Článek
Walter Marty „Wally“ Schirra, Jr. se narodil 12. března 1923. Jeho otec odlétal za první světové války několik průzkumných a bombardovacích misí nad Německem. Po válce provozoval letecký cirkus. „Wallyho“ matka Florence Shillito předváděla na jeho vystoupeních chůzi po křídle. Po napadení Pearl Harboru se „Wally“ přihlásil na námořní akademii v Anapolis. Bakalářský titul získal za tři roky místo obvyklých čtyř.
Začínal na křižníku, jako velitel věže
Po vyřazení 6. června 1945 sloužil na palubě bitevního křižníku USS Alaska (CB-1) jako velitel dělostřelecké věže. Pilotní výcvik si „Wally“ udělal až po válce v roce 1948. Jeho prvním letounem, když nastoupil ke stíhací peruti VF-71, byl Grumman F8F Bearcat. Bearcat měl rád: „Padl mi jako dobře ušitá rukavice. Byl rychlý, obratný a stoupal jako čert. Připadal jsem si jako v nejlepším sportovním autě.“
„Wally“ Schirra v kokpitu F-84 Thunderjet
Jeho prvním „tryskáčem“ byl Lockheed F-80 Shooting Star, po kterém následoval F9F Panther. Na tomto typu létal ve Středomoří z paluby letadlové lodi USS Midway (CV-41). Po návratu z plavby požádal o přeřazení k USAF, které shánělo piloty pro válku v Koreji, formou výměnných stáží. V lednu 1951 byl zařazen ke 154. FBS (Fighter Bomber Squadron), která se právě přeškolovala z P-51D Mustang na F-84E Thunderjet. „Wally“ byl jediný, kdo měl zkušenosti s proudovými letouny. Vždy zůstal věrný námořnictvu. Na přilbě nosil připevněný pilotní odznak US Navy.
Peruť přelétla do Japonska a odtud do Koreje, na základnu K-2 Taegu. „Wally“ zde odlétal na F-84E se sériovým číslem 50-1170 celkem 90 bojových misí, převážně přímé letecké podpory. Nicméně došlo i na doprovody bombardérů B-29 Superfortress.
Vůně střelného prachu
1. října 1951, při podpoře obrany Maryang-san, doprovázela 154. FBS s dalšími jednotkami svaz B-29 Superfortress. Asi 90 amerických letadel bylo napadeno zhruba 150 čínskými MiGy-15. Během 20 minut trvající letecké bitvy byly sestřeleny tři bombardéry a šest MiGů. Jeden z nich byl po debriefingu přiznán „Wallymu“ jako pravděpodobně zničený.
Astronauti před letounem F-106. Schirra je třetí zprava.
Na základě svých „námořnických“ zkušeností „Wally“ formuloval doporučení pro kolegy od letectva:
1) chce to zbraně větší ráže,
2) vykašlete se na ROE (Rules of Engagements), což byla snůška byrokratických nařízení o pravidlech vedení bojové činnosti
3) zaveďte protiletadlové řízené střely
4) když se umíte dívat, nepotřebujete radar.
Během svého devítiměsíčního nasazení v Koreji sestřelil „Wally“ ještě další MiG-15, tentokrát jistě. K události došlo 23. října 1951 a jeho obětí byl pplk. Alexandr Pavlovič Smorčkov, eso s dvěma sestřely z druhé světové války a 13 sestřely z Koreje. Posledního úspěchu Schirra dosáhl 27. října, když poškodil MiG-15, pilotovaný pravděpodobně kpt. Nikolajem Ivanovičem Mitrofanovem od 523. IAP (Istrebitějnyj Aviapolk).
Schirra nastupuje do kabiny centrifugy
Po válce „Wally“ pracoval jako zkušební pilot. Významně se podílel na testování řízených střel a jejich zavádění do výzbroje USN. Seznam typových zkoušek rozšířil například o F2H Banshee, FJ-3 Fury, F7U Cutlass, F4D Skyray a dvoumachový F4H Phantom II, kterému „vylétával“ způsobilost pro palubní provoz.
Poprvé ve vesmíru
V únoru 1959 byl vybrán mez 110 pilotů US Navy zařazených mezi adepty na astronauty. Byl členem prvního týmu Mercury 7. Do vesmíru se podíval celkem třikrát. Poprvé 3. října 1962 na palubě lodi Mercury pojmenované Sigma 7 při letu MA-8. Let s šesti oběhy trval 9 hodin 13 minut a 15 sekund.
Walter Schirra a Thomas Stafford před kabinou Gemini 6A
Podruhé letěl s Jako velitel lodi Gemini 6A s Thomasem Staffordem. Při tomto letu se měli spojit s cílovým tělesem Agena, ale jeho vypuštění selhalo. Místo toho provedli skupinový let s lodí Gemini 7 pilotovanou Frankem Bormanem a Jimem Lovellem. Lodě se přiblížily až na 0,3 m, ale spojit se nemohly, protože Mercury 7 neměla spojovací uzel. „Wally“ si připsal na konto 1 den 2 hodiny a 43 minut letu v kosmické lodi.
Poslední let v kabině Apollo 7 byl letem na obnovení důvěry v novou loď. Posádka Apolla 1 Virgil „Guss“ Grissom, Ed White a Roger Chaffee ve své kabině uhořela. Apollo 7 byl první pilotovaný let po této katastrofě. „Wally“ byl jako nejzkušenější z trojice velitelem mise, pilotem velitelského modulu byl Donn Eisele a pilotem lunárního modulu Walter Cunningham. Astronauti provedli 163 oběhů Země a přistáli po 10 dnech 20 hodinách a 9 minutách.
Walter „Wally“ Schirra jako velitel lodi Apollo 7
„Wally“ byl jediným americkým astronautem, který letěl ve všech třech lodích počátků amerického kosmického programu. Capt. Walter Schirra zemřel 3. května 2007 na srdeční zástavu v souvislosti s léčbou rakoviny. Pohřeb s vojenskými poctami, včetně průletu roje F/A-18 Hornet, se konal na národním hřbitově ve Fort Rosecrans. Popel z jeho urny rozprášil do moře kaplan letadlové lodi USS Ronald Reagan (CVN-67).
Pokud se vám článek líbil, využijte možnost sledovat autora, aby vám neunikly žádné novinky.
Další díly:
Zdroje:
Burgess, Colin (May 28, 2016). Sigma 7: The Six Mercury Orbits of Walter M. Schirra, Jr. Springer
Codr, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Walter Marty Schirra
Gray, Tara (November 2, 2009). Garber, Steve (ed.). „40th Anniversary of Mercury 7: Walter Marty Schirra, Jr“. NASA History.
