Článek
Jedlý hmyz se na talířích objevuje v řadě zemí už běžně. Konzumuje se například v Mexiku, Thajsku nebo Číně. Hodí se pro různorodé způsoby zpracování, jako je běžné vaření a vaření v páře, blanšírování, sušení, smažení, dušení, nakládání nebo pražení.
Konkrétně ve zmíněném Thajsku tuto položku kupříkladu běžně seženete na tržnici. Hmyz se prodává zpracovaný na mnoho způsobů, například dušený se zeleninou a vejci, smažený v těstíčku, dochucený chilli omáčkou nebo na různý způsob s rýží.
Západní svět však donedávna podobnému způsobu stravování příliš neholdoval. Tento pohled se ale mění a z jedlého hmyzu se stává rychle rostoucí byznys. Ostatně sníst například sushi nebo humra je stále pro řadu lidí nepředstavitelné a jiní už tyto potraviny pokládají za pravé lahůdky. Statistiky uvádějí, že v roce 2017 už utratili například Američané za jídla z hmyzu 55 milionů dolarů.
Na světě nyní konzumují pravidelně různé druhy hmyzu asi 2 miliardy lidí. V Evropě jsou zatím strávníci k podobným pochoutkám rezervovaní, byť se běžně užívá látka nazývaná karmín nebo též karmazín, košenila nebo E120. A ta je téhož původu. Jedná se konkrétně o přírodní červené barvivo vyráběné z vysušených těl červce nopálového. Jde o běžné aditivum, které najdete v masných výrobcích a a které slouží i při zpracovávání ovoce.
Jak se konzumuje hmyz v Evropě
Samotné ochutnávání hmyzu je ale v tuzemsku ještě spíše „v plenkách“. Prvním krokem k možnému otevření cesty pro tuto netypickou část gastronomického spektra rovnou na naše talíře je samozřejmě legislativa. V rámci Evropské unie už došlo ke schválení hmyzu coby potraviny. Stalo se tak uplatněním nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 v roce 2018.
Nicméně zatím pouze u konkrétních druhů. Pokud by chtěl další výrobce na seznam jedlého hmyzu další položky přidat, musel by projít schvalovacím procesem. Vzhledem k tomu, že celkem bylo ve světovém měřítku jakožto jedlých označeno kolem 2 000 různých druhů, jsou v tomto směru možnosti široké a lze jednoznačně předpokládat další rozšiřování tohoto seznamu.
Zatím si ale můžeme dát oficiálně tuto čtveřici:
- cvrček domácí
- potemník stájový – Buffalo
- saranče stěhovavá
- potemník moučný (moučný červ)
Jedlý hmyz je tak už klasifikován jakožto hospodářské zvíře. A jednoznačně se tedy za tímto účelem chová v kontrolovaném chovu, který si můžeme představit jako jakousi obdobu tradičních farem. Ve volné přírodě se nesbírá. Dáno je to tím, že hmyzí farmy musejí splnit adekvátní bezpečnostní i hygienické normy.
Jedná se tedy výhradně o hmyz pro spotřebu lidskou ve smyslu potraviny. Ten, který je chován pro krmení zvířat, za účelem prodeje lidem být používán jednoznačně nesmí. Předpisy o hygieně potravin dodržují i zpracovatelé. A pozor, samozřejmě sem patří i humánní usmrcení budoucí pochoutky na talíři zvědavého strávníka.
Kromě toho musí pro spotřebitele tato potravina rovněž být řádně označena. Vychutnat si tak už můžete například pražený hmyz nebo hmyzí chipsy. Existuje i hmyzí mouka určená k dalšímu zpracování. Sarančata a další hmyz se prodávají různým způsobem ochucená, například s chilli nebo česnekem.
Obávat se toho, co vás čeká, nemusíte, například larvy potemníka bývají přirovnávány k popcornu a podle zkušeností tuzemských prodejců se řadí k nejoblíbenějším. Obecně bývá chuť jedlého hmyzu také srovnávána s oříšky, případně s krevetami či kuřecím masem. V případě, že si jedlý hmyz dáte jako součást jiného jídla, neměli byste jeho přítomnost chuťově zaznamenat nijak, sám o sobě je jako surovina zcela neutrální.
Jaké jsou výhody konzumace hmyzu
Z nutričního hlediska hmyzí pochoutky obsahují nízký podíl tuku a cukru, a naopak mají vysoký obsah bílkovin. Dokonce obsahují méně tuku než hovězí maso. Vyznačují se rovněž velkým množstvím antioxidantů, aminokyselin a vitamínů. Pro vysoký podíl cenných látek se označují dokonce jako superpotravina.
Najdeme v nich v hojné míře zastoupen konkrétně zinek, železo a také omega-6 a omega-3 mastné kyseliny. Například cvrčci jsou také vynikajícím zdrojem vitamínu B12. V termitech, které si zatím u nás legálně dát nemůžeme, najdeme i vápník. Coby jedlé se v dalších částech světa chovají dokonce i včely, které obsahují taktéž vitamíny B.
Odborníci proto jednoznačně doporučují právě hmyz zařadit do běžné stravy coby alternativu vepřového a hovězího masa. Zároveň je nutné uvést, že některé druhy jsou nízkokalorické. Mohou tedy být součástí také redukčního jídelníčku.
Konzumace této poživatiny je tak nejen prospěšná vůči lidskému zdraví, ale také šetrná k životnímu prostředí. Hmyz totiž produkuje mnohem méně skleníkových plynů ve srovnání s klasickými hospodářskými živočichy. Dnes se uvádí, že na živočišnou výrobu připadá více než 14,5 % všech emisí skleníkových plynů.
Značnou výhodou je také krátký reprodukční cyklus a to, že hmyz má vysokou reprodukční schopnost. V krátkém čase, s minimálními nároky na prostor, půdu, ale i vodu a krmivo je tak jedlý hmyz schopný nasytit větší počet lidí. Což platí zejména pro tzv. vertikální chovy.
A pozor, chovatel samozřejmě má i plnou zodpovědnost za to, aby mu jeho surovina z farmy nenadále neutíkala. To by mohlo z hlediska ekologického být dokonce vážným problémem, uprchlý hmyz může nadělat v krajině značné škody.
Zdroje
