Článek
To jsme to teda dopracovali paní Millerová, řekl by Švejk dnes:
Bohužel, tragickou oklikou jsme se po 37 letech od Sametové revoluce dostali do situace, kdy k Palachovu pomníku a pamětní desce na Národní třídě kladou věnce bývalí agenti StB a japonský migrant jako představitel ruské páté kolony . ☹

Ministerstvo vnitra a obrany řídí nominanti rudo-hnědé aliance usilující o vystoupení z NATO i EU a o „normalizaci vztahů“ s ruským fašistickým režimem, k čemuž 1/4 národa, který poznal ruskou okupaci na vlastní kůži, oportunisticky přizvukuje! ☹

Vláda národní ostudy
Ti pokrytci, kteří vyčítají Havlovi, že namísto krvavého maďarského či rumunského scénáře zvolil „sametový kompromis“, dohodu s komanči, ti měli tehdy v Listopadu vzít lopaty a vyrazit na ÚV KSČ a na Hrad, místo toho, že byli zbaběle zalezlí u TV nebo v hospodě a čekali, jestli ty blbé Pražáky zmasakrují milice a tanky plukovníka Zbytka nebo ne!!!
Šlak mě může trefit, když poslouchám blábolit o Havlově „fešáckém kriminále“ a „kamrádčoftech s komanči“ ty „porevoluční dezidenty“, kteří v té době stavěli chaty z ukradených cihel, poslušně pochodovali s mávátky pod tribunami a podepisovali petice proti Chartě, kterou ani nečetli!

Všichni, kdo byli do 17. listopadu 1989 zalezlí jako vši za chrastou a čekali, jak to dopadne (resp. si za reálsocialismu lebedili na svém záhumenku a pošklebovali disidentům), jsou nyní velcí revolucionáři a bojovníci za demokracii… škoda řeči. Mohli by aspoň držet zobák, jenže lůza nezná, co je to stud a vždycky je nejvíce na očích a nejhlasitěji kritizuje…
Je přinejmenším trapné, když někdejší kolaboranti a potomci „ovčanů“, kteří byli do Listopadu oporou či oportunistickou stafáží komunistického režimu, nyní velkohubě kritizují Havla, že „se nechal zvolit do čela státu komunistickým parlamentem“, resp., že „neudělal s komunisty krátký proces“, a měli v Listopadu 89 možnost namísto zbabělého vyčkávání vzít zúčtování s režimem do vlastních rukou, byť jako třeba v 56. v Budapešti, v 89. Bukurešti či v 91. v Tiraně!
Kritizované Havlovy kroky během Sametové revoluce byly jednoduše v intencích všeobecného konsenzu (i faktu předchozí celonárodní, snad 90%-ní, kolaborace s režimem a všeobecného morálního marasmu, a tudíž pofidérnosti nějaké zásadní obrody), a radikální „revolucionáři“, kteří by „s komunisty tvrdě zúčtovali“, se začali vyskytovat, až když bylo po všem, a vesměs jen per huba.
Otřepaná fráze, že „nebyla politická vůle“ postavit komunisty mimo zákon a adekvátně potrestat jejich představitele (včetně odškodnění jejich obětí z majetku jim konfiskovaného), by měla správně znít, že to „nebyla vůle lidu“, neboť velká část národa měla máslo na hlavě a neměla zájem, aby se do „H“ příliš šťouralo.
Vždyť ještě v r. 1986 skončily volby „jednoznačným vítězstvím“ jednotné kandidátní listiny Národní fronty, která získala do Sněmovny lidu 99,94 % hlasů … aby již 3 roky nato opět „drtivá většina národa“ zvonila klíči anebo aspoň tiše ve svých „pelíšcích“ přihlížela, jak jdou do háje komouši i se svou NF!
KDO CHCE NA HAVLA BLÍT, LEŽ SI VŽDYCKY NAJDE. Když vidím tu stoku, záplavu nenávisti a žluči ze strany Gottwaldových pohrobků a frustrovaných nýmandů, nedá mi znovu zopakovat předchozí poznámku:
Obhajovat Havla zde nebudu, je to zbytečné pro ty, kteří si ho váží, stejně jako pro frustrované škarohlídy! Pro všechny tyhle zmetky, kteří potřebují velikány typu Václava Havla, aby jim mohli očurávat aspoň kotníky (anebo blít na hrob), když už se na víc ve svém životě nezmohli.
I proto, že o Listopadu (i disentu před ním) něco vím z první ruky a mj. jsem i sám seděl ve stejném vězení jako Havel - na Borech a Ruzyni - z těch žvástů o „fešáckém kriminále“ (hlavně od lidí, kteří nikdy neseděli na hodinu na CPZ, předposraných ještě v prosince 1989) je mi na zvracení. Tyto báchorky o tom, jak si Havel užíval luxusního vězení (kde si uhnal astma), byl agentem KGB/zednářem/iluminátem atd. − pocházející od všemožných kolaborantů, kremlobotů, duševních mrzáků a frustrovaných kazisvětů – jsou nanejvýš trapné již s ohledem na skutečnost, že v době, kdy Havel vymetal kriminály, si třeba Miloš Zeman válel šunky v různých výzkumácích a Václav Klaus se (po absolvování několika studijních pobytů na Západě – v Itálii a USA) zašíval ve Státní bance či Akademii věd a jezdil lyžovat do „kapitalistické ciziny“. Když v roce 1987 Klaus nastupuje v prognostické ústavu ČSAV, StB na něj založila další svazek pod krycím jménem Rek. V téže době Klaus začal cestovat do zahraničí, včetně nekomunistických zemí, a vystupoval v západních médiích. Svazek byl 9. 12.1989 skartovaný.
Na Ing. Miloše Zemana, který předlistopadové období strávil v poloilegalitě výzkumných ústavů, vedla StB svazek pod krycím jménem MAN. Svazek byl údajně 5.12.1989 zničen. Mimochodem, přesně v té době z ruského vojenského letiště v Milovicích odlétaly vojenské speciály, naložené dokumenty do Ruska.
A rudí švábové těmi konspiračními výplody o Chartě a pozadí sametové revoluce výborně zamlžují skutečný stav věci, a to, že Bratrstvo rudé pracky se úspěšně transformovalo v kleptokracii. Hlavně pak všechny podivné okolnosti obklopující ony výtečníky z Prognosťáku, kteří šikovně naskočili pět minut po dvanácté na „sametovou vlnu“, aby se na ní bezpečně vyvezli až do Strakovky a na Hrad. Není bez zajímavosti, že prognostikem byl např. i Miloslav Ransdorf či Karel Köcher, který se stal zaměstnancem Prognostického ústavu a kolegou budoucích prezidentů Václava Klause a Miloše Zemana poté, co byl v USA odsouzen za špionáž (viz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_K%C3%B6cher! Jeho životní osudy zpracoval knižně novinář Vladimír Ševela v knize „Český krtek v CIA“). Ono více indicií nasvědčuje tomu, že Prognostický ústav byl spíše filiálkou KGB, než disidentským doupětem, jak se nám zmínění dva výtečníci pokoušejí nabulíkovat. (Vznikl ostatně na popud generálního tajemníka ÚV KSSS a šéfa KGB Jurije Andropova a řídil jej někdejší poradce Che Guevary Valtr Komárek.)
Sotva opadl strach z obávané tajné policie (StB), protrhl se holt pytel s populistickými prodejci zázračných sociálních projektů, kteří se dnes houfují - obrazně či doslova - pod ruskou zástavou.
Nyní všichni někdejší „budovatelé světlých zítřků“ – svazáci, meloucháři, vyžírkové, chmatáci a latentní kolaboranti, kteří doufali, že si na poslední chvíli vyzvoní klíči jakýsi hybrid švýcarského komfortu a socialistické morálky – (a jejich potomci) nadávají na Havla i Listopad, jenž zklamal jejich idiotské představy o „kapitalismu s lidskou tváří“. Teď opět skočili na špek užvaněného japonského Brouka Pytlíka s jeho utopickou vizí jakéhosi „kapitalismu s lidskou tváří“ (tj. okamurovské „přímé demokracie“, která může být nanejvýš přímou cestou do pekla), a rádoby polepšeným třešničkovým mesiášům zhlížejícím se z vrozené averze k parlamentní tradici v ruském opričnicko-kleptokratickém modelu.
Ostatně nejeden z budoucích quislingů začínal podobně jako dnešní populisté - „sociálně úspěšní psychopati“: Jindřich Rajchl , Libor Vondráček, Ľuboš Blaha , Tomio Okamura , Robert Fico nebo Petr Drulák.
Takže domnívá-li se někdo, že nad řáděním dezolátů na (a)sociálních sítích a v médiích můžeme mávnout rukou, s tím, že jde jen o odporný folklor, pak by si měl přečíst knihy Teorie masového šílenství od Hermanna Brocha a Vzpoura deprivantů od prof. Františka Koukolíka .
Z pohledu psychologie byli i architekti zrůdných totalitních systémů (Hitler, Stalin, Berija, Mao Ce-tung, Goebbels) prototypy sociálně úspěšných deprivantů. Lidé bez svědomí a empatie, ale s obrovským talentem pro čtení emocí druhých. Dokázali vycítit skryté mindráky a touhy zklamané společnosti a nabídli jí zvrácený pocit smysluplnosti, hrdosti a moci výměnou za její svobodu a zdravý rozum.
Frustrovaní jedinci neschopní realizovat se pozitivně, se prostě realizují negativně. Ti surovější rozmlátí libtardovi nebo ukrajinské uprchlici hlavu anebo vytlučou nějakou výkladní skříň či zastávku MHD, ti zbabělejší se vyžívají aspoň ve slovní agresi a chrlení nenávisti od klávesnice.
Jestliže dezolát bývá obvykle emočně a sociálně frustrovaný člověk, jemuž chybí kritické myšlení, a proto snadno podléhá narativům, které manipulátoři vytvářejí k dosažení svých vlastních cílů [1, 2], inteligentní bezcharakterní deprivanti (sociálně úspěšní psychopati) často stojí v čele dezinformačních struktur nebo populistických hnutí. Sami vesměs žádným konspiracím nevěří, ale chápou, že strach a hněv jsou skvělé nástroje k manipulování slabomyslné části populace a získání moci. [1, 2, 3, 4]
Více viz můj blog

Bohužel i mnozí publicisté a politici si pletou pojmy a pokoušejí se s dezoláty polemizovat, spoléhaje na zdravý rozum a kritické myšlení svých oponentů. Dokonce pak ještě kritizují např. Otu Foltýna za jeho „expresivní výroky“ na adresu lidí, kteří aktivně obhajují nebo omlouvají současný ruský fašistický režim, resp. básní o někdejších „báječných létech pod psa“.
Není divu, že stejní lidé, kteří vesměs nostalgicky vzpomínají na socialismus a nenávidí inteligenci, kulturu a demokracii, zároveň obdivují neostalinistické Rusko… Slovy Hamletovými: „…toť zavilost malých, s níž ničí všechno, co je přerůstá…“

S Foltýnovým názorem „5 % spoluobčanů jsou zombíci“ se plně ztotožňuji (stejně jako s jeho ostřejšími výroky k tématu ruské páté kolony), až na to, že těch 5 % považuji, bohužel, za podhodnocené číslo (už jen s ohledem na objem elektorátu populistických a antisystémových partají). Však sám jsem před časem opakovaně ve svým rozhovorech konstatoval svůj zásadní postulát, že Pokud někdo obdivuje současné Rusko - je buď hlupák anebo darebák, resp. „Rusofilové“ jsou případ pro psychiatra (viz)!
Již v úvodu musím předeslat, že mé postoje a názory jsou samozřejmě diametrálně odlišné od postojů rusofilních dezolátů anebo naivních sluníčkáři a gaučových „analytiků“, nejen proto, že jsem měl možnost Rusko poznat na vlastní oči podobně během několikaletého pobytu, ALE především proto, že jsem tam navštívil celou řadu pozůstatků někdejších komunistických koncentráků a tisíce hrobů obětí komunistického režimu … jedna má teta zemřela hlady během stalinského hladomoru, druhou zavraždili rudoarmějci během povstání vězňů v Kengiru a můj prastrýc zahynul ve vorkutském GULAGu, a navíc dva mé kamarády zavraždila už před 10 lety Putinova tajná služba FSB, navíc – shodou okolností - stejné komando, které otrávilo i Navalného
Dezolát není prostě člověk jiného názoru!
S trochou nadsázky bychom ho mohli definovat jako jakýsi hybrid mezi linií Homo stupidus a Homo barbaris, a tváří v tvář genetice je logika, bohužel, bezbranná.
Třeba vztah k Rusku, potažmo obdiv k jeho kleptokraticko-fašistickému režimu, není totiž záležitostí politických postojů, nebo snad naivity, nýbrž odrazem mentality dotyčného jedince! Někdo prostě obdivuje kult hrubé síly, lstivosti a násilí, imponuje mu barbarská krutost a brutální zákon silnějšího … málokdo totiž dnes, v době informační záplavy a neomezené dostupnosti objektivních faktů může být opravdu pomýlený, disponuje-li aspoň průměrným IQ.
Tudíž polemizovat s dezolátem je jako diskutovat s gramofonem.
Kdo např. odmítá pomoc Ukrajině a vyzývá ji ke kapitulaci (resp. ji tím odsuzuje k porážce), stojí tím pádem jednoduše automaticky na straně agresora - Ruska, jeho fašistického režimu a ruského imperialismu! A bláboly, že „pravda je někde uprostřed“, jsou jen trapným mlžením.
A třeba konflikt mezi rusofilními dezoláty a odpůrci ruského režimu / imperialismu není konfliktem názorů v rámci dialogu.
NÁZOR totiž vzniká analýzou / kritickým posouzením všech dostupných informací / faktů, jinak nejde o „názor“ ale jen o recitování převzatých narativů (cizích tvrzení) , které si dotyčný vybírá účelově podle toho, jak jsou mu sympatické, resp. o slepou víru imunní vůči argumentům a faktům … a to už ani nemluvím o vědomém šíření lží.

DEZOLÁT je prostě zlomyslný jedinec šířící z hlouposti či vědomě, programově lži a polopravdy, resp. označující za lži a mystifikace všechna fakta, která se mu nelíbí.
Explicitním, otřesným dokladem naprosté dezolátské „imunity“ vůči objektivním faktům i realitě spatřené na vlastní oči je už jen pouhý filmový dokument
Obecně pak zcela příznačným, charakteristickým rysem dezoláta je, že vesměs komentuje články, které nečetl … stejně jako ani odpovědi na své provokační „otázky“ na (a)sociálních sítích, jak si ověřuji osobně dnes a denně.
Navíc stoupá jejich agresivita a drzost. Nejen, že postupně ovládli většinu internetových diskuzních fór, která přeměnili na mediální žumpu, a houfují se ve stovkách svých facebookových skupin, ale zaplevelují svými zvratky i diskuze pod články a rozhovory nenáviděných osobností, které např. na YouTube musí autoři „demokraticky“ trpět bez ohledu na jejich nenávistný, urážlivý či vulgární obsah, jelikož algoritmy (a)sociálních sítí jsou k nim shovívavé. (Zatímco objektivně nezávadné příspěvky běžně cenzurují.)
Explicitní odpornou ukázkou mentální nenávistné žumpy je třeba facebooková skupina NE EU! ANO RUSKU! - https://www.facebook.com/groups/629742610756818/
která ovšem kupodivu jinak útlocitnými adminům absolutně nevadí, ačkoliv překypuje vulgarismy, xenofóbií a sprostotou!
Z virtuální sféry se tak stává mediální žumpa, resp. nástroj hybridních válek, ztrácející své prvotní poslání.
Není divu, když za výzvy ke genocidě či vraždám rozdávají naše soudy podmínky a pokuty: „Podřezat jim krky“, psal o Ukrajincích v komentářích muž z Plzeňska, za což musí zaplatit pokutu 30 tisíc (na kterou se jistě složí jeho pobratimové).

Však namísto, aby si takový „oponent“, obdivovatel Ruska, pustil aspoň pár autentických ruských videí třeba v tematických seznamech na mém YouTube kanálu : https://www.youtube.com/channel/UCyCn5q8oiZ50VICa7PQmaPA/content
(kde je nevěřícím Tomášům k dispozici okolo 10 000 originálních autentických ruských videí ze všech regionů Ruské federace), pokud už oponenti považují třeba mé náhodně vybrané fotografie z cest po Rusku v dokumentární sérii „RUSKÝ RÁJ“ v obrazech - názorný vizuál pro krátkozraké platonické obdivovatelé Východního Mordoru (cca 3000 mých snímků autentického Ruska) za neobjektivní „účelový výběr“, jen hystericky povykuje své naučené slogany, chrlí žlučovité zvratky a nadávky.
Však hodně vypovídá již samotný fakt, že největší obdivovatelé současného Ruska z řad mezinárodní páté kolony, jezdí vesměs do Ruska jen výjimečně, na několikadenní dobře zaplacenou exkurzi, většinou neumí ani rusky a na rozdíl třeba ode mě neznají z Ruska kromě Kremlu, Ermitáže, Soči a Valdaje vůbec nic.
Skutečné (typické) Rusko začíná totiž za Uralem, resp. za hranicemi Moskvy a Petrohradu, potažmo za ocelovými dveřmi předměstských bytů, komunálek, stalinských baráků, a ve dvorech chruščovek, schovaných před turisty.

Jenže dezolát nehledá fakta či pravdu, nýbrž jen informace, jimiž by podpořil svou víru!
Více viz např. můj článek JEN vygumovaní gladiátoři a dezoláti táhnou na východ aneb „Raska federaska“ vítá každého đêβ¡la s „ruskou duší“ .

Putinovi gladiátoři
Jelikož mě unavuje donekonečna opakovaně házet hrách argumentů na zeď dezolátské ignorance (ale i proto, že většina politologů při pokusu o „osvětu“ dezolátů zabředává do sáhodlouhých kontraproduktivních filozofujících polemik), pokusil jsem se zde shrnout nejfrekventovanější narativy (mýty, lži a mystifikace) rusofilů a doplnit je stručnými polopatickými kazuistikami a protiargumenty. Většina zásadních pravd bývá totiž zcela jednoduchá. Tudíž se zde nebudu ohánět ciframi a statistika, které stejně dezoláti zpochybní (a ostatní si najdou sami), ale zaměřím se na fakta, k jejichž posouzení stačí průměrné IQ a trochu kritického uvažování:

A propos: Už mě, upřímně řečeno, ani nebaví přidávat na svůj Youtube kanál další linky na ruská videa, když si uvědomím, že z těch 10 000 dokumentů si většina lidí pustí max. dvě tři … a právě oni „rusofilové“ ANI JEDNO.
Sisyfovská práce. Ale snad aspoň pár lidem otevřela oči.

A jelikož mne distingovaní kolegové a čtenáři často kritizují, že používám ve svých polemikách invektivy a pejorativní výrazy, potažmo „urážím své oponenty, když je označuji jako hlupáky“, dovolím si zde uvést tuto věc na pravou míru.
Konkrétně označení „hlupák“ je pro mě víceméně technický výraz, pod nímž mám na mysli zcela relevantní obsah: HLUPÁK je prostě člověk, který NEDOKÁŽE POCHOPIT DŮSLEDKY SVÝCH SLOV, ROZHODNUTÍ A ČINŮ.
Asi jako
- když potomci obětí komunistických zločinů obdivují Stalina a podporují neostalinistický režim;
- když občané země po desetiletí okupované Ruskem obdivují Rusko, resp. pod hesly o slovanském bratrství de facto fandí burjatským, čečenským, korejským a jakutským žoldákům v ruských uniformách vraždícím ukrajinské Slovany;
- když chudáci proletáři volí miliardáře slibujícího jim sociální jistoty a hlasují pro vystoupení z EU, bez které by Česko skončilo po boku Běloruska, Srbska a Moldavska;
- když fanoušci Bureše, Klempíře, Hejmy, Ševčíka a Nohavici (potažmo estébáka Putina) nostalgicky vzpomínají na báječná léta socialismu a povykují o "hradním rozvědčíkovi";
- když stoupenci LGBT+ podporují palestinské teroristy, kteří by s nimi udělali krátký proces, pokud by je dostali do drápů …

Namísto sáhodlouhého rozpitvávání a opakování odkážu na závěr na své "alter ego":

A propos: Pro zoufalce frustrované skutečností, že jejich životní úroveň neodpovídá švýcarskému standardu a proklínající Listopad a kapitalismus, mám jednoduchou radu. Stačí, pokud si koupí jízdenku na vlak do Ruska (pouhých 4 000 Kč) a po návratu z této země „kde dnes je včera“, budou se i v Brně, Rokycanech, Plzni či Kolíně fakt cítit jako ve Švýcarsku!
Pro zapomnětlivé občany, kterým již Alzheimer či marxistická nostalgie zatemnila paměť (a dementní mladé komsomolce s portrétem sadistického psychopata Che Guevary na tričku)

doporučuji aspoň návštěvu mých tematických alb na FB:
nebo třeba „Báječná léta pod psa“

Pro vcítění do ruské mentální reality proto doplňuji můj text několika letmými autentickými sondami do všedního života, myšlenkového světa a uvažování ruských mankurtů a našich dezolátů, včetně originálních ruských dokumentů:
...
DOPORUČUJI i MÉ DALŠÍ ČLÁNKY:
Ruská „volební“ taškařice aneb Parodie na parlamentní demokracii v režii Kremlu - tragikomická vizitka putinismu
Jak modřínový elixír zachránil život tisícům vězňů Norillagu, zapomenutý příběh z tajmyrského GULAGu
Jak Američané podruhé zachránili Rusko: Leninův hladomor, kanibalismus v SSSR a cynický ruský nevděk
Ruský Mordor je jiná civilizace aneb Fatální dopady genetického mísení denisovanů a druhu homo longi
Stejní lidé, stejné cíle aneb Kryptokomunistický blok po boku Kremlu jako čs. komunisté před 90 lety
...
A DOKUMENTÁRNÍ VIDEO-KANÁLY:
...
Pro vcítění do ruské mentální reality doporučuji též můj soukromý „sociologický průzkum“, který jsem si udělal mezi svým známými ve Východním Mordoru:
Jde o mou soukromou anketu, ve které jsem oslovil koncem roku 2025 zhruba 600 mých známých, potažmo přátel (dnes již zřejmě vesměs bývalých) ve všech regionech Ruské federace, s jednoduchou otázkou: „do jaké míry má ruská agrese podporu ruských obyvatel?“, resp. „jak na válku a vztahy se Západem nahlíží prostí ruští občané?“.

Jak vidno Rusko spěje k sebezničení …
***********************************************************

Fero HRABAL-KRONDAK
O AUTOROVI:
Biografie: http://www.cadpress.sk/frhk_biografie.htm
Facebook: http://www.facebook.com/fero.hrabal
YouTube kanál: https://www.youtube.com/@FeroKRONDAK


=========================================

Autorovy další rozhovory o Rusku, geopolitice a cestování:






