Článek
Toxického člověka obecně můžeme popsat jako někoho, kdo si neustále stěžuje, je nespokojen se vším a s každým, ochotně vyvolává konflikty, rád se hádá a ve všem vidí problém. Toxičtí lidé se projevují zlostně, mají sklony do svých problémů zatahovat ostatní, jsou krajně sebestřední, rádi své okolí kontrolují a chovají se vůči němu majetnicky.
Velmi často žárlí, ale nijak se nezajímají o vaše problémy. Vyznačují se také krutostí a pasivně agresivním přístupem. Jak tyto vlastnosti strhnout stručně? Toxický je zkrátka někdo, jehož jednání a chování má na život ostatních dlouhodobě negativní efekt.
Zdrojem toxicity přitom paradoxně může být vlastní vnitřní nejistota, kterou člověk přenáší na druhé a viní je ze svých obtíží. V některých případech může být také možnou příčinou zrodu toxické osobnosti i diagnóza na spektru poruchy osobnosti.
Toxického člena rodiny poznáte podle toho, že se při komunikaci s takovou osobností cítíte úzkostně a nervózně. Můžete si připadat také značně vyčerpaně. Takoví jedinci mají také sklony k vytváření dramat, ať už doma nebo na veřejnosti. Podobný rodinný příslušník také neváhá sdílet důvěrné informace, které jste mu svěřili, aby vám ublížil.
Právem se tak při vzájemné interakci můžete cítit zmatení a manipulovaní někam, kam se vám to rozhodně nelíbí. Taktéž bývá zdrojem nepříjemných pocitů spojených s tímto příbuzným i pokus o nastavení si vlastních zdravých hranic.
Jak poznat, jestli vaše rodina byla toxická v minulosti
Rodina nemusí vyvolávat pouze pozitivní emoce, ale i ty negativní, jako je frustrace, hněv nebo strach. Pakliže jste zažili toxickou rodinnou dynamiku, je nanejvýše pravděpodobné, že budete k podobnému typu prožívání také inklinovat.
V případě, že už máte dětská léta za sebou, může být zároveň složitější rozpoznat, jestli vlastně byla vaše rodina toxická. A to i proto, že neshody, sourozenecká rivalita, napjaté vztahy nebo špatná komunikace jsou v určitých obdobích zvýšené stresové zátěže nebo náročných změn běžné i v jinak fungujících rodinách.
Obecně lze říci, že tato jednotka musí dětem vytvořit přiměřené prostředí k tomu, aby se mohly zdravě rozvíjet. Nerealistické nároky, výchova mladších sourozenců nebo přijetí velké části péče o ně, vykonávání celé řady úkolů v rámci starosti o domácnosti, převzetí zodpovědnosti a vytváření emocionální podpory dospělému, to vše jsou znaky toho, že v rodinných vazbách není vše v pořádku. Dítě by také nemělo být nadměrně kritizované a zažívat pocity, že je nechtěné a nemilované.
Rodiče, jež adekvátně plní svou rodičovskou roli spočívající v podpoře, zajistí dítěti základní péči v podobě jídla, ošacení a vzdělání. Pečují také o jeho zdraví a pohodu. Stejně tak stanovují adekvátní hranice, vyžadují přiměřenou míru disciplíny a uspokojují emoční nároky dítěte.
Jaké následky má toxická rodina
Toxická rodina zanechá na dítěti následky i v dospělém věku. Platí jednak, že bez ohledu na to, kolik času už od dětství vlastně uplynulo, jakmile se do takového prostředí vrátíte, budete mít sklony jím opět doslova „načichnout“.
Lži, podvody, agrese nebo pasivní agresivita se stanou běžnou součástí chování jednoduše proto, že žádné jiné (vhodnější) vzorce takto vyrůstající dítě nezná. Navíc můžete jako dospělý jedinec mít potřebu se bránit vůči agresivnímu nebo emocionálně urážlivému chování, a to často stejnými prostředky, ačkoli takové jednání v principu odsuzujete.
Toxická rodina na vás a vaše vztahy jednoznačně bude mít negativní dopad. Pocit lásky a přijetí je důležitý pro navazování a rozvíjení dalších zdravých vazeb s ostatními lidmi v našem životě. Stejně tak můžete mít problémy se zpracováním a vyjádřením vašich emocí a trpět nízkým sebevědomím.
Dalším charakteristickým znakem toxického rodinného prostředí je nestabilní sebeobraz. Jak se to projevuje? Hledáte se, netušíte, kdo jste, zoufale toužíte zapadnout a vytrvale se proto přizpůsobujete lidem okolo sebe nebo žijete s pocitem, že jste každý den někdo jiný. Jednoduše vás totiž v dětství naučili, že vaše pocity nejsou důležité.
Mnozí lidé zatížení toxickým prostředím se bojí navazovat důvěrné vztahy, někomu se otevřít a vytvořit si s ním hlubší emoční pouto. Možná také sami přímo vyhledáváte a navazujete toxické partnerské vztahy. Stejně tak vás možná provází životem nadměrný strach z konfliktů.
Můžete špatně snášet neúspěch, být nadměrně perfekcionističtí a žít s neustálým pocitem zodpovědnosti za dobro ostatních a obviňovat se i za malichernosti. Projevit se u vás mohou také symptomy, jako je deprese, úzkosti, pocity bezmoci, nebo dokonce se rozvíjí i posttraumatická stresová porucha.
Jak se vypořádat s toxickým členem rodiny
V kontaktu s toxickými rodinnými příslušníky je důležité si nastavit zdravý odstup a hranice. Neznamená to, že nutně musíte nevhodně se chovajícího jedince zcela odstřihnout, byť i to být řešení může.
Nejste totiž povinni mít ve své blízkosti kohokoli, kdo vám působí bolest. Ke své rodině nemusíte být zdvořilí z podstaty, jen proto, že je to rodina. Jako dospělí se můžete s plnou zodpovědností rozhodnout, zda si i své pokrevní příbuzné za těchto podmínek ve svém životě ponecháte.
Nechcete se uchýlit k takovému kroku? Dostačující může být vyhýbání se palčivým tématům, nesdělování soukromých a intimních detailů, které následně mohou být využity proti vám, udržování spíše lehké a nenucené až ryze povrchní konverzace a také včasná obrana, kdy probírání ožehavého tématu ukončíte nebo jednoduše ze situace odejdete, abyste nezavdali příčinu ke konfliktu.
Za tento přístup se nemusíte omlouvat nebo své pohnutky jakkoli vysvětlovat. Jednoduše stačí jen říci, že o svém milostném životě, zdravotním stavu nebo jiných citlivých otázkách se nechcete bavit. Naučit se říkat ne je ve zvládnutí toxického člena rodiny klíčové. Tím, že se emocionálně odpojíte od těchto osob, odeberete jim sílu vás ovládat, ponižovat nebo zahanbovat.
Zdroje
