Článek
Bytovou krizi máme tradičně spojenu se sociálními fenomény jako bydlení na ubytovnách a v azylových domech nebo v krajním případě bezdomovectvím. Současná náplň tohoto pojmu se však proměňuje. Nedostupné bydlení ohrožuje už i lidi s průměrným příjmem. Česko si v uplynulých letech prošlo dlouhodobým růstem cen bydlení, který byl při přepočtu na kupní sílu obyvatel dokonce jeden z nejvyšších v rámci Evropské unie.
Mladí lidé proto mohou na vlastní bydlení prakticky zapomenout. Data k této problematice sleduje i Český statistický úřad. Index cen bytů a rodinných domů byl v roce 2022 meziročně vyšší o 14,5 %, přičemž v předchozím roce vzrostl o 21,1 %. Obtížně zvladatelnou se situace stává kromě těch, kteří si začínají budovat své zázemí, také pro seniory nebo samoživitele.
Suverénně nejhorší situace vládne v Praze. Za 15 let zdražily v hlavním městě téměř 2,5krát a překonaly růst platů. Dobře si ale nevedou ani jiná velká města. Hned za Prahou se na pomyslném žebříčku nejdražších nemovitostí ocitá Brno a další velká města. Finančně velmi náročné jsou ale i horské apartmány v Královéhradeckém a Libereckém kraji.
Vyhráno ale nemají ani ti, kteří se chystají zakotvit v nájmu. Pronajímatelé totiž často hledají mezi potenciálními nájemníky pověstného jednorožce. Zájemce o bydlení musí absolvovat lustraci svého osobního i profesního života. Smůlu mají nejrůznější národnostní menšiny, majitelé domácích mazlíčků, ale často i ti, kteří mají děti.
Kdo je zodpovědný za bytovou krizi
Bytová krize v Česku má několik stěžejních příčin. Ty se pokusíme v následujícím textu jmenovat:
Bytoví spekulanti
Zásadní problém představují bytoví spekulanti. Ti skupují nemovitosti ve velkém, uvádí se, že v držení mohou mít až polovinu z celkového počtu staveb. Tento údaj konkrétně vyplynul z průzkumu deníku E15 mezi developery a poradenskými firmami. Často se navíc jedná dokonce i ty byty, které vlastně ještě nevznikly. Dosud nerealizované prostory nakoupí od developerů v okamžiku, kdy je to možné. Zájemcům o bydlení je později sami prodají, ovšem s notnou přirážkou.
Stát přitom tuto strategii podporuje nízkou regulací a zdaněním vlastnictví a obchodu s nemovitostmi, což také plyne z mezinárodních srovnání. Regulace stále nijak významně nedopadá ani na krátkodobé pronájmy typu Airbnb. Stát by tedy měl svými zásahy usilovat o vytvoření férového prostředí.
Že se nám podobný scénář už začíná vymykat z rukou se projevuje stále zřetelněji. Investiční byty zůstávají pak často prázdné a pochopitelně na trhu chybí. Zejména z center měst, kde je takových bytů vyšší koncentrace, se pak navíc stávají „města duchů“.
Neschopnost měst
Konkrétně v Praze má silný vliv i to, že se město a městské části zbavily městských bytů. Tím se současně vzdaly vlivu na ceny a možnosti bytový trh jakkoli ovlivnit. Obecní byty zde dnes tvoří pouze 5 % celkového objemu bytového fondu. Problém tak dopadá na ekonomicky nejslabší skupiny obyvatel, které nemají šanci zvládnout běžný komerční nájem.
Stejně tak je typickým problémem metropole to, že rozprodala pozemky. Nemá tak nyní možnost realizovat novou výstavbu. Situace přitom řešení má. Inspiraci můžeme hledat v zahraničí. Ve Vídni se už pokusili problémy řešit tak, že město získá 10 % bytů v nových developerských projektech. Developer může naproti tomu dosáhnout na městský pozemek.
I v Česku se tak objevují prvotní pokusy o dohodu mezi státem, obcemi a soukromými investory. Navíc už i první tři tuzemská města založila nájemní agenturu, která mají propojit majitele volných bytů se zájemci o bydlení, a to za nižší ceny než v komerčních nájmech.
Vliv cizinců
Do Česka ve velké míře stahují svoje investice nejen investoři domácí, ale také ti pocházející z ciziny. Dominují mezi nimi především Rusové nebo Vietnamci. Česká republika pro ně představuje bezpečnou a stabilní lokalitu. To však vede k tomu, že poptávka ze strany soukromých osob zůstává neuspokojena.
Podobný problém řeší i v dalších státech. V Kanadě už proto dokonce od roku 2023 zakázali nákup nemovitostí lidem, kteří nemají zdejší občanství nebo povolení k trvalému pobytu. V tomto směru se ovšem inspirovat nemůžeme, v Česku podobná opatření „nehrozí“, jelikož takovouto diskriminaci neumožňují pravidla EU.
Lpění na vlastním bydlení
Češi stále vnímají bydlení v osobním vlastnictví jako jakousi jistotu. Zapomenout na tento status by přitom podle expertů na realitní trh rozhodně mohlo být cestou, jak vybřednout z krizové situace. Naším zájmem by tedy mělo být jednak více stavět, aby nabídka dorovnala poptávku.
Prodeji bytů na hypotéky se ale nedaří, ostatně úroky dosáhly nejvyšší úrovně za víc než 10 let. A nájmy tak nelze zavrhnout. Je nutné si ale uvědomit, že nájemní bydlení v současné podobě, jak bylo nastíněno výše, situaci taktéž neřeší. Ekonomicky je totiž velmi špatně dostupné.
A nazrává tak čas k tomu, abychom se zamysleli nad nutností regulace, která by měla ztratit punc nepříjemného zásahu do vlastnických práv a stát se akceptovatelným způsobem, jak napravit současné poměry. Toto řešení vidí jako schůdné i ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Jeho ministerstvo pro místní rozvoj tak už dokonce představilo konkrétní plán na změnu nájemního bydlení v Česku.
Zdroje
1) Mladí dospělí a byty - průzkum
2) Česko uprostřed nenápadné krize - tyhle byty nejsou pro mladé
3) Česko čeká regulace nájmů
4) Praha je za trest na bydlení
5) Kupte si byty jinde, další země zakazují cizincům vlastnit bydlení
6) Ceny bytů
7) Bytoví spekulanti přeprodávají smlouvy na byty
