Hlavní obsah
Cestování

Stane se Bulharsko levnější alternativou drahého Chorvatska?

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Christo Anestev, Pixabay

Dovolená v Chorvatsku se stává díky inflaci a nástupu eura nechtěně luxusním, téměř karibským zážitkem. Co tedy dát pro jednou šanci zemi, na kterou jsme kdysi zanevřeli? Bulharsku?

Článek

Čas letních prázdnin se neúprosně blíží. Nemůžeme se už dočkat, až sluníčku opět nabídneme ke spálení naše zimou vybledlá těla. Až se zase ponoříme do toho blahodárného, protiatopického 3,5% salinického roztoku jménem moře. Zavazadlový prostor našich kombíků a rakví je znovu naplněn k prasknutí těmi nejpotřebnějšími věcmi (včetně penálů s kružítky). Zavařujeme tataráky a naklepáváme řízky na cestu. Zbývá už jen jediné. Vyrazit. Jenže, kam?

Naše milované Chorvatsko nám vinou inflace a přechodem na euro „mírně“ zdražilo. Tímto krokem tak možná překročilo pomyslnou červenou čáru vyznačující zbytečný luxus. Tím, že si ruce budeme muset ušpinit od nenáviděného eura, ale i nechutnou drahotou, se kterou se navíc potkáváme i doma. Naše tradiční dovolená v Chorvatsku za rozumnou cenu, se tak už nejspíš definitivně změnila v pobyt v luxusním resortu, kam budou jezdit jen vyvolení. Někteří z nás proto nervózně přešlapují na místě a netuší, co si počít. Tak to zase vybalíme a zůstaneme pro tentokrát doma? Že bychom se letos přece jen spokojili s Mácháčem nebo Rozkoší? Nebo je někde v Evropě nějaké to Chorvatsko numero duo, jen s jiným názvem, nižšími cenami, ale podobně úžasnými podmínkami?

Dovolenou v Egyptě kvůli žralokůmhořícím lodím raději vynecháme. Na severu v Královci je i v létě zima. V Itálii doznívají ještě záplavy. Na jih za Dubrovník se odváží jedině Fotr na tripu. Zbývá nám tedy jediná možnost. Bulharsko. Závan socialismu z této destinace již vyprchal. Potvrzují to rostoucí čísla návštěv českých turistů dle cestovních kanceláří z posledních let. Pokusíme se ho nejprve najít na mapě a pak si položíme zásadní otázku. Dá se do Bulharska dojet autem?

Foto: Mapy.cz, Seznam.cz, a.s., 2023 a další

1700 km z Prahy do Burgasu je podobná vzdálenost jako z Královce do Paříže. Jakýsi Pasha Otrovski kdysi prohlásil, že tuto vzdálenost ujede hravě na kole. Jeho kolo mu však ještě na území Česka kdosi ukradl a on tak tuto legendární cestu nikdy nedokončil.

Dá se do Bulharska dojet autem?

Do auta naložíte všechno. Respektive téměř všechno. To se o letadle v žádném případě říct nedá. Navíc je v letadle, po nějaké době s dětmi, zatraceně málo místa a nelze zde tak snadno praktikovat protibrečící vynucené vystupovací pauzy. Pro rozlehlejší rodinu, jakou jsme my, je tak cestování letadlem až tou úplně poslední možností. Až za cestou autobusem a koňským spřežením. Plán trasy do Bulharska ukazuje ale nekompromisní vzdálenost téměř 1700km a k tomu dokonce překročení časového pásma. Varianta dovozu po vlastní ose tímto bohužel odpadá.

Po opravdu dlouhém přemlouvání vítězí nákup zlevněných letenek s odletem z Katowic. Pouhé dvě hodiny ve vzduchu bychom snad mohli nějak přežít. Jako bonus pro děti, dobrodružná cesta nočním vlakem a minibusem. Posuneme se o pár probdělých, velmi nervózních hodin v čase. Zde se jen krátce pozastavíme nad tím, jak může být někdo tak bláhový a hloupý, že si sebou do letadla vezme penál s kružítkem. Nemůžete se ale zlobit na někoho, kdo je zvyklý tahat autem kde co. Situace velmi obdobná nedávnému extempore jednoho fotbalisty v Číně.

Naštěstí se vše s úsměvem na rtech vysvětluje. Dcera onen nástroj neměla v plánu použít na nic jiného než na pár pěkných v Bulharsku narýsovaných kružnic. Rozhodně s ním nechtěla přepadat a unášet letadlo nízkonákladové společnosti. Díky bohu není zatčena, jen se trochu mračí, protože je jí kružítko zabaveno. To putuje do speciálního obalu, dále do jakési kovové neprůstřelné schránky a do zavazadlového prostoru letadla. S ujištěním, že svoje kružítko určitě ještě někdy uvidí, opouštíme povrch zemský a letíme.

Někdo letí s cestovkou, někdo na blind. My si rezervujeme, asi jako většina lidí, pouze ubytování a pronájem auta. Stejně jako lze nalézt levné letenky, dá se najít i zázračně levný pronájem auta. To se ovšem netýká pronájmu dětských autosedaček. Letecké společnosti však jejich transport často dotují a je obvykle zdarma. Naše zavazadla tvoří tedy kromě dvou čistě příručních baťůžků a pěti vrstev oblečení, které máme navlečené na sobě, pouze autosedačky. Nicméně razíme pravidlo, že to co si člověk neveze sebou, může si vždycky koupit na dovolené, za rozumnou cenu samozřejmě, a nemusí si pak kupovat zbytečné lapače prachu. S čím méně prádlem tam, s tím více suvenýry zpátky.

Bulharovi v autopůjčovně zamítavě kývám na jeho velkorysou nabídku pojistit si auto o částku čtyřikrát přesahující cenu zapůjčení. Ukazuje se ale, že je nějaký zabedněný a neustále se mi ten drahý křáp snaží vnutit. Nakonec nemáme, kvůli absenci kreditní karty, na výběr, pokud nechceme jít pěšky.

Stal se zázrak.Varna. Jsme na místě! Jdeme porovnávat. Náhradní Chorvatsko, jak jsi tedy na tom? Co nám můžeš nabídnout?

Moře, vlny, červené vlajky, červené vlajky, červené vlajky, červené…

První věcí, která vás v Bulharsku bude jisto jistě zajímat, je moře. Teplota vody Černého moře, na rozdíl od ostatních moří, během roku značně kolísá. V zimě je těsně nad nulou, v létě má příjemných 27°C. Slanost moře je díky množstvím řek ústícím do moře nízká, jen kolem 1,7% (po protržení Kachovské přehrady dokonce 6× méně), což je přibližně polovina slanosti oceánů. Pokud se plánujete potopit do větší hloubky než 200 metrů, počítejte s tím, že se otrávíte sirovodíkem.

Kdybyste se chtěli vykoupat tak… Musíte počkat, až nebudou vlát červené vlajky. Vysoké vlny ale vypadají poměrně děsivě, proto vás to do vody ani příliš neláká. Vždycky můžete použít hotelový bazén, pokud tedy bydlíte v hotelu a ne v zapadlém levném apartmánu kdesi uprostřed Varny jako my.

Jak je to s kraby?

Jedna z nejdůležitějších otázek. Důležitější než cena potravin a alkoholu. Jsou v Bulharsku také krabi, které mohou vaše děti chytat síťkou? Musíte popojet trochu dál z města, ale když čekáte na jinou než červenou vlajku, stejně nemáte, co na práci. Po pár hodinách bloudění je objev na světě! Ano, v Bulharsku žijí krabi. Některé druhy jsou jedlé, ale mají nebezpečně ostrá klepeta a přísný výraz ve tváři. K těmto tvorům se raději nepřibližujte.

Foto: George Chernilevsky, Wikimedia Commons, volné dílo

Eriphia verrucosa (starší samec), někdy nazývaný bradavičnatý krab nebo také žlutý krab

Jak je to s cenami?

Protože nám v půlce dovolené stále vlají červené vlajky, pojďme se kouknout na ceny. V Bulharsku je obecně levněji než v Chorvatsku. Zmínil bych ty, pro nás nejdůležitější komodity (v přepočtu z lev na euro a pak na koruny):

V Bulharsku je levnější (průměrná cena dle Numbeo, aktuální k červnu 2023) např.:

  • Točené pivo (0,5l) - 43 Kč, levnější o 25,3 %
  • Voda (0,33l) - 19 Kč, levnější o 46,1 %
  • Jídlo v restauraci střední kategorie pro 2 osoby, 3 chody - 852 Kč, levnější o 10,2 %
  • Bochník chleba (0,5kg) - 20 Kč, levnější o 21,8 %
  • Internet (60mb/s, měsíčně) - 277 Kč, levnější o 51.1 %
  • Cena bytu v centru města za m2 (v případě, že se v Bulharsku rozhodnete zůstat navždy) - 37149 Kč, levnější o 47,7 %

Dražší než v Chorvatsku je např. mléko nebo školka. A pro zajímavost. Průměrná mzda je v Bulharsku 17920 Kč o 24,1 % nižší než v Chorvatsku. A o 230 % nižší než v Česku!

Lignje na žaru ala Bulgaria?

Bulharská gastronomie je značně ovlivněna gastronomií okolních zemí. (Dle mého názoru nejvíce Tureckem) Porovnávat tradiční i netradiční pokrmy dvou naprosto rozdílných zemí může být trochu zavádějící. Každému z nás prostě chutná něco jiného. Nicméně je fakt, že ty pravé chorvatské lignje na žaru nebo čevapy v Bulharsku, ať už se snažíte sebevíc, prostě neseženete. A to i díky času, který máte k pátrání po kulinářských zážitcích navíc, kvůli na pláži věčně vlajícím červeným vlajkám…

Foto: Sheku80, Wikimedia Commons, CA-SA 3.0

Banitsa vzniká vrstvením směsi šlehaných vajec, bílého jogurtu a kousků balkánského sýra mezi plátky filo těsta a následným pečením v troubě. A jak už to tak bývá – i tato dobrota je známá ve více variantách. Do jedné se přidává špenát, do další dýně, třetí je naopak sladká, čtvrtá s mlékem. Filo těsto se může nahradit listovým.

Bulharská kuchyně nepotřebuje lignje na žaru. Je i tak nesmírně rozmanitá. Místo čevapů si zde můžete pochutnat na tzv. kebabčatech. Dále, protože Bulhaři velmi rádi pěstují zeleninu, tu máme tradiční šopský salát. Banitsu, slaný koláč vyrobený vrstvením kombinace vyšlehaných vajec a kousků sýra. Zajímavá je bulharská sarma, zelí nebo vinné listy plněné chutnou směsí rýže, koření a mletého masa. Za zmínku stojí také bulharský druh musaky, která je na rozdíl od řecké verze vyrobena z brambor místo lilku. K tomu bulharská musaka obsahuje také mleté maso, vejce, cibuli, koření, mléko a jogurt, které jí dodávají charakteristickou štiplavou chuť.

Co tu máme dál kromě věčně vlajících červených vlajek na pláži?

S dětmi se obvykle historickým památkám, kvůli davům turistů a tomu, že to jsou památky, obloukem vyhýbáme. Pro tentokrát jsme ale udělali malou výjimku. Za zmínku stojí na sever nedaleko od Varny ležící malebné přímořské městečko Balchik. Kromě rozlehlé překrásné botanické zahrady nabízí architektonický a parkový komplex „Balchik Palace“, kde se nachází letní sídlo rumunské královny Marie z Edinburghu.

V kulturním směru toho Bulharsko může nabídnout opravdu hodně. Význam má pro Bulhary tradiční folklór. Zajímavý je např. rituál nestinartsvo, který se v současné době koná pouze ve vesnici Balgari. Jde o soubor zvyků zahrnující tanec po žhavých uhlících. Pěkná města k nakouknutí jsou rozhodně Koprivštica, Nesebar, případně hlavní město Růžového údolí Kansalak. V zimě se pak můžete vyřádit na lyžích v Bansku. Za návštěvu stojí také přes řeku Ardu pnoucí se středověký Čertův most.

Foto: Flickr, Klearchos Kapoutsis, Wikimedia Commons, CCA 2.0

Čertův most. Lidová pohádka vypráví příběh o mladé a krásné dívce, která byla před mnoha lety pronásledována Turky. Jeden z nich se do ní zamiloval a chtěl z ní udělat součást svého harému. Dívka vylezla na most, aby skočila do vody a utopila se. Preferujíc smrt před takovým osudem. Když se Turci přiblížili k mostu, vyděsili se a utekli, když spatřili tvář čerta odrážející se v řece. A tak si dívka zachránila život a možná i panenství.

Čert to vem! Lezu do vody. Jsem odhodlán čelit hněvu naštvaného plavčíka. Já tam prostě alespoň jednou musím vlézt! Děti mi na břehu bouřlivě fandí. Plavčík si toho okamžitě všimne a začne z plných plic pískat na píšťalku. Poté začne sprostě nadávat a překřičí i plážového prodejce koblih, který je svými „Pirožky, pizzy, mollehgh!“ už neskutečně otravný. Po několika minutách snažení nicméně rezignuje a nechá mě se utopit. Ty červené vlajky zde skutečně mají svůj význam. Vlny jsou opravdu vysoké a po nějaké době mám co dělat, abych se vyškrábal zpátky na břeh.

Jestli zde mám odložit nějaké souhrnné moudro:

Alternativní Chorvatsko, pokud nechceme jet na jih od Dubrovníku, prostě neexistuje. Bulharsko ale není vůbec špatné. Jen nabízí něco jiného. I když je v něčem levnější, chorvatské moře bez vlajek se jen tak něčím nahradit nedá. Příští rok tak nejspíš budeme zase plnit kufry a rakve penály s kružítky.

Závěrem jedno doporučení: Pokud jste muž s varlaty, důrazně nedoporučuji několik hodin v moři naskakovat do vysokých vln. Ani konopné mazání vám pak od bolesti nepomůže.

Seznam použitých zdrojů:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz