Hlavní obsah
Věda a historie

Zlovlci nestačili. Teď chce společnost Colossal Biosciences naklonovat i vyhynulé ptáky moa

Foto: Joseph Smit / Wikimedia Commons / Public domain (kolorováno)

Lov ptáků moa na historické ilustraci z 19. století

Společnost Colossal Biosciences, která nedávno oznámila údajné oživení potomků pravlka obrovského, se nyní chystá naklonovat vyhynulé ptáky moa. Projekt podpořil i filmový režisér Peter Jackson, ale vědci zůstávají skeptičtí.

Článek

Americká firma na zázraky

Společnost Colossal Biosciences, která se specializuje na biotechnologie a genetické inženýrství, postavila svoji popularitu zejména na nedávném projektu, v němž slibovala návrat vyhynulých pravlků obrovských (Aenocyon dirus).

Jakmile se však o výsledky projektu začali zajímat paleogenetici a další odborníci, ukázalo se, že naklonovaná vlčata Romulus, Remus a Khaleesi jsou jen geneticky modifikovaným vlkem obecným (Canis lupus).

Sama společnost navíc přiznala, že jejich vzhled nemá s dávným pravlkem téměř nic společného. Daleko více totiž mají připomínat zlovlky z populárního seriálu Hra o trůny. Vznikla tak jen vizuálně zajímavá atrakce, která měla přitáhnout pozornost a peníze na financování dalších projektů.

Jaká je šance na oživení ptáků moa?

Nelétaví ptáci moa žili na území Nového Zélandu až do 15. století, kdy vyhynuli spolu s největším orlem minulého tisíciletí – orlem Haastovým. Příchod Maorů mezi lety 1250 a 1275 znamenal pro tyto ptáky nejen ztrátu přirozeného prostředí, ale i prudký pokles populace kvůli intenzivnímu lovu.

Dnes víme, že existovalo celkem 9 druhů ptáků moa. Ti největší – Dinornis robustusDinornis novaezelandiae – dorůstali až do výšky až 3,6 metru a vážili kolem 200 kilogramů. Nejmenší druhy, jako Anomalopteryx didiformisMegalapteryx didinus, naopak dosahovaly pouze velikosti krocana. Přestože vzhledem tito ptáci nejvíce připomínali dnešní emu, geneticky mají blíže k americkým tinamám.

Do dnešních dnů se z moa dochovalo poměrně velké množství pozůstatků – kromě kostí dokonce i měkké tkáně a peří. Nejzachovalejší exempláře pocházejí z jeskyní, kde bylo sucho a mršiny se tak přirozeně mumifikovaly. Patrně nejzajímavější nález představuje pařát horského moa (Megalapteryx didinus), který se dochoval téměř neporušený.

Foto: Ryan Baumann / Wikimedia Commons / Creative Commons Attribution 2.0

Zachovalý pařát horského moa (Megalapteryx didinus)

V tomto případě tedy bude mít společnost Colossal Biosciences přístup k daleko čerstvějším vzorkům DNA než v případě pravlků, kteří vyhynuli před několika tisíci lety. Podobně jako u nich následně porovná získané vzorky s DNA příbuzných druhů a vytipuje tělesné znaky a fenotypy, jež bude chtít naklonovaným jedincům předat.

Budeme mít tedy možnost spatřit tyto majestátní opeřence živé?

Vědci jsou skeptičtí, režisér Peter Jackson jásá

Ačkoli vzorky DNA nejsou tak staré jako v případě pravlků, docent paleogenetiky Nicolas Rawlence z Univerzity v Otagu zůstává skeptický. Celý projekt označil za „Jurský park s velmi nízkou šancí na úspěch“. Opírá se při tom i o předchozí fiasko s pravlky, které s nadsázkou nazývá „designovými vlky obecnými“. Totéž prý můžeme očekávat i od geneticky modifikovaných moa.

Podobný názor zastává i doktorka Tori Herridgeová, evoluční bioložka z Univerzity v Sheffieldu. Podle ní jsou projekty společnosti Colossal Biosciences spíše vědeckými experimenty než skutečným vzkříšením vyhynulých druhů. Oživení moa považuje za nemožné a klonované tvory pokládá jen za geneticky upravené varianty současných zvířat.

Projekt si však našel i své příznivce. Tím nejvýznamnějším je režisér trilogie Pána prstenů Peter Jackson, který výzkum podpořil částkou 15 milionů dolarů (což je v přepočtu více než 300 milionů korun). Jackson je totiž nadšeným sběratelem ostatků ptáků moa a jejich návrat by pro něj byl splněným snem. Pro deník The Guardian uvedl:

Naděje, že během pár let znovu uvidíme ptáky moa, mi přináší větší radost a uspokojení než kterýkoli film.

Zastáncem projektu je i profesor Andrew Pask, jenž se na něm aktivně podílí. Kritiku odmítá a tvrdí, že naklonovaní opeřenci – stejně jako mamuti nebo ptáci dodo, které má firma v plánu oživit – pomohou zastavit nekontrolovatelný pokles biodiverzity a navrátí do ekosystému funkce, jež v něm dříve zastávali. Zároveň dodává, že získané poznatky by mohly posloužit také k obohacení DNA u zvířat, jejichž počet už klesl natolik, že jim v důsledku příbuzenského křížení hrozí vyhynutí.

Ochránci přírody jsou však zásadně proti. Namítají, že finance vynaložené na oživení vyhynulých druhů by raději měly být použity na záchranu ohrožených živočichů. Proces de-extinkce považují za drahou, neetickou a mediálně přitažlivou senzaci, která odvádí pozornost od skutečných ekologických problémů.

A co si myslíte vy? Jsou podle vás projekty společnosti Colossal Biosciences také jen vyhozené peníze?

Hlasujte v anketě pod článkem, napište komentář do diskuze nebo navštivte profil autorky, kde na vás čekají další zajímavé příběhy.

Anketa

Myslíte si, že má smysl oživovat vyhynulé druhy zvířat?
Ano, získané poznatky mohou být užitečné pro ochranu přírody a zachování biodiverzity.
58,8 %
Nevím, zda to má smysl, ale chtěl/a bych vidět vyhynulá zvířata živá.
11,8 %
Nejsem vyloženě proti tomu, ale mělo by se to dělat opatrně.
17,6 %
Podle mě je to jen vyhazování peněz a honba za falešnou senzací.
11,8 %
Mám jiný názor a napíšu ho do komentáře.
0 %
Celkem hlasovalo 17 čtenářů.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz