Článek
Je na celém světě zvykem dávat si na Nový rok novoroční předsevzetí. Někdo chce přestat kouřit, někdo chce seknout definitivně s alkoholem, další pak chce zhubnout a začít žít zdravěji, někdo chce být jen zdravý a šťastný, někdo si přeje lásku. A všichni dohromady mají jedno společné. Mozek. Tak proč ho nepoužívat?
Většina lidí, kteří si nějaké to předsevzetí dají, je nedokáží dodržet. Někdo kouří a řekne si, přestanu. Kdy? Tak ještě tedy jeden den a pak opravdu už s tím seknu. Poslední cigareta a típnu a nezapálím si už další. A tak uběhne další rok a my zjišťujeme, že jsme prokouřili pár krásných dovolených u moře. Někdo si vlastní neúspěch omlouvá slovy, „ale vždyť“. Vždyť jsem ještě mladý/á, život si musím užít, indiáni v pralese také kouří a jak jsou v pohodě, jedna další cigareta mne nezabije, atd.
Alkohol? Vždyť pijeme jen příležitostně. Někdo příležitostně chodí každý den do hospody a tam si dá to svoje „jedno pivo“ a nechá tam 10 prázdných půllitrů a prázdnou peněženku. Domů se pak vrací opilý, doma lehne, (v tom lepším případě), v horším případě se probudí někde úplně jinde a zadělá si na domácí problémy v manželství. „Vždyť já nepiju,“ řekne doma manželce/manželovi a druhý den už se těší, až si zasedne na své místo ke stolu v oblíbeném podniku. Někdo si opravdu jen při příležitostech dá skleničku vína. Ať tak či tak je alkohol bohužel součástí civilizace. Ano, existují výjimky, kdy si člověk dá skleničku a ví, že to má pod kontrolou.
A hubnutí? To je doména hlavně žen. O vánočních svátcích přibraly nějaké to deko, nezapnou zip u kalhot, nevejdou se do oblíbených šatů, faldíky jsou vidět, je to strašné jak vypadám, nikomu se nebudu líbit a další sebeobviňování se, že to přes svátky trošičku přehnaly s jídlem. Zapomínají, že celý rok myslely na to, že by chtěly vypadat lépe, ale našly vždy únikovou cestu, jak se vymluvit z návštěvy posilovny, připravit si menší porce na talíř, jít se alespoň jednou za den projít na delší procházku, kdy spálí nějakou tu kalorii navíc, zapomínají si každý den uvědomit, že nejen stres, povinnosti, starosti o děti, rodinu, chodit do práce, řešit tisíce problémů i za partnera nebo tisíce problémů, když jsou samy bez partnera - prostě zapomínají, že každý den je zdravé se zastavit a uvědomit si, jak žijí každý den. Někdo řeší starosti přejídáním, tabulkou čokolády, někdo jiný zase volí extrém - nejíst. A když, tak jedno jablko za den. Žádný extrém není zdravý. Mnoho lidí to ví, ale málokdo své vlastní novoroční předsevzetí dokáže dodržet.
A přitom je to opravdu jednoduché a vše je jen a jen v naší hlavě. Jak si mohu toto dovolit tvrdit? Protože jsem to dokázala sama na sobě. Ne, že bych se nějak pozorovala, ale zamyslela jsem se. Kouřila jsem i 40 cigaret denně. Stres, rozvod, sama na děti, existenční problémy. Kouření mi „pomáhalo“ stres lépe zvládat. Pak jsem si řekla: „Holka, STOP! Cigarety lezou do peněz a ty potřebuješ na důležitější věci. Kouříš a přitom tu chvíli bys mohla využít jinak. Utíká ti spoustu drahocenného času.“ A tak jednoho krásného dne jsem zapojila mozek a řekla si - TEĎ KONČÍM S KOUŘENÍM NAVŽDY! A vím, že to dokážu! Protože CHCI! A druhý den jsem si ráno chtěla zapálit cigaretu ke kávě a bylo to hodně těžké. Nezapálila. 14 dní jsem měla doslova absťák, chodila jsem kolem trafiky a vnitřní boj sama se sebou jsem nakonec vyhrála. Po 14 dnech už mi cigareta nechyběla. Čas, který jsem kdysi věnovala kouření, jsem věnovala smysluplnějším činnostem. A alkohol? Ten jsem pila opravdu jen příležitostně. Někdy večer jsem si doma nalila skleničku vína a lépe se mi i usínalo. Ale zjistila jsem, že jsem ráno nějaká unavená, pak jsem zjistila (při hlubším zadumání), že tu skleničku vlastně nepotřebuji, že ji mohu nahradit dobrým čajem. A tak jsem v obchodě přestala kupovat víno. Ano, šla jsem mezi regály a viděla ten sortiment vín a znala všechny dobré a kvalitní značky, ale řekla jsem si - proč bych měla sáhnout po dobré lahvince vína? Proč vlastně? Pro dobrý pocit nebo hezký večer sama se sebou a skleničkou v ruce? A tak jsem jednoho dne už v obchodě žádné víno nekoupila. A řeknu vám, že za ten super pocit, (že jste to dokázali - nekouřit a nepít), opravdu stojí za to zapojit mozek, být pevně rozhodnut změnit styl života, stravování, více se hýbat, myslet na to, co do těla dáváte a jak se vám tělo odvděčí, mít se více rádi, tak za to to stojí. Je to o pevné vůli, tedy - vědomě si říci - DOST! Dokážu to!
Ujede mi autobus? Nevadí. Nečekám další hodinu na další, ale beru to pozitivně a jdu pěšky. Řeknu si - „fajn, kardio, srdíčko bude hezky pumpovat, svaly se budou hýbat, pozitivní naladění v duši a jdu“. V obou rukách těžké tašky s nákupem, páteř a kyčle bolí, ale dokud se hýbu, žiju. Poztivní myšlení je jedním ze základních kamenů v tom něčeho dosáhnout.
Samozřejmě vím, že má osobní zkušenost nemůže být návodem na lepší život pro všechny. Spousta lidí pevnou vůli nemá a musí jít cestou pomoci od svého okolí. Odborníků, rodinných příslušníků. Ale ve většině případů lze se sebezapřít a dokázat to. Pokud ovšem nemáte vážné zdravotní problémy. Píši zde o novoročních reálných předsevzetích, ne o zdravotních komplikacích.
Pokud se tedy rozhodnete dát si jakékoli novoroční předsevzetí, dávejte si reálné cíle, o kterých víte, že můžete sami ovlivnit a úspěšně zvládnout. Rozvrhněte si například časově, do kdy chcete něčeho dosáhnout. Pochvalte se nebo se nějak odměňte za to, že jste něčeho dosáhli a nezapomeňte v tom pokračovat. Buďte na sebe pyšní, když něco zvládnete. Nepřestávejte při prvním neúspěchu. A hlavně si věřte! Věřte, že jste natolik silní, že svého nelehkého cíle dosáhnete. Ono to totiž opravdu jde!
https://www.asenior.cz/novorocni-predsevzeti-prani-nebo-prikaz/
https://www.sphere.cz/blog/novorocni-predsevzeti/
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2614262
