Článek
Česko drtí bytová krize, která bydlení činí pro běžnou střední třídu zcela nedostupné. Situace ve všech krajích není stejná. Zdaleka nejhorší stav panuje v Praze. Pražané totiž za byt v evropském měřítku dají nejvíc svých ročních platů. Na byt o velikosti 70 m2 podle IPR Praha a Deloitte potřebujeme celkem 15 ročních platů.
To, do jak absurdních výšin se ceny nemovitostí už několik let šplhají, ilustrují také data Českého statistického úřadu, která nám současně pomohou výše uvedené údaje rozpracovat do konkrétních čísel. Podle nich v roce 2022 činila průměrná cena rodinného domu v ČR 49 834 Kč na m², v Praze 104 195 Kč na m².
Že bydlet lze i v bytě? Hypotéka ani v tomto případě nemusí být řešením. Byt o dispozici 2+kk v běžném panelovém bytě s metráží 43 m ² a vybavený lodžií a sklepem, který nelze jistě považovat za výrazný nadstandard, se v lokalitě metra Střížkov podle aktuálních údajů z cenové mapy prodává momentálně za více než 6 200 000 Kč. Což znamená, že splátka hypotéky bude v průměru kolem 30 000 Kč za měsíc. Navíc si musí zájemce uvědomit, že je nutno i hradit poplatky.
Řešení neexistuje, ušetřit nelze
Lidé tak hledají různé alternativy, jak ušetřit. Nechcete nebo nemůžete „do vlastního“? Jako varianta se nabízí i nájem. Za pronájem bytu o dispozici 2+kk vydají aktuální zájemci v hlavním městě aktuálně více než 19 000 Kč. Cenu ale samozřejmě kromě rozlohy ovlivní vybavenost bytu a samozřejmě i lokalita. Uvědomit si dále musíme, že se jedná o ceny bez poplatků, s nimi ceny převyšují i 20 000 Kč.
Řešení tedy není ani uskromnit se a přemýšlet o žití v menším bydlení. Jste ochotni navíc i sdílet svůj životní prostor i s někým jiným, než je zrovna váš životní partner? Myšlenka, že se o životní náklady jednoduše rozdělíte, taktéž není cestou k ekonomickým úsporám. Běžně se v nabídkách realitních serverů objevují nabídky na pronájem jednoho pokoje za 12 000 Kč.
Pokud si tyto částky zasadíme do kontextu reálných mezd, je jasné, že běžnému člověku po zaplacení bydlení příliš prostředků na financování dalších nákladů nezbývá. Výše průměrné mzdy v České republice činila konkrétně 43 941 Kč. O čem ale tato informace vypovídá? Český statistický úřad k tomuto tématu dodává, že za mzdu podprůměrnou pracují dvě třetiny zaměstnanců.
Češi tak aktuálně mají dost starostí s tím, aby uhradili běžné životní náklady. Vidina, že podaří dnešní nastupující generaci ještě založit rodinu, se na hony vzdaluje. V Česku čtvrtina žen již předem očekává, že si stihne pořídit nejvýše jedno dítě. Porodnost u nás už od 90. let klesá, varují demografové.
Mladým chybí zázemí i budoucnost
Přibývá lidí, kteří se navíc rozhodnou nemít žádné děti, mezi současnými třicátnicemi, přičemž ženy jsou tradičně pokládány za silněji biologicky motivované k tomu vlastní potomky mít, by bez dětí měla být už každá šestá Češka, jak konstatuje prognóza Českého statistického úřadu, o niž svou analýzu opřel server iRozhlas.
Některým mladým Čechům dokonce chybí vůle k tomu si hledat vztah a otevřeně připouštějí, že ideál tradiční rodiny pro ně jednoduše pozbyl na důležitosti. Svou roli totiž v nemalé míře sehrávají v myslích mileniálů a generace Z i životní okolnosti.
Absence vlastního bydlení společně s příliš vysokými náklady na zaopatření ratolestí představují jen jeden důvod, proč se mladé generaci do plození příliš nechce. Svou roli sehrává i to, že dnešní společnost jednoduše není vůči dětem příliš přátelsky nastavena. Chybí dostatek míst ve školkách i školách, zejména matky mají složitý návrat do zaměstnání, doma jsou nuceny v odtržení od své kvalifikace zůstávat řadu let.
Nic měnit se reálně nedaří navzdory deklarovaným snahám současné vlády o prorodinnou politiku. Ostatně se zdá, že hesla o rodině jsou spíše líbivým tématem předvolebních slibů a bez jakékoli snahy o jejich naplnění je opakují všichni politici. Stačí si vzpomenout například na předchozí vládu Andreje Babiše, která slibovala nárok na školku od 2 let věku dětí.
Což se, jak vidno, jednoduše splnit nepovedlo. Česko se tak pod vlivem marných slibů ve snaze nahnat si politické preference stává zemí bez perspektivy. Současným mladým se příliš nemůže nikdo divit, že další generaci jednoduše nechce vychovávat u rodičů v pokojíčku.
Zdroje
