Kojení jako nepohodlný přežitek moderní doby

Umělá výživaŇadra. U mužů velký problém. U žen, dva malebné výčnělky na jinak ploché hrudi s definovanou funkcí. Když jsou příliš malá, mohou snižovat sebevědomí (teď pouze o ženách), když jsou příliš velká, mohou naopak způsobovat nepříjemné bolesti zad. Ňadra ženy by dle většiny žen měly být tak akorát. Většině mužů nevadí, že ženám občas bolí záda. Pro ženy jsou jejich ňadra zpočátku jeden z mnoha nástrojů na vábení mužů. Ve vyzrálejších letech pak přichází na řadu jejich od boha daná kojící funkce.

V roce 2020 opustilo v ČR porodnici v plně kojícím režimu 73% žen (v roce 2015 95%). V šesti měsících života dítěte kojilo pouze 30,5% rodiček (v roce 2015 37%). To je prý dle WHO zoufale málo. WHO doporučuje výlučné kojení alespoň 6 měsíců od narození a kojení s příkrmy až do dvou let věku. Tato sestupná tendence naznačuje, že tento trend (přechod od kojení k umělým výživám) bude v ČR nejspíše pokračovat. S příchodem bezpečné kojenecké výživy a uspěchané doby, se dostáváme do situace, kdy se kojení dostává tak trochu do pozadí a je přetlačováno např. čistě vábící funkcí. I když, koho chcete ještě vábit, když už máte přivábeno?

Objevuje se zcela nový význam ňader. Doba ne/vynuceného, někdy možná trochu urychleného stavu letargie ženského poprsí. Je to ale správně? A co tedy proboha mají ňadra dělat, když doslouží svému hlavnímu účelu? Měly by se pro jistotu po posledním dítěti rovnou odříznout?

Ženy objevují svá ňadra a svoji přirozenou krásu v pubertě. Mužům to trvá trochu déle, než si ženských ňader všimnou.

„Ty vole viděl jsi ty kozy?“ ptá se mě starší bratr na pláži kdesi na Makarské riviéře. S hlavou ještě stále orazítkovanou obrubníkem z přespávání na parkovišti.

Kozy? Jaké kozy? Rozhlížím se marně kolem, snažíc se zahlédnout rohatého kozorožce. Ty prevíti jsou už i na pláži?

„Jasně, že viděl. Hustý!“ odpovídám automaticky, nevšímaje si kolem procházející nahoře bez, opálené mladší verze Pamely Anderson. Kdybych nebyl takový buran a nevšímavec, mohl jsem mu odpovědět třeba takto:

„Tomu se říká ženská ňadra, která slouží primárně ke kojení lidského potomstva.“

O pár let později zjišťuji, že účast na demonstracích na téma LGBT nebudou můj pravidelný šálek čaje. Kdesi v Jizerkách se zúčastňuji lyžařského kurzu žáků soukromého gymnázia. Afterparty po večerce všemi nechvalně proslulá pod názvem flaška je v plném proudu. Flaška se točí. Kola nalitá ve skleničkách, dočasně zapůjčených z jídelny (myslím, marně si vybavuji, že to byla jen kola), teče proudem. Kola osudu jsou rozdána. Nevím, proč tu jsem. Já slušňák. Jedničkář. Jediná poznámka v žákovské. Kamarád mě sem rozespalého dotáhnul, aby měl preventivně připraveného obětního beránka, kdyby se něco provalilo.

Flaška se dotáčí. Míří na kamaráda, ten vzápětí mizí s jednou spolužačkou kdesi v komoře. Do konce této napínavé hry tam zůstávají. Další kolo. Stále nechápu, jak se dá ve flašce zvítězit. Tentokrát vyšla řada na mě. Prý mám jiné spolužačce sáhnout pod tričko na prsa a držet. Šahám a držím. V očekávání ploché hrudi nahmatávám hrbolky, které mě dokonale zaskočí a znejistí.

„Nechutný!“ oznamuji po chvíli. „Jdu si umýt ruce.“

Vybíhám z místnosti s marnou nadějí, že si nikdo nevšimnul té vybouleniny, co mám v kalhotách. Přitom na chodbě omylem srážím ramenem Magdu, naši instruktorku lyžování (zařadila mě do první skupiny, asi se jí líbím). Zalehávám ji údem, na Magdě zkrouceným do nepřirozeného úhlu.

„Běžela Magda Caňonem Srazila Banán Ramenem.“ usměju se na ni

Ani tato skvělá, z fleku vystřižená mnemotechnická pomůcka mi nepomůže v tom, abych se vyhnul prvnímu podivnému zápisu v žákovské. Kdybych tehdy tušil, o jak přirozenou a běžnou věc se jedná a že ňadra mají ženy hlavně proto, aby nasytily své hladové potomky a předaly jim kousek své imunity. Že v tom primárně není nic sexistického. Možná by se nic z toho nestalo. Moje hormony by se nevzbouřily a spolužačky prsa bych pod jejím tričkem držel dodnes.

Přiznejme si to. Většinu mužů začne zajímat, co je to kojení, až když stojí v porodnici (někdy ani tehdy ne) a se zaujetím sledují nervy drásající zápas, dramatičtější než derby, a to vyčerpávající snahu jejich choti o nakrmení nového člena rodiny. Ta obrovská radost, která nastane ve chvíli, kdy se tento akt povede. Porodní váha ukáže těch pár gramů hmotnosti navíc, k nezaplacení.

Kojení je daleko více než jen příjem potravy. Kromě nezapomenutelných okamžiků a přirozeného bondingu dochází během kojení mezi matkou a dítětem k přenosu nesmírně důležitých výživných, ale i dalších látek, které jsou pro vývoj dítěte a jeho imunitu naprosto zásadní. Bílkoviny, tuky a především složené cukry - tzv. prebiotické oligosacharidy (HMO), které se nacházejí jen a pouze v mateřském mléce a které žádnou umělou výživou nenahradíte. Kojené děti dosahují lepších výsledků v inteligenčních testech, je u nich menší pravděpodobnost nadváhy nebo obezity a menší náchylnost k cukrovce později v životě. Ženy, které kojí, mají také snížené riziko rakoviny prsu a vaječníků

Některým ženám jde kojení lépe, některým hůře. Mužům nejde vůbec, nicméně rádi do toho kecají. Stejně tak do toho často rádo kecá okolí kojící ženy. Kojící knockout dávají ženám hlášky typu:

Tyto faktory, ale i mnohé další jako např. tlak v práci nebo módní časopisy, které podporují těhotné trans ženy předělané na muže po odstranění prsou, které své děti velmi pravděpodobně v budoucnu kojit nebudou, nahrávají umělým příkrmům a předčasnému ukončení kojení. Nebo se snad dočkáme návratu profese kojné, která zanikla ke sklonku 20. století?

Na druhé straně třeba zvítězí zdravé ženské sebevědomí. Překoná několik kritických okamžiků, které mohou během kojení nastat. Případně si ženy nechají poradit od nějaké té laktační poradkyně nebo spolu-kojící kamarádky. Na nás, na mužích, je pak především to, abychom naše milované polovičky podporovali, stáli při nich a snažili se od nich případné negativní šumy z okolí odklonit, aby měly svůj kojící klid.

Kdybych byl laktační poradkyně, řeknu:

„Kojte dítě do té doby, dokud o kojení samo stojí.“ (klidně až do druhých zoubků)

Protože jsem muž a nemám ňadra, která jsou tak akorát, tak řeknu:

„Jak to mám vědět? Nikdy jsem nekojil.“

Kojení – WikiSkripta

https://www.who.int/health-topics/breastfeeding

The role of olfactory cues in lactation onset (solen.cz)

A History of Infant Feeding - PMC (nih.gov)

Breastfeeding Difficulties and Risk for Early Breastfeeding Cessation - PMC (nih.gov)

Jak dlouho kojit? Kdy přestat kojit a jak kojení ukončit? (jak-na-kojeni.cz)