Hlavní obsah
Cestování

Český cestovatel Ivan Mackerle: Nebál se objevovat, plnit si sny a riskovat život

Foto: Mackerle - Expedice / se svolením Dannyho Mackerle

Známý cestovatel, publicista a luštitel záhad, který se neváhal při svých pátráních vydat na nejodlehlejší a nejnebezpečnější místa planety. Jeho přístup k bádání byl vždy kritický, avšak nepředpojatý. Od smrti Ivana Mackerleho uplynulo jedenáct let.

Článek

Píše se rok 1977 a pětařicetiletý strojní inženýr Ivan Mackerle vyráží na expedici v té době nevídanou. Společně s pěti společníky směřuje k legendárnímu skotskému jezeru Ness, aby se pokusil získat důkazy o existenci záhadného vodního tvora, lochnesské příšeře. Nic neponechává náhodě. Hlídkuje přímo na hladině ze speciálně vytvořeného plovoucího stanu, zároveň se však pokouší tvora vylákat před kameru za pomoci nočních světelných návnad a zvuků živočichů, kteří by mohli lochnessce sloužit za potravu. Sám se v jezeře i potápí a brázdí jej ve svém obojživelném autě VW 166 z 2. světové války. Je to začátek skvělého dobrodružství života Ivana Mackerleho a jeho nevšedních expedic.

Odvaha plnit si klukovské sny

Vyprávění Ivana Mackerleho o neznámých tvorech, ztracených městech, strašidelných jevech a dobrodružných pátráních jsem hltal už jako kluk v pořadech jako Magion či Vega, později na stránkách nejrůznějších časopisů a také v poutavých cestopisných knihách. Později jsem měl to štěstí se s ním setkat, nejprve jako nadšený účastník jeho přednášek, později jako kolega a nakonec i člen jeho poslední pozemské expedice. Jeho přístup k bádání byl vždy kritický, avšak nepředpojatý, jdoucí vždy za fakty a ověřující ústní tradice i mnohokráte omílané knižní pravdy, které se mnohdy díky Ivanovu bádání ukázaly býti liché.

Ivanovo potápění v jezeře Ness, pátrání po Drákulově hradu, skvělá práce při pátrání po skutečném Golemovi, dobrodružství v mongolské poušti Gobi, kde se snažil nalézt smrtícího písečného červa, odvážné zkoumání podzemních labyrintů v Evropě i Austrálii, nebezpečná cesta na zimní Sibiř, která jej přivedla na pokraj smrti a v neposlední řadě také putování po stopách slavného plukovníka Fawcetta v brazilských horách, to vše byly odvážné podniky, které mu mnozí záviděli. Nejde ani zdaleka o úplný výčet. Stovky článků, reportáží, skvělé cestopisné filmy a knihy nesou nadále Ivanův odkaz.

Ivan se odmítl vzdát svých klukovských snů. Takovou odvahu v sobě mnozí nikdy nenajdou. To ho ale zároveň učinilo jedinečným a byl respektovanou autoritou i v zahraničí, spolupracoval s britskými i americkými prestižními magazíny, spolupracoval i s National Geographic.

Foto: Jan Hrdina

Ivan Mackerle během jedné ze svých přednášek, Blansko 2008.

Na cestách za dobrodružstvím

Ivan Mackerle podnikl za svůj neuvěřitelně plodný badatelský život čtrnáct velkých expedic na všech kontinentech, z toho celkem šestkrát do Asie. V letech 1975 a 1981 pátral v rumunské Transylvánii po skutečném hradu hraběte Vlada III. Tepese, zvaného Dracula. Při tom se striktně drží románového popisu. Roku 1997 se vydává na strmá alpská úbočí, aby tu hledal tzv. tatzelwurma – prackatého červa, dosud neznámého plaza, vzácně útočícího i na lidi.

Pozoruhodná výprava se datuje do roku 2002, kdy se tým Ivana Mackerleho vydává do tichomořské Mikronésie, aby tu pátral po záhadách tajemného města Nan Madol, vybudovaného na umělém souostroví. Expedice se soustředí na průzkum ruin města, hledání dosud neotevřených hrobek, podzemních chodeb, jež prý spojují jednotlivé ostrovy. Mackerle si připisuje další úspěch, když při hledání Domu mrtvých pod mořskou hladinou objevuje prastaré sloupy utopeného města. Rok 2007 se nese ve znamení hned dvou výprav; do Indie a na Srí Lanku. Zatímco v Indii Mackerle pátrá po tajemných světlech, na Srí Lance se pokouší vystopovat nittaewa, divokého chlupatého trpasličího člověka. Na dobrodružných cestách Ivana doprovází jeho syn Danny, který později přebírá štafetu a pokračuje v pátrání po záhadách našeho světa.

Foto: Mackerle - Expedice / se svolením Dannyho Mackerle

Ivan a Danny Mackerlovi v ruinách města Nan Madol v Mikronésii.

Mongolské expedice

Kdy:6.7. 1990 – 4.8. 1990 1. expedice

Cíle:Nalézt a prozkoumat podzemí kláštera Čojrin, vypátrat písečného červa olgoj chorchoje

Členové: Ivan Mackerle, Jiří Skupien, Jaroslav Prokopec, Zdeněk Kropáč + Sugi (tlumočník), Čimed (průvodce)

Kdy: 21.6. 1992 - 8.8. 1992 2. expedice

Cíle: Natočit pro ČT dokument o olgoj chorchojovi, vypátrat divokého člověka almase

Členové: Ivan Mackerle, Jiří Skupien, Jaroslav Prokopec + Zuzana Genovová (tlumočnice), Čimed (průvodce)

Kdy: 31.5. 2004 - 26.6. 2004 3. expedice

Cíle: Znovu se pokusit nalézt vchod do podzemí kláštera Čojrin, prozkoumat jeskyni Cagan Delyn Aguj, ze vzduchu hledat olgoj chorchoje a almase

Členové: Ivan Mackerle, Danny Mackerle, Jiří Skupien, Jiří Zítka, Josef Pochman, Zdeněk Jarolím + Petr Hrabánek (tlumočník), Ench (průvodce)

První velká mimoevropská expedice přivádí Ivana Mackerleho do Mongolska. Teprve pád komunistického režimu umožnil, aby se Ivan Mackerle vydal pátrat po tajemném písečném červovi olgoj chorchojovi, jenž je prý prudce jedovatý a zabíjí neznámým způsobem na dálku. Pro ostatní svět je tento tajemný tvor dosud neznámý a je to právě Ivan Mackerle, kdo svým usilovným bádáním přivádí olgoj chorchoje na mapu kryptozoologických záhad. Ačkoliv olgoj chorchoje nikdy nespatřil, můžeme tohoto tajemného tvora označit za jeho největší objev. Na rozlehlých mongolských pláních Mackerle také pátrá po zničeném klášteru Čojrin, jehož podzemí skrývá labyrint chodeb s ukrytou mumií mimozemské bytosti. Může to být pravda? Pátrání je obtížné a v zemi se nesmí kopat. Podobně náročné je i hledání stop po existenci divokého člověka almase, příbuzného yettiho či bigfoota. Ačkoliv existuje dostatek nepřímých důkazů o jeho existenci, pátrání, které Ivan Mackerle podniká v nepřístupných skalních městech i s pomocí letecké prospekce, nepřináší uspokojivé výsledky.

Na chorchoje s rogalem i třaskavinou

Při svých výpravách neponechává Ivan Mackerle nic náhodě. Nesedí a nečeká. Před objektivy se snaží neznámého tvora vylákat a pátrání v poušti Gobi není výjimkou. Během tří mongolských expedic mezi lety 1990 až 2004 se pokouší záhadného červa vypudit z písečných dun za pomoci dřevěných tlouků i třaskavin, pátrá po něm ze země i ze vzduchu. Mluví s pastevci i šamany a snaží se o písečné nestvůře zjisti co nejvíc. Je to prý tvor velmi nebezpečný, připomínající střevo naplněné krví. Není z tohoto světa, varuje Ivana Mackerleho šaman. Brzy se o tom Mackerle sám přesvědčí. Po děsivém snu se probouzí s podlitinami a krvavým otokem v podobě červa na zádech. Začíná selhávat i srdce a pátrání musí skončit. Protentokrát.

Foto: Mackerle - Expedice / se svolením Dannyho Mackerle

Ivan Mackerle s modelem olgoj chorchoje během 3. mongolské expedice.

Expedice Madagaskar

Kdy: 10.7. 1998 – 6.8. 1998

Cíle: Nalézt lidožravý strom tepe, zjistit zda stále přežívá sloní pták Aepyornis, zjistit bližší údaje o bájných bytostech - trpaslících kalonuru, zúčastnit se tromby - šamanské metody pro navazování styku s duchy

Členové: Ivan Mackerle, Danny Mackerle, Jiří Skupien, Jaroslav Prokopec + Pascal Guy (průvodce)

Zvířata i lidé se tomuto odlehlému místu na ostrově Madagaskar obloukem vyhýbají. Co je tolik děsí? Je to tepe. Nejde však o zlého démona, ale smrtelně nebezpečný strom lidožrout. Ten se přece nemůže tvrdošíjně schovávat v písku jako olgoj chorchoj, říká si Ivan Mackerle a vyráží na svou další velkou expedici. Tentokrát jej doprovází i syn Danny, jenž od té doby nechybí na žádné výpravě za dobrodružstvím. Není to však pouze lidožravý strom, co vybízí k pátrání na Madagaskaru. Z historicky nedávné doby pocházejí doklady o přežívání obřího pravěkého ptáka Aepyornise. Může pár jeho exemplářů přežívat dosud, když jsou stále nacházeny skořápky jeho obřích vajec? Takové si přivezla i Mackerleho výprava …

Jedovatý zabiják

Tým Ivana Mackerleho projíždí teréním vozem od severu k jihu a snaží se proniknout do vnitrozemí ostrova. Tam je totiž největší pravděpodobnost, v neprostupném buši trnitých křovisek, nalézt odpovědi. Dalším z charakteristických rysů Mackerleho výprav je nejen ověřování známých informací, ale zejména vyhledávání nových, dosud neznámých, které ty původní zpřesňují, doplňují a někdy i vyvrací. Jinak tomu nebylo ani v případě masožravého stromu. Po týdnech pátrání expedice objevuje strom kumangu, domorodci označovaný za „ďábelský strom“, který dokáže zabíjet i na dálku. Je totiž prudce jedovatý. V době, kdy kvete, není radno se pohybovat v jeho okolí. I jeho vůně zabíjí! Proto je domorodci považován za obávané tabu. Obávané natolik, že expedice Ivana Mackerleho byla zřejmě jedna z vůbec posledních, která strom nejen natočila, ale i viděla živý. Domorodci tyto stromy, jedny z posledních, systematicky vypalují. Mohl takový osud potkat i lidožravý strom tepe?

Expedice Austrálie

Kdy: 22.5. 2000 - 29.6. 2000

Cíle: Ověřit zprávy o záhadných zmizeních u Black Mountain a prozkoumat její podzemí, pátrání po kryptozoologických záhadách; queenslandském drakovi – ještěrovi mungún gallim, údajně vyhynulém vakovlkovi, divokém člověku Yowiem a vodní příšeře bunyipovi

Členové: Ivan Mackerle, Danny Mackerle, Jiří Skupien, Vladimír Čech + David Petrica (průvodce)

Poloostrov Cape York, na severu australského státu Queensland, byl jako stvořený pro další expedici Ivana Mackerleho. Tajemná Black Mountain, zvaná též Hora smrti, kde beze stopy zmizely desítky lidí, zprávy o strašidelných jevech na jejím úpatí a ještěřích nestvůrách, žijící v útrobách hory, zprávy o obřím ještěru mungún gallim ze 70. let 20. století, o pozorování údajně vyhynulého vakovlka či o divokém člověku yowiem, přesně takové výzvy pohánějí Ivana Mackerleho k dalším výpravám. Nebylo pochyb, že další expedice vyrazí do Austrálie.

Do nitra Hory smrti

Ivan Mackerle nebyl jen průkopníkem přístrojového potápění u nás, ale také vášnivým speleologem. Tyto životní vášně po něm zdědil i syn Danny a společně pak svých dovedností využívali při dobrodružných pátráních. V případě strašidelných útrob australské Hory smrti tomu nebylo jinak. K této podivné hoře se domorodci i místní usedlíci odmítají byť jen přiblížit, natož pak vstoupit do podzemí. Ozývají se odtud podivné zvuky, mizí tu lidé i dobytek. Když se Mackerleho výprava chystá v nedalekém Cooktownu k průzkumu hory, místní si ťukají na čelo a české odvážlivce varují. Jde tu o život! Ivan Mackerle však takových varování a legend už vyslechl tucty. Expedice pokračuje dle plánu. Ivan a Danny Mackerlovi se na noc utáboří na úpatí hory. Po děsivém nočním zážitku, kdy cosi vyšlo z hory, obcházelo jejich stan a pak beze stopy zmizelo, už nejsou tolik skeptičtí. Několik dalších dnů věnuje expedice průzkumu spletitých chodeb v hoře, kde není nic jednoduššího než se ztratit. Tajemství Black Mountain však zůstává nerozkryto.

Foto: Mackerle - Expedice / se svolením Dannyho Mackerle

Ivan Mackerle (vpravo) během australské expedice u Black Mountain.

Expedice Siberia Sacha 2006

Kdy: 26.5. 2006 - 12.6. 2006

Cíle: Nalézt Údolí smrti na horním toku řeky Viljuj, kde se mají nacházet záhadné stavby „kotle“. Kotle pokud možno zmapovat a prozkoumat.

Členové: Ivan Mackerle, Danny Mackerle, Jiří Skupien, Jiří Zítka, Pavel Štěpán + Sláva Pastuchov (průvodce)

Krajina pustá, neprobádaná, jen těžko přístupná. Taková je sibiřská tajga západního Jakutska, kam zabloudí jen domorodí Evenkové a osamělí lovci. Právě ti si po staletí vyprávějí o Údolí smrti, kde se do věčně zmrzlé půdy pomalu propadají záhadné kulovité stavby – tzv. kotle, naprosto hladké z tvrdého neznámého kovu, s vchodem na vrcholu, odkud vede točité schodiště do kovových místností. Ti, kteří „kotle“ navštívili, byli postiženi neznámou chorobou, točila se jim hlava, vypadaly vlasy a někteří i zemřeli. Ivan Mackerle byl zprávami o „kotlích“ doslova nadšený. Skutečně mohou tyto zapomenuté struktury v sibiřské tajze existovat? Byl jediný způsob, jak to zjistit …

Na pokraji smrti

Před výpravou stojí nelehký úkol. Prozkoumat podél toku řeky Olgujdach, ve vzdálenosti celých 200 km, neznámou a nepřístupnou krajinu, kde by se prý měly „kotle“ nacházet. Žádný bližší popis neexistuje, a tak je hledání kotlů velmi obtížné. Nejúčinnějším způsobem průzkumu tak rozsáhlé oblasti bylo hledání z ptačí perspektivy. To si Mackerle uvědomuje dlouho před expedicí, a proto se k expedici připojuje Pavel Štěpán, který bravurně ovládá létání na motorovém paraglidu. To, co pěšák prozkoumá za měsíc, dokáže letec vybavený kamerou za hodinu. Může mít taková metoda prospekce úspěch?

Ukazuje se, že ano. Expedici se daří objevit hned dvě podivné struktury v terénu, kruhová jezírka s malým ostrůvkem a zatopeným otvorem uprostřed. Při bližším ohledání výzkumníci zjišťují, že pod tenkou vrstvou bahna je jakýsi tvrdý, hladký a oblý povrch. Že by poslední hmatatelné stopy utopených „kotlů“? Objev je malou senzací, o níž později projeví zájem Rusové i Američané. I Mackerleho výprava chce pokračovat v pátrání, avšak objeví se nečekané komplikace. Den po průzkumu potopených „kotlů“, se u Ivana Mackerleho objevují vážné zdravotní obtíže; silné závratě, ztráta rovnováhy, dávení a zimnice. Příznaky odpovídají tomu, před čím varují pověsti o Údolí smrti. Situace se nelepší, zhoršuje se počasí, a tak výprava rychle opouští Údolí smrti. Objevila expedice skutečně ony obávané „kotle“?

Expedice Brazilia Encantada 2009

Kdy: 4.9. 2009 - 3.10. 2009

Cíle: Nalézt ruiny ztraceného města Z a stopy po neznámé indiánské civilizaci, sledovat stopy zmizelého plukovníka Fawcetta, hledat vstupy do podzemí v pohoří Roncador, navštívit kmen indiánů Xavante a potápět se v jeho posvátném jezeře, ověřit zprávy o netopýřích indiánech morcegos, pátrat po dosud neznámých tvorech

Členové: Ivan Mackerle, Danny Mackerle, Jan Hrdina, Jiří Skupien, Jiří Zítka, Pavel Štěpán + Eduardo a Setsuko Hanazaki (průvodci)

Foto: Setsuko Hanazaki

Česká expedice Brazilia Encantada 2009.

Ve svých 67 letech se Ivan Mackerle vydává na svou poslední dobrodružnou výpravu, aby v srdci Brazílie, v pohoří Roncador pátral po vstupech do podzemní říše a na území obávaných indiánů Xavante hledal stopy neznámé indiánské civilizace a zkoumal záhadu Zakletého jezera. V hledáčku jsou i neznámí tvorové, dokonce se daří učinit nový objev. Cílem šesti českých dobrodruhů je stát Mato Grosso, kde na ně čekají mnohá překvapení. Významnou posilou týmu se stávají také dva brazilští průvodci, kteří pomáhají obratně řešit nejednu zapeklitou situaci, např. přepadení indiány.

Neznámé znaky i podivný tvor

Největší naděje vkládá Ivan Mackerle do návštěvy indiánské rezervace obávaného kmene Xavante. Ačkoliv je velmi obtížné indiány navštívit, Mackerleho expedici se to daří. Má štěstí. Dokonce se dostává k Lagoa Encantada, posvátnému jezeru, v němž prý není život a nemá dno. Obé se expedici daří osvětlit a je jen krůček od průzkumu velké jeskyně nedaleko jezera, odkud vedou chodby do podzemí. Situace se však komplikuje, expedice je přepadena indiány z jiné vesnice a musí rezervaci opustit. Později se dozvídá, že v rezervaci vypukla válka a návrat není možný. Mezitím se však daří Ivanovi Mackerlemu další objev. V malé jeskyni nalézá dosud neznámé indiánské znaky a jako první je zaznamenává. Že by první stopa po ztracené civilizaci?

I tentokrát výprava pátrá na zemi i ze vzduchu. Z předběžného průzkumu satelitních snímků Mackerle ví, že se v dané oblasti vyskytují stopy po velkých kamenných strukturách a s pomocí motorového paraglidu se to snaží ověřit. Nadějně vypadá i oblast u skalní formace Portal do Roncador. Tentokrát se však příliš nedaří. To se ovšem nedá říci o pátrání po tajemných netopýřích indiánech morcegos, legendárních strážcích vstupů do podzemí. Mackerle má k dispozici fotografii mumie podivného stvoření, napůl opice, napůl netopýra. Může to být morcego? Dozvídá se, že tvor není morcego, je to prý troa, jeskynní a noční tvor z indiánských legend, který útočí na toho, kdo napodobí jeho hlas. Ivan Mackerle dostál své pověsti a se svou poslední výpravou přiváží zpět další, dosud neznámou kryptozoologickou záhadu a mnoho nových informací.

Foto: Eduardo Hanazaki

Ivan Mackerle na své poslední expedici do Brazílie roku 2009.

Životní cesta Ivana Mackerleho

Ing. Ivan Mackerle (12. 3. 1942 – 3.1. 2013) vystudoval strojní inženýrství na ČVUT v Praze. Od mládí se vášnivě zabýval záhadami a nevysvětlitelnými jevy. Aktivně se věnoval také potápění a speleologii. V letech 1980 – 1990 projel celou republiku s cyklem přednášek Krásné záhady naší planety. Od roku 1990 podnikal expedice za záhadami do všech koutů planety. Jako nezávislý badatel a publicista spolupracoval s rozhlasem i televizí. Publikoval v českých i zahraničních magazínech, osloven byl i reportéry National Geographic a History Chanel. O svých expedicích točil poutavé filmy, napsal jedenáct knih.

Četná bádání podnikal Ivan Mackerle také v českých zemích. Průzkum podzemí Radhoště, zkoumání strašidelných jevů na mnoha českých hradech a zámcích či jihlavské katakomby, kde se Mackerlemu podařilo objasnit fenomén svítící chodby. Vskutku bezchybnou a doslova vědeckou práci Ivan Mackerle odvedl při pátrání po identitě pražského golema. Nejen, že jako jediný získal povolení k průzkumu půdy staronové synagogy, ale seznámil se též s maximálním množstvím archivního materiálu. Na konci několikaletého bádání stála kniha Tajemství pražského golema, kde odhaluje pravdu o golemovi.

Další informace

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz