Článek
Pokud bylo zcela vážně míněno to, že by měl stát nějak „zařídit“, aby většina obyvatelstva byla nevzdělaná a schopná pouze vykonávat co nepodřadnější otrocké práce, skoro nemám slov. Úvaha podobného druhu je totiž to nejodpornější, co jsem za poslední dobu na internetu četla.
A skutečnost, že podobnou úvahu napsal člověk, který je za prvé vysokoškolským pedagogem a za druhé přinejmenším v místě svého bydliště vcelku veřejně známou osobností, je opravdu na pováženou. Jestli ji opravdu myslel jako vtip, měl to ve svém článku trochu víc naznačit. A pokud to z jeho strany vtip nebyl, je to opravdu velmi, velmi smutné.
Tvrzení, že je „zásadním problémem české ekonomiky“ nedostatek nekvalifikovaných pracovních sil, je - slušně řečeno - poněkud mimo. Pokud se stále „rozčilujeme“ kvůli tomu, že v naší zemi jsou příjmy pracujících (průměry, mediány i výše minimální mzdy) daleko nižší než v některých zemích sousedních - v Německu či Rakousku, případně v některých dalších členských zemích EU (Belgie, Francie, Nizozemí, Švédsko, Dánsko, Finsko), tak je potřeba si uvědomit, co za toto platové zaostávání může. A ať se nám to líbí nebo ne, tím důvodem je právě skutečnost, že naše ekonomika stále produkuje málo výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Velmi stručně řečeno - že jsme stále především tou „montovnou“.
Lidé v Německu, Rakousku, Nizozemí. Dánsku či Francii nepracují více než my - spíše přesně naopak, ve všech těchto zemích tráví v práci v průměru mnohem méně hodin. Přesto jsou jejich výplaty zhruba dvojnásobné (ne-li ještě více) oproti našim. Tak v čem je ten pes zakopán? Pouze a jen v tom, že jejich ekonomika je postavena na produkci výrobků s vysokou přidanou hodnotou, tedy takových, které „stojí“ na vědě, výzkumu a inovacích. Jako příklady, které asi většině čtenářů něco řeknou, lze uvést např. počítačový software, nanomateriály nebo léky.
Asi je každému jasné, že bez biologů, genetiků, lékařů, chemiků, fyziků, inženýrů, programátorů atd. se podobné výrobky nejen vyrábět, ale zejména vyvíjet určitě nedají. Neboli jinými slovy - programátor se snadno naučí řídit popelářské auto, ovšem popelář se základním vzděláním ten nový sofrware nevytvoří, ani kdyby se na hlavu postavil.
Přítom už dnes u nás existují firmy, které stojí právě na výrobcích s vysokou přidanou hodnotou, případně na výrobcích, které jsou relativně unikátní - a jsou nesmírně úspěšné, a to i v evropském či dokonce světovém měřítku. Jmenujme např. výrobce zdravotnických lůžek a klasických gramodesek (v obém patří naše republika mezi světové velmoci) nebo třeba firmu Avast a její programy či tvůrce počítačových her (Kingdom Come, Mafia).
Tým kolem prof. Holého, kterému se podařilo vyvinout vysoce účinné léky nové generace, stejně jako tvůrci a výrobci nanovláken jsou také celosvětově proslulí (a ekonomicky úspěšní). I co se týče produkce ručních palných zbraní -sportovních, loveckých i pro armádní a policejní účely - patří naše republika ke světové špičce, o čemž svědčí i skutečnost, že právě Česká zbrojovka před nedávněm koupila americké „rodinné stříbro“, legendární Colt. Tímto se ovšem pouze vracíme tam, kde jsme byli už za první republiky - tehdy se Československo na celosvětovém obchodu se zbraněmi podílelo zhruba dvaceti procenty, tedy každá pátá puška na světě byla původem z Československa.
Vynikajícím „vývozním artiklem“ bylo ovšem už za první republiky a ještě dříve i umění a věci s ním úzce spojené - a tato doba má šanci se opět vrátit. Mnohá naše hudební tělesa ze svých zahraničních turné vozí nejen pochvalné kritiky a všemožná ocenění, ale také peníze. V rámci filmařiny byla a (zase už) je legendou česká animovaná tvorba nebo česká kaskadérská škola. Vysoce oceňovaní jsou i čeští šermíři, kteří nechybí jako kompars téměř v žádném významnějším holywoodském velkofilmu - ať už se natáčí přímo u nás, nebo v některé z okolních zemí. Ostatně mnozí zahraniční režiséři si nesmírně pochvalují též vynikající kvalitu českých zvukařů, střihačů, trikařů i dalších filmových profesí - a mimo jiné i proto mnozí z nich rádi natáčejí právě zde. Dokonce někteří naši herci se občas objeví v nějakém tom světovém „filmovém trháku“.
Oborů, ve kterých máme - nebo bychom měli, kdybychom se o to snažili - světu dost co nabídnout, by se našlo ještě více, ale za prvé by tento článek neúměrně nabobtnal a za druhé bych strávila asi tři dny dohledáváním konkrétních referencí.
Ani ty „proklínané“ humanitní obory rozhodně nejsou zbytečné - jestli je spolu s lékaři, zubaři a zdravotními sestrámi aktuálně nekoho kritický nedostatek, jsou to psychologové, sociální pracovníci, pečovatelé v hospicech a domovech pro seniory, asistenti pedagogů a vychovatelé. Ono i větší množství učitelů by vůbec nezaškodilo. A jestli si náhodou někdo myslí, že libovolnou z těchto profesí může vykonávat nějaký nevzdělanec, tak je vedle jak ta jedle - prakticky pro kteroukoliv z nich je nutná přinejmenším vyšší odborná škola, většinou však univerzitní vzdělání.
Že - přinejmenším v některých regionech - poměrně chybí i kvalitní řemeslníci, je samozřejmě pravda. Ovšem nejeden vzdělaný člověk má určité řemeslo jako hobby, takže by jej klidně mohl vykonávat jako přivýdělek - kdyby ovšem těmto lidem stát zbytečně „neházel klacky pod nohy“ ve věci získání výučního listu. Už v jednom svém starším článku jsem vyprávěla historku, která zní jako vtip (bohužel hodně hloupý vtip), že když jeden doktor přírodních věd z matfyzu a jeden strojní inženýr si na elektroprůmyslovce chtěli udělat výuční listy na elektrikáře, vysokoškolská matematika jim pro účely tohoto středního vzdělání nebyla uznána jako „dostatečná“ - těžko by něco lépe naplnilo charakteristiku totálního Kocourkova.
A ne, vysokoškolsky vzdělání lidé (obého pohlaví), kteří by si chtěli aspoň částečně přivydělávat jako elektrikáři, instalatéři, truhláři, krejčí nebo třeba umělečtí kováři nejsou zas až takové bílé vrány, jak by se mohlo na první pohled zdát. (Nebo tedy mám kolem sebe hromadu „fakt divných lidí“, když takovýchto případů znám několik.)
Takže tvrdit, že by bylo „v zájmu“ společnosti či státu pouštět na vyšší odborné a vysoké školy co možná nejméně studentů, je naprostý nesmysl. Pravý opak je pravdou, protože ve srovnání právě s těmi zeměmi, kde mají daleko vyšší průměrné mzdy, je u nás procento lidí s maturitou, vyšší odbornou školou i univerzitním vzděláním stále ještě menší. Přesto těmto státům nedostatek nekvalifikovaných pracovníků žádné zásadní ekonomické potíže nezpůsobuje.
Navíc je třeba dívat se do budoucnosti, nikoliv do minulosti. Velmi pravděpodobně dost brzo část nekvalifikovaných pracovních sil nahradí roboti - asi si každý všiml narůstajícího počtu samoobslužných pokladen v supermarketech, přičemž se začíná experimentovat také s plně robotickými prodejnami, kde dokonce i zboží do regálů nedoplňují živí lidé. Je otázkou, jak rychle tato robotizace bude postupovat, ale že bude postupovat, na to můžeme vzít jed. Ostatně i pokud jde o „montovny“, tak jediný důvod, proč majitelé Nošovic, Škodovky, Kosteleckých uzenin nebo třeba Vodňanského kuřete stále ještě na linkách zaměstnávají živé lidi, je skutečnost, že tato velmi mizerně placená pracovní síla je vyjde levněji než roboti - zatím. Můžeme se ovšem jenom ptát, jak dlouho toto zatím potrvá.
Pokěkud jiná je situace ve služnách - kuchaře, čísníky i „poslíčky“ rozvážející pizzu či zboží z e-shopů (o holičích a kadeřnicích, kosmetičkách, masérech apod. ani nemluvě) roboti asi zase tak tychle nenahradí, případně pokud i do těchto oborů proniknou, nahradí zde jenom část pracovníků. Současně ovšem profese jako číšníky nebo rozvoz jídla a jiného zboží už dnes velmi často vykonávají hlavně brigádníci - často právě studenti jako přivýdělek, takže patrně výrazný nedostatek pracovních sil zde určitě nehrozí.
Za hodně černý humor pak považuji tvrzení, že „manuálně pracující jsou zdravější“. Zejména „živí roboti“ v trojsměnných provozech nejpozději po padesátce vypadají o 10 až 20 let starší než jejich v kancelářích, laboratořích i službách pracující vrstevníci - a nejen, že vypadají, on i ten jejich organismus je ve stavu, jako kdyby jim bylo o těch nejméně 10 let více. Pracovat i jen do 65 - natož pak déle - v trojsměnném provoze, aniž by kvůli tomu člověk nezemřel pár let po dosažení důchového věku, je dost utopie. Každý, kdo má aspoň trochu zdravého rozumu, nemůže chtít být dělníkem v „montovně“ celý život, ale nejpozději kolem 45. roku života by se měl rozhodnout, co jiného bude „až do důchodu“ dělat. Podle mého názoru je daleko lepším rozhodnutím sednout si za tu „kasu“ či začít vozit balíčky pro PPL (pokud člověk fakt „skoro nic“ neumí), případně se snažit rekvalifikovat se na nějakého toho řemeslníka - je-li aspoň trochu manuálně zručný.
Jako naprosto odporný cynismus pak vidím tvrzení, že „nevzdělaní lidé“ se méně soudí, podávají méně stížností a méně se odvolávají proti úředním rozhodnutím, takže kdyby bylo ve státě co nejméně vzdělaných, významně by to ulehčilo práci úřadům a soudům.
To jako opravdu chceme, vytvořit z většiny obyvatelstva novodobé otroky, kteří nejen, že nebudou mít žádnou kvalifikaci, takže budou dřít v mizerných podmínkách za směšné mzdy, ale dokonce budou tak nezdělaní, že ani nedokážou hájit svoje práva? Kam se to autor chce vracet? Do kapitalismu z románů Charlese Dickense? Do feudalismu? Do otrokářství ve starověkém Římě?
Nevím, jak kdo, ale já se podobným způsobem „zpět v čase“ vracet nechci. Ještě navíc když je evidentní, že klíč k ekonomické prosperitě je někde úplně jinde.
Nebo tu snad někdo touží po tom, aby skomírající komunistická strana díky strmému nárůstu skutečně vykořisťovaných dělníků získala zpět své voliče?
Zdroje:
https://www.coltczgroup.com/
https://en.wikipedia.org/wiki/Kingdom_Come:_Deliverance
https://en.wikipedia.org/wiki/Mafia_(series)
https://www.lidovky.cz/relax/lide/zemrel-antonin-holy-chemik-svetoveho-vyznamu.A120717_091754_lide_ase
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/nejvice-hodin-tydne-v-eu-pracuji-rekove-nejmene-nizozemci-uv/r~151b9940586711ee8980ac1f6b220ee8/
https://fr.wikipedia.org/wiki/Temps_de_travail
https://en.wikipedia.org/wiki/Working_time
https://de.wikipedia.org/wiki/Arbeitszeit
