Gekon starý 54 milionů let vypadá jako živý. Jantar dokonale zachoval jeho tělo i s kůží

V Kaliningradské oblasti, známé svými nalezišti baltského jantaru, objevil mezinárodní tým vědců unikátní fosilii ještěra z období eocénu. Malý plaz uvízl v kusu pryskyřice o velikosti zhruba čtyř centimetrů a do dnešních dnů se dochovala polovina jeho těla včetně hlavy a pravé přední končetiny.

Jantar, který v tomto případě funguje jako časová kapsle, nám tak umožnil jedinečný pohled na tvora, jenž žil po boku prvních velkých savců. Přestože je samotná fosilie poměrně drobná (z těla zůstaly necelé dva centimetry), při bližším pohledu jsou patrné jemné detaily – šupiny, rysy hlavy i jednotlivé prsty. Nejpozoruhodnější je, že tělo zůstalo obalené kůží, díky čemuž ještěr vypadá, jako by do věčného spánku upadl teprve nedávno.

Analýza tělesných znaků odhalila, že se jedná o druh gekona, který vědci pojmenovali Yantarogekko balticus. Nalezený exemplář se řadí mezi jedny z nejstarších zástupců čeledi gekonovitých, kde v současnosti rozlišujeme téměř 2000 druhů. Většina z nich obývá tropické a subtropické oblasti, přičemž u nás je považujeme spíše za domácí mazlíčky, kteří si získali popularitu pro svůj pestrobarevný vzhled a nenáročné požadavky na chov.

Mezi typické znaky těchto ještěrů patří zejména absence pohyblivých očních víček a také přilnavé lamely na prstech, jež jim umožňují se pohybovat i po extrémně hladkém povrchu.

Pradávný ještěr se od svých moderních příbuzných příliš nelišil. Pravděpodobně obýval teplé a vlhké pralesy, kde se ukrýval v korunách stromů a lovil drobný hmyz.

Vědcům se nepodařilo jednoznačně určit, zda byl nalezený exemplář dospělcem nebo mládětem. Vzhledem k tomu, že se dochovala pouze přední část těla, nemáme informace ani o pohlaví či anatomii ocasu (nebo o tom, zda tento gekon využíval schopnost autotomie – tedy odhození ocasu v případě, že mu hrozí nebezpečí, což je běžná obranná strategie některých současných druhů).

Ačkoli byl Yantarogekko balticus objeven už v roce 2004, stále se jedná o nejúplnější fosilii gekona na světě. Například v roce 2008 vědci v Myanmaru odhalili ještě starší nález – fosilii pocházející z období spodní křídy (před 97 až 110 miliony let) – ale šlo pouze o fragmenty končetin a ocasu.

Žádný z dosud nalezených exemplářů tedy neposkytuje tak podrobný pohled na morfologii gekonů jako fosilie z Kaliningradu. Díky výjimečně zachovalému vzhledu pomohla vědcům lépe porozumět evoluci těchto fascinujících plazů a její fotografie vyvolala zájem i na sociálních sítích, kde se stala oblíbeným tématem příznivců prehistorické fauny.

Zaujalo vás téma? Neváhejte se podělit o své názory v anketě nebo v diskuzi a sdílejte článek na sociálních sítích.

Zdroje: