Článek
Pokud máte pocit, že konzumace hmyzu je pouze věcí domorodců někde v Amazonii, pak jste na omylu. Potraviny, které mají přímou spojitost s hmyzem, jsou součástí jídelníčku většiny lidí na celém světě. Kromě toho, že se ve velkém konzumují hmyzí produkty, především med, je hmyz přidáván do jejich potravin i přímo.
Z hmyzích těl se vyrábí barviva, konzervanty, emulgátory, stabilizátory a další aditiva, která se většinou skrývají jako ta či ona „éčka“. Každý si samozřejmě může dohledat, ve kterých jeho oblíbených potravinách je hmyz obsažen a v jaké formě. Nyní ale běží o to, zda začneme ve velké míře konzumovat hmyz přímo. Pravda je taková, že důvodů je k tomu celá řada. A do jisté míry už tak alespoň občasně činí dvě miliardy lidí. Je na čase se k nim přidat.
Hmyz a jeho výživové hodnoty
Hmyzí tělo, to jsou z asi sedmdesáti procent čisté bílkoviny. Připočtěte si k tomu esenciální aminokyseliny a řadu vitamínů. Na jednotku hmotnosti navíc připadá u hmyzích potravin asi 3× více proteinů než u hovězího. Ještě větší poměr je u esenciálních aminokyselin. Obsah minerálních látek již více závisí na konkrétních druzích hmyzu, resp. na tom, z čeho je tvořena jejich vnější schránka. U některých druhů může být obsah minerálů stejný jako u hovězího, u jiných podstatně vyšší.
Co se hmyzích druhů určených pro konzumaci týká, jsou jich samozřejmě tisíce. V Evropské unii jsou zatím mezi tzv. nové potraviny, které mohou být za určených podmínek zařazeny do prodeje, vybrány tři druhy potemníků, cvrček, saranče a bourec morušový. Nutriční hodnoty hmyzích potravin jsou tedy samy o sobě velice zajímavé, jejich pravá síla se ale projeví pouze v kombinaci s dalšími jedinečnými parametry. Ty souvisí s produkcí hmyzích potravin.
Nenáročnost produkce hmyzích potravin doslova ohromuje
Téměř tři čtvrtiny zemědělsky využívané plochy na světě souvisí s chovem hospodářských zvířat. Je proto jasné, k čemu chov zvířat na maso vede: ničení divoké přírody, odlesňování, kácení pralesů a v přímém důsledku potom vymírání živočišných druhů a kolapsy celých ekosystémů. Chov hmyzu se spokojí s řádově menšími plochami, které nebudou způsobovat žádné z vyjmenovaných negativních dopadů na životní prostředí.
Také srovnání náročnosti chovu z hlediska spotřeby zdrojů je skutečně fascinující. Na jeden kilogram drůbežího masa je potřeba 2300 litrů vody. U vepřového masa je to 3500 litrů a u hovězího dokonce 22 tisíc litrů. A kolik vody je třeba na produkci jednoho kilogramu hmyzích potravin? Přesně jeden litr.
Podobné srovnání platí pro množství krmení, které je třeba použít, abychom získali kilogram masa nebo hmyzí potraviny. Na jeden kilogram cvrčků se spotřebuje 1,7 kg potravy. Na 1 kg hovězího masa připadá ale 10 kg potravy. I v tomto ohledu je tak chov hmyzu mnohem efektivnější než chov hospodářských zvířat.
Význam těchto parametrů je o to větší, že počet obyvatel planety stále roste. I když dochází ke zpomalování tohoto růstu, po nějakou dobu se ještě bude počet obyvatel Země zvyšovat a brzy dosáhne 9 miliard. Spolu s tím roste i potřeba lidstvo nakrmit. Hospodářských zvířat se proto bude chovat stále více se všemi důsledky, které to pro životní prostředí bude mít. Nahrazení alespoň části naší běžné diety hmyzími produkty by pomohlo tyto dopady snížit. A nejde přitom jen o nás lidi. I krmení hospodářských zvířat hmyzem by mohlo mít velké benefity. Právě proto je hmyz nazýván potravinou budoucnosti, a právě proto bychom mu měli dát šanci.
Zdroje
1) The Benefits of Insects as Food for Human Consumption
2) Eating the right insects can provide nutrition … and might be good for the planet
3) Hmyz je potravinou budoucnosti. Nejen pro lidi, ale nejspíš i zvířata
