Článek
Reklamace je uplatnění práva na odstranění vady, kterou tím současně prodávajícímu či servisu oznamujete. Předmětem reklamace se stává konkrétní věc. Za tím se může skrývat pračka, počítač, skříň, telefon, obuv, ale i zvíře.
Podle České obchodní inspekce můžete reklamovat také službu, která byla předmětem smlouvy o dílo, tedy jakoukoli opravu, úpravu a údržbu věci, za předpokladu, že byla podnikatelem provedena vadně. Reklamovat můžete v rámci služby, která byla předmětem smlouvy o dílo, i zhotovení nebo opravu stavby.
Reklamovat nemůžete opotřebení věci způsobené její obvyklým používáním. Nadměrné opotřebení v příliš krátkém čase se ale může stát předmětem reklamace také. Reklamovat tedy můžete jít například obuv, která se rozlepila už po krátkodobém nošení.
Vady vzniklé nešetrným zacházením, nedodržením návodu nebo nedostatečnou údržbou reklamovat naopak nelze. Stejně tak neuspějete v reklamaci s předměty, které jednoduše ze své podstaty mají povahu krátkodobé životnosti.
Jak je to se záruční lhůtou?
V okamžiku, kdy platnost vstoupil nový občanský zákoník, tedy v roce 2014, se začaly vést napříč odbornou veřejností spory o tom, zda je záruka v zákoně vůbec definována. Ministerstvo spravedlnosti se společně s ministerstvem průmyslu a obchodu nakonec vydalo stanovisko, že záruka obsažena v zákoně je.
Ke stejnému výkladu se přiklonili i odborníci, kteří uvádějí, že Ústavní soud dospěl při svém rozhodování k závěru, že při nejasnostech ve výkladu zákona se má zvolit výklad pro spotřebitele nejpříznivější.
Rozpor spočívá v tom, zda se vada „projeví“, tj. je na věci od počátku, ale byla doposud skryta, anebo se „vyskytne“, tedy jde o novou vadu, která na věci v době nákupu nebyla. Tedy zda si tato má po požadovanou dobu uchovat své vlastnosti. Je tedy potřeba rozlišit mezi vadou vyskytující se v okamžiku převzetí a tzv. zárukou na jakost.
Občanský zákoník současně přímo uvádí, jak dlouho má spotřebitel možnost hájit svá práva. Lhůta na uplatnění záruky činí 24 měsíců.
Na co se vztahuje záruka
Situace se však posléze zpřehlednila. Od roku 2023 vymizela z legislativy někdejší dvouletá záruka na jakost. Do práv a povinností prodejců a spotřebitelů zasáhla výrazně kromě novely občanského zákoníku i novela zákona o ochraně spotřebitele.
Jak vysvětluje dTest, obecně prospěšná společnost vydávající známý měsíčník a zaobírající se ochranou spotřebitelů, v praxi to znamená, že prodejce už odpovídá pouze za výrobní vady, tedy za ty, které zboží mělo v okamžiku koupě. Důkazní břemeno ve druhém roce navíc leží na spotřebiteli a v tom se jeho pozice zhoršuje.
Posílena je naopak v roce prvním. Má se za to, že vada, která se objevila v prvním roce, značí, že zboží již v okamžiku koupě vadné bylo. V tomto případě naopak musí prodejce případně prokázat, že zboží nebylo v okamžiku převzetí vadné, pakliže by chtěl reklamaci zamítnout. Tedy v praxi se bude řešit například u oné v úvodu zmíněné obuvi jako klíčový argument to, zda byla či nebyla vyrobena z tak nekvalitních materiálů, že to při běžném užívání mohlo být důvodem vzniku vady.
Musí mít zboží originální obal?
Mnoho lidí si myslí, že zboží by do reklamace mělo přinést v originálním obalu. A obchodníci této nevědomosti svých zákazníků rádi využívají, když se jim zrovna příliš nechce s reklamací vyhovět. Zákon přitom o nutnosti originálního nebo neporušeného obalu nehovoří. Nemůže tak po vás stejnou povinnost vyžadovat ani obchodník, konstatuje na toto téma jednoznačně ČOI.
Takové požadavky si prodejce nemůže klást ani tehdy, kdyby je měl uvedeny v reklamačním řádu nebo obchodních podmínkách, doplňuje dTest stanovisko. Podle zástupců spotřebitelského časopisu není oprávněn omezovat právo spotřebitele věc reklamovat.
Tato problematika je konkrétně upravena v § 2174 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 13, § 19 odst. 1 a § 24 odst. 7 písm. l) a v) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele
Potřebujete účtenku?
Druhou typickou situací je ta, kdy potřebujete zboží reklamovat, ale účtenku či jiný vhodný doklad jste založili a nemůžete ji najít, případně ji omylem vyhodíte či znehodnotíte. K tomu, že se údaje na účtence stanou nečitelné, navíc dochází přirozeně tím, že doklad vybledne. Znamená to, že se nemůžete domáhat svých práv? To naštěstí také nikoli.
Klíčové totiž je prokázat, že jste u obchodníka danou věc skutečně pořídili. Poradna časopisu dTest radí hned několik rozličných způsobů, díky nimž by to mělo být možné. Nákup potvrdíte jednoduše výpisem z účtu při platbě kartou či převodem, staršími reklamačními protokoly, originálním obalem, specifičností zboží (například tehdy, jde-li evidentně o privátní značku daného obchodu), případně i svědeckou výpovědí.
Konkrétně se v této otázce dTest odvolává na § 2172 a § 2174 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 19 odst. 1 a § 24 odst. 7 písm. v) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, § 125 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.
Prodejci také bez problémů uznávají elektronické doklady. V mnoha případech už tak papírovou fakturu ani nedostanete, ale vystačíte si s její digitální obdobou. To spotřebitelům „hraje do karet“, jelikož stejně tak sami mohou použít i fotografii původní účtenky. Kdo tak ví, že nedokáže udržet pořádek v dokumentech, měl by si ihned po zakoupení doklad jednoduše vyfotit do telefonu. Udělat si můžete i kopii na papír, tu vám rovněž obchodník uzná.
Zdroje
