Článek
Sex pro teenagera představuje území dosud neprobádané, ale lákavé. Cílem by mělo být vytvoření bezpečného prostoru, v němž je možné si takovou zkušenost prožít. Svou roli ovšem podle odborníků sehrává i věk, kdy k intimnostem dojde. Nemělo by to být ani příliš brzy, ale ani pozdě. Proč?
Pozdní sexuální zkušenosti trápí spíše muže. Ti pak mívají potíže se vzrušením a dosažením orgasmu. Naopak ženy první zkušenosti se sexem ve větší míře získávají nadměrně brzy. Podle odborníků vykazují tendence k promiskuitnímu sexuálnímu chování a pochopitelně pak také častěji trpí sexuálně přenosnými chorobami. Stejně tak se častěji oddávají intimním radovánkám pod vlivem drog nebo alkoholu.
Co ale znamená časné nebo naopak pozdní zahájení sexuálního života? Kde je jakýsi standard? Podle výzkumu Národního ústavu pro duševní zdraví a agentury MindBridge je konkrétně českým dívkám v době prvního sexu 17,46 let a mužům 18,33 let.
Ačkoli věk pro prožití prvních sexuálních zkušeností se zvyšuje jen nepatrně, lze u generace Z zpozorovat přece jen jisté odlišnosti ve srovnání s jejich rodiči. K sexu jednoznačně vykazují mnohem zodpovědnější přístup.
Mají ho v průměru méně a mnohem bedlivěji si dávají pozor na to, s kým. Zvyšuje se tak procento lidí sexuálně neaktivních. Studie realizovaná na na univerzitě v San Diegu zjistila, že celkem 15 % mladých ve věku 20 až 24 let uvedlo, že sexuálně abstinují. Tento trend je mnohem zřetelnější než v generaci mileniálů nebo generace X.
Proč nemá generace Z tolik sexu?
Proč tomu tak je? Příčin může být hned několik. Teenageři a mladí dospělí se jednak musejí potýkat se špatným duševním zdravím. Svůj vliv má ve druhé řadě i hnutí Me Too. Patrně se do tohoto přístupu podepisuje i tzv. helikoptérové rodičovství, pandemie koronaviru, která nenabízela příležitost k setkávání, a celková ekonomická krize a vysoké náklady na život.
A v konečném důsledku může mít na tomto vývoji podíl i to, že sex je příliš dostupný. Pro mladou generaci jednoduše ztrácí punc čeho tajemného, vyhrazeného pouze dospělým. Vidí ho všude kolem sebe a doslova na pár kliknutí je vzdálena od mimořádně pestré škály pornografických materiálů na internetu.
Zapomenout nesmíme také na to, že generace Z už prakticky „vyrůstá online“ a technologie tvoří samozřejmou součást jejího světa. Seznámení se jinak než prostřednictvím aplikace už dokonce působí do určité míry nostalgicky. Dokonce i přátelství se stále více navazují prostřednictvím textových zpráv a videochatů.
Sexuálně explicitní obsah je však častou součástí virtuální komunikace a je-li nevyžádaný, může to v příjemci rozhodně vyvolat negativní pocity. A mladí lidé na něco podobného vůbec nejsou připraveni, cítí se nejistě a neumí podobné podněty zpracovat.
Určitá míra nejistoty je na počátku intimního života obecně normální a vyznačovaly se jí i předchozí generace. Najít adekvátní pocit bezpečí a uznání v intimním prostředí je však pro současné mladé lidi násobně těžší než předtím. Vyrůstají totiž ve věku sociálních médií, cancel culture neboli tzv. kultury rušení a mediálně podporovaného značně zúženého pohledu na to, co by vlastně měl být „sex“.
Generace Z také podle některých odborníků méně zkrátka má tradiční penetrativní vaginální sex. Zcela sexuálně nezkušená ale není. Otevřeně se řada jejich příslušníků hlásí k LGBTQ+ a právě pohlaví a sexuální orientace u nich ovlivní náhled na pojetí sexuálních praktik a především pak u dívek na ztrátu panenství v tradičním slova smyslu.
Pro generaci Z není sex prioritou
Svůj podíl může navíc dle psychologů jednoduše zpomalení vývojové trajektorie: Mladí lidé s dospělostí nijak „nespěchají“. Obecně si dávají načas s dosažením milníků, jako je získání řidičského průkazu nebo nástup na vysokou školu. Dlouho také zůstávají bydlet s rodiči a z psychologického hlediska zůstávají delší dobu dětmi.
Nemůžeme však tvrdit, že by byla mladá generace vyloženě rozmazlená. Svou roli v tomto fenoménu sehrává spíše přirozené prodloužení lidského života a delší doba nezbytná pro vzdělávání, bez něhož se mladí lidé úspěšně na trhu práce neobejdou.
Sex pak pro ně navíc není do značné míry důležitý, respektive může být stejně důležitý jako třeba najít si dobré zaměstnání, které bude naplňující a dokáže člověka finančně adekvátně zajistit. Generace Z jej jednoduše staví často na úroveň ostatních životních priorit a současně konstatuje, že absence sexu z nich dokáže sejmout i určitý společenský tlak ve smyslu snahy někoho na něj sehnat.
Nedostatek intimity však samozřejmě má i své stinné stránky. Sice v mladší generaci lze s tímto přístupem očekávat pokles sexuálně přenosných chorob a menší počty nechtěných těhotenství, výrazně méně je ovšem i dětí chtěných. Porodnost jednoduše klesá. A to má vliv na systém sociálního zabezpečení.
Stejně tak se mladší generace cítí ve stresu, udává pocity smutku, úzkostí a deprese. V některých státech roste také počet sebevražd, což platí zejména u dívek. Svůj vliv má podle odborníků kromě menší míry intimity ale i už zmíněný internet. Digitální svět totiž může být notně toxickým prostředím, kde jsou mladí lidé vystaveni nenávisti i ponížení. Ze všech stran na ně navíc „útočí“ pesimistické vyhlídky v podobě války nedaleko nás, klimatické krize a dalších problémů, jež mladým lidem berou perspektivu.
Zdroje
