Článek
Ivan Jonák byl českým podnikatelem, který proslul nejen svými vazbami na tehdejší podsvětí. Narodil se 16. března 1956 v Praze a před rokem 1989 pracoval jako mimo jiné jako popelář či vyhazovač v nočních podnicích. Živil se i jako vekslák a taxikář. Taxikařit začal takzvaně načerno v první polovině 80. let. A právě kontakty z této profesní éry mu dopomohly k otevření Discolandu Sylvie, který vznikl v pražské Libni. Jonák podnik pojmenoval po své dceři.
Scházela se tu poměrně pestrá směsice lidí: Vlivní politici, známé celebrity, ale i mafiáni a nejrůznější figurky z tehdejšího podsvětí. Podle pamětníků byl Discoland Sylvie typickým reprezentantem své doby: Megalomansky pojatý, plný nabubřelého kýče a nevkusného luxusu. Nešlo kromě toho také tak úplně o diskotéku, podnik fungoval i jako nevěstinec. Koupit se tu dalo vše, kromě sexu to byly i zbraně, drogy či kradená auta.
Jako vyhazovač v klubu v Discolandu ostatně začínal i pozdější šéf nechvalně proslulého Berdychova gangu David Berdych. Celá skupina měla na svědomí rozsáhlou kriminální činnost tvořenou loupežemi, únosy i vraždami. Provozního tu dělal i Albert Žirovnický, který byl později odsouzen za vraždu.
Nelze se tak asi příliš divit tomu, že ani sám šéf Discolandu nebyl osobností konvenční. Skoro legendárním se stal výjev, kdy se Prahou proháněl v otevřeném Cadillacu v doprovodu nahých slečen. Dělal tak reklamu svému Discolandu. Tím, že má rád ženy a sex se navíc nikdy netajil a záliba v půvabných slečnách ho ještě za někdejšího režimu přivedla do konfliktu se zákonem. v 70. letech se poprvé ocitl ve vězení za ohrožování mravní výchovy socialistické mládeže. Dívka, s níž měl mít pletky, mu tehdy tvrdila, že už jí bylo patnáct let, byla ale podstatně mladší.
Ivan Jonák se stal symbolem „devadesátkového“ zbohatlíka
Ivan Jonák byl známý i mnoha jinými extravagantními kousky. Ulicemi metropole se procházel s medvědem na vodítku, doma měl krokodýla i rozsáhlou sbírku zbraní. S Jonákovým hroznýšem vystupovala i jedna ze striptérek v Discolandu. Vřelá objetí s opilými bujarými umělci byla tak vlastně jen pověstnou třešničkou na dortu. Na párty u Jonáka nechyběli Petr Janda, Roman Skamene nebo Peter Nagy, ale i Karel Gott nebo Lucie Bílá. Platilo, že kdo neprošel jeho podnikem, jako by nebyl. Jonák si tím chytře zajišťoval pozornost tehdy se teprve rodícího bulváru.
S oblibou tvrdil, že první milion vydělal ještě před revolucí sběrem železa. Jeho Discoland podle svědectví měl v dobách své největší slávy tržby téměř milion za večer. Kontroverzní podnikatel se proto rád a okázale chlubil svým majetkem, ať už to byly diamantové prsteny nebo sbírka luxusních a drahých aut. Ve svém charakteristickém bílém obleku se tak jedním ze symbolů tehdy nastupujícího kapitalismu, v němž ti, kteří v tom takzvaně „uměli chodit“ dokázali zbohatnout. Češi v jeho osobě získali živé zpodobnění něčeho, co do té doby znali jen z amerických filmů.
Ještě jeden detail z Jonákova osobního životopisu je poměrně důležitý. V roce 1983 se oženil s Ludvikou, tehdy ještě Pecharovou. A právě ta sehrála klíčovou roli v jeho pádu. Byla to ona, kdo sehnal německého společníka Helmuta Hugera, obchodníka s auty, který pak financoval stavbu několikapatrové diskotéky Sylvie. Huger proto vlastnil čtyřicet procent podniku, manželé Jonákovi pak oba po třiceti procentech.
Jak se kontroverzní podnikatel dostal za mříže
Ludvika Jonáková posléze prodávala na petrovickém sídlišti ve stánku se zeleninou. Tou dobou už s Jonákem nežila, po několika letech manželství se rozvedli. Už 6. dubna 1994 do stánku vstoupili tři mladí muži a vybaveni byli pistolí s tlumičem. Tehdy se žena ještě stihla ubránit, druhý den už ale jiná trojice mladíků svůj čin dokonala.
Zavraždil ji nájemný vrah Jiří Tokár, kterého najal její exmanžel. Důvodem její smrti měl být spor o Discoland Sylvie, který chtěla Ludvika prodat, ze svého podílu totiž údajně neviděla ani korunu. Jonák jí měl vyhrožovat, že ji o majetek připraví, navíc také údajně neplatil výživné na své dvě dcery, které s bývalou manželkou měl. K vraždě se ovšem nikdy nepřiznal.
Uznán byl nicméně skutečně vinným za vraždu, za svůj čin odseděl 18 let ve vězení a přišel o vše. Jeho případ patřil mezi nejsledovanější soudní kauzy polistopadového Česka. Na svobodu se dostal 28. dubna 2014. Zemřel o dva roky později. Nevyšly mu tak ani odvážné plány na obnovení zašlé slávy Discolandu. Ten už se opětovného zprovoznění nikdy nedočkal, budova postupně chátrala.
V roce 2016 se stala předmětem rodinného sporu, nemovitost totiž spoluvlastnily Jonákovy dcery, které tlačily na její prodej. Na vyplacení ale tehdy bývalý podnikatel prostředky neměl. Posléze objekt koupil podnikatel Petr Michovský. Nový majitel rozhodl o částečné demolici, zbytek budovy by měl projít rekonstrukcí. Stávající vlastník zde po rekonstrukci plánuje bytový dům, jehož dolní patro má zabrat podnikatelský prostor.
Zdroje
