Článek
Je tou nejznámější postavou celého Mýtu a ztělesněním ústředních motivů celé Lovecraftovy kosmologie. Stal se natolik ikonickým produktem dnešní populární kultury, že s některou z jeho nesčetných variací se pravděpodobně setkal každý z nás. A přesto je jádro jeho existence do značné míry zahaleno tajemstvím. Pojďme se tedy pokusit tento závoj alespoň trochu poodhalit. Skulinou nakouknout do hlubin Pacifiku. Tam, kde na skalnatém dně, ve strašlivém městě R'lyeh mrtvý Cthulhu sní a vyčkává.
1. Velekněz Cthulhu
Hvězdný zplozenec Cthulhu je mocnou vesmírnou entitou. Podle Lovecraftova vypracovaného rodokmenu jsou jeho prarodiči vševědoucí Yog-Sothoth a velká pramatka Shub-Niggurath. Pradědečkem je pak Bůh slepý idiot – Azathoth. Cthulhu ale nepatří mezi Vnější bohy jako jádro jeho rodiny, místo toho vede skupinu tzv. Velkých starých. Je často nazýván jejich veleknězem.
Cthulhu se velmi pravděpodobně narodil na některé z planet „třiadvacáté mlhoviny“. Později odcestoval k zelené dvojhvězdě Xoth, kde zplodil další mocné členy Velkých starých. Se svou rodinou se pak přesunul na planetu Saturn a následně na Zemi. Zde se ihned po svém příletu on a jeho rodina dostali do střetu s jiným neznámým druhem, který do té doby na Zemi vládl dlouhá tisíciletí – s tzv. Prastarými. Tyto pozemské bytosti byly natolik inteligentní, silné a houževnaté, že se dokázaly vzepřít novému mimozemskému druhu a vést dlouhotrvající vyčerpávající konflikt. Válku tak monstrózní a ničivou, až hrozil zánik nejen obou civilizací, ale i celé planety.
Elder Things (v českém překladu pojmenováni jako Prastaří) - V kánonu Mýtů jsou Prastaří prvním mimozemským druhem, který přišel na Zemi a kolonizoval ji asi před miliardou let. Byli zhruba osm stop vysocí. Vykazovali rostlinné i živočišné znaky. Vydrželi tlak nejhlubšího oceánu, mezihvězdné cestování a mohli hibernovat po obrovské časové epochy. Jejich věda byla nesmírně pokročilá a jsou líčeni jako ti, kteří potenciálně stvořili život na Zemi. Jejich nadvládu oslabili až války s jinými druhy. Jejich konečný osud je nejasný, ale někteří lidští vědci spekulují, že v některých podmořských městech mohou Prastaří stále přežívat.
Později se však dojednal mezi oběma stranami mír. Nová území připadla zplozenci Cthulhu a Prastaří udrželi moře a starší země v čele s Antarktidou, která zůstala centrem jejich civilizace. Cthulhu se usadil na kontinentu v oblasti dnešního Tichého oceánu, kde vybudoval hrůzostrašné město R'lyeh vyznačující se bizarní architekturou přirovnávanou k neeuklidovské geometrii, kde „všechna pravidla hmoty a perspektivy se zdají být narušena“. Stalo se hlavním sídlem Velkých Starých.
Noční můra – přízračné mrtvolné město R'lyeh… jež bylo vybudováno nezměrné aeony před počátkem historie obrovitými ohavnými tvory, kteří se sem snesli z temných hvězd. Tam ležel velký Cthulhu a jeho hordy, ukryté v zelených slizkých sklepeních.
2. Zkáza a návrat
Jednoho dne však černé město R'lyeh pohltil Tichý oceán. Existují různé spekulace, proč k této katastrofě došlo – od změn rozpoložení hvězd v dalekém kosmu, přes možný nečekaný útok Prastarých až po vyšší zásah některého z Vnějších bohů (nejčastěji se v této souvislosti zmiňuje jméno Nyarlathotepa). Nejistá je i doba této události. Podle sektářské doktríny k ní došlo po založení prvních lidských kultů, podle jiných se však město potopilo dávno před vznikem lidstva. Každopádně R'lyeh se propadlo do hlubin a uvěznilo Cthulhu a všechny jeho potomky. Ti upadli do stavu podobného smrti uvězněni na skalnatém dně.
Benjamin Tippett, teoretický fyzik a matematik z University of New Brunswick se pokusil vysvětlit podivnou geometrii zlovolného města R'lyeh. A přichází s teorií „časoprostorové bubliny“. Vysvětluje, že v oblasti zakřiveného prostoročasu se světlo nepohybuje po spolehlivě přímých trajektoriích, takže objekty mimo zakřivenou oblast vypadají pokřivené a zkreslené a relativní polohy dvou objektů nebo plochost velkého objektu v této oblasti jsou obtížně rozeznatelné. Hypotéza by mohla také vysvětlit zvláštnosti vnímání času na R'lyehu. Uvnitř zakřivené časoprostorové oblasti plyne čas pomaleji než mimo ni. Mohlo by to také znamenat, že Cthulhu, jehož kultisté ho popisují jako mrtvého a snícího, ani živého, ani skutečně mrtvého, je prostě „v pozici, kdy necítí plynutí času“. V centru časoprostorové bubliny by tento bůh mohl čekat, neměnný, po celou věčnost.
Ačkoliv voda omezila moc Velkých starých, nedokázala je zcela pohřbít. Cthulhu je bytostí snů a nočních můr. A právě skrze toto telepatické spojení začal pán z R'lyehu promlouvat s prvními lidmi a „formovat jejich sny“. Odhaloval jim nejen prvotní pravdy vesmírných nekonečností, ale také předpovídal budoucnost a ovlivňoval realitu. Díky tomuto učení vznikla početná skupina lidských i nelidských uctívačů. Kulty zasvěcené Cthulhu vyrostly po celém světě – sám Lovecraft se zmiňuje o kultech na území Nového Zélandu, Arábie, Mexika, Grónska, Haiti nebo Louisiany. Kdesi hluboko v čínských horách pak prý žijí ti nejoddanější z oddaných – údajně nesmrtelní kněží naslouchající tichému šepotu z dalekých hlubin. Hlas Cthulhu prý zní jako chór truchlivého mumlání slibující netušenou hrůzu.
Uctívači Cthulhu jsou často zobrazováni jako vyděděnci. Od domorodců na odlehlých tichomořských ostrovech až po členy tajných společností v moderních městech. Jejich temné rituály zahrnující lidské oběti, nelidské zpěvy a blouznivé tance se odehrávají v noci, daleko od očí nevinných lidí a v blízkosti vody. Kultisté věří, že moc Cthulhu je úzce spjata s konfigurací hvězd. Když jsou hvězdy „správné“, mohou se Velcí staří pohybovat vesmírem a kolonizovat nové světy, ale když jsou hvězdy „špatné“, nemohou žít, ačkoli nemohou ani zemřít. Čekají na probuzení svého pána, až jeho království už navždy vyvstane na povrch. Přijímají bezmocnost lidstva a očekávají vznik nové říše pod Cthulhuovou vládou. Zákony a morálku nahradí chaos - „křik, zabíjení a radovánky“. Při krvavých orgiích kolem vzplanuvších ohňů na troskách pokořené civilizace budou tito lidští přisluhovači tančit, vraždit a ničit v záchvatu nekontrolovatelného šílenství, extáze a svobody. Dokud i je samotné nezachvátí plameny nového temného věku.
Ph'nglui mglw'nafh Cthulhu R'lyeh wgah'nagl fhtagn – Ve svém domě v R'lyeh mrtvý Cthulhu vyčkává a sní
3. Proč právě Mýtus Cthulhu?
Sám Lovecraft svůj literární svět sebekriticky označoval termínem „Yog-Sothothery“ (podle Yog-Sothotha – tedy jediného Vnějšího boha, kterého označil za „všemocného“). Pro své další více či méně propojené povídky však používal souhrnný název „Arkhamský cyklus“ dle fiktivního města Arkham v Massachusetts v němž se odehrávala většina jeho příběhů. Světoznámý termín „Mýtus Cthulhu“ vymyslel až spisovatel August Derleth, který se po Lovecraftově smrti zasloužil o systematizaci Mýtu a jeho dalšího rozšíření. Jeho pojetí se však v mnoha ohledech odklonilo od původního kosmicismu – za což je Derleth často kritizován. Proč ale právě jméno Cthulhu jako označení pro celý vesmírný koncept?
Cthulhu totiž není první entitou, o které se Lovecraft kdy zmínil, a ačkoliv jeho moc daleko přesahuje lidské chápání, není ani zdaleka nejmocnější. Když však v roce 1928 Lovecraft publikoval v časopise Weird Tales příběh Volání Cthulhu, bylo to poprvé, kdy naplno ukázal propracovanost a sílu svého typicky vědecko-dokumentárního stylu psaní. Za použití různých dopisů, bohaté bibliografie nebo rozhovorů, dosáhl vysoké vědecké autenticity. Právě tato autenticita a reálnost v tváří tvář nepopsatelným hrůzám přidala vyprávění o to větší intenzitu. Právě zde, se Lovecraft poprvé ponořil do hloubky svého světa a popsal Cthulhu tak, jak jen obyčejný smrtelník dokáže. Oproti jiným entitám (jako je například Azathoth, Yog-Sothoth nebo Shub-Niggurath) je i díky této povídce podoba Cthulhu nejvíce ustálená a uchopitelná.
Lovecraftův vlastní náčrt bytosti zvané Cthulhu. Jméno Cthulhu, které vymyslel Lovecraft v roce 1928, bylo pravděpodobně zvoleno jako ozvěna slova chthonic („co pochází ze země/co sídlí v zemi“). Chthonický duch neboli duch žijící v zemi má své předobrazy v mnoha starověkých a středověkých mytologiích. Často střeží doly a vzácné podzemní poklady, zejména u germánských trpaslíků a řeckých Chalybů, Telchinů nebo Daktylů.
Lovecraft navíc spojil Cthulhu s velmi reálným a hmatatelným strachem. Přemítání o naší existenci a velikost monstrózních entit někde daleko ve vesmíru je jistě také strašidelné, ale pán z R'lyehu symbolizuje mnohem bližší a konkrétnější hrozbu. Cthulhu neodpočívá jen v temných hlubinách oceánu, ale také v nejhlubších zákoutích naší mysli. Jeho jméno je synonymem neuchopitelné hrůzy, představuje vše neznámé a neprobádané. Je také symbolem naši bezmoci. Bez ohledu na to, jak daleko se jako lidstvo posuneme, ať jsou naše monumenty sebevětší, vždy tu bude existovat propast mimo naše chápání. Temné a nevyzpytatelné prázdnoty, kde sídlí monstra jako Cthulhu. Požírač duší. Nekonečná noční můra.
A tento visící Damoklův meč je zdrojem neustálé podvědomé úzkosti celého lidstva. Jeho moc proniká do každého kousku života na Zemi a způsobuje nepohodlí a zoufalství. Lovecraft, který se sám bál hlubin oceánů a celý život trpěl těžkými depresemi, vložil všechna svá trápení a strachy do své literární tvorby, která nakonec tohoto introvertního chlapíka s chatrným zdravím udělala nesmrtelným. A nás – své čtenáře – Lovecraft vyzývá, abychom učinili totéž. Abychom se do této temné propasti ponořili, čelili neznámému a postavili se svým nejhlubším obavám. Protože ačkoliv je vesmír nekonečný a děsivý, přesto se v té neproniknutelné temnotě někde ukrývá drobná skulina – a za ní možná naděje a zázrak.
Bádání v temné propasti je podle mě tím nejpronikavějším způsobem okouzlení.
Použité zdroje:
LOVECRAFT, P. HOWARD. Komplet Sebraných spisů. Praha: Albatros (ČR), 2014. ISBN: 978-80-259-0351-3
HARMS, Daniel. The encyclopedia Cthulhiana. Chaosium: Ann Arbor (USA), 1994. ISBN: 978-1568821191.
https://www.mentalfloss.com/article/59676/weird-physics-hp-lovecrafts-corpse-city-rlyeh
