Článek
Tak přesně tohle se stalo Lípě svobody v Polici nad Metují. Ta byla totiž v roce 1968 omylem pokácena. Jenže, jak se po více než půlstoletí ukázalo, strom nezemřel.
Strom svobody z roku 1918 to neměl jednoduché
Šlo o strom vysazený krátce po vzniku Československa, v roce 1918, na kopci Havlatka nad městem. Tehdy šlo o spontánní gesto místních obyvatel, kteří chtěli oslavit nově získanou svobodu. Takových akcí probíhalo po celé republice tehdy nespočet, ale jen málokterá měla tak tragický konec, jako tahle. Ale nepředbíhejme.
Místo výsadby bylo vybráno symbolicky – z vrcholku Havlatky je totiž nádherně vidět celá Police, a lípa měla připomínat, že svoboda roste z české půdy stejně jako ten strom. A lípa tam desítky let klidně rostla za tichého obdivu a péče místních obyvatel. Vydrželo jí to však jen 50 let. Pak přišel osudný rok 1968.
Lípy mají obrovskou schopnost regenerace
V době, kdy se chystaly oslavy padesátého výročí republiky, totiž rozhodl městský národní výbor, že by se celá akce měla pořádat na trochu důstojnějším místě a že je nejbližší okolí lípy potřeba upravit. Tenhle jednoduchý úkol zadal dvěma dělníkům z Polska. Měli jen vyčistit prostor od náletů. Jenže, jak vzpomíná Pavel Frydrych, pořadatel výstavy, o které bude za chvíli řeč, „za dvě hodiny se už po Polici vědělo, že pokáceli lípu. Oni vůbec netušili, co udělali.“
Náhrada bohužel nepřežila
Oslavy se nakonec uskutečnily – o den později a na jiném místě, i když atmosféra byla opravdu ponurá. V Bezděkových sadech byla vysazena nová lípa, ale ta neměla dlouhý život. Nejprve ji poničili vandalové a po dalším útoku, v roce 1976, už uhynula docela.
Chudenín - kaple Panny Marie a památná lípa
A vzhledem k tomu, co se tehdy v zemi dělo, to všichni brali jako smutný symbol doby – svoboda byla znovu potlačena, stejně jako strom, který ji měl připomínat. Až v roce 2018, při stém výročí republiky, se Poličtí rozhodli zasadit další, Lípu republiky, aby navázali na dávnou tradici. A tak se stalo, že tu teď mají takové lípy dvě.
Po půlstoletí se odehrál zázrak
Může za to ekolog Petr Kuna, který se v loňském roce rozhodl pátrat po původním místě, kde lípa z roku 1918 stála. A k úžasu všech zjistil, že strom vlastně nikdy úplně nezmizel – z pařezu totiž znovu obrazil, a to ne právě skromně – našel totiž hned sedmnáct ratolestí. „Šestapadesát let jsme netušili, že žije,“ popsal Pavel Frydrych. „Samozřejmě nemá klasický tvar stromu, je to spíš takový keř.“
Podle odborníků to není až tak neobvyklé – lípy jsou houževnaté dřeviny, které dokážou znovu vyrůst i po pokácení (dost možná právě proto jsme si je vybrali za svůj národní strom, připomínají nám tak naši povahu). Tento jev se nazývá polykormon, lidově „fénix“ – protože se strom doslova znovu zrodí z popela.
Přední Ptákovice - památná lípa
V publikaci Velká kniha rostlin : hornin, minerálů a zkamenělin se píše toto:„Lípa byla v minulosti využívána právě proto, že se mohla obnovit i po výrazném zásahu (např. pařezinový řez) — což z ní činí vhodný druh pro výsadbu v městském prostředí či tam, kde může docházet k poškození.“
A lípa z Police nad Metují u nás rozhodně není jediná. Podobně zázračně se zachránila i Památná lípa v Kamenici nad Lipou (Vysočina). Jde o lípu velkolistou, kterou místní odhadují na cca 800 let. V roce 1824 do ní udeřil blesk a srazil korunu. Přesto strom stále žije a rozrůstá se do šířky.
A mně osobně se líbí i Památná lípa u Roštína (Zlínský kraj). Ta byla vysazena údajně před cca 450 lety na okraji lesa. A přežila i zásah bleskem i údajný výbuch (naplnění dutiny střelným prachem). Vypadá sice trochu zvláštně, ale stále se zelená.
Kamenice nad Lipou, zámecký park, památná lípa
Strom, který přežil dějiny
Příběh Lípy svobody v Polici nad Metují si aktuálně můžete prohlédnout na výstavě přímo ve městě v Zeleném domečku. Prohlédnout si tu můžete třeba i dřevořezbu vyrobenou z původního kmene pokácené lípy.
Připomínka Lípy svobody bude pokračovat i 8. listopadu, kdy se na Havlatce chystá komentovaná prohlídka pro širokou veřejnost a odhalení informační tabule v rámci akce Kořeny svobody a křídla odvahy.
Zdroje informací: Autorský text
Velká kniha rostlin : hornin, minerálů a zkamenělin, 2004, Nakladatelství Príroda
