Článek
Všeobecné hlasovací právo, (a)sociální sítě a lidská hloupost = vražedný koktejl!
Antisystémová rudo-hnědá „Národní fronta“
Jímá mě hrůza, když domyslím - konkrétně pod dojmem událostí ve Francii, evokujících 30. léta v Německu nebo ČSR v předvečer Vítězného února - kam až může dovést společnost blahosklonnost úřadů a podceňování a bagatelizování verbálních útoků, kdy se všemožní „dezidenti“ prostřednictvím médií a (a)sociálních sítí vzájemně hecují a tak postupně ztrácí obezřetnost a strach ze zákonů, a rozplývá se pomyslná hranice mezi populismem a anarchií, potažmo politickou scénou a asociální lůzou.
Jak jsem naznačil nedávno třeba v článku Čeká nás snad nějaký „Vítězný říjen“? anebo již před časem v jiném blogu: Nastává soumrak demokracie? Světový řád dnes čelí globální vzpouře deprivantů a lůza se šikuje k „poslední bitvě“.
Však ze stejných řad vzešli jakobíni, čekisté, henleinovci i milicionáři, členové Hlinkovy gardy, SA, Vlajky, Revolučních gard i Ku-klux-klanu.
Uniforma či stranická legitimace jsou jen rekvizity, pokud jde o mentalitu / charakter, mezi Bin Ladinem, Guevarou, Berijou, Urválkem, Karadžičem, Assadem, Pol-Potem, Miloševičem či Heydrichem není zásadního rozdílu. Proto si tak Hitler notoval se Stalinem, palestinští teroristé si rozuměli s Himmlerem i Brežněvem a Putin je dnes jedna ruka s Hamásem a Hizballáhem i iránskými ajatolláhy, Le Penovou a Kimem. Osu zla pojí mentální spřízněnost a společná nenávist k současnému světovému řádu, potažmo demokracii.
Globální Osa zla
Ostatně nejeden z budoucích quislingů začínal podobně jako dnešní populisté: Ivan David, Jindřich Rajchl , Libor Vondráček, Ľuboš Blaha , Tomio Okamura nebo Petr Drulák.
Mimochodem už jen výskyt rudých, ruských a palestinských praporů na demonstracích našich „patriotů“ i během nepokojů v západní Evropě naznačuje podivné spojitosti či pozadí těchto akcí.
Bohužel i mnozí publicisté a politici si pletou pojmy a pokoušejí se s dezoláty polemizovat, spoléhaje na zdravý rozum a kritické myšlení svých oponentů. Dokonce pak ještě kritizují např. Otu Foltýna za jeho „expresivní výroky“ na adresu lidí, kteří aktivně obhajují nebo omlouvají současný ruský fašistický režim, resp. básní o někdejších „báječných létech pod psa“.
S Foltýnovým názorem „5 % spoluobčanů jsou zombíci“ se plně ztotožňuji (stejně jako s jeho ostřejšími výroky k tématu ruské páté kolony), až na to, že těch 5% považuji, bohužel, za podhodnocené číslo (už jen s ohledem na objem elektorátu populistických a antisystémových partají). Však sám jsem před časem opakovaně ve svým rozhovorech konstatoval svůj zásadní postulát, že Pokud někdo obdivuje současné Rusko - je buď hlupák anebo darebák, resp. „Rusofilové“ jsou případ pro psychiatra (viz)!
Již v úvodu musím předeslat, že mé postoje a názory jsou samozřejmě diametrálně odlišné od postojů rusofilních dezolátů anebo naivních sluníčkáři a gaučových „analytiků“, nejen proto, že jsem měl možnost Rusko poznat na vlastní oči podobně během několikaletého pobytu, ALE především proto, že jsem tam navštívil celou řadu pozůstatků někdejších komunistických koncentráků a tisíce hrobů obětí komunistického režimu … jedna má teta zemřela hlady během stalinského hladomoru, druhou zavraždili rudoarmějci během povstání vězňů v Kengiru a můj prastrýc zahynul ve vorkutském GULAGu, a navíc dva mé kamarády zavraždila už před 10 lety Putinova tajná služba FSB, navíc – shodou okolností - stejné komando, které otrávilo i Navalného:
Vražda mého přítele Ruslana Magomedragimova
Autor v ruinách arktické věznice Kalargon / Tajmyr
O to více, že sami nikdy nebyli ani v Rusku ani na Ukrajině (o Iránu a Číně ani nemluvě), nenávidí naši „vlastenci“ mě, který poznal tamní realitu na vlastní oči:
Fero HRABAL-KRONDAK na východní Ukrajině, podzim 2014
...
Dezolát není prostě člověk jiného názoru!
S trochou nadsázky bychom ho mohli definovat jako jakýsi hybrid mezi linií Homo stupidus a Homo barbaris, a tváří v tvář genetice je logika, bohužel, bezbranná.
Aby nedošlo k mýlce, dezolátská mentalita není přímo úměrná IQ!
Však takový Robespierre, Heydrich, Berija, Mengele, Eichmann, Karadžič, Assad, Pol-Pot, Miloševič nebo Mengistu Mariam též nebyli zrovna žádní prosťáčci, potažmo slabomyslní jedinci.
Třeba vztah k Rusku, potažmo obdiv k jeho kleptokraticko-fašistickému režimu, není totiž záležitostí politických postojů, nebo snad naivity, nýbrž odrazem mentality dotyčného jedince! Někdo prostě obdivuje kult hrubé síly, lstivosti a násilí, imponuje mu barbarská krutost a brutální zákon silnějšího … málokdo totiž dnes, v době informační záplavy a neomezené dostupnosti objektivních faktů může být opravdu pomýlený, disponuje-li aspoň průměrným IQ.
Tudíž polemizovat s dezolátem je jako diskutovat s gramofonem.
Kdo např. odmítá pomoc Ukrajině a vyzývá ji ke kapitulaci (resp. ji tím odsuzuje k porážce), stojí tím pádem jednoduše automaticky na straně agresora - Ruska, jeho fašistického režimu a ruského imperialismu! A bláboly, že „pravda je někde uprostřed“, jsou jen trapným mlžením.
A třeba konflikt mezi rusofilními dezoláty a odpůrci ruského režimu / imperialismu není konfliktem názorů v rámci dialogu.
NÁZOR totiž vzniká analýzou / kritickým posouzením všech dostupných informací / faktů, jinak nejde o „názor“ ale jen o recitování převzatých narativů (cizích tvrzení) , které si dotyčný vybírá účelově podle toho, jak jsou mu sympatické, resp. o slepou víru imunní vůči argumentům a faktům … a to už ani nemluvím o vědomém šíření lží.
DEZOLÁT je prostě zlomyslný jedinec šířící z hlouposti či vědomě, programově lži a polopravdy, resp. označující za lži a mystifikace všechna fakta, která se mu nelíbí.
Explicitním, otřesným dokladem naprosté dezolátské „imunity“ vůči objektivním faktům i realitě spatřené na vlastní oči je už jen pouhý filmový dokument
Obecně pak zcela příznačným, charakteristickým rysem dezoláta je, že vesměs komentuje články, které nečetl … stejně jako ani odpovědi na své provokační „otázky“ na (a)sociálních sítích, jak si ověřuji osobně dnes a denně.
Navíc stoupá jejich agresivita a drzost. Nejen, že postupně ovládli většinu internetových diskuzních fór, která přeměnili na mediální žumpu, a houfují se ve stovkách svých facebookových skupin, ale zaplevelují svými zvratky i diskuze pod články a rozhovory nenáviděných osobností, které např. na YouTube musí autoři „demokraticky“ trpět bez ohledu na jejich nenávistný, urážlivý či vulgární obsah, jelikož algoritmy (a)sociálních sítí jsou k nim shovívavé. (Zatímco objektivně nezávadné příspěvky běžně cenzurují.)
Explicitní odpornou ukázkou mentální nenávistné žumpy je třeba facebooková skupina NE EU! ANO RUSKU! - https://www.facebook.com/groups/629742610756818/
která ovšem kupodivu jinak útlocitnými adminům absolutně nevadí, ačkoliv překypuje vulgarismy, xenofóbií a sprostotou!
Z virtuální sféry se tak stává mediální žumpa, resp. nástroj hybridních válek, ztrácející své prvotní poslání.
Není divu, když za výzvy ke genocidě či vraždám rozdávají naše soudy podmínky a pokuty: „Podřezat jim krky“, psal o Ukrajincích v komentářích muž z Plzeňska, za což musí zaplatit pokutu 30 tisíc (na kterou se jistě složí jeho pobratimové).
Však namísto, aby si takový „oponent“, obdivovatel Ruska, pustil aspoň pár autentických ruských videí třeba v tematických seznamech na mém YouTube kanálu : https://www.youtube.com/channel/UCyCn5q8oiZ50VICa7PQmaPA/content
(kde je nevěřícím Tomášům k dispozici okolo 10 000 originálních autentických ruských videí ze všech regionů Ruské federace), pokud už oponenti považují třeba mé náhodně vybrané fotografie z cest po Rusku v dokumentární sérii „RUSKÝ RÁJ“ v obrazech - názorný vizuál pro krátkozraké platonické obdivovatelé Východního Mordoru (cca 3000 mých snímků autentického Ruska) za neobjektivní „účelový výběr“, jen hystericky povykuje své naučené slogany, chrlí žlučovité zvratky a nadávky.
Však hodně vypovídá již samotný fakt, že největší obdivovatelé současného Ruska z řad mezinárodní páté kolony, jezdí vesměs do Ruska jen výjimečně, na několikadenní dobře zaplacenou exkurzi, většinou neumí ani rusky a na rozdíl třeba ode mě neznají z Ruska kromě Kremlu, Ermitáže, Soči a Valdaje vůbec nic.
Skutečné (typické) Rusko začíná totiž za Uralem, resp. za hranicemi Moskvy a Petrohradu, potažmo za ocelovými dveřmi předměstských bytů, komunálek, stalinských baráků, a ve dvorech chruščovek, schovaných před turisty.
Jenže dezolát nehledá fakta či pravdu, nýbrž jen informace, jimiž by podpořil svou víru!
Více viz např. můj článek JEN vygumovaní gladiátoři a dezoláti táhnou na východ aneb „Raska federaska“ vítá každého đêβ¡la s „ruskou duší“ .
Putinovi gladiátoři
Jelikož mě unavuje donekonečna opakovaně házet hrách argumentů na zeď dezolátské ignorance (ale i proto, že většina politologů při pokusu o „osvětu“ dezolátů zabředává do sáhodlouhých kontraproduktivních filozofujících polemik), pokusil jsem se zde shrnout nejfrekventovanější narativy (mýty, lži a mystifikace) rusofilů a doplnit je stručnými polopatickými kazuistikami a protiargumenty. Většina zásadních pravd bývá totiž zcela jednoduchá. Tudíž se zde nebudu ohánět ciframi a statistika, které stejně dezoláti zpochybní (a ostatní si najdou sami), ale zaměřím se na fakta, k jejichž posouzení stačí průměrné IQ a trochu kritického uvažování:
A propos: Už mě, upřímně řečeno, ani nebaví přidávat na svůj Youtube kanál další linky na ruská videa, když si uvědomím, že z těch 10 000 dokumentů si většina lidí pustí max. dvě tři … a právě oni „rusofilové“ ANI JEDNO.
Sisyfovská práce. Ale snad aspoň pár lidem otevřela oči.
A jelikož mne distingovaní kolegové a čtenáři často kritizují, že používám ve svých polemikách invektivy a pejorativní výrazy, potažmo „urážím své oponenty, když je označuji jako hlupáky“, dovolím si zde uvést tuto věc na pravou míru.
Konkrétně označení „hlupák“ je pro mě víceméně technický výraz, pod nímž mám na mysli zcela relevantní obsah: HLUPÁK je prostě člověk, který NEDOKÁŽE POCHOPIT DŮSLEDKY SVÝCH SLOV, ROZHODNUTÍ A ČINŮ.
Asi jako
- když potomci obětí komunistických zločinů obdivují Stalina a podporují neostalinistický režim;
- když občané země po desetiletí okupované Ruskem obdivují Rusko, resp. pod hesly o slovanském bratrství de facto fandí burjatským, čečenským, korejským a jakutským žoldákům v ruských uniformách vraždícím ukrajinské Slovany;
- když chudáci proletáři volí miliardáře slibujícího jim sociální jistoty a hlasují pro vystoupení z EU, bez které by Česko skončilo po boku Běloruska, Srbska a Moldavska;
- když stoupenci LGBT+ podporují palestinské teroristy, kteří by s nimi udělali krátký proces, pokud by je dostali do drápů …
Namísto sáhodlouhého rozpitvávání a opakování odkážu na závěr na své "alter ego":
EPILOG
Velkým problémem je, že si naši rusofilové (ale vesměs i publicisté, politologové a salonní „političtí analytici“) vytvářejí obraz Ruska v nejlepším případě na základě „reportáží“ různých „cestovatelů“, kteří „se nenechali odradit západní propagandou“ a poznali ono úžasné Rusko doslova z rychlíku, tj. během týdenní projížďky po Transsibiřské magistrále z Moskvy do Vladivostoku (vesměs v kupé 1. třídy nebo v jídelním voze), resp. během cesty svým off-roadem po trase podél jižních hranic federace, zhruba kopírující trasu zmíněné železnice.
Při pouhém pohledu na mapu dopravní sítě RF je tak každému zřejmé, že tito „cestovatelé“ i v optimálním případě (při dostatku času a znalosti ruštiny) už z principu nemohli poznat více, než nějakou nepatrnou výseč Ruska. Navíc právě tu nejcivilizovanější. Zhruba 2/3 Ruské federace nepokrývá totiž normální silniční síť a pokud již na Sibiří nějaké normální silnice jsou, pak jde o tzv. „tupiky“ (slepé cesty), KTERÉ VESMĚS VEDOU JEN Z JIHU NA SEVER a končí někde v tajze. Pokud se po nich tedy vydáte, musíte se zase po svých stopách vrátit zpět do výchozího bodu, totéž se týká lodní dopravy.
A o železnici už ani nemluvě, ta pokrývá snad 1/4 území RF, přičemž nejhustější je v Centrálním federálním okruhu, tj. evropské části, a částečně na jižní Sibiři.
Pro názornost viz níže uvedená Mapa dopravní infrastruktury Ruské federace:
Stručně řečeno: Rusko od Uralu po Dálný východ prostě napříč neprojedeš po zemi v žádném případě jinak než v úvodu zmíněném geografickém „koridoru“. Z toho důvodu také na obrovském teritoriu bez dopravní sítě člověk žádného našeho „cestovatele“ nepotká a jejich „objevné dobrodružné reportáže o reálném Rusku“ omílají stále dokola opisy turistických destinací chronicky známých z ruských oficiálních médií a propagačních prospektů: Petrohradu, Moskvy, Soči, Volgogradu či Zlatého okruhu ruské historie, případně Bajkalu, resp. z míst, kam se v pohodě dostanou turisté bez propustky letadlem či v kupé Transsibu. Samozřejmě prošpikované záběry luxusních hotelových apartmánů a supermarketů narvaných zbožím „navzdory západním sankcím“.
Ani nemluvě o trapných exkurzích protagonistů ruské páté kolony, kteří z Ruska poznají maximálně Kreml, Rudé náměstí, Ermitáž a Petrodvorce (Peterhof), případně nějaké konferenční centrum a supermarket v Moscow-City, ale básní o něm, jako kdyby tu zemi opravdu znali.
Autor s tuvinskými šamany
Autor mezi čečenskými přáteli
Autor s čukčskými domorodci
Popadám se smíchy za břicho, když slyším ty báchorky o „ruském vědecko-technologickém pokroku, ruském blahobytu a rozvíjející se ruské ekonomice, navzdory trapným západním sankcím“ ze strany lidí jako Jaroslav Foldyna, Václav Klaus, Ladislav Zemanek , Ivan David, Vojtěch Filip, Petr Hájek , Michal Semín nebo Jindřich Rajchl , potažmo sleduji-li potěmkinovské reportáže o skvělém „autentickém Rusku“, které nám tu líčí „cestovatelé“ z řad ruské páté kolona - Libor Vondráček, Ľuboš Blaha či Andrej Danko , natožpak Youtuber Jakub Zieba, který je přímo na výplatní pásce Kremlu !
Ačkoliv mezi samotnými Rusy zavládl největší ekonomický pesimismus za 20 let.
Jak říká Michael Romancov: Ruská ekonomika má „astma“. Nezkolabovala, ale nedá se v tom normálně fungovat.
Zbrojením a válkou k prosperitě?
Nejen z čistě humanistického, ale i dlouhodobě ekonomického hlediska je totiž válečná ekonomika zákonitě protikladem reálného pokroku. Pokud stát musí vynaložit miliardy na výrobu zbraní a munice, resp. opravu vybombardovaných měst nebo obranné systémy, tyto zdroje chybí v sociální sféře, ve školství, zdravotnictví, oblasti civilní infrastruktury, ale i technologií a výzkumu. (Zvláště když už dávno před válkou země v životní úrovni i HDP výrazně zaostávala za průměrem EU.)
Ruské kontrasty
Z tohoto důvodu se já zaměřuji především ve své sérii slideshow „RUSKÝ RÁJ“ v obrazech - názorný vizuál pro krátkozraké platonické obdivovatelé Východního Mordoru na prezentaci v tuzemsku méně známých či zcela neznámých destinací, kam se nehrnou ani turisté, ani „rusofilové“ jako Fico, Dostál, Blaha, Rajchl, Danko, Vondráček, Harabin nebo Foldyna, a které většina příslušníků ruské páté kolony (ale ani Moskvičů) vesměs ani nenajde na mapě.
Ale aby mi opět šťouralové nevytýkali, že schválně ukazují jen negativní extrémy v podobě zapadlých kavkazských osad a sibiřských měst duchů, třeba milionovým sibiřským metropolím - KRASNOJARSKU&OMSKU - je věnován hned úvodní samostatný album:
Ano, i v jiných zemích jsou určité uzavřené zóny, kam se člověk bez propustky nedostane, ALE nikde netvoří až 10% rozlohy země. Vždyť jen Tajmyr (představující jednu z těchto zón) je rozlohou větší než Francie!
P.S. Má prezentace nemá ambice někoho přesvědčovat či poučovat, nýbrž motivovat k zamyšlení a případnému vlastnímu vyhledání informací. Je tudíž zbytečné ji komentovat zpochybňujícími hláškami o Chanově, Mojžíři, Janově, narkomanských slumech v Bronxu či Luníku IX, nebo odkazy na východoslovenské osady.
A pokud oponenti považují mé náhodně vybrané fotografie za neobjektivní „účelový výběr“, pak je jim k dispozici 10 000 originálních autentických ruských videí ze všech regionů Ruské federace v tematických seznamech na mém YouTube kanálu: https://studio.youtube.com/channel/UCyCn5q8oiZ50VICa7PQmaPA/content/playlists
Namátkou doporučím :
anebo ruské kanály:
A propos: Pro zoufalce frustrované skutečností, že jejich životní úroveň neodpovídá švýcarskému standardu a proklínající Listopad a kapitalismus, mám jednoduchou radu. Stačí, pokud si koupí jízdenku na vlak do Ruska (pouhých 4 000 Kč) a po návratu z této země „kde dnes je včera“, budou se i v Brně, Rokycanech, Plzni či Kolíně fakt cítit jako ve Švýcarsku!
Pro zapomnětlivé občany, kterým již Alzheimer či marxistická nostalgie zatemnila paměť (a dementní mladé komsomolce s portrétem sadistického psychopata Che Guevary na tričku)
doporučuji aspoň návštěvu mých tematických alb na FB:
nebo třeba „Báječná léta pod psa“
Pro vcítění do ruské mentální reality proto doplňuji můj text několika letmými autentickými sondami do všedního života, myšlenkového světa a uvažování ruských mankurtů a našich dezolátů, včetně originálních ruských dokumentů:
DOPORUČUJI i MÉ DALŠÍ ČLÁNKY:
Ruská „volební“ taškařice aneb Parodie na parlamentní demokracii v režii Kremlu - tragikomická vizitka putinismu
Jak modřínový elixír zachránil život tisícům vězňů Norillagu, zapomenutý příběh z tajmyrského GULAGu
Jak Američané podruhé zachránili Rusko: Leninův hladomor, kanibalismus v SSSR a cynický ruský nevděk
Ruský Mordor je jiná civilizace aneb Fatální dopady genetického mísení denisovanů a druhu homo longi
Stejní lidé, stejné cíle aneb Kryptokomunistický blok po boku Kremlu jako čs. komunisté před 90 lety
...
A DOKUMENTÁRNÍ VIDEO-KANÁLY:
...
Pro vcítění do ruské mentální reality doporučuji též můj soukromý „sociologický průzkum“, který jsem si udělal mezi svým známými ve Východním Mordoru:
Jde o mou soukromou anketu, ve které jsem oslovil koncem roku 2025 zhruba 600 mých známých, potažmo přátel (dnes již zřejmě vesměs bývalých) ve všech regionech Ruské federace, s jednoduchou otázkou: „do jaké míry má ruská agrese podporu ruských obyvatel?“, resp. „jak na válku a vztahy se Západem nahlíží prostí ruští občané?“.
Jak vidno Rusko spěje k sebezničení …
***********************************************************
Fero HRABAL-KRONDAK
O AUTOROVI:
Biografie: http://www.cadpress.sk/frhk_biografie.htm
Facebook: http://www.facebook.com/fero.hrabal
YouTube kanál: https://www.youtube.com/@FeroKRONDAK
=========================================
Autorovy další rozhovory o Rusku, geopolitice a cestování:
Fero HRABAL-KRONDAK na východní Ukrajině 2014
