Článek
Na trati mezi Pardubicemi a Hradcem Králové totiž došlo k nejtragičtější železniční nehodě u nás vůbec. Nedaleko stanice Stéblová se v mlze a tmě čelně srazily dva osobní vlaky. Něco prakticky nepředstavitelného se stalo skutečností. Výsledek byl děsivý: 118 mrtvých a dalších 110 zraněných. Tragédie, která dodnes vyvolává otázky a mrazení v zádech – dodnes totiž není jisté, co přesně se tehdy vlastně stalo.
Osudný předčasný odjezd, za který vlastně nikdo nemůže
Krátce před tři čtvrtě na šest večer přijel do Stéblové osobní vlak 608 tažený parní lokomotivou. Nebylo na tom nic mimořádného. Podle předpisů měl prostě ve stanici vyčkat na příjezd motorového osobního vlaku 653, který se blížil od Pardubic po jednokolejné trati. Mělo jít o pár minut – zdržení, se kterým se počítalo. Jenže čekání se bohužel nečekaně zkrátilo. Respektive zkrátil ho průvodčí, který dal vlaku nečekaně pokyn k odjezdu. Vzápětí minula lokomotiva i s vagony návěstidlo se signálem Stůj!, doslova rozřízla výhybku postavenou proti směru a začala nabírat rychlost, jako by se nechumelilo.
Zoufalé pokusy zastavit neštěstí se nezdařily
Lidem ve vlaku na tom nepřišlo divné vůbec nic, o to vyděšenější byl ovšem výpravčí. Vyběhl ze svého domku a snažil se vlak zastavit, ale soupravu rozjetou naplno už bohužel nešlo žádným způsobem dohnat. A nepomohl bohužel ani výhybkář.
A tak výpravčí absolvoval další sprint, tentokrát k telefonu. Jeho poslední nadějí bylo varovat motorový vlak 653, plně obsazený cestujícími, který se blížil od Pardubic. Dal do toho všechno, ale nedoběhl včas. Telefon na druhém stanovišti bohužel zazvonil přesně ve chvíli, kdy ohrožený motorák projížděl kolem. A v tu chvíli už bylo definitivně na všechno pozdě. Všem, kdo věděli, co se chystá, nezbývalo nic jiného než v hrůze čekat.
A bohužel ne dlouho. Asi kilometr a půl za Stéblovou se oba vlaky srazily rychlostí kolem šedesáti kilometrů v hodině. A nastala katastrofa, jakou si nikdo nedokázal představit ani v těch nejhorších nočních můrách.
Největším smrtonošem byl oheň
Srážka sama o sobě byla hodně ničivá a už při ní zahynuly nejspíš desítky lidí. Ale tu skutečné peklo přinesl až požár. Žhavé uhlí z topeniště parní lokomotivy totiž zapálilo naftu unikající z motorového vozu.
Oheň se šířil rychle, přeskakoval z místa na místo jako šílený smrtonosný tanečník – a cestující uvěznění v troskách neměli ani tu nejmenší šanci. Spoušť, kterou později našly záchranné složky, byla strašlivá. Těla v sedačkách i napůl vysoukaná z trosek, ale všechna na uhel – přesně tak, ve chvíli, kdy je zasáhly smrtící plameny. Právě požár výrazně zvýšil počet obětí a udělal z nehody takovou tragédii.
Záhadné zelené světlo
Na počátku bylo vše jasné – za všechno mohl strojvedoucí, který ignoroval návěstidlo Stůj. Jenže vyšetřování přineslo zvláštní moment. Průvodčí tvrdil, že v mlze zahlédl zelený světelný signál, který považoval za pokyn k odjezdu. A nebyl sám, jeho výpověď potvrdili i dva cestující. Tedy žádný omyl, ale docela přirozené poslechnutí zadaného příkazu.
A právě odsud se začíná odvíjet ona záhada. Výpravčí totiž na nástupišti vůbec nebyl a žádný signál tedy vlaku nikdo nedal. Odkud se tedy zelené světlo vzalo? Ten den zahalila kraj hustá mlha – mohla odrazit jiný světelný signál úplně odjinud? Nebo se tam někdo ukryl, aby si udělal legraci (a později se pochopitelně nikdy nepřihlásil)? To dodnes netušíme. Tato otázka zůstává dodnes nezodpovězená a dodává celé tragédii téměř tajuplný rozměr.
Viníci byli potrestáni, ticho v médiích ale všechny zarazilo
Soud nakonec označil za viníky členy posádky vlaku 608, kteří byli odsouzeni k několikaletým trestům vězení. Podle mínění všech samozřejmě právem. Zvláštní na tom ale je, že případ se nikdy pořádně neotevřel veřejné debatě. Média o něm informovala jen opravdu stroze a bez dalších detailů.
V tehdejším režimu zkrátka a dobře nebylo žádoucí, aby podobná katastrofa vrhala stín na obraz skvěle fungujícího socialistického státu. A místo tu samozřejmě neměly ani myšlenky na zákeřnou sabotáž nebo neuvážený vtip. Existují dokonce náznaky toho, že vyšetřovatelé tenhle případ pořádně odbyli. Pravdu se tak už nejspíš nikdy nedozvíme.
Zdroje info: Autorský text
