Článek
Česko se v unijním žebříčku dostupnosti bydlení pohybuje na dolních příčkách. Češi si musí přichystat už více než 13 svých ročních příjmů z hrubé mzdy na pořízení nemovitosti o výměře cca 70 m2. Praha je konkrétně druhou nejméně dostupnou evropskou metropolí hned po nizozemském Amsterdamu.
Mezi roky 2017 a 2021 ceny nemovitostí ve většině zemí EU kumulativně vzrostly o 40 až 70 %. Česko nebylo výjimkou, růst byl výrazný, činil 87 %. Ve třetině evropských států pak v letech 2022 a 2023 došlo k mírnému poklesu na trhu s nemovitostmi. Dokonce i v Česku se zdálo, že by se trend v oblasti bydlení mohl obrátit příznivějším směrem. Začátkem roku se očekával pokles inflace a tržních úrokových sazeb.
Ještě v červenci letošního roku zprávy z realitního trhu hovořily o jeho stagnaci. Získat hypotéku tehdy bylo snadné a pro koupi nemovitosti panovaly ideální podmínky. Už tehdy ale predikovaly následný růst vyvolaný převisem poptávky nad nabídkou. Což se naplnilo. S tím, že drahé hypotéky a klesající životní úroveň Čechů budou posouvat dolů i ceny nemovitostí podle odborníků nyní jednoznačně nyní počítat nemáme.
S tímto vývojem souhlasí také Česká národní banka. Podle její analýzy z června 2024 porostou ceny bydlení řádově o jednotky procent. Nicméně ČNB současně upozorňuje na to, že ekonomové se ve svých předpovědích opírají o poměrně široké rozpětí. Někteří tak věří v překotný růst, jiní v pokles řádově dokonce o 20 až 30 %.
Domy i byty dál zdražují, vidina vlastního domova se v Česku vzdaluje
V aktualizovaném výhledu ČNB uvádí, že příští rok by měly byty a domy v tuzemsku konkrétně podražit o 5,7 %, v roce 2026 pak o další přibližně 4 %. Za letošek vzrostou ceny rezidencí v průměru o 6,8 %.
Suverénně nejdražší lokalitou dál zůstává Praha. Metropole patří v poměru cen nemovitostí k průměrným příjmům obyvatel k nejdražším městům na světě. Běžný pracující v nájmu v Praze s průměrnou pražskou mzdou zaplatí asi 40 % svého čistého měsíčního příjmu pouze na bydlení a všechny náklady s tím související. Pokud si chce vlastní bydlení koupit, za 1 metr čtvereční bytu vydá nyní průměrně cca 137 518 korun.
Největší poptávka je po bytech 1+1, které tvoří více než 40 % prodejů. Krize nutí české kupující pořizovat nejvýše dvoupokojové byty, což je mnohem menší dispozice, než samotní zájemci preferují. Ceny nemovitostí jsou v poměru k příjmům běžných Čechů často tak vysoké, že na jejich financování zkrátka nemají peníze. Anebo mají, ale nechtějí vydávat větší část svého příjmu na splátku hypotéky do svých 60 i více let. Nevyřeší to přitom ani myšlenka koupě bydlení v levnější lokalitě.
Nemovitosti jsou totiž všude obdobně nákladné. Současná situace jejich ceny nekompromisně „vyhání“ vzhůru také v Jihomoravském kraji, především pak v okolí Brna. Rostou napříč republikou a v posledním čtvrtletí zaznamenaly největší růst i jiné lokace než tradiční Praha a Brno, například je to Ústecký, Liberecký kraj nebo Vysočina.
Proč se v Česku bydlí draze
Ještě výraznější je navíc trend zdražování u novostaveb ve velkých městech. Bezmála třetina lidí v produktivním věku proto už plánuje, že bydlení ve velkých městech vymění za vesnici, maloměsto nebo předměstí velkých aglomerací. Odborníci soudí, že tyto tendence budou pokračovat. Dáno je to tím, že v Česku doposud fungují mimořádně složité a zdlouhavé schvalovací procesy, které developerům nedovolí urychlit dokončení výstavby svých projektů.
Vypořádávat se také stále naše země musí s „dědictvím“ někdejšího režimu. V 70. letech se sice podařilo postavit až téměř 100 000 bytů ročně, stále to ale nestačilo. Socialistický režim žil jakousi setrvačností z rozkradeného majetku a ještě v roce 1989 v pořadníku figuroval až milion zájemců. Ani po revoluci se situaci nepodařilo srovnat, mezi lety 1993 až 1995 nastal nekompromisní propad počtu nově realizovaných bytů. Pomyslnou poslední ránu zasadilo tržním principům v 90. letech i regulované nájemné.
Bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma spatřuje i další důvody, proč jsou v Česku v současné době nemovitosti tak drahé. Stojí za tím podle něj dále také silná preference vlastního bydlení, která rezonuje ve společnosti, a vnímání investice do nemovitosti jako bezpečné dlouhodobé investice. Jediný, kdo tak může podle jeho mínění stávající krizi vyřešit, jsou lidé samotní.
Podle dalších odborníků však existují i jiná možná opatření, která by pomohla tento stav zvrátit. Stát by měl kultivovat trh s nájemním bydlením, podpořit tzv. first home buyers a nebát se zdanit majitele investičních bytů. Výrazný pokles cen, který by jejich hladinu dokázal vrátit na úroveň roku 2012, však podle expertů ani po nastolení příznivějších podmínek už očekávat nemůžeme.
Zdroje
https://archiv.hn.cz/c1-67524970-kam-smeruji-ceny-nemovitosti-mezirocni-rust-o-10-procent-neni-problem
https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Cesky-trh-obytnych-nemovitosti-vcera-dnes-a-zitra/
https://native.seznamzpravy.cz/cesko-je-velmoci-nedostupneho-bydleni/
https://www.ceskykralovskyinstitut.cz/nedostupne-bydleni-v-cr-proc-jsme-nejhorsi-v-evrope/
https://arnika.org/o-nas/tiskove-zpravy/v-praze-je-nejvice-nedostupne-bydleni-v-evrope-a-krize-se-dale-prohlubuje-reseni-hleda-nova-studie-arniky
https://zpravy.kurzy.cz/765213-vlastni-bydleni-je-u-nas-pro-mlade-nedostupne-stat-by-se-mel-inspirovat-v-sousednim-polsku/
