Článek
Dotace tvoří stěžejní prvek zemědělského podnikání. Zemědělství je dotovaným sektorem prakticky na celém světě, a to dokonce v rámci Evropy nečlenskými zeměmi (Norsko, Švýcarsko) více než v samotné EU. V příštím roce na ně podle dostupných zdrojů Asociace soukromého zemědělství ČR plánuje konkrétně český stát vydat celkem 2,5 miliardy korun.
Jak dále uvádí ČTK, největší podíl dotací vyplácených zemědělcům zastupuje takzvaná platba na plochu (SAPS), na kterou má nárok každý, kdo obhospodařuje minimálně jeden hektar zemědělské půdy, přičemž celková částka pro žadatele je odvozena od rozlohy hospodářství. Zemědělci dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí (greening) si také mohou přijít na zhruba poloviční příplatek k SAPS.
V Česku si také v roce 2024 mohou zemědělci požádat o podporu pro horské oblasti a jiné oblasti s omezeními (ANC-ANC). Toto opatření si klade za cíl přispět k zachování venkovské krajiny. Návazná agroenvironmentálně-klimatická opatření pak podporují pěstování ovoce nebo zeleniny postupy šetrnými k životnímu prostředí a stejně tak se i využívají opatření proti erozi a k podpoře biodiverzity.
Samotní zemědělci si však stěžují, že je pro ně celý mechanismus příliš složitý a často jej nejsou schopni projít bez externích poradců. Na zpracování žádosti o dotace si nicméně lze požádat o další dotaci. Česko se tím dostává do poněkud paradoxního nekonečného dotačního koloběhu.
Dotační prostředí je v Česku netransparentní
Přesto však Česká republika patří dnes dokonce mezi největší plátce národních zemědělských dotací. Právě minimální transparentnost celého procesu lze přitom považovat za jednu z jeho stěžejních chyb. Dotace tvoří veřejné prostředky, jež by měly mít zřetelný účel a napomáhat k tomu, aby se zemědělství stalo oborem v adekvátní míře udržitelným.
Prozatím však na této podpoře v převážné míře profituje pouze hrstka nejmocnějších. Problematikou se zaobíral i americký list The New York Times, který upozornil na skutečnost, že prostředí je v řadě zemí střední i východní Evropy krajně neprůhledné a nahrává tak rozdělování dotací několika oligarchům. Největší příjemci zemědělských dotací si přitom přijdou ročně na částku přesahující 100 milionů korun.
Konkrétně v Česku náleží do této vyvolené skupiny zejména koncern Agrofert, který až do roku 2017 řídil a vlastnil někdejší premiér Andrej Babiš. Ten následně svou firmu vložil do svěřenských fondů v reakci na novelu zákona o střetu zájmů.
Jeho společnost Vodňanské kuře si přitom v roce 2022 přišla na dotacích na celkem 128 milionů korun. Na financování se přitom podílela i Evropská unie. Celkem se jí podařilo získat 35 milionů a z toho 23 milionů z rozpočtu ČR v rámci programu mimořádné podpory na přizpůsobení. Dalších 93,7 milionu společnost obdržela z několika programů dotací z národních zdrojů na ozdravení a zlepšení životních podmínek v chovech drůbeže.
Zemědělské dotace živí armádu agrobaronů
Andrej Babiš v tom ovšem není sám. Podle informací Asociace soukromého zemědělství ČR patřila ve vzpomenutém roce 2022 mezi největší příjemce také společnost Bovys, která dosáhla na celkové dotace v hodnotě 189,9 milionu korun. Jedná se o velkoobchod s ovocem a zeleninou z Hlinska na Chrudimsku, který je současně největším dodavatelem programů Mléko pro školy a Ovoce do škol, které tvoří třetinu jeho obratu.
K dalším subjektům, které si v tuzemsku rozebírají štědré dotace, se řadí také Český svaz včelařů, Lesy České republiky, největší tuzemská mlékárna Madeta, anebo společnost Mydlářka. Rozdělování dotací navíc podle týdeníků Ekonom živí 30 tisíc úředníků, celý aparát je proto extrémně přebujelý. Krom toho podle Národního kontrolního úřadu ani nikdo nekontroluje účelnost vynaložených peněz. Ačkoli se tak jedná o peníze všech občanů, přínos vůbec není jistý.
Jak vyplývá dále ze závěru tohoto kontrolního orgánu, stát má v tuto chvíli nastavený nefunkční dotační systém, který zvýhodňuje velké firmy a pokřivuje trh. Podle ekonoma Lukáše Kovandy může podobný systém i odrazovat od inovací a od zlepšování produktivity, jak se vyjádřil pro deník Echo24.
Zřejmě se tak nakonec ani nelze příliš divit tomu, že v červenci loňského roku se poslankyně za ANO Margit Balaštíková vymezovala v televizní debatě proti nápadu ministra zemědělství Marka Výborného, který zamýšlel narovnat rozdělení podpory mezi všechny zemědělce.
Stovky milionů korun tedy do kapes agrobaronů budou zřejmě proudit dál. Základní funkcí zemědělství by přitom mělo být zabezpečení potravin pro obyvatelstvo a zemědělských surovin pro průmysl. Spotřebitel však při pohledu na ceny potravin v obchodech může jen zapochybovat o tom, zda se mu této základní jistoty dostává.
Zdroje
STŘELEČEK, František. Vliv dotací na ekonomickou situaci českých zemědělských
podniků: vědecká monografie. 1. vydání. České Budějovice: Jihočeská univerzita v ČB, 2009.ISBN 978-80-7394-174-1.
SYNEK, Miloslav a Eva KISLINGEROVÁ. Podniková ekonomika. 5. vydání. Praha: C. H.
Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-336-3.
ŠTOLBOVÁ, Marie, Tomáš HLAVSA a Petr MAUR. Dopady plateb LFA na ekonomické
výsledky zemědělských podniků a návrhy na diferenciaci sazeb. Praha: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, 2008. ISBN 978-80-86671-50-5.
eAGRI.cz:Programy podpory PRGLF–program Zemědělec [online].
Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/podpurny-a-garancni/
KONVALINKA, Petr. Právní normy a dotace v ekologickém zemědělství: odborná monografie. 1. vydání. České Budějovice: Jihočeská univerzita v ČB, 2007. ISBN 978-80-7394-014-0.
KOUŘILOVÁ, Jindřiška, Jiří PŠENÍČEK a Daniel KOPTA. Dotace v zemědělství: z hlediska komplexního pohledu a s přihlédnutím k ekologickému zemědělství .1. vydání. České Budějovice: Jihočeská univerzita v ČB, 2009. ISBN 978-80-7204-637-9.
https://www.hlidacstatu.cz/Subjekt/27435148
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2482384
https://zemedelec.cz/stitek/jednotna-platba-na-plochu-saps/
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/new-york-times-pisi-o-zemedelske-mafii-a-taky-o-babisovi-oligarchove-zdimou-evropske-dotace-82115
