i různé fámy o královských nařízeních. V květnu 2019 se po internetu šířila zpráva, že král Mswati III. údajně nařídil všem mužům v zemi vzít si nejméně dvě manželky, nebo budou čelit vězení. Vládní mluvčí Percy Simelane tuto informaci razantně vyvrátil a označil ji za „jedovatou“ a „zákeřnou“.
„Jeho Veličenstvo nevydalo žádné takové prohlášení, protože to nikdy nebyla otázka, kterou by lid vznesl,“ uvedl Simelane. Dodal, že podobné zprávy jsou „nejen urážkou monarchie a kultury Eswatini, ale hanobením novinářství“. Vláda požadovala, aby noviny svou zprávu stáhly.
Rákosový tanec byl původně vytvořen ve čtyřicátých letech za vlády Sobhuza II. jako adaptace mnohem starší ceremonie Umcwasho. V Jihoafrické republice byl tanec znovu zaveden v roce 1991 králem Goodwillem Zwelithinim jako prostředek k povzbuzení mladých zulských dívek, aby odložily sexuální aktivitu až do manželství a omezily tak možnost přenosu HIV.
Život v královském harému očima matky
Příběh Lindiwe Dlamini poskytuje vzácný pohled na emocionální náklady královské polygamie z perspektivy rodiny. „Ztráta Zeny je stejný pocit, jaký jsem měla, když zemřel její otec. Bylo to tak okamžité,“ popisuje.
„Někteří říkají, že Zenin život je jako pohádka a že bych měla být poctěna. Ale nevěřím v pohádky. Ten šťastný konec, kdy vás někdo smete z nohou, není realistický.“
„Bylo by to v pořádku, kdyby Zena byla venku, mohla zvážit své možnosti a pak se stále rozhodnout, ano, chci se vdát. Ale být odříznuta od zbytku světa, je těžké jednat nezávisle.“
Pro matku je bolestivé vidět dceru v situaci, kde „Zena potřebuje manžela, který může být jejím přítelem. Nejsem si jistá, že král - s dalšími deseti ženami - to dokáže.“
Mezinárodní reakce na africké dětské sňatky
YouTube původně klasifikoval videa z rákosových tanců jako obsah s věkovým omezením, což rozzlobilo uživatele, kteří je nahráli. Lazi Dlamini, ředitel TV Yabantu, online video produkční společnosti zaměřené na ochranu afrických hodnot, zorganizoval protesty proti Google. YouTube se později omluvil a povolil zobrazování autentických afrických tradičních videí, protože „není politikou Google omezovat nahotu v případech, kdy je kulturně nebo tradičně vhodná.“
Budoucnost afrických královských tradic a polygamie
Když letos král Mswati III. představil Nomcebo Zumu jako svou nejnovější nevěstu, vzbudilo to pozornost daleko za hranicemi Eswatini. Dcera bývalého jihoafrického prezidenta Jacoba Zumy totiž není jen další dívkou v královském harému. Pochází ze stejně složité polygamní rodiny. Její otec byl ženatý šestkrát, dnes má čtyři manželky a více než dvacet dětí.
Zumova rodina je známá svými skandály stejně jako královský dvůr. Bývalý prezident musel v roce 2018 rezignovat kvůli korupčním aférám. Jeho nová strana uMkhonto we Sizwe však ve volbách v roce 2024 získala třetí místo se 14,6 procenty hlasů. Politický comeback dokázal, že v Jižní Africe má polygamie stále své místo.
Mezitím se v Eswatini nic nemění. Každý rok se koná rákosový tanec a každý rok si může král vybrat novou nevěstu. Kritici hovoří o porušování práv žen, obhájci tradice o ochraně kulturního dědictví. Jednoduché řešení neexistuje. Zatímco politici a aktivisté vedou spory o lidských právech, pro konkrétní ženy už je často pozdě. Zena Mahlangu šla ráno do školy a večer byla královskou nevěstou. Nomcebo Zuma tančila na festivalu a stala se šestnáctou manželkou.
„Musím jen držet Zenu za ruku během toho všeho a ujistit ji, že tu jsem, kdykoli mě bude potřebovat. Musím jí slíbit, že udělám, co budu moci, abych jí pomohla,“ říká Lindiwe Dlamini. Její slova vystihují dilema mnoha rodin v království, kde králova vůle rozhoduje o osudech mladých žen. Luxusní život v paláci má svou cenu. Někdy je příliš vysoká.
