Článek
Součástí důchodové reformy, kterou vláda Petra Fialy prosadila v roce 2024, je významný zásah do výpočtu nových starobních důchodů. Už od začátku roku 2026 začíná účinnost mechanismu, který bude v následujících 10 letech postupně snižovat míru zápočtu výdělků a dob důchodového pojištění.
Ve výsledku to znamená, že výpočet důchodů bude méně výhodný. Nové důchody nebudou klesat, nesníží se tedy jejich nominální hodnota, protože každý rok se zvyšují důchodové koeficienty a redukční hranice. Růst důchodů se ale bude zpomalovat, což ve výsledku povede k tomu, že se lidem bude snižovat náhradový poměr ve srovnání s předchozími výdělky.
Omezování výpočtu bude probíhat následovně:
- Výdělky (vyměřovací základy) – Započítávání výdělků do první redukční hranice se postupně sníží z dosavadních 100 % na 90 %. První snížení bude v roce 2026 na úroveň 99 % a následovat bude tempo snižování o 1 % každý další rok.
- Doby důchodového pojištění – Váha dob pojištění při počítání důchodu bude nižší, konkrétně se zápočet výpočtového základu postupně sníží z dosavadních 1,5 % za rok pojištění na 1,45 %. První snížení bude v roce 2026 na úroveň 1,495 % a následovat bude tempo o 0,005 % každý další rok.
Nepůjde o náhlou změnu, snížení zápočtu bude nabíhat postupně v průběhu 10 let. Vždy v lednu nového roku se aplikuje přísnější výpočet a celkem dojde k 10 snížení, která se budou postupně kumulovat. Zatímco zpočátku finanční dopad nebude tak výrazný, tak čím více let uplyne, tím více to noví důchodci pocítí. Výpočet důchodů by se měl ustálit až v roce 2036.
Jak se změna výpočtu reálně projeví
Doposud nebylo úplně zřejmé, jak velký finanční dopad bude tato změna mít. Nyní už ale vláda schválila nařízení, které obsahuje parametry pro výpočet důchodu v roce 2026, a je možné to přesně spočítat. A přesně tyto propočty jsem provedl.
Abyste si dokázali představit, jak snížení výpočtu dopadne na jednotlivé skupiny budoucích důchodců, provedl jsem výpočet pro několik modelových situací. Tyto situace zahrnují různé výdělky i doby pojištění, takže by se v příkladech měli najít jak lidé s vyššími příjmy, tak třeba OSVČ, kteří mají obecně výrazně nižší vyměřovací základy.
Nejprve jsem spočítal, jak vysoký by vycházel důchod před zpřísněním (kdyby reforma nebyla), a poté výpočet podle pravidel, která začnou platit v lednu 2026. Základem jsou následující výchozí parametry:
- Osobní vyměřovací základy jsem zvolil na úrovni 25 000 Kč (nízké výdělky nebo kombinace s OSVČ), 35 000 Kč (běžné výdělky pod průměrem), 45 000 Kč (zhruba výdělky na úrovni průměrné mzdy), 70 000 Kč (nadprůměrné výdělky) a 100 000 Kč (více než dvojnásobek průměru).
- Doby důchodového pojištění jsem zvolit záměrně tak, aby bylo možné vidět rozdíly: 35 let a 45 let pojištění.
Modelový výpočet: Jak důchodová reforma ovlivní výpočet důchodů. (Skutečná výše důchodu se může lišit podle individuální délky pojištění, vyloučených dob a výdělků.)
Jak je vidět z tabulky, finanční dopady v prvním roce nejsou nijak zásadní a pohybují se zhruba kolem 200 Kč. Ukazuje se, že jde o celkem rovnostářské opatření, což je způsobeno hlavně tím, že se krátí zápočet výdělků v první redukční hranici, a rozdíly mezi nízkopříjmovými a vysokopříjmovými lidmi jsou jen v řádu desítek korun. Faktický dopad je ale ten, že opatření více pocítí lidé s nižšími důchody, protože ony „dvě stovky“ tvoří větší část jejich důchodů. Čím vyšší důchod, tím je relativní dopad nižší.
Zajímavé je také finanční vyčíslení toho, jak se projeví menší zápočet dob pojištění. Když srovnáme výši důchodu u dob 35 let a 45 let, vychází rozdíl ve všech případech kolem 50 Kč. Každý rok pojištění k sobě „váže“ snížení přibližně o 5 Kč. Což nyní vypadá zanedbatelně, ale až se postupně „naakumuluje“ všech 10 snížení, bude to kolem 50 Kč za rok pojištění.
Síla opatření je v postupném náběhu
Právě v postupném náběhu je ukrytá síla celého mechanismu. Meziročně finanční dopady nejsou nijak zvláště vysoké a půjde o nízké stovky korun. Čím později ale lidé půjdou do důchodu, tím bude omezení výpočtu výraznější a tím tvrději to pocítí. Za deset let to bude v dnešních hodnotách přes 2 000 Kč (reálně to bude více, protože průměrná mzda i důchody také porostou).
Například lidé, kteří půjdou do důchodu v roce 2035, už tento mechanismus pocítí naplno. Při zachování současných pravidel a obvyklého růstu mezd by jejich důchod mohl být podle mého odhadu o 7 až 9 % nižší ve srovnání s tím, kdyby se zápočet výdělků a dob pojištění nesnižoval.
Vypadá to tedy, že se naplní mé dřívější úvahy o tom, že nejvíce dopady důchodové reformy pocítí generace Husákových dětí. Naproti tomu lidé, kteří půjdou do důchodu v nejbližších letech, se nemusí obávat toho, že by je reforma nějak citelně zasáhla. Více jsem o tom psal i v nedávném článku.
Důležité je, že růst důchodových koeficientů a redukčních hranic je nyní výraznější než samotný dopad snížených výpočtů, takže důchody přiznané v roce 2026 budou i tak výhodné. Rozhodně se tedy nevyplatí jakkoliv uvažovat například o žádosti o předčasný důchod bez výplaty. Pokud řádného důchodového věku dosáhnete v roce 2026, 2027 nebo 2028 a nadále pracujete, rozhodně se vám nevyplatí jakkoliv kalkulovat s dřívější žádostí o důchod. Jen byste na tom finančně prodělali. Tomuto srovnání jsem věnoval celý článek.
