Článek
Většina lidí už určitě někdy slyšela o dyslexii a dokázala by i říct, že se jedná o specifickou poruchu čtení. Někdo by možná dodal, že zná i dysgrafii, že to je specifická porucha psaní a pozná se obvykle podle toho, že člověk škrábe jako kocour. A pár jedinců by si možná vzpomnělo i na dysortografii, specifickou poruchu pravopisu. Méně lidí by však dokázalo pořádně popsat, čím se dané poruchy přesně projevují. A jak se s dětmi s těmito poruchami učit. Bohužel dokonce i učitelé mívají kolikrát problém zaznamenat, že se u dítěte projevuje určitá dys porucha. Pravda je, že ona tato problematika není úplně jednoduchá záležitost, ale pojďme se alespoň trochu seznámit s těmito poruchami. A bude-li zájem, můžeme se na ně v některém z dalších článků podívat podrobněji.
1) Dyslexie
Jak je již uvedeno výše, dyslexie se týká čtení, respektive omezené schopnosti naučit se číst. Tato omezená schopnost naučit se číst se u daného jedince vyskytuje navzdory normální inteligenci, dobrému tělesnému i duševnímu zdraví, adekvátní vzdělávací nabídce, motivaci a vyvíjenému úsilí. Dyslexie se týká dětí i dospělých a může závažným způsobem ovlivňovat nejen školní, ale i pracovní úspěšnost.
Pod pojmem dyslexie se skrývá mnoho různých problémů, existuje více typů dyslexie, a proto jeden dyslektik může mít výrazně jiné obtíže než jiný dyslektik. K dyslexii jsou často přidruženy potíže se psaním, přičemž tyto potíže přetrvávají do adolescence, přestože ve čtení mezitím došlo k určitému pokroku.
U dětí s dyslexií se často také vyskytují specifické vývojové poruchy řeči a v běžné řeči lze často odhalit drobné potíže. Vyskytnout se může také další specifická porucha učení, hyperaktivita, hypoaktivita, oslabená pozornost, nesoustředěnost, ulpívavost a impulsivita. Mnozí dyslektici mají sníženou motorickou obratnost (dyskoordinaci), obtíže s udržením rovnováhy (dysbalanci), zhoršenou senzoricko-motorickou koordinaci a změny ve svalovém napětí (dystonii), sníženou schopnost pro rytmus (dysrytmii), špatný časový odhad (dyschronii) a problémy s automaticitou.
Nyní se pojďme podívat na možné obtíže dyslektiků. Mějte však při tom na mysli, že dyslexie je několik typů, tudíž nemůžeme očekávat, že by se u jednoho jedince objevily všechny popisované projevy. A že měřítkem není jen množství projevů, ale také jejich hloubka a především pak míra, v jaké danému jedinci tyto dyslektické projevy způsobují potíže při učení. Pokud tedy u svého dítěte najdete některý z níže vyjmenovaných projevů dyslexie, doporučuji zvážit návštěvu pedagogicko-psychologické poradny, byť by na dítě seděl jen jeden z uvedených bodů.
U jedince s dyslexií můžeme sledovat některé z těchto projevů:
- neschopnost zachytit pořadí jednotlivých hlásek či slabik ve slově
- neschopnost spolehlivě od sebe odlišit jednotlivé slabiky a hlásky ve slově
- komolení skupiny souhlásek při diktátu
- vynechávání méně výrazných hlásek ve slově
- zaměňování obrazově podobných písmen (např. b–d–p, a–o–e, m–n)
- přesmykování písmen, slabik (např. kluk – lkuk, lokomotiva – kolomotiva)
- přidávání písmen (zvl. vkládání samohlásek do shluků souhlásek - např. krék místo krk, srédce místo srdce), slabik
- vynechávky písmen, slabik, slov
- pomalé a nejisté čtení
- odhadování koncovek slov
- překotné čtení s vysokých výskytem chyb
- záměny písmen při psaní - dítě zaměňuje písmena, která se liší psacím tvarem, avšak mají podobný tvar u tiskacích písmen (=co dítě zaměňuje při čtení, zaměňuje i při psaní)
- pomalejší a méně jisté psaní
- čtení bez porozumění
- obtíže při sémantizaci smyslových dat - např. při stupňování přídavného jména "velký" dítě toto přídavné jméno stupňuje jako "velký - více velký - nejvíce velký" místo "velký - větší - největší"
- obtíže v syntetizaci - dítě dobře rozeznává jednotlivá písmena, ale dělá mu problémy je spojit ve větší celky - čtení zůstává na úrovni hláskování a slabikování
- vynechávky diakritických znamének nebo jejich nesprávné použití
- problémy s intonací a melodií vět, nesprávné hospodaření při čtení s dechem
- "ztrácení se v textu" - neudržení pozornosti na jednom řádku, přeskakování řádků, horší orientace v textu
- neudržení rychlosti čtení se třídou při společném čtení - při vyvolání dítě neví, kde má číst
2) Dysgrafie
Dysgrafie je specifická porucha grafického projevu, zejména psaní. Podkladem dysgrafie bývá nejčastěji porucha jemné motoriky a dále pak porucha motorické a senzomotorické koordinace, automatizace pohybů, deficity ve zrakovém vnímání a prostorové orientaci, deficity v paměti, představivosti, pozornosti a smyslu pro rytmus. Na dysgrafických potížích se také mohou podílet i problémy v procesu převodu sluchových či zrakových vjemů do grafické podoby a problémy v lateralizaci. Uvádí se, že za dysgrafickými obtížemi může být i neukončený vývoj symetrického tónického šíjového reflexu. Příčinou tohoto neukončeného vývoje často bývá nedostatečně dlouhé období lezení, případně nesprávný způsob lezení.
Drobné svalstvo rukou u dětí s dysgrafií bývá ochablé a nezpevněné. Svalové napětí tohoto drobného svalstva bývá zvýšené. Prsty a zápěstí těchto dětí bývá neuvolněné a někdy to platí i předloktí a celé paži. Pohyby ruku při psaní jsou křečovité a nekoordinované; se stoupající zátěží se kvalita pohybů zhoršuje.
Za příčinou obtíží u dětí s dysgrafií není postižení ruky, ale jedná se o funkční poruchu motorických drah, které vedou signál z receptoru do centra v mozku a zpět k výkonnému orgánu. Z tohoto důvodu bývá reedukace velmi náročnou a dlouhodobou záležitostí.
U jedince s dysgrafií můžeme sledovat některé z těchto projevů:
- snížená kvalita psaného projevu
- problémy s osvojováním, zapamatováním a pohotovém vybavování písmen (mnohdy i ve vyšších ročnících)
- problémy při převodu tiskacích písmen na psací
- problémy se zachováváním správného tvaru písmen
- obtíže s navazováním jednotlivých písmen
- obtíže s dodržováním velikosti písmen
- obtíže s udržením písma na řádku
- obtíže se zachováním směru psaní a správného sklonu
- nedodržování správného rozestupu mezi jednotlivými písmeny ve slovech, nedodržování stejných mezer mezi slovy
- chybování ve stanovení hranice slov v písmu
- chybné držení pera
- zpravidla pomalejší tempo psaní, méně často naopak tempo zrychlené a překotné (zejména u hyperaktivních dětí)
- snadná unavitelnost ruky při psaní
- přerušované, roztřesené nebo kostrbaté písmo
- nesprávná poloha lokte při psaní
- nesprávný sklon psacího náčiní
- nevhodný způsob sezení při psaní (např. vychylování těla do strany, příliš skloněná hlava).
- narušení rytmicity psaní – psaní je neplynulé, trhané
- zvýšená chybovost při psaní – záměny tvarově podobných písmen (např. m–n, o–a, r–z, l–k–h) nebo číslic (např. 7–4, 3–5, 6–9), ale i další chyby, které nejsou způsobeny neovládáním daného jevu ale tím, že se dítě příliš soustředí na psaní a nezvládá se soustředit ještě např. na gramatiku a pravopis
- časté škrtání, gumování, "zmizíkování"
- hůře čitelné, případně až nečitelné písmo
- problémy s rýsováním - nepřesné rýsování, nedodržování správného tvaru, přílišný tlak na tužku
3) Dysortografie
Dysortografie je specifická porucha pravopisu. Vzniká na podkladě poruchy fonematického sluchu. Porušena je zejména schopnost rozlišování zvuků, výšky, délky a hloubky tónů a dále i jednotlivých hlásek, slabik, slov i vět. Bývá porušena i schopnost sluchové analýzy a syntézy, sluchová orientace i sluchová paměť. Narušeno také bývá i vnímání rytmu. Často bývá snížený i jazykový cit.
U jedince s dysortografií můžeme sledovat některé z těchto projevů:
- vysoká chybovost při psaní diktátu
- při psaní vynechávání písmen, slabik i celých slov
- přidávání písmen (zejména vkládání samohlásek do shluku souhlásek), slabik i slov
- vynechávání, přidávání nebo nesprávné umístění diakritických znamének
- záměny zvukově podobných hlásek (např: h/ch, b/p, d/t)
- neschopnost uplatnit při psaní naučená pravopisná pravidla, popř. nedostatečná schopnost je uplatnit
- přesmykování slabik
- psaní slov dohromady (typické je zejména spojení předložky s následujícím slovem, např. "nastole, vlese" a zvratných zájmen se slovesem, např. "hrajemesi")
4) Dyskalkulie
Dyskalkulie je specifická porucha matematických schopností. Podkladem této poruchy bývají obtíže v oblasti zrakové i sluchové percepce, pravolevé a prostorové orientace, zrakové i sluchové paměti. Lidé s dyskalkulií často mívají problémy i s vnímáním času a s orientací v něm. Porucha se týká spíše základních matematických úkonů, ne tzv. vyšší matematiky.
U jedince s dyskalkulií můžeme sledovat některé z těchto projevů:
- nespojení čísla s počtem
- nerozlišování geometrických tvarů
- nedokonalá představa číselné řady a orientace v ní
- obtíže v označování operačních znaků a matematických úkonů
- neschopnost nebo snížená schopnost číst matematické znaky
- neschopnost nebo snížená schopnost psát matematické znaky a čísla na diktát nebo přepisem
- neschopnost nebo snížená schopnost provádět matematické operace
- neschopnost nebo snížená schopnost chápat matematické vztahy
5) Dyspraxie, dyspinxie a dysmúzie
Dyspraxie je vývojová porucha motoriky. Projevuje se narušením motorického učení a neobratností při provádění složitějších pohybových činností. Kvůli této neobratnosti může mít dítě problémy např. se zavazováním tkaniček, oblékáním, jízdou na kole, skákáním, přeskakováním či se zacházením s míčem. Ve škole se problémy projeví zejména v tělesné výchově a pracovních činnostech.
Dyspinxie je specifická vývojová porucha osvojení si kreslení. Projevuje se neobratností v práci s tužkou (či jiným kreslícím náčiním) a neschopností osvojit si dostatečně dovednosti spojené s plošným zobrazováním.
Dysmúzie je specifická vývojová porucha týkající se hudby. Projevuje se narušením smyslu pro rytmus a tóny. Jedinec s dysmúzií není schopný reprodukovat hudbu ani vnímat její emocionální stránku.
Představili jsme si stručně specifické poruchy učení. Já sama mám několik "dys poruch"a o tom, jak se mi s nimi jako dítěti žilo, jsem napsala článek s názvem Můj život s „dys poruchami“, máte-li zájem si přečíst mou zkušenost, seznámit se více dopodrobna s některými „dys problémy“ a jejich možným řešením, doporučuji vám tento můj článek.
Seznam použité literatury a zdrojů
JOŠT, Jiří: Čtení a dyslexie, Vydala Grada Publishing, a.s., Praha, 2011, ISBN 978-80-247-7307-0 - část textu 1 Dyslexie
JUCOVIČOVÁ, Drahomíra: Specifické poruchy učení a chování, Ústav profesního rozvoje pracovníků ve školství, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2014, ISBN 978-80-7290-657-4, dostupné z: https://proeduca-dvpp.cz/wp-content/uploads/Specificke-poruchy-uceni-a-chovani.pdf (9.2.2025) -část textu 1 Dyslexie, 2 Dysgrafie, 3 Dysortografie, 4 Dyskalkulie
pppopava.cz: Vývojové poruchy učení, dostupné z: https://pppopava.cz/vyvojove-poruchy-uceni/(9.2.2025) -část textu 5 Dyspraxie, dyspinxie, dysmúzie
wikipedia.org: heslo Dyspinxie, dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dyspinxie (9.2.2025) -část textu 5 Dyspraxie, dyspinxie, dysmúzie
wikipedia.org: heslo Dysmúzie, dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dysm%C3%BAzie (9.2.2025) - část textu 5 Dyspraxie, dyspinxie, dysmúzie
