Článek
Termín tunelování se používá pro rozsáhlý finanční podvod, při kterém management z firmy ve velkém odčerpá její finanční prostředky do jiných firem tímto managementem zpravidla vlastněných. Tunelování obvykle probíhá na úkor majetku pořízeného z příspěvků členů družstev, podílových fondů či klientů bankovních ústavů. Společnost následně přestává být schopna plnit své závazky a bankrotuje.
Česko tento fenomén zasáhl po změně politických poměrů, kdy docházelo k průběžnému privatizování státních podniků. Majetek za řádově stovky miliard korun postupně přecházel do soukromého vlastnictví. Háček spočíval v tom, že se kromě zdatných byznysmenů v té době dostával také do rukou velmi protřelých podvodníků.
Důvodem, proč se v 90. letech objevilo tunelování v masivním měřítku, bylo především nedostatečně rozvinuté a ustálené právní prostředí. Sociologové to vysvětlují jednoduše: Co socialismus výslovně nepovolil, to bylo zakázáno. Po roce 1989 tomu bylo ovšem naopak. Společnost se zkrátka tehdy teprve v zárodcích kapitalismu učila, co je ještě přípustné a co za hranou.
Signifikantní pro divoké období 90. let nakonec bylo i to, že se finanční kriminalita stíhat prakticky nedala. Příslušníků policie bylo málo, chyběly jim pro řešení podobných případů informace i schopnosti. Nijak schopná nebyla ani BIS. Přesto se některé případy podařilo odhalit, dostat k soudu a potrestat.
CS Fondy se nepovedlo vyřešit dodnes
Téměř exemplárním příkladem tehdy nového jevu se stal případ CS Fondů na sklonku 90. let. V tomto případě se táhne celá kauza ovšem dodnes a potrestat viníky se úplně nepovedlo. Tehdy zmizelo přesně 1,23 miliardy korun. Majetek se podařilo získat v akciích od drobných akcionářů za kupónové knížky v rámci tzv. kupónové privatizace.
Zmíněné peníze byly převedeny na účet makléřské společnosti Umana. Fond výměnou získal akcie společnosti Drůbež Příšovice, které ovšem měly mnohem nižší hodnotu. Většina peněz skončila na účtech v USA a dostat zpět se je nezadařilo.
V médiích dostal tento podvod přízvisko legendární. Trest si totiž nakonec odnesli jen tzv. bílí koně, přičemž nejznámější postavou se stal nezaměstnaný Václav Franta. Organizátory, ale i ty, kteří na vytunelování fondů vydělali, se dodnes nepodařilo pohnat ke zodpovědnosti. Podílníci se marně domáhají odškodného a CS Fondy tak zaměstnávají tuzemské soudy stále.
Další kauzou, jež vzbudila značnou pozornost, byla ta, která se dotkla libereckého podniku Skloexport. Tato firma tvořila tuzemský vývozní pilíř v oblasti sklářského průmyslu. Mediálně vděčnou se stal případ i kvůli osobě Reginy Rázlové. Herečka se ocitla ve funkci předsedkyně představenstva firmy. Jak později vzpomínala, stalo se tak víceméně náhodou a její role byla primárně reprezentativní. To si ale nakonec nemyslel soud.
Případ Skloexport i Liberta viníky našel
Ten ji v roce 1998 obvinil z tunelování a poslal do vazby, kde strávila celkem 11 měsíců. Podle obžaloby herečka převáděla majetek Skloexportu na firmu Skloexport Group, kterou založila a ovládala její rodina. Část získaných peněz končila na soukromých účtech, nebo na účtech dalších firem. Firma tím měla přijít o více než půl miliardy korun.
Další trestná činnost se páchala ve společnosti Liberta, která se zaobírá výrobou kočárků. K té mělo dojít mezi lety 1996 až 1998. Verdikt však padl až v roce 2005 a soud tehdy za mříže poslal někdejšího ministra financí Zemanovy vlády (funkci vykonával v letech 1998 až 1999) Iva Svobodu a jeho poradkyni Barboru Snopkovou.
Rozsudek konstatoval, že se podařená dvojice dopustila podvodu a zvýhodňování věřitele. Snopková navíc porušila povinnosti v řízení o konkurzu. Oba dostali trest ve výši 5 let, ven se dostali ale na podmínku už po absolvování poloviny trestu.
Mírný trest ovšem neznamená, že by se jednalo o mírný čin. Ani tady nešlo o žádné „drobné“. Obvinění vylákali z IPB částku 6 milionů korun, které měli použít právě na provoz Liberty. Ve skutečnosti se zmíněnou sumou ale umořili závazky své vlastní firmy Omnia. Po vyhlášení konkurzu na Libertu ale prodali její nemovitosti za milion korun, z peněz však ve skutečnosti vyplatili jen několik desítek věřitelů. Snopková také jako likvidátorka nepředala správci konkurzní podstaty účetní knihy, jak ke kauze uváděla v době, kdy byla Snopková propuštěna z vězení, zpravodajská stanice ČT24.
Zdroje
https://radiozurnal.rozhlas.cz/nezamestnany-mladik-tvari-nejslavnejsiho-ceskeho-tunelovani-6233663
https://www.idnes.cz/zpravy/cerna-kronika/kauza-skloexport-stoji-herecka-razlova-je-nemocna-a-nikdo-na-ni-nemuze.A100729_1424324_liberec-zpravy_sfo
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/snopkova-ktera-sedela-za-vytunelovani-liberty-byla-propustena-z-vezeni-155790
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tunelov%C3%A1n%C3%AD
