Galerie: DANA - první samohybná houfnice na kolovém podvozku, všechny její sestry a sestřenice

Při úvahách o modernizaci dělostřelectva ČSLA (Československé lidové armády) stáli vojenští odborníci před několika volbami. Mohli koupit sovětské samohybné houfnice 2S3 Akacia ráže 152 mm, nebo vyvinout vlastní prostředek. Vybrali si tu obtížnější cestu, aby podpořili domácí průmysl. Mohli použít pásový nebo kolový podvozek. Vybrali kolový, protože při plánovaném dostřelu 15 km a hustotě silniční sítě v ČSSR nebyl problém pokrýt celé území palbou z palebných stanovišť dostupných po silnicích. Navíc byly k dispozici stavebnicové podvozky Tatra, umožňující sestavit libovolnou kombinaci od uspořádání 4×4 po 12×12.

Začátkem roku 1969 byl v závodě Konštrukta Trenčín zahájen Projekt DANA (Dělo Automobilní Nabíjené Automaticky). V roce 1972 byl dokončen prototyp a do roku 1974 probíhaly podnikové zkoušky. Po nutných úpravách byly zahájené vojskové testy. Po jejich ukončení komise doporučila zařadit systém do výzbroje jako samohybnou kanonovou houfnici ShKH vz.77 DANA. Byla to první houfnice tak velké ráže na světě, umístěná na kolovém podvozku. Celkem bylo vyrobeno téměř 750 kusů, z nichž 408 převzala ČSLA, ostatní šly na export.

ShKH vz.77 DANA

ShKH vz.77 DANA byla navržena pro vedení palby z připravených palebných postavení. Osádku tvoří 5 mužů. Řidič a velitel v pancéřované kabině vozidla, střelec a nabíječ prachových náplní v levé polovině věže a časovač střel v pravé polovině. ShKH vz.77 používá pro houfnici ráže 152 mm s délkou hlavně 36 ráží tříštivotrhavé granáty 152-EOF s dostřelem 18 500 m, dálkové granáty 152-EOFd s dostřelem 20 000 m a pro přímou střelbu kumulativní 152-EPrSv, schopné ničit obrněné cíle včetně tanků.

Nábojnice se dodávají s plnou prachovou náplní. Úkolem nabíječe je odebrat podle plněného palebného úkolu část náplně tak, aby byl zajištěn požadovaný dostřel a zároveň nedocházelo ke zbytečnému opotřebování hlavně. Úkolem časovače je připravit střely, namontovat zapalovače a podle plněného úkolu je nastavit tak, aby došlo k explozi před dopadem (tříštivý účinek), při kontaktu s cílem nebo se zpožděním (trhavý účinek uvnitř cíle nebo palba odrazem od země).

Nabíjení je automatické. Probíhá ve dvou fázích. Mechanický podavač podá střelu z pravé poloviny věže a nabiják ji zasune do nábojové komory. Druhý podavač z levé poloviny věže podá nábojnici, se správnou velikostí prachové náplně a nabiják ji také zasune do nábojové komory. Tím je dělo připraveno k výstřelu. Elektrický odpal provádí střelec. Trvalá rychlost střelby je 4 výstřely za minutu.

V 70. letech šlo o velmi moderní palebný prostředek. Z dnešního hlediska je největším nedostatkem časová prodleva, nutná k přípravě palebných stanovišť, která musela průzkumná jednotka topograficky zaměřit a vytyčit. Kromě nepřímé palby může střelec v případě ohrožení vést i přímou palbu proti pěchotě nebo technice protivníka, ale vzhledem k tenkému pancéřování DANy to není typický způsob vedení bojové činnosti.

Projekt ShKH Ondava

Koncem 80. let, ještě v dobách společného státu, vznikl projekt modernizace houfnice vz.77 na ShKH Ondava. Hlavní a nejlépe viditelnou změnou byla hlaveň prodloužená na 47 ráží, což se projevilo zvýšením dostřelu na 32 km. Upraven byl nabíjecí automat, takže Ondava má počáteční rychlost střelby 6 výstřelů za minutu a trvalou 5. Další novinkou bylo zavedení střeleckého počítače, což umožnilo snížit počet členů osádky na 4 muže, sloučením funkce velitele a střelce. Prostředek bylo možné zařadit do automatizovaného systému řízení palby dělostřelectva DELSYS.

Vzhledem k rozpadu Východního bloku a následně ČSSR, došlo k výrazné redukci výdajů na zbrojení. Ondava nebyla zařazena do výzbroje ČSLA, ani armád nástupnických zemí ČR a SR. Jeden z prototypů byl později upraven a sloužil jako základ pro stavbu slovenské ShKH vz.2000 Zuzana. Prototypy Ondavy jsou k vidění ve vojenských muzeích v Lešanech a Piešťanech.

ShKH DANA M1 - CZ

V České republice proběhly dva pokusy o modernizaci. Prvním byla ShKH DANA M1, vyrobená společností Excalibur Army ze Šternberka. Vozidlo má novou kabinu s velkými okny a neprůstřelnými skly. Výhled vzad zajišťuje řidiči kamera. Dělostřelecká část dostala balistický počítač, navigační jednotku a systém řízení palby. Kromě toho byl do palebného průměru zařazen nový dálkový náboj DN1CZ s dostřelem až 25 500 m. Zátěž řidiče snižuje poloautomatický systém řazení TATRA-NORGREN. Na vozidle je nezávislé topení a klimatizace. DANA M1 byla vyrobena v jediném prototypu.

ShKH DANA M1M - CZ

Práce pokračovaly verzí DANA M1M, jejíž prototyp byl dokončen v roce 2015. Kromě změn uvedených u verze DANA M1 dostalo vozidlo nový palubní počítač izraelské firmy Elbit Systems, výkonnější hydrauliku, zkracující přechod z pochodové do bojové polohy a naopak. Mezi volitelné prvky patří nové komunikační prostředky, parkovací kamery, kamera pro noční vidění pro řidiče, elektronické sklonoměry a pomocná zdrojová jednotka s výkonem 7,5 kW. Tato verze zaznamenala exportní úspěch, když si 36 kusů objednala ázerbájdžánská armáda.

ShKH DANA M2 - CZ

Úpravy postupně vyústily ve verzi DANA M2. V tomto případě se nejedná o repas a modernizaci stávajících vozidel, ale o novou výrobu. Prototyp vozidla byl představen na Bahnech 2018 a následně v Polsku na polygonu Ustka. Vozidlo dostalo novou pancéřovou kabinu s jiným uchycením k podvozku. Kabina má elektricky vyhřívaná okna z neprůstřelného skla, novou zvukovou a tepelnou izolaci, výkonnější nezávislé topení a klimatizaci.

Celková odolnost kabiny je na úrovni STANAG 1. Řidič má k dispozici diagnostický systém, monitorující funkce vozidla. Navigační souprava s knihovnou map je propojená s GPS přijímačem a inerciální navigační plošinou pro případ výpadku satelitů. Okolí vozidla sledují tři kamery, jedna zadní a dvě boční. Výstupy navigace, diagnostiky a kamer může řidič zobrazit na displeji.

Velitel byl vybaven novou verzí balistického počítače s digitálním rozhraním pro ovládání celého systému pomocí dvojice dotykových displejů na palubní desce. Nový je i systém řízení palby, diagnostiky zbraně a přípravy munice, který monitoruje její množství a rozmístění v zásobníku, teploty prachových složí a další parametry. Tím výrazně zkracuje dobu potřebnou k zahájení palby.

Díky novým spojovacím prostředkům pro přenos dat je možné využívat údaje z dělostřeleckých radiolokátorů a digitalizovaných systémů řízení a velení. Celkem 26 kusů houfnic DANA M2 bylo v roce 2020 dodáno Ukrajině.

ShKH DITA - CZ

Pro zákazníky, kteří používají západní ráži 155 mm, vyvinula společnost Excalibur novou verzi ShKH DITA. Prototyp byl představen v roce 2019. Vozidlo se podobá verzi DANA M2, ale má nový osmiválcový motor s výkonem 300 kW. Úplně nová je věž, vyzbrojená 155mm houfnicí. Hlaveň má délku jen 45 ráží, nikoli běžných 52 ráží, což limituje dostřel pod 40 km i při použití dálkové plnorážové munice s dnovým výtokem plynů ERFB-BB (Extended Range Full Bore with Base Bleed).

Nová věž je při standardním nasazení bezosádková a zcela autonomní. Je ji možné namontovat na jakýkoli kolový nebo pásový podvozek s dostatečnou nosností a příslušným průměrem věnce věže. Z toho důvodu je vybavena pomocnou zdrojovou a hydraulickou jednotkou s výkonem 20 kW.

Houfnice DITA disponuje moderním systémem řízení palby s balistickým počítačem a systémem ASAP (Automatic Setting of Action Position) pro automatické zaujetí palebného stanoviště. Díky tomu je osádka houfnice jen dvojčlenná a ovládání věže se provádí z kabiny vozidla pomocí dotykových displejů. V případě nouze je možné osádku rozšířit a dělo navádět manuálně.

V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu objednalo Nizozemsko v roce 2023 prvních 9 kusů ShKH DITA a o rok později dalších 6. Dalších 70 kusů údajně objednal Ázerbajdžánm, na základě dobrých zkušeností z provozu systémů ShKH DANA M1M.

ShKH Morana - CZ

Zatím posledním dělostřeleckým systémem společnosti Excalibur je ShKH Morana, představená na veletrhu Eurosatory 2022. Uvolněných údajů není mnoho, ale na první pohled je patrná změna koncepce, s věží umístěnou zcela vzadu. Dále je vidět „klasická“ pancéřovaná čtyřdveřová kabina, zřejmě kvůli vyšší odolnosti proti minám a improvizovaným náložím IED (Improvised Explosive Device) a konečně hlaveň ráže 155 mm dlouhá 52 ráží, takže předpokládaný maximální dostřel by se měl pohybovat přes 41 km.

Podvozek má pro zvýšení obratnosti řiditelných všech osm kol. Pro obranu slouží dálkově ovládaná stanice s kulometem Browning M2 ráže 12,7 mm. Osádka je trojčlenná. Plně automatizovaná věž je ovládaná přímo z kabiny. Motor s výkonem 447 kW je umístěn za kabinou a k přenosu výkonu slouží automatická převodovka.

Program MODAN - SK

Slovenská republika pokračovala v modernizacích DANy verzí vz.77/99 MODAN (MOdernizovanaá DANA). Jde o přechodnou variantu, využívající základní houfnici, doplněnou o palubní počítač, což umožnilo snížit počet členů osádky na 4 muže. Houfnice MODAN je schopná spolupracovat s dělostřeleckým systémem řízení palby DELSYS a nepotřebuje předem připravená palebná postavení se známými referenčními body. Palubní vybavení umožňuje určení polohy vozidla s přesností na 10 m. Přestavěno bylo jen 8 kusů ShKH vz.77 DANA.

155 mm ShKH vz. 2000 Zuzana - SK

Cílem armády slovenské republiky (ASR) byl rychlý přechod na standardní ráži NATO. Tento požadavek splňovala nová houfnice zavedená do výzbroje ASR jako 155 mm ShKH vz. 2000 Zuzana. Zásadní změnou byla nová houfnice domácí výroby, ráže 155 mm s délkou hlavně 45 ráží. Kromě toho museli slovenští konstruktéři vyřešit utěsnění závěru, protože ShKH Zuzana, na rozdíl od DANy, používá beznábojnicovou munici.

Všechny tyto úpravy přinesly zvýšení úsťové rychlosti na 890 m/s a zvýšení dostřelu až na 39 km při palbě dálkovou municí ERFB-BB. Celkem bylo pro ASR vyrobeno 16 kusů. Výroba byla zahájena v roce 1998. Dalších 12 kusů, označených Zuzana G, objednalo Řecko. Řecká armáda houfnice poměrně brzy předala Kyperské národní gardě.

Zuzana A40 Himalaya - SK

Od varianty ShKH vz. 2000 Zuzana byla odvozena prototypová verze Zuzana A 40 Himalaya. Konstruktéři využili faktu, že věž samohybné houfnice je prakticky autonomní a není tedy velký problém ji osadit i na jiný podvozek. Jistým limitem kolových podvozků je horší průchodivost těžkým, především blátivým terénem a také větší zranitelnost pneumatik jak střelbou, tak střepinami blízkých výbuchů. V tomto ohledu se s pásovou konkurencí nemohou v žádném případě měřit.

Hlavním popudem k vývoji pásové varianty byl požadavek indické armády z roku 2012 na novou samohybnou houfnici na pásovém podvozku, vhodnou pro nasazení v džungli, v horských a písčitých oblastech. Podmínkou bylo využití podvozku tanku T-72 M1, který se vyráběl v Indii v licenci.Tendr byl nakonec v roce 2014 zrušen, protože žádné z nabízených vozidel nedokázalo splnit požadavky na průchodivost.

155 mm ShKH Diana - SK + PL

Samohybná houfnice 155 mm ShKH Diana je společný projekt Konštrukty Trenčín a polské firmy Zakłady Mechaniczne Bumar-Łabędy. Slovenská strana dodala věž systému 155 mm ShKH vz. 2000 Zuzana, polská strana dodala pásový podvozek UPG-NG (Uniwersalne Podwozie Gąsienicowe Nowej Generacji). Firma Bumar-Łabędy tento podvozek vyvíjela pro plánovanou polskou ShKH Krab, ale polská armáda nakonec vybrala jihokorejský podvozek z houfnice K9 Thunder.

Cílem projektu bylo oslovit zákazníky z „chudších zemí“. V roce 2015 byl vyroben prototyp, představený na polské vojenské výstavě MSPO 2015 (Międzynarodowy Salon Przemysłu Obronnego). K sériové výrobě však nedošlo.

155 mm ShKH Zuzana 2 - SK

Poslední slovenskou verzí je ShKH Zuzana 2, kterou je možné identifikovat podle jednomístné kabiny, kde zůstal jen řidič. Velitel se přestěhoval na místo střelce. Další změnou je houfnice ráže 155 mm s délkou hlavně 52 ráží. Díky tomu dostřel překročil 41 km.

Z neviditelných změn je možné zmínit nový systém řízení palby, umožňující střelbu v režimu MRSI (Multiple Rounds Simultaneous Impact), kdy na cíl dopadá současně několik granátů vystřelených s různými náměry a náplněmi. Zuzana 2 může používat munici přídavným raketovým pohonem a dostřelem 51 km nebo munici s koncovým navedením. Pro přímou střelbu je houfnice vybavena termovizním zaměřovačem a laserovým dálkoměrem.

Slovenská armáda objednala v roce 2021 prvních 25 kusů. V červnu 2022 podepsalo Slovensko smlouvu s Ukrajinou o dodávce osmi kusů ShKH Zuzana 2. Vzhledem k akutnosti, uvolnila ASR houfnice z vlastních dodávek. První 4 byly Ukrajincům předané začátkem srpna a další 4 postupně do ledna 2023. Dalších 16 kusů, jejichž výrobu financovalo Dánsko, Norsko a Německo bylo dodáno do dubna roku 2025.

155 mm/L52 TMG EVA - SK

V roce 2015 Konštrukta představila „odlehčenou“ mobilní verzi dělostřeleckého systému označenou 155 mm/L52 TMG EVA (Truck Mounted Gun). Jedná se o společný projekt se ZŤS-Special. Základ tvoří podvozek Tatra 815 s uspořádáním 6×6. Na ložné ploše je kanonová houfnice ráže 155 mm s hlavní dlouhou 52 ráží, s dostřelem až 41 km při použití dálkové munice ERFB-BB.

Houfnice má automatické nabíjení, ale je lafetovaná externě. Po stranách jsou jen dva zásobníky. Jeden obsahuje 12 pohotovostních střel, druhý stejný počet prachových náplní. Dalších 12 dělených nábojů, které je nutné do zásobníků přeložit, je uloženo v podvozku. Systém s trojčlennou osádkou, má, stejně jako Zuzana 2, schopnost palby MRSI.

Cílem konstruktérů bylo vyvinout lehčí a pohyblivější dělostřelecký systém s mnohem lepší operační mobilitou. TMG EVA s hmotností 22 t je možné přepravovat transportními letouny C-130 Hercules. Alternativně je možné dělostřeleckou část namontovat na podvozek Tatra 815 8×8. Hmotnost této verze se pohybuje kolem 26 t, což je stále o 7 tun méně než Zuzana 2.

TMG BIA respektive EVA M2 - SK

V září 2023 představila Konštrukta v Londýně na výstavě DSEI (Defence and Security Equipment International) prototyp nové houfnice TMG BIA (Battle International Artillery). Systém je postaven na novém podvozku Tatra 815-7 Force 2 se čtyřdveřovou pancéřovanou kabinou pro 5 osob. TMG BIA se vrátila k použití věže. Zároveň došlo ke zvýšení počtu munice, okamžitě připravené k palbě, na 20 kusů. Celková hmotnost vozidla je 27 t.

V roce 2024 byl systém přeznačen na EVA M2. Mezitím se Konštruktě podařilo uspět v tendru na nový dělostřelecký systém pro Malajsii. V jednání byla dodávka 18 kusů TMG EVA M2, ale podle posledních informací zatím jednání uvázla na mrtvém bodě.

TMG EVA M3 - SK

Na veletrhu IDEB 2026 (International Defence Exhibition Bratislava) Konštrukta předvedla poslední verzi TMG EVA M3. Na první pohled se dá odlišit novým podvozkem s kratší dvojdveřovou kabinou Tatra 815-7 Force 3 pro tři osoby. V zadní části vozdla je místo dvou opěrných rydel jedno společné.

Úpravou prošla hydraulika, protože na TMG EVA M2 bylo nejprve nutné otočit věž do transportní polohy a teprve potom šlo zvednout rydlo, u TMG EVA M3 je možné provádět obě operace současně. To je důležité hlavně při opouštění palebného postavení, kdy hrozí odvetná protibaterijní palba nepřítele a jde o každou sekundu.

Pokud se vám článek líbil, využijte možnost sledovat autora, aby vám neunikly žádné novinky.

Další díly:

- Letadla se sedmi a více motory

- Stíhací a průzkumné letouny s motorem uprostřed. Airacobra nebyla ani první, ani jediná

- Civilní trijety - nejhezčí generace dopravních letadel

Zdroje:

Hogg, Ian (2000). Twentieth-Century Artillery. Friedman/Fairfax Publishers.

Konštrukta Defence

Excalibur Army