Článek
Začněme v Drážďanech. Východoněmecké město bylo poměrně rozumně dostupné i za socialismu a Čechoslováci se tam vydávali jak za kulturou, tak za nákupy věcí, které se zde nedaly sehnat.
Co si pamatuju já, tak děda nám z Německa vozil vláčky nebo třeba kakao či skákací míč „hopik“, ale to jsou až vzpomínky z let osmdesátých.
Na druhém z těchto snímků je WC v maringotce, které dědu asi velmi zaujalo, protože si obálku s negativem pečlivě popsal a popisek doplnil třemi vykřičníky.

Drážďany, 24. srpna 1972

Drážďany, 24. srpna 1972
Vlastně nevím, proč a za kým, ale do Sloupu se u nás jezdilo pravidelně. Dědova maminka, moje prababička tam každý rok trávila třeba týden a pravidelně nám posílala rok co rok stejný pohled. Jako dítěti mi bylo jasné, kdo píše, když jsem ten obrázek viděl.

Sloup, 23. srpna 1972

Sloup, 23. srpna 1972

Sloup, 23. srpna 1972
Na trojici fotek z Prahy je jednak hrob Franze Kafky, na který se jezdili i v době socialismu dívat turisté z celého světa. Nedávno sociálními sítěmi proběhla třeba fotka kapely Depeche Mode pořízená Antonem Corbijnem.
Další dvě jsou už tradičně z balkonu ve Slezské ulici. Zaznamenávají trolejbusy, které zde v 70. letech jezdily.

Praha, 17. dubna 1972

Praha, 17. dubna 1972

Praha, 17. dubna 1972
Poslední dva zářijové snímky jsou z výletu do východních Čech a najdete na nich Náchod a Dobrušku.

Náchod, 2. září 1972

Dobruška, 2. září 1972
A na závěr opět připomínám to, co vždycky.
Negativů se po dědovi zachovaly dvě velké bedny a já zatím úplně nevím, co všechno v nich najdu. Ale už to byly třeba fotky z osvobození v roce 1945, řada snímků z táborů Jaroslava Foglara (tady a tady), obrázky z Loun (tady, tadyi tady), odkud pocházela dědova rodina, poměrně unikátní snímky z tábora organizace YMCA v Hvězdově u Mimoně, fotky z Prahy (z roku 1966, z roku 1967 a z roku 1970), z Pražského hradu, fotografie z Vysokých Tater, kulisy z natáčení filmu Limonádový Joe nebo výlet do Francie s přeletem nad Mont Blancem.
A pořád platí, že se zase za týden, tedy v neděli v 10:00, můžete těšit na další pokračování seriálu se snímky amatérského fotografa Jaromíra Průši. Sám jsem zvědav, co příště objevím.