Článek
Mezi zákonné povinnosti krajů patří zajistit dostupnost středoškolského vzdělávání v regionu. Za tímto účelem jsou právě kraje zřizovateli těchto škol a mají vliv na jejich oborovou skladbu a kapacity v nabízených studijních i učebních oborech. Bohužel byla na jaře letošního roku veřejnost svědky situace, kdy několik stovek (možná i tisíc) deváťáků nebylo po 1. kole přijímacího řízení přijato ke studiu na žádnou střední školu a ocitli se tak v bezprizorní situaci. Vzápětí vyvstala otázka, kdo za to může.
Na úvod je nutné podotknout, že problém se netýkal plošně celé České republiky a všech krajů, ale především vybraných škol v hlavním městě Praze, okresů Praha-východ a Praha-západ ve Středočeském kraji a v menší míře i statutárního města Brna. Školy v těchto oblastech musely čelit převisu uchazečů o studium, který vychází nejen z rostoucí demografické situace, migrace obyvatel, ale i preferovanému zájmu o studium oboru v místě mimo trvalé bydliště nastupujícího středoškoláka. Podle některých vyjádření, na pražských středních školách studuje až třetina žáků bydlících trvale ve Středočeském kraji.
Pořád se ale vracíme k otázce, zda nebylo možné se na tuto situaci připravit, předvídat ji a nedostat deváťáky (a jejich rodiče) do této nepříjemné situace. Z pohledu veřejnosti a škol je nepochopitelné, proč úřady a stát často sbírají data o všem (a mnohdy i duplikovaně) a přesto s nimi odpovědní zástupci efektivně nepracují a strategicky podle nich neplánují.
Z hlediska kapacit středních škol a jednotlivých oborů jsou k dispozici na centrální úrovni údaje v Rejstříku škol a školských zařízení. Podobně Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR pravidelně sbírá prostřednictvím krajských úřadů dvakrát ročně údaje ze školních matrik. Informace o vývoji počtu obyvatelstva má naopak k dispozici například Český statistický úřad ČR. Není tedy pravda, že data nejsou. Jsou, jen s nimi mnozí nepracují.
V záhlaví článku jde vidět snímek obrazovky z Datového skladu Kraje Vysočina, který obsahuje report o vývoji počtu uchazečů o studium na vybrané střední škole zřizované krajem. Nutno podotknout, že se jedná o vlastní analytické řešení jednoho konkrétního kraje, které umožnilo erudovaný přístup k problému plánování kapacit ve středním školství.
Report Kraje Vysočina umožňuje vyčíst trendy uchazečů o studium z hlediska volby oborů studia a porovnávat to s kapacitami na dané škole. Mezi lety 2022 a 2023 se tak projevil například zvýšený zájem o studium ekonomického lycea na zmiňovaném GYOA Pelhřimov (o 42%), což má za následek otevření nové třídy tohoto oboru od školního roku 2023/2024. Naopak při sledování trendu u jiných oborů, především řemeslně založených učebních, jde vidět výrazný pokles až totální úbytek zájmu deváťáků.
Někteří představitelé zaměstnavatelských svazů volali po tom, ať se využije stávající situace k tomu, aby se konečně obsadila volná místa na učebních oborech. Tohle ale není východiskem, studium některého oboru proti vůli deváťáka problém neřeší, ale spíše prohlubuje. Většina absolventů odborných škol nepracuje v oboru, který vystudovala, a nelze si myslet, že situace se vyřeší tím, že někdo bude tyto obory absolvovat proti své vlastní vůli. Naopak je zapotřebí si přiznat, že příliš úzký profil některých profesně zaměřených učebních oborů je minulostí a trendem je nabízet všeobecnější středoškolské vzdělání.
Na těchto informací tedy mohla a může každá krajská samospráva přistoupit k plánování kapacit oborů na středních školách. V Kraji Vysočina došlo například ke zvýšení kapacit na jihlavském gymnáziu, u celorepublikově unikátního oboru Energetik na třebíčské průmyslovce či otevření nového pedagogického oboru na střední škole v Telči. Aktivní v tomto směru byl třeba také Jihomoravský kraj, který investuje do výstavby a otevření nového gymnázia v Brně či šel cestou navýšení kapacit lyceí, které jsou zajímavým mixem všeobecného a odborného vzdělávání.
Do 30. září mohou střední školy po dohodě s kraji předkládat žádosti o změny ve své oborové soustavě s účinností od školního roku 2024/2025. Stejně tak Ministerstvo, školství, mládeže a tělovýchovy ČR plánuje proces přijímacího řízení digitalizovat a řešit související zákonné úpravy s cílem vyhnout se letošnímu scénáři. Nezbývá, než doufat, že se to tentokrát zvládne.
