Článek
Začněme v Drážďanech. Východoněmecké město bylo poměrně rozumně dostupné i za socialismu a Čechoslováci se tam vydávali jak za kulturou, tak za nákupy věcí, které se zde nedaly sehnat.
Co si pamatuju já, tak děda nám z Německa vozil vláčky nebo třeba kakao či skákací míč „hopik“, ale to jsou až vzpomínky z let osmdesátých.
Na druhém z těchto snímků je WC v maringotce, které dědu asi velmi zaujalo, protože si obálku s negativem pečlivě popsal a popisek doplnil třemi vykřičníky.
Vlastně nevím, proč a za kým, ale do Sloupu se u nás jezdilo pravidelně. Dědova maminka, moje prababička tam každý rok trávila třeba týden a pravidelně nám posílala rok co rok stejný pohled. Jako dítěti mi bylo jasné, kdo píše, když jsem ten obrázek viděl.
Na trojici fotek z Prahy je jednak hrob Franze Kafky, na který se jezdili i v době socialismu dívat turisté z celého světa. Nedávno sociálními sítěmi proběhla třeba fotka kapely Depeche Mode pořízená Antonem Corbijnem.
Další dvě jsou už tradičně z balkonu ve Slezské ulici. Zaznamenávají trolejbusy, které zde v 70. letech jezdily.
Poslední dva zářijové snímky jsou z výletu do východních Čech a najdete na nich Náchod a Dobrušku.
A na závěr opět připomínám to, co vždycky.
Negativů se po dědovi zachovaly dvě velké bedny a já zatím úplně nevím, co všechno v nich najdu. Ale už to byly třeba fotky z osvobození v roce 1945, řada snímků z táborů Jaroslava Foglara (tady a tady), obrázky z Loun (tady, tadyi tady), odkud pocházela dědova rodina, poměrně unikátní snímky z tábora organizace YMCA v Hvězdově u Mimoně, fotky z Prahy (z roku 1966, z roku 1967 a z roku 1970), z Pražského hradu, fotografie z Vysokých Tater, kulisy z natáčení filmu Limonádový Joe nebo výlet do Francie s přeletem nad Mont Blancem.
A pořád platí, že se zase za týden, tedy v neděli v 10:00, můžete těšit na další pokračování seriálu se snímky amatérského fotografa Jaromíra Průši. Sám jsem zvědav, co příště objevím.