Hlavní obsah
Zdraví

Těhotenství je souboj matky s dítětem, v děloze probíhá hormonální válka

Foto: Freepik

Ilustrační obrázek

Zdá se být přirozenou součástí života, ale zdání klame. Znáte všechna skrytá rizika těhotenství? A proč připomíná spíše bitevní vřavu než idylku?

Článek

Těhotenství je jedním z největších zdravotních rizik, kterému může být ženské tělo vystaveno. Vytvořilo si proto mnoho obranných mechanismů, jak zabránit početí. Ženská výstelka dělohy je extrémně silná a navíc se každý měsíc odlučuje, často spolu s pro tělo nežádoucím embryem. Až polovina těhotenství končí samovolným potratem ještě před uhnízděním zárodku v děloze. Což znamená, že žena ani nezaznamenala, že by mohla být těhotná.

Jelikož jsou podmínky pro uhnízdění embrya takto nepřátelské, vyvinula si embrya vlastní agresivní strategie pro přežití. Jedná se o lítý boj – matčino tělo se snaží vypudit a zabít embryo, to se zase snaží zajistit si vhodné podmínky pro svůj růst a vývoj. A to i za cenu obětování matčina života.

Rovnováha sil

Boj mezi matkou a plodem připomíná smrtící tanec, kdy oba soupeři znají své přesně nacvičené pohyby. Útok, obrana, protiútok, sled chemických a hormonálních akcí zajišťuje křehké příměří. Je ale nutno být obezřetný. Jeden chybný krok, jedno zaváhání, vynechaný krok znamená, že se rovnováha sil může vychýlit směrem k jedné či druhé straně. Proto je nutné chodit i v případě zvnějšku „bezproblémového“ těhotenství na pravidelné lékařské prohlídky. Pokud se rovnováha vychýlí, následky mohou být smrtelné. Pro obě strany.

U většiny savců je matčino tělo tou stranou, která diktuje podmínky. Mezi plodem a tělem matky existuje oboustranná hemoplacentární bariéra, která plodu poskytne pouze tolik krve a živin, které matčino tělo pro jeho výživu určí. Proto jsou těhotenství a porody u většinu druhů savců v podstatě bezproblémová období života – matky loví či utíkají před predátory, a v případě nouze mohou okamžitě březost ukončit – a to v jakémkoli stádiu.

U primátů, a zvláště lidí, je však situace jiná – buňky placenty, která zajišťuje výživu dítěte v děloze, prostupují agresivně děložní výstelkou k žilám matky, prostupují dovnitř a rozšiřují si je dávkou růstových hormonů až na desetinásobek jejich běžné velikosti. Zvyšují si tak průtok krve a množství živin, které plod z matčina těla odebere. Zajišťují si tak nejen větší přísun živin pro svůj vývoj, ale „pojišťují“ si, že matčino tělo je samovolně neodloučí. Potrat po 4. měsíci těhotenství je pro tělo matky extrémně rizikový, jelikož po odloučení placenty může dojít k extrémnímu krvácení z rozšířeného žilního systému.

To však není jediné eso v rukávu lidského zárodku. Ona bariéra mezi krví a placentou je totiž téměř zcela jednostranná. Znamená to, že embryo má možnost vysílat hormony do krve matky – a toho náležitě využívá. Matka na druhou stranu nemá možnost hormonálně ovlivňovat plod – tělo matky může jen obranně regulovat svůj vlastní metabolismus. Matka je tedy držena narůstajícím plodem v ní „v šachu“.

Metabolická válka

Hlavní hormonální zbraní plodu, je vylučování stresového hormonu kortizolu. Kortizol potlačuje imunitní odpověď matky a zajišťuje, že její imunitní systém plod nenapadne jako cizorodého parazita. Navíc ještě zvyšuje krevní tlak a hladinu cukru v krvi. Proto je častou komplikací v těhotenství cukrovka, a zvýšený krevní tlak. Vysoký krevní tlak stojí za rozvojem preeklampsie či až eklampsie, závažného stavu, který je celosvětově zodpovědný za asi 20 % úmrtí matky v těhotenství, když nese riziko poškození jater, ledvin, kardiovaskulárního systému či mozkové mrtvice. Matka je také v důsledku potlačeného imunitního systému náchylnější k infekcím.

Matčino tělo se snaží udržet naživu, a spouští tak vlastní hormonální odpověď, kterou snižuje hladinu cukru v krvi. Na to plod reaguje zvýšením produkce kortizolu do krve matky. Tato nekonečná válka znamená, že až čtvrtinu denního příjmu živin plod využívá k produkci hormonů, které vylučuje do krve matky. Momentálně probíhají výzkumy, které naznačují, že by narušení hormonální rovnováhy a zvýšení hladiny glukózy v krvi matky (tedy těhotenská cukrovka) mohlo mít vliv na rozvoj psychických onemocnění dítěte – konkrétně autismu, schizofrenie či bipolární poruchy.

O rizicích těhotenství se příliš nemluví, natož o těch závažných. Celosvětově si však komplikace spojené s hormonálními výkyvy v těhotenství vyžádají život necelého tisíce žen. Je proto důležité nezanedbávat prevenci a péči o ženu v těhotenství.

Zdroje:

National library of medicine: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5822586/

Vy a vaše hormony, edukační portál Společnosti pro endokrinologii: https://www.yourhormones.info/topical-issues/hormones-of-pregnancy-and-labour/

Endokrinologická společnost Oxfordské akademie: https://academic.oup.com/edrv/article/27/2/141/2355234

Frontiers: https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fphys.2018.01091/full

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz