Článek
V Lovecraftově hierarchii mýtu hraje Shub-Niggurath významnou roli, ačkoliv v žádném původním příběhu nevystupuje přímo. Lovecraft její jméno nejčastěji pouze zmiňuje v odkazech na zapomenuté dějiny různých civilizací nebo jako součást zaklínadel při krvavých rituálech. O literární vývoj Shub-Niggurath se tak nejvíce zasloužili ostatní pokračovatelé mýtu a Lovecraftovi nejbližší přátelé.
Tento článek vychází ze světa Mýtu Cthulhu, který je organickým dílem mnoha autorů. Jedná se o složitou a provokativní mytologii bez pevných pravidel a jasné struktury. My se však budeme držet v mantinelech původní Lovecraftovy filozofie. Tentokrát se nestaneme svědky rozkladu, ovládnutí nebo destrukce, ale před našima očima se odehraje zázrak zrození. Uprostřed temného hvozdu zažijeme prvotní spojení se životem i začátek pokračujícího utrpení.
Já jsem hlas matky…
Lovecraft definoval Shub-Niggurath jako bohyni matku. Z oficiálního rodokmenu Mýtu se dozvídáme, že je manželkou Yog-Sothotha. Z tohoto svazku se zrodila zlá dvojčata Nug a Yeb, která sama dala život mocným entitám – včetně samotného Cthulhu. Kromě nich je Shub-Niggurath také matkou nekonečných zástupů nižších bytostí, jakýchsi mimodimenzionálních hybridů, kteří své matce slouží a rozšiřují území jejího vlivu napříč světy. Mezi tyto zástupy patří i skupina tzv. temných mladých. Ti předsedají rituálům v hlubokých lesích a hledají další služebníky početného kultu.
Fanoušci Mýtu Cthulhu často spekulují o tom, kdo byl inspirací pro Shub-Niggurath. Mohlo by se jednat o syntézu řecké bohyně Země Gaii jako matky nestvůr a Boha lásky a úrody Eróta. Inspirací by mohla být i semitská bohyně plodnosti Kybelé, o které se Lovecraft často zmiňoval. Postava Černé kozy (nebo kozla) je také záhadou. Spekuluje se, jestli je taková postava inkarnací Shub-Niggurath nebo jde o samostatnou entitu – Lovecraft si v tomto ohledu často protiřečil. V některých příbězích je nazýván jako „Pán lesa“. Jeho inspirací by mohl být obraz Satana Bafometa. Častější interpretací je ale řecký bůh PAN. Zosobnění plodnosti a divoké přírody.
Ze všech božstev Mýtu má právě Shub-Niggurath nejrozšířenější a nejpočetnější základnu uctívačů. Může za to skutečnost, že její jméno je v mnoha kulturách napříč časoprostorem symbolem úspěšného porodu a zvýšené plodnosti. Zdravé děti a nízká úmrtnost matek byly vždy jedním z klíčových aspektů každé civilizace. Kromě toho byla žádoucím výsledkem také zvýšená plodnost spojená s úrodou a chovem dobytka. Proto se zdá být Shub-Niggurath ze všech podivných temných entit tou nejpřitažlivější. Stala se oslavovanou bohyní, jejíž možná přízeň často rozhodovala o pokračování či zániku celých společností.
V jednom revizních příběhů, které psal Lovecraft pro své klienty jako tzv. ghostwriter, se dokonce píše, že: „(…) bohové přátelští člověku se mohli postavit proti nepřátelským bohům a … že Shub-Niggurath, Nug a Yeb, stejně jako hadí bůh Yig, byli připraveni postavit se na stranu člověka“. To je pro původní kánon Mýtu velmi netypické, protože lovecraftovská božstva se o člověka nezajímají, natož aby bojovala po jeho boku. Je tedy jasné, že Shub-Niggurath je v mnoha ohledech výjimečná a někteří fanoušci Mýtu Cthulhu její postavu spojují s abstraktním vědomím Země nebo ji vnímají jako jakýsi prvotní materiál, z něhož se zrodil veškerý život. My se však budeme ptát: Máme být opravdu za její pomoc vděčni? Jak vysoká je cena za takovou přízeň? Jaký je smysl jejího konání?
… ze které se rodí všechny hrůzy
Početné zástupy uctívačů pořádají pro Shub-Niggurath uprostřed hlubokých hvozdů za svitu nejtemnějšího měsíce obřad Černé kozy z lesů s tisícem mláďat. Za vysokou porodnost a bohatou úrodu jsou při těchto krvavých a zvrácených rituálech na oplátku nabízeny zvířecí, a dokonce i lidské oběti – ti svým utrpením vykoupí prosperitu většiny (o teorii obětního beránka jsme si psali ZDE). Kvůli čemu ale tyto oběti Shub-Niggurath potřebuje?
Temní mladí – Jsou obvykle povoláni, aby předsedali kultovním obřadům. Jeden ze způsobů jejich vyvolání se nachází v Knize Eibon a vyžaduje krvavou oběť. Rituál se smí provádět pouze v nejhlubších lesích za nejtemnějšího měsíce a oběť musí být obětována nad kamenným oltářem. Temní mladí působí jako zástupci Šub-Niggurath při přijímání obětí a uctívání kultistů, při požírání nekultistů a při šíření víry své matky po světě.
Shub-Niggurath je považována za „matku“ hmoty. Stále se snaží rozmnožovat a osévat náš vesmír prostřednictvím miliónů svých potomků. Avšak podobně jako je tomu i u dalších mocných entit Mýtu Cthulhu, zdá se, že i ona nebo její děti mají potíže setrvat v různých časoprostorech s odlišnými podmínkami pro život. Proto potřebuje Shub-Niggurath zvířecí i lidské oběti, se kterými kopuluje a později je zabíjí. Získává tím tak potřebný biologický materiál, který dá v jejím obrovském lůně vznik k životu dalších pokroucených kříženců lépe uzpůsobených pro přežití v daném světě. Shub-Niggurath by tak nebyla vstřícnou bohyní života, ale spíše všudypřítomnou galaktickou kontaminací. Její děti by se v tom případě staly infikátory, jejichž úkolem je pro svého rodiče ovládnout co nejvíce území. Prostřednictvím nekonečných počtů by se stala matkou defacto jediného existujícího dokonalého organismu.
Pokud je Azathoth se svým sněním ztělesním rozkladu a zkázy, pak Shub-Niggurath je symbolem stvoření a života. Ale tento život je však neméně stejně děsivý. Tento jungovský archetyp „Velké Matky“ jako by zastupoval Lovecraftovo přesvědčení, že život je stejně zlý a cizí jako smrt a destrukce. Takový život není krásný. Není ani smysluplný. Je to děsivá noční můra, vyrůstající ze smrti v nikdy nekončícím koloběhu ve stylu Schopenhauerovy vůle. Tedy základní síly pohánějící veškerý život a vesmír. Iracionální a nevědomé. Zakořeněné v lidské přirozenosti vytvářejí nevyhnutelný paradox: touha po pokračování života v chaotickém a lhostejném světě je zároveň hlavním zdrojem bolesti a utrpení.
Postava Shub-Niggurath se stala inspirací pro mnoho dalších spisovatelů. Patří mezi ně i slavná jména jako král hororu Stephen King nebo autor humorných příběhů ze světa Zeměplochy Terry Pratchett. Ten ve své jedné knize představil postavu Tshup Aklathep –„Pekelnou hvězdnou ropuchu s milionem mláďat“. Tato zoufalá svobodná matka se spoustou neposedných dětí má nutkání vyhledávat osamělé neopatrné cestovatele v dimenzích kobky a ukazovat jim obrázky svých ratolestí. Jejich mozky po čase samou nudou explodují, když už po tisící opakují „Ano, má tvoje oči“.
Použité zdroje:
LOVECRAFT, P. HOWARD. Komplet Sebraných spisů. Praha: Albatros (ČR), 2014. ISBN: 978-80-259-0351-3
HARMS, Daniel. The encyclopedia Cthulhiana. Chaosium: Ann Arbor (USA), 1994. ISBN: 978-1568821191.
https://www.youtube.com/watch?v=hLryGB5mYB0&t=5s
