Systém DiPSy nasvítil rozdíly mezi kraji v přístupu na střední školy

Po loňském kolapsu při přijímání deváťáků na střední školy v Praze, Středočeském kraji (okresech Praha-východ a Praha-západ) a částečně i Brně bylo rozhodnuto o změnách v systému podávání přihlášek. CERMAT, organizace zřizovaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, připravila systém DiPSy pro elektronické podávání přihlášek na střední školy. Tuto možnost podání přihlášky využilo přibližně 90 % všech uchazečů, což předčilo původní očekávání.

Samotný systém DiPSy přinesl výhodu nejen ve způsobu podání přihlášky, ale také ve sběru dat o poptávce uchazečů po konkrétních školách a oborech. Tato data jsou vhodným analytickým podkladem pro plánování kapacit u vybraných oborů středních škol. Doteď, pokud kraje přistupovaly ke strategickému plánování oborové skladby na základě dat (tzv. evidence-based policy), používaly k tomu vlastní reporty. Ty měl k dispozici například Kraj Vysočina, na základě čehož v loňském roce vytvořil 1121 míst v poptávaných oborech středních škol.

Dobrou zprávou letošního přijímacího řízení je, že v jeho 1. kole bylo na střední školu přijato 94 % deváťáků. Z toho téměř 3/4 v rámci své 1. priority. Ačkoliv tato čísla působí velmi příznivě, potvrzuje se velký rozdíl v přístupu ke střednímu školství napříč kraji. Zatímco nejvyšší úspěšnost přijatí měli deváťáci v Ústeckém kraji (97,5 %) a Kraji Vysočina (97,4 %), v Praze jich bylo přijato jen 83,8 % a Středočeském kraji 92,2 %. Nutno podotknout, že nevýhodou Prahy je její spádovost pro uchazeče ze Středočeského kraje.

Jak naznačují čísla, pokud by se na střední školy v Praze nehlásili uchazeči z jiných krajů, byla by kapacita pražských škol dostatečná. Hlavní město Praha přirozeně plní metropolitní funkci také v oblasti školství. Proto je nejvhodnější model správy středního školství v Praze a Středočeským kraji takový, aby v tomto ohledu postupovaly oba regiony společně. Samozřejmě je nereálné během roku postavit novou školu. Nicméně doporučení, jak předejít loňskému kolapsu a připravit dostatečné kapacity na středních školách v hlavním městě dávali různí experti. Tento plán spočíval v částečné transformaci kapacit víceletých gymnázií na čtyřletá. To by vyřešilo i problém dalších nerovností v podobě rozdílných podílů žáků v osmiletých gymnáziích mezi kraji.

Stinnou stránkou českého středoškolského vzdělávání je přetrvávající selektivita v přístupu. Ta navíc má, jak se potvrzuje, i významný meziregionální charakter. Zatímco na čtyřletá gymnázia v Ústeckém, Plzeňském kraji a v Kraji Vysočina se dostane přes 75 % uchazečů v 1. prioritě, u hlavního města Prahy to je 55,5 %. Podobné vysoké procento úspěšnosti (cca 75 %) je v případě všech středoškolských oborů u 1. priority v Ústeckém kraji a v Kraji Vysočina, Praha má tento podíl uchazečů na 41,1 %.

Do 2. kola přijímacího řízení tak musí 6 068 deváťáků (tj. 6 % všech uchazečů), z toho 1524 jsou obyvatelé Prahy a 1245 Středočeského kraje. Nejméně nepřijatých deváťáků má Kraj Vysočina, a to 122.