Objevte další fascinující fotky a deníkové zápisky z Alvarezova tábora Jaroslava Foglara z roku 1942

Hra Alvarez, kterou vymyslel Jaroslav Foglar, se stala fenoménem. Dokládají to mimo jiné i četné reakce na fotky a deníkové zápisky mého dědy Jaromíra Míši Průši, které tu postupně vystavuji. A tak je tady díl třetí.

Zřejmě by stálo za to napsat a připomenout dobu, ve které se tábor konal. Šlo o srpen roku 1942, tedy jen pár měsíců po atentátu na Heydricha a vyhlazení Lidic a Ležáků. Zároveň šlo o dobu, kdy bylo táboření v přírodě zakázáno, a proto se Foglar se skauty z Dvojky vydali na zemědělskou brigádu na samotu Kocandu k rodině Tvrdíkových. O tom a mnohém dalším se můžete dočíst ve vydařené publikaci „Alvarez potřebuje jen statečné a silné“, kterou vydala Skautská nadace Jaroslava Foglara.

Zemědělskou brigádu tu nezmiňuji náhodou. Součástí dnešního článku je i krátká poznámka, co si o žňových pracích napsal Míša a několik fotek skautů pracujících na poli.

Mimo jiné tu pak můžete vidět také záběr toho, jak hoši myli nádobí nebo jak putují z Klecandy na Rejžák, o němž jsem tu psal minule.

Pojďme se tedy naladit pár řádky z Míšova deníku a následně se můžeme ponořit do fotek ze srpna 1942 odkudsi z okolí Ledče nad Sázavou. A další pokračování tu očekávajte opět v neděli v 10:00.

A nic na světě není tak krásné, jako když po návratu poznáš, že Rejžák, louky, lesy, stráně a hlavně řeka, věčná řeka, jsou tytéž jako loni, jenom vše je zase o poznání krásnější, měkčí …

A když zase podáváš ruku paní Švandové, když si znovu opakuješ, že máš zajet k Dymákovi, k Mikšům, k Laštovičkovi, na poštu, konečně i k Soldátovi a Fenikovi, tu si říkáš: „Jak je to všechno jednoduché a proto krásné!“

A musíš tam jednou za rok být …

Poněvadž bez Tebe by řeka nehučela tak krásně, měsíc by tak hezky nesvítil a Ledeč, ta by jistě nestála tak pevně, jako tehdy, když jsi tam s ní …

Žňové práce … Nechtělo se nám věřit, že něco takového skutečně nastane. Nebyli jsme zkušení, a tak se odbyl jen propagační křest.

A na závěr opět připomínám to, co vždycky.

Negativů a fotek se po dědovi zachovaly dvě velké bedny a také několik alb a deníků a já zatím úplně nevím, co všechno v nich najdu. Dnes tu nebudu odkazovat na všechny předešlé díly, ale vybírám jen ty, které se týkají zápisků z dědova skautského deníku nebo fotek ze skautských akcí: