Článek
2. studená válka mezi Ruskem a Západem?
Mnozí politici (i publicisté) rádi namlouvají sobě i nám, resp. snad žijí v iluzi, že ona „nová“ či obnovená studená válka začala teprve anexí Krymu. Neuvědomují si (anebo odmítají uvěřit), že momentální situace je spíše jen znakem toho, že si kremelští vládci přestali brát servítky a těm našim spadly – víceméně – klapky z očí. Myšlení, praktiky ani ideologie nynějších ruských představitelů se nikdy nezměnily. Jestliže pro dnešní Němce je zhola nepředstavitelné, že by před sídlem Spolkového bezpečnostního úřadu či policejního ředitelství stála socha Heinricha Himmlera, Rusům připadá docela normální vztyčit před ústředím FSB pomník Leninova krvežíznivého kata F.E. Dzeržinského, zakladatele a velitele obávané Čeky, faktické předchůdkyně GPU, NKVD a posléze KGB, jenž je všeobecně považován za jednoho ze strůjců masových vražd a bolševických represálií během občanské války.
Na druhé straně památka obětí stalinských represí je pomalu vymazávána z učebnic dějepisu i mysli ruské společnosti a tak i duch stalinismu znovu ožívá.
Zatímco ruští zákonodárci zavedli jako trestný čin porovnávání nacistického a sovětského / komunistického režimu, zároveň bylo v obnovy rámci Stalinova kultu 14. 11. 2024 v Moskvě uzavřeno poslední oficiální muzeum historie GULAGu: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-moskva-gulag-muzeum-uzavreni.A241118_092633_zahranicni_dtt
Muzeum gulagu PERM-36 muselo ukončit činnost již v r. 2015!
Z ruských domů mizí pamětní tabulky se jmény obětí stalinských poprav: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-nova-doba-z-ruskych-domu-mizi-tabulky-se-jmeny-obeti-stalinskych-poprav-236327
„Nové Rusko“
Stejně jako tu málokdo pozastavuje nad tím, že v sebemenší ruské obci se dodnes hlavní ulice jmenuje po vůdci bolševické revoluce a otci komunistické genocidy, a že dokonce i ulic Stalina je dodnes v Rusku minimálně šestapadesát.Však stačí, prochází-li našinec Leninovými ulicemi a míjí všudypřítomné sochy Vladimíra Iljiče − a občas dokonce i Stalinovy − aby si uvědomil, že ono „Nové Rusko“ prostě připomíná legendární ruskou matrjošku. Odšroubuješ-li hlavu Putina, najdeš uvnitř ukrytého Stalina (v něm případně Gríšu Rasputina a nakonec Ivana Hrozného).
Dnešní Krasnojarsk
Nedá mi, abych necitoval hraběte Richarda Mikuláše von Coudenhove-Kalergi, jenž téměř před sto lety varoval evropské politiky, řka: „Dějiny staví Evropu před rozhodnutí: buď se povznese nad vzájemné nepřátelství národů a sjednotí se do konfederace, nebo padne za oběť ruské dobyvačnosti. /…/ Ruský imperialismus je daný jednou provždy. V okamžiku, kdy se mu naskytne možnost podřídit si Evropu, Rusko tuto možnost využije a uskuteční svůj sen, ať už bude rudé, či bílé.“[1].
[1] R. M. von Coudenhove-Kalergi: Pan-Europa. Wien 1923, str. 54-57 (česky Pan-Evropa. Aventinum, Praha 1926)
„Nové“ Rusko
Mráz přichází z Kremlu od r. 1917 a občasná období „oteplení“ byla obvykle jen iluzorní.
Rusko vždy v historii stálo na opačné straně barikády než západní demokracie
(od bratření s Habsburky, Hohenzolerny a Hitlerem přes korejskou, vietnamskou a Šestidenní válku až po podporu arabským diktátorům, Kaddafímu, Saddámovi a Assadovi).
Mnozí politici (i publicisté) rádi zapomínají, resp. si v blažené nevědomosti neuvědomují, že ona „nová“ studená válka není ve skutečnosti žádným novým fenoménem. Pomineme-li ideový konflikt mezi bolševickým Ruskem a Západem před 100 lety, pak k prvnímu otevřenému konfliktu mezi Ruskem (SSSR) a Západem došlo již v závěru 2. světové války, kdy se Rusko v letech pokusilo připojit ke komunistickému bloku Řecko [kde podporovalo komunistické povstání 1944-45] a Irán [jenž Sověti v letech 1945-47 částečně okupovali], a usilovali o rozšíření své sféry vlivu na Turecko] jehož východní provincie hodlali Sověti přímo začlenit do SSSR] a tak získat přístup k Perskému zálivu a fakticky i Střednímu východu a Indickému oceánu (což se jim následně víceméně podařilo díky podpoře arabských diktatur v Sýrii, Iráku, Jemenu, Etiopii a Somálsku).
Dokumenty ke Korejské válce:
Americký dokumentární film Korean War in Color (Korejská válka v barvě) byl natočen v roce 2011. V 87 minutách podává svědectví o Korejské válce v letech 1950 – 1953. Film je dostupný v anglickém znění
Mezinárodní hřbitov vojáků OSN - Pusan
Mezinárodní hřbitov vojáků OSN - Pusan
Zde spočívají ostatky tisíců vojáků ze 16 zemí, padlých v boji s komunistickými hordami.
- více viz mé album „Hřbitov vojsk OSN / UN Memorial Cemetery - BUSAN“
Mezinárodní hřbitov vojáků OSN - Pusan
Zásadní rozdíl oproti „První studené válce“ je snad jen v tom, že – kromě využívání mnohem účinnějších metod psychologické války, elektronických médií a virtuálních nástrojů – dnes tvoří ruskou pátou kolonu na Západě namísto buněk Kominterny, nejen levičácké spolky, ale – navenek paradoxně – i evropská „hnědá internacionála“. I laiky z řad „bojovníků proti imperialismu“ by mělo trknout, když vidí, že nejhlasitějšími podporovateli putlerovského imperialismu jsou – vedle Vyvadilových „Přátel Ruska“, „Veľké národné a proruské koalície“ a partají typu KSČM nebo KSS – ULTRAPRAVICOVÉ a NEOFAŠISTICKÉ ORGANIZACE Evropy jako Národní fronta Marine Le Penové, nizozemská Strana nezávislosti (UKIP), Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, maďarský Jobbik, řecký Zlatý úsvit nebo Kotlebova Ľudová strana.
Ruská propaganda je dnes o to nebezpečnější, že využívá po desetiletí prověřované a cizelované metody („vědecky ověřené“ a dlouholetou praxí vyzkoušené v masovém měřítku) a její vlivová agenda na Západě je systematicky pěstovaná již skoro 100 let - tudíž veškeré úsilí západních „protiruských štvavých centrál“ (tj. demokratických politiků, aktivistů a svobodných médií) je proti kremelské propagandistické mašinérii jen směšným amatérským počinem ochotnického ansámblu.
Důkazy o ruské infiltraci do volebního systému USA a ovlivňování amerického veřejného mínění:
https://www.documentcloud.org/documents/4380463-Internet-Research-Agency-Indictment.html#document/p1
(přičemž je jasné, že usvědčující dokumenty, které americké úřady uvolní pro zveřejnění, jsou jen zlomkem důkazů, které mají americké tajné služby a ministerstvo spravedlnosti k dispozici)
Nemusíme ani chodit daleko, stačí zabloudit do kterékoliv internetové diskuze na politické téma, kde se to jen hemží anonymními virtuálními „diskutéry“, z jejichž příspěvků více či méně reprodukujících slogany, mystifikace a fejky Sputniku či Aeronetu (a nezřídka i ze zprzněné googlovské „češtyny“) jednoznačně vyplývá jejich zadání i zdroj. Třeba takoví ruští trollové Vrábel, Blaha, Danko či Foldyna … atd. jsou hmatatelným důkazem, jak ruský mediální brainwashing funguje … jeden šikovný operátor z Lubjanky či třešničkový kremlobot dokáže pod desítkami profilů vytvářet dojem „veřejného mínění“ napříč internetem. (Obdobně, jako to prokázalo vyšetřování FBI, amerického ministerstva spravedlnosti i tajných služeb V. Británie, Holandska a dalších zemí během nedávných volebních kampaní).
Vždyť to právě ruský režim byl vždy i patronem mezinárodního terorismu, a vypustil z láhve i džina terorismu kavkazského a afghánského, který do sovětské okupace Afghánistánu a genocidy severokavkazských národů neexistoval. (Za vlády krále Zahira Šáha zažíval Afghánistán období stability. V r. 1978 afghánská komunistická strana provedla převrat, při němž by Záhirův švagr president Muhammad Dáúd Chán a 17 členů jeho rodiny zavražděno, a převzala vládu v zemi.) Afghánští a čečenští mudžáhidi, zocelení bojem s ruskou armádou, dnes uplatňují své zkušenosti v řadách Islámského státu. Palestinští teroristé - vycvičení v diverzních centrech KGB, GRU, Stasi a StB - a jejich žáci stojí dnes v čele Hizballáhu, Hamásu a dalších teroristických organizací, včetně Islámského státu (Putinova mateřská KGB trénovala teroristy z Bolívie, Jižní Afriky, Mosambiku, Baskicka, Kypru, Chile, Libanonu, Palestiny, Severního Irska, Ekvádoru, Súdánu a spousty dalších zemí). I Jásir Arafat (zakladatel největší palestinské teroristické organizace al-Fatah, předseda Organizace pro osvobození Palestiny a prezident tzv. Palestinské autonomie) byl agentem KGB s krycím jménem „Aref“ (resp. „Beskov“). Stejně tak pracoval v žoldu sovětské rozvědky i jeho nástupce, palestinský vůdce Mahmúd Abbás (od 80. let vedený pod krycím jménem „Krotov“).
To ruské tajné služby během „studené války“ systematicky budovaly a podporovaly finančně i logisticky teroristická hnutí a organizace po celém světě (včetně ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu, IRA, ETA, Al-Fattahu, Černého září, Rudých brigád či Frakce Rudé armády), jelikož podpora protizápadních teroristických a guerillových organizací ruku v ruce s ideologickou diverzí, včetně infiltrace a ovládání různých „mírových“ a „pacifistických“ hnutí, byla a je trvalou součástí strategie destabilizace a rozvratu Západu. Nyní zloděj vykřikuje „chyťte zloděje“. Stalinovi pohrobci, kmotři teroristů z Lubjanky, koryfejové NKVD a KGB, dnes nabízí Západu spolupráci při potírání terorismu.
Největší sranda je, že dnes právě Rusko, které vycvičilo vůdce všech středovýchodních teroristů, bombarduje utečenecké tábory a nemocnice, vetem v RB znemožnilo vytvoření bezpečných zón pro uprchlíky a dodává zbraně jak Sýrii, tak Iránu (který neuznává existenci Izraele, resp. má v programu zničení „sionistického útvaru na území Palestiny“), pokrytecky vyzývá ke zklidnění situace a mírovému řešení. Stejně jako v případě KLDR, která je odedávna spojená s Moskvou pupeční šňůrou.
Neználkům (politikům i publicistům), kteří rádi zapomínají, resp. si v blažené nevědomosti neuvědomují, že ona „nová“ studená válka není ve skutečnosti žádným novým fenoménem, bych rád připomenul některá fakta. Pomineme-li ideový konflikt mezi bolševickým Ruskem a Západem před 100 lety (a související sibiřskou anabázi čs. legií), jakož i protizápadní rudo-hnědou (nacisticko-komunistickou) koalici, pak k prvnímu otevřenému konfliktu mezi Ruskem (SSSR) a Západem došlo již v závěru 2. světové války, kdy se Rusko pokusilo připojit ke komunistickému bloku Řecko [kde podporovalo komunistické povstání 1944-45] a Irán [jenž Sověti v letech 1945-47 částečně okupovali], a usilovalo i o rozšíření své sféry vlivu na Turecko] jehož východní provincie hodlal Stalin přímo začlenit do SSSR] a tak získat přístup k Perskému zálivu a fakticky i Střednímu východu a Indickému oceánu – viz aspoň mapy na blogu http://ferohrabal.blogspot.sk/2017/04/podil-sovetu-zapadnich-spojencu-na.html
(Ostatně již v závěru WWII se Sověti pokusili přeměnit obsazená území ve střední a jižní Evropě v nástupiště k obsazení celého kontinentu. Ve skryté podobě pak vojenská konfrontace Ruska a Západu pokračovala v Koreji, Vietnamu, na Středním východě a dalších oblastech světa, kde se dokonce i přímo v leteckých soubojích opakovaně utkali letci USA a V. Británie se sovětskými piloty – o desetitisících sovětských „poradců“ působících v ozbrojených silách všech asijských, afrických latinskoamerických marxistických režimů a protizápadních diktátorů.
Rusko JE BANDITSKÝ, TERORISTICKÝ STÁT. A jak dopadají dohody a jednání s teroristy nám v přímém přenosu ukazuje příklad Palestinců. Stále dokola s nimi Izraelci rokují o míru, vracejí jim území a propouští odsouzené palestinské vrahy a teroristy výměnou za nevinná civilní rukojmí, aby se tito propuštění teroristé okamžitě zapojili do teroru vůči Izraeli a znovu vraždili ženy, děti a starce, resp. Palestinci opět a znovu vzápětí odpálili proti židovským osadám další rakety.
To ruský režim vypustil z láhve džina kavkazského a afghánského terorismu, který do sovětské okupace Afghánistánu a genocidy severokavkazských národů neexistoval. Afghánští a čečenští mudžáhidi, zocelení bojem s ruskou armádou, dnes uplatňují své zkušenosti v řadách Islámského státu. Nyní zloděj vykřikuje „chyťte zloděje“. Iniciátor terorismu nabízí Západu, že mu pomůže s likvidací terorismu. SSSR patřil i k hlavním dodavatelům konvenčních zbraní do Iráku za vlády Saddáma Hussaina (dodal mu např. rakety SCUD - hlavní nosiče zbraní hromadného ničení) a zároveň bojkotoval akce mezinárodního společenství proti Saddámovi. (Sovětští poradci působili v Iráku od 60.let. Komunistický blok dodal do Iráku tisíce tanků, bojových vozidel pěchoty, obrněných transportérů a dělostřeleckých systémů, stovky letadel a prostředků protivzdušné obrany a zajišťoval výcvik pro tisíce příslušníků obsluh - zhruba 70 % irácké výzbroje. V r. 1987, v době vrcholící irácko-iránské války, objem irácko-sovětského obchodu např. vzrostl o 46% oproti r. 1986.)
Není ostatně pochyb, že operace „Islámského státu“ neřídí žádní fanatičtí islamisté, parta primitivních psychopatů, nýbrž zcela racionálně uvažující bývalí důstojníci irácké tajné služby, kteří absolvovali výcvik v KGB, SVR a GRU, využívající islamistickou ideologii pragmaticky pouze jako nástroj k dosažení mocenských cílů (viz např. https://kyleorton1991.wordpress.com/2015/04/21/saddam-husseins-regime-produced-the-islamic-state/).
Pro ně jsou pak oni vraždící pomatenci jen figurkami na šachovnici. Během let 1973-2003 působilo v Iráku na 70.000 ruských vojenských poradců, z nichž mnozí působili jako zpravodajští a bezpečnostní specialisté. To je známo i z dokumentů objevených v Iráku v r. 2003 (viz třeba „The World Was Going Our Way The KGB and the Battle for the Third World“ by Christopher Andrew & Vasili Mitrokhin, N.York: Basic Books, 2005: http://www.meforum.org/973/the-world-was-going-our-way, resp. http://www.strategypage.com/htmw/htintel/articles/20061010.aspx nebo http://www.nationalobserver.net/1999_winter_campbell.htm ).
Iráčtí zpravodajci absolvovali kurzy ve speciální škole SVR [Služby vnější rozvědky] v Moskvě dokonce ještě těsně před americko-britským útokem. Během války v Zálivu pokračovaly ve své práci rezidentury SVR a vojenské rozvědky [GRU] při ruském velvyslanectví v Bagdádu. Jejich úkolem bylo zajistit archívy zvláštních služeb Saddáma Husajna a nábor mezi iráckými důstojníky a agenty! (Jen několik dnů před počátkem anglo-americké operace přijely do Bagdádu dvě skupiny „silové podpory“ SVR zvané Clona.).
Symbolika současného Ruska - Militarizace a postsovětská nostalgie
Ruská zahraniční politika je stejně nová, jako chvalozpěvy ruských politiků na masového vraha Stalina či nedávná tvrzení ruských oficiálních médií o oprávněnosti okupace ČSSR (kvůli hrozícímu ozbrojenému převratu / vpádu imperialistů a fašistů) nebo pozvání okupačních vojsk A. Dubčekem v 68.
Pro naivní snílky žijící v iluzi o „Novém Rusku“ by měl být varováním provokační článek s názvem „Československo by mělo být Sovětskému svazu za rok 1968 vděčné: historie pražského jara“, který zveřejnil server televize Zvezda, oficiální mediální kanál ruského ministerstva obrany, 21. 11. 2017, tedy v den oficiální návštěvy Miloše Zemana v Rusku.
Ústředním motem tohoto pamfletu je, že „Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 zmařila převrat a zajistila zemi 20 let míru“. Už jen tento pouhý článek by měl každému soudnému čtenáři otevřít oči. Zcela jednoznačně totiž ukazuje, že v čele RF stojí nepoučitelní revanšisté. TV Zvezda totiž není nějaký okresní plátek či soukromá regionální televize, nýbrž hlásná trouba Putinova režimu.
Maslovského článek / Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět
Důvěryhodnost a nezávislost ruských médií dosvědčují oněch pět různých (tj. zfalšovaných), „zaručeně pravdivých“ verzí sestřelení malajského boeingu předložených postupně ruskými úřady nebo ruské mysteriózní reportáže o masových demonstracích proti průjezdu US Dragons-konvoje přes ČR.
ALE mám též obavy, aby i za francouzskými Žlutými vestami nebyli ti samí soudruzi, jako onehdy za Rudými brigádami a Černým zářím (i za různými „mezinárodními svazy a federacemi“ studentstva, míru, žen atd., sídlícími v Praze či Moskvě)!
Organizátoři žlutého teroru nejsou žádní rozhořčení občané. Rudé prapory se srpem a kladivem (stejně jako ty rudo-černé) v rukou některých „aktivistů“ mnohé naznačují…
Tohle již není projev lidové nespokojenosti s politikou vlády, nýbrž další z organizovaných pokusů rozbít „prohnilou kapitalistickou společnost“ a obrodit ji stylem a la Venezuela. Bude zajímavé zjistit, kdo se se skrývá v pozadí této guerilly. Možná tytéž síly, které byly v pozadí všech těch „mírových hnutí“ a levičáckých organizací (ale i teroristických brigád – AD, BR, FRA, GRAPO, PFLP, PL, N17 atd.) řádících v západní Evropě v 60. a 70. letech! Normální občan se nevypraví demolovat policejní radary, lámat mýtné brány, rozbíjet výklady a podpalovat auta Molotovovými koktejly jen proto, že se mu nelíbí ekonomické reformy.
Za pozornost stojí již skutečnost, že řada protagonistů tohoto hnutí (jmenovitě Éric Drouet a Maxime Nicolle nebo fašista Hervé Ryssen, odsouzený za popírání holokaustu,) patří k ultrapravicovým organizacím a během těchto „sociálních bouří“ došlo – kromě vyloženého vandalismu a rabování – jak k projevům antisemitismu, tak anarcho-komunistické propagandě.
Stačí ostatně sledovat, jak se zalykají radostí nad nepokoji kremloboti a redaktoři ruských režimních médií, která jinak přehlíží brutální zásahy OMONů vůči sebemenší skupince mírumilovných demonstrantů s transparentem, hladovým důchodcům nebo staříkům protestujícím proti drastickému prodloužení odchodu do penze.
Ani by mne nepřekvapilo, kdyby v pozadí „lidové vzpoury“ stáli titíž manipulátoři, jako v pozadí našich sdružení bojovníků proti EU a NATO (DSSS Tomáše Vandase, spolku Hej, Občané! Žarka Jovanoviče, Národní demokracie Adama Bartoše atd.)
Za posledních 100 let jako by se v postavení a vztahu Ruska vůči světu, ani v Rusku samotném (co do uvažování i zaostávání životní úrovně za Západem), nic zásadního nezměnilo.
Tak, jako kdysi jezdili do Moskvy anarchisté a komunisté (slovy Gottwaldovými) „učit se, jak zakroutit buržujům krky“, dnes tam putují z celého světa i náckové, aby absolvovali kurzy, jak rozvrátit EU a NATO, … a ztroskotanci a naivní truhlíci typu Monsona, Seagala, Depardieua a Snowdena. Přesně v souladu s Leninovou tézí o „užitečných idiotech“.
Rusofilové
A Rusko, jako protagonista nové Osy zla, je přinejmenším stejně nebezpečné, jako bylo před 50 nebo 100 lety, jelikož v čele Západu nestojí dnes, bohužel, státníci jako Truman nebo Reagan, Churchill nebo Thatcherová ani Adenauer či Strauss:
Evropa v obklíčení diktátorských, islamistických a autoritářských režimů
Situace je o to horší, vstupuje-li do hry americký president jako faktické alter ego Putina.
U některých posledních Trumpových výroků totiž nelze spolehlivě identifikovat, zda pochází od něj anebo od Medveděva či Lavrova 🙁!
Však Trumpova parta, jde úmyslně či neúmyslně Kremlu na ruku po celou dobu válka, svými obstrukcemi se snaží srazit Ukrajinu na kolena již dávno.
Obstrukce republikánských kongresmanů sabotujících na přelomu let 2023/2024 umožnily Rusům během půlročního pozastavení zbrojních dodávek zastavit ukrajinskou ofenzivu a zabetonovat se v dobytých postaveních, jelikož jim trumpisti zablokováním dodávek zbraní poskytli půlroční oddychovou pauzu na vybudování masivních opevnění a minových polí. A již předtím sabotáží StarLinku zmařil Musk Ukrajincům plánovanou likvidaci ruského černomořského loďstva a šanci na postup na Krym!
Ze všeho nejvíce připomínají Trumpovy geopolitické šarády prolog paktu Ribbentrop-Molotov, resp. posílení globální Osy zla tváří v tvář osiřelé zchoulostivělé, naivní a oportunistické Evropě, tak jako před 100 lety - jenom dnes vyzbrojené atomovými bombami a balistickými raketami.
Komentovat blázny nemá smysl, problém však je, pokud se dva šílenci s atomovkami pokoušejí podělit si zeměkouli, fakt se obávám, zda v tom nejsou drogy nebo paranoia, když slyším Trumpovy bláboly o „diktátorovi Zelenském“ zatímco ignoruje fakt, že je absurdní konat volby mezi padajícími bombami a že bez regulérních voleb vládne naopak čtvrt století ruský vůdce, vůči němuž Trump pociťuje viditelně větší sympatie!
Bohužel, aspoň ze všech Trumpových nejnovějších vyjádření vyplývá, jako by se snad opravdu rozhodl rozdělit si zeměkouli s kremelským gosudarem, jak to kdysi plánovali Hitler se Stalinem.
Mimochodem, pokud Trump nastoluje na mezinárodní úrovni de facto putinovské, potažmo banditské či mafiánské způsoby jednání, spočívajícího ve výhrůžkách a vydírání, čímž se stává stejně neseriózním, nevyzpytatelným a tudíž nebezpečným partnerem jako Rusko nebo Čína, je velmi pravděpodobné, že bude muset i Evropa zareagovat a odstřihnout se nejen ve vojenské, ale i ekonomické sféře v maximální míře od USA. Jestliže vystupuje Trump a jeho garnitura ze stejné pozice a do značné míry i se stejnými požadavky jako Kreml či Peking, bude třeba s ním jednat stejně, jako s Putinem nebo čínskými komunisty. Bohužel 🙁 https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-usa-vyhrozuji-ukrajine-kdyz-nepodepisete-dohodu-o-surovinach-vypneme-vam-starlink-40510182
Přerušením americké vojenské pomoci Ukrajině Spojené státy vstoupily do rusko-ukrajinské války na straně agresora!
Takto vypadá šíření a obrana „ruských tradičních hodnot“ a „duchovních tradic“! Ruští fašisté a opričnici - pevná hráz proti „banderovcům“ a západní demokracii? :
Pro zapomnětlivé občany, kterým již Alzheimer či marxistická nostalgie zatemnila paměť (a dementní mladé komsomolce s portrétem sadistického psychopata Che Guevary na tričku) doporučuji aspoň návštěvu mých tematických alb na FB:
„Báječná léta pod psa“: https://www.facebook.com/fero.hrabal/media_set?set=a.502456976461054&type=3
nebo třeba „HISTORIE KOMUNISMU A FAŠISMU V OBRAZECH“:
pokud je pro ně obtížnou prokousat se mými knihami.
A propos: Své názory a odpovědi na předpokládané „argumenty“ jsem kromě řady svých knih, rozhovorů a článků dávno vyjádřil polopaticky např. na blogu POCHOD PODLÝCH „REVOLUCIONÁŘŮ“: http://ferohrabal.blogspot.co.id/2017/04/pochod-podlych-revolucionaru.html
===============================================
Další doporučené zdroje :
BOWMAN, John S. Kronika dějin 20. století. Rev. a dop. vyd. Praha: Columbus, 1993, 280 s. ISBN 8090157823.
„Ruská pravda“ a skutečnost aneb „Nové Rusko“ ve stínu rudé hvězdy a kolovratu
Moskva jako odvěká Mekka světové reakce aneb Rusko vždy v protisměru
a tématická obrazová alba:
„Nové Rusko“ - Imperiální tragédie v obrazech
Historie Ruska,SSSR a Kavkazu v obrazech (mapy & fotky)
Historie komunismu a fašismu v obrazech
==========================================================
O AUTOROVI:
Fero HRABAL-KRONDAK
Autorovy rozhovory:
