Článek
Ministr školství Mikuláš Bek představil návrh rozpočtu svého resortu na rok 2025. Ten je skutečně rekordní a dosahuje hodnoty 291 miliard Kč, tedy o 22 miliard Kč více než v současném roce. S velkým důrazem je ve veřejném prostoru zmiňováno, že se posiluje rozpočet vysokých škol, vědy a výzkumu či bude naplněn zákonný závazek 130 % průměrné mzdy na platy učitelů. V případě financování nepedagogických pracovníků (např. školníků, kuchařek, uklízeček) však nastává zádrhel - rozpočet MŠMT počítá s výdaji na zajištění těchto pozic ve školách na celý školní rok 2024/2025. To však znamená pouze do 31. srpna 2025.
Ze zákona vyplývá povinnost alokovat prostředky na platy nepedagogických pracovníků pro resort MŠMT. Existuje věcný záměr převodu financování nepedagogů na veřejné zřizovatele škol (obce a kraje) při současné změně rozpočtového určení daní. Tato legislativní úprava však není doposud schválena, a tak je návrh rozpočtu MŠMT sestaven v rozporu se zásadami pro tvorbu rozpočtu, což kritizuje i Národní rozpočtová rada. Na faktické podhodnocení rozpočtu MŠMT upozorňuje také třeba ekonom Daniel Münich či odborníci z EDUin.
Tím, že doposud nebyla schválena legislativní úprava převádějící financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele, nemůže podle zásad pro tvorbu rozpočtu s financováním těchto pozic ve školách po 1. září 2025 počítat aktuálně ani Ministerstvo financí ČR ve svých výdajích. Finanční prostředky budou muset být uvolněny patrně z rozpočtové rezervy.
Ve strategických dokumentech ministerstva školství se záměr převodu nepedagogických pracovníků objevuje, a to jak ve Strategii vzdělávací politiky 2030+, tak Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2023-2027. Nepříjemnost však nastává v tom, že změna má nastat za necelý rok a školy ani zřizovatelé doteď neví, s jakými finančními prostředky na platy nepedagogických pracovníků mohou počítat. Navíc ani není aktuálně zcela zjevné, kterých všech pozic se bude tato změna týkat - zda všech nepedagogů, nebo jen některých. To z důvodu, že se ve strategických dokumentech hovoří o vytvoření standardu týmu nepedagogických pracovníků dle druhu a velikosti školy.
Nastalá situace tak připomíná scénář z počátku roku 2024, kdy na platy nepedagogických pracovníků chybělo v rozpočtu MŠMT 800 milionů Kč. Ředitelé školy pak museli tyto pozice dofinancovávat z prostředků na platy učitelů, čímž ti však nemohli dosáhnout na zákonem garantovaných 130 % průměrné mzdy. Problém byl v tom, že školy napříč republikou vykazují kumulativně přibližně 7500 neobsazených pozic nepedagogických pracovníků. Uspořené prostředky však ředitelé škol využívají k tomu, aby dokázali ohodnotit stávající zaměstnance a ti tak dosáhli alespoň na minimální mzdu, která je v některých případech vyšší, než je tabulkově stanovený plat. Velkou neznámou zůstává také to, zda bude Ministerstvo financí do rozpočtu obcí a krajů alokovat částku dle současného rozpočtového vzorce či jen dle reálně obsazených úvazků. V druhém případě by pak opět hrozil nedostatek prostředků na platy nepedagogů.
V obecné rovině je převod financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele vhodný, neboť ti mohou oproti centrálnímu pohledu z MŠMT efektivněji nastavit systém zajištění různých agend. Jedná se například o sdílené účetnictví či správu budov a IT. Nepříjemnost však nastává u obecních zřizovatelů, kteří zodpovídají za mateřské a základní školy, vzhledem k jejich roztříštěnosti. Z více než 6 tisíc obcí jich alespoň 1 školu zřizuje 2635. Navíc 90 % zřizovatelských obcí má ve své správě pouze jednu školu. Systém zřizovatelské působnosti vůči mateřským a základním školám je skutečně neefektivní a neumožňuje systémově řídit a ovlivňovat kvalitu vzdělávacího procesu. Při změně systému financování nepedagogů nastává pro ředitele škol nepříjemná skutečnost, že ztrácí autonomii v rozhodování o platovém ohodnocení svých zaměstnanců a posiluje se tak vliv zřizovatelů. Z tohoto důvodu by bylo o to více žádoucí, aby zřizovatelská působnost vůči školám byla profesionálnější.
