Zlovlci nestačili. Teď chce společnost Colossal Biosciences naklonovat i vyhynulé ptáky moa

Společnost Colossal Biosciences, která se specializuje na biotechnologie a genetické inženýrství, postavila svoji popularitu zejména na nedávném projektu, v němž slibovala návrat vyhynulých pravlků obrovských (Aenocyon dirus).

Jakmile se však o výsledky projektu začali zajímat paleogenetici a další odborníci, ukázalo se, že naklonovaná vlčata Romulus, Remus a Khaleesi jsou jen geneticky modifikovaným vlkem obecným (Canis lupus).

Sama společnost navíc přiznala, že jejich vzhled nemá s dávným pravlkem téměř nic společného. Daleko více totiž mají připomínat zlovlky z populárního seriálu Hra o trůny. Vznikla tak jen vizuálně zajímavá atrakce, která měla přitáhnout pozornost a peníze na financování dalších projektů.

Nelétaví ptáci moa žili na území Nového Zélandu až do 15. století, kdy vyhynuli spolu s největším orlem minulého tisíciletí – orlem Haastovým. Příchod Maorů mezi lety 1250 a 1275 znamenal pro tyto ptáky nejen ztrátu přirozeného prostředí, ale i prudký pokles populace kvůli intenzivnímu lovu.

Dnes víme, že existovalo celkem 9 druhů ptáků moa. Ti největší – Dinornis robustus a Dinornis novaezelandiae – dorůstali až do výšky až 3,6 metru a vážili kolem 200 kilogramů. Nejmenší druhy, jako Anomalopteryx didiformis a Megalapteryx didinus, naopak dosahovaly pouze velikosti krocana. Přestože vzhledem tito ptáci nejvíce připomínali dnešní emu, geneticky mají blíže k americkým tinamám.

Do dnešních dnů se z moa dochovalo poměrně velké množství pozůstatků – kromě kostí dokonce i měkké tkáně a peří. Nejzachovalejší exempláře pocházejí z jeskyní, kde bylo sucho a mršiny se tak přirozeně mumifikovaly. Patrně nejzajímavější nález představuje pařát horského moa (Megalapteryx didinus), který se dochoval téměř neporušený.

V tomto případě tedy bude mít společnost Colossal Biosciences přístup k daleko čerstvějším vzorkům DNA než v případě pravlků, kteří vyhynuli před několika tisíci lety. Podobně jako u nich následně porovná získané vzorky s DNA příbuzných druhů a vytipuje tělesné znaky a fenotypy, jež bude chtít naklonovaným jedincům předat.

Budeme mít tedy možnost spatřit tyto majestátní opeřence živé?

Ačkoli vzorky DNA nejsou tak staré jako v případě pravlků, docent paleogenetiky Nicolas Rawlence z Univerzity v Otagu zůstává skeptický. Celý projekt označil za „Jurský park s velmi nízkou šancí na úspěch“. Opírá se při tom i o předchozí fiasko s pravlky, které s nadsázkou nazývá „designovými vlky obecnými“. Totéž prý můžeme očekávat i od geneticky modifikovaných moa.

Podobný názor zastává i doktorka Tori Herridgeová, evoluční bioložka z Univerzity v Sheffieldu. Podle ní jsou projekty společnosti Colossal Biosciences spíše vědeckými experimenty než skutečným vzkříšením vyhynulých druhů. Oživení moa považuje za nemožné a klonované tvory pokládá jen za geneticky upravené varianty současných zvířat.

Projekt si však našel i své příznivce. Tím nejvýznamnějším je režisér trilogie Pána prstenů Peter Jackson, který výzkum podpořil částkou 15 milionů dolarů (což je v přepočtu více než 300 milionů korun). Jackson je totiž nadšeným sběratelem ostatků ptáků moa a jejich návrat by pro něj byl splněným snem. Pro deník The Guardian uvedl:

Zastáncem projektu je i profesor Andrew Pask, jenž se na něm aktivně podílí. Kritiku odmítá a tvrdí, že naklonovaní opeřenci – stejně jako mamuti nebo ptáci dodo, které má firma v plánu oživit – pomohou zastavit nekontrolovatelný pokles biodiverzity a navrátí do ekosystému funkce, jež v něm dříve zastávali. Zároveň dodává, že získané poznatky by mohly posloužit také k obohacení DNA u zvířat, jejichž počet už klesl natolik, že jim v důsledku příbuzenského křížení hrozí vyhynutí.

Ochránci přírody jsou však zásadně proti. Namítají, že finance vynaložené na oživení vyhynulých druhů by raději měly být použity na záchranu ohrožených živočichů. Proces de-extinkce považují za drahou, neetickou a mediálně přitažlivou senzaci, která odvádí pozornost od skutečných ekologických problémů.

A co si myslíte vy? Jsou podle vás projekty společnosti Colossal Biosciences také jen vyhozené peníze?

Hlasujte v anketě pod článkem, napište komentář do diskuze nebo navštivte profil autorky, kde na vás čekají další zajímavé příběhy.

Zdroje: