Článek
Tomáše Holého označují některé zdroje za naši vůbec nejznámější dětskou filmovou hvězdu a podle mnohých se jednalo dokonce o nejlepšího dětského herce v tehdejším Československu.
Narodil se 17. března 1968 v Praze. Po rozvodu rodičů však vyrůstal s matkou a babičkou. Zásadní roli v jeho životě však sehrál jeho strýc. Tím byl barrandovský rekvizitář Jan Jindra. Ten roztomilého synovce doporučil režisérovi Oldřichu Lipskému do filmu Marečku, podejte mi pero z roku 1976. Tehdy bylo Tomášovi osm let.
Filmový debut si tak odbyl v poměrně malé a nijak významné roli žáka Matuly. O něco větší příležitost získal rolí Vendelína v oblíbeném dětském snímku Ať žijí duchové v roce 1977.
Život se mu změnil, když dorazil na konkurz na další film. Tady si ho v konkurenci dalších 140 dětí vyhlédla režisérka Marie Poledňáková, která se rozhodla, že ideální pro hlavní roli ve filmu Jak vytrhnout velrybě stoličku (1977) bude právě Tomáš. Udělala z něj tímto definitivně hvězdu.
O tom, že roli získá právě on, přitom rozhodla víceméně náhoda. Režisérka ho původně poslala domů a na kamerové zkoušky pozvala jinou pětici dětí. Tomáš Holý se ale do sálu vrátil a roztomilou pantomimou se snažil vysvětlit, že si tu zapomněl čepici.
Na casting, který se odehrál v prosinci, následně dorazil promáčený od sněhu a kostymérky ho musely sušit, na rozdíl od dětí, které se dostavily „způsobně“. K dovršení všeho při zkoušce replik se svými filmovými rodiči nakonec spletl vše, co mohl, ale byl mimořádně něžný a bezprostřední. Právě jeho spontánní projev nakonec Marii Poledňákovou přesvědčil, že má ideálního adepta, byť si původně myslela, že je na dlouhé natáčení ještě malý.
Z filmového výsluní Tomáš Holý dobrovolně odešel
Roli Vaška si pak zopakoval i v pokračování Jak dostat tatínka do polepšovny (1978). Malý Tomáš dokázal získat svou bezprostředností nejen diváky u obrazovek, ale i své dospělé herecké kolegy a celý štáb. Neměl problém na povel vyjádřit svoje emoce, byl sebejistý, ale i šikovný, na povel se učil bez potíží scénáře.
Následovala slavná trilogie dětských filmů Pod Jezevčí skálou, Na pytlácké stezce, Za trnkovým keřem, role v oceňované komedii Setkání v červenci nebo psychologickém dramatu Útěky domů. Na svém kontě měl talentovaný chlapec téměř dvě desítky rolí.
Tu poslední odehrál v roce 1981. Následně filmovou branži zcela opustil. Učinil tak dobrovolně, nechtěl se stát neúspěšným hercem, jak sám řekl. Ta představa pro něj byla nesnesitelná. Z tohoto důvodu tak například již i odmítl roli v seriálu My všichni školou povinní, kde si měl zahrát roli žáka osmé třídy Luboše Olivy. Tomáš Holý se místo další práce před kamerou vrhl na studium na gymnáziu a posléze úspěšně nastoupil na práva.
Ta ale dostudovat nestihl. Jeho předčasná smrt dodnes jitří emoce. A informace o tom, co se tehdy stalo, se různí. Autentická svědectví překryla řada zkreslujících informací. Tučným soustem i pro soudobý bulvár byl i tehdejší vztah mladého herce, který randil s tehdy začínající zpěvačkou Lucií Bílou. Ze smrti Tomáše Holého se neprávem stala senzace.
Co bylo příčinou osudné nehody?
Smutným a neodvratitelným faktem však je, že osudného 8. března 1990 byl životní scénář Tomáše Holého dopsán. Vůz tehdy teprve jednadvacetiletého mladíka dostal na mokré silnici mezi severočeskými obcemi Kytlice a Polevsko smyk a v ostré zatáčce čelně narazil do stromu.
Dál se dostupné zdroje liší. Uvádí se, že při nehodě byl mladý herec těžce zraněn, ale ještě žil, když ho ze zdemolovaného automobilu vyprostili. Svým zraněním měl podlehnout až v nemocnici v Novém Boru, kam byl převezen, zdrojem těchto informací jsou však povětšinou „recyklované“ bulvární články.
Podle dalších dostupných pramenů už však byl na místě mrtev a převoz do nemocnice byl tak zbytečný. Lékaři už mohli jen konstatovat smrt. Tak je incident popsán v knize Jmenuju se Tomáš, kterou napsal spisovatel Ota Kars. Ten byl Tomášovým spolužákem a blízkým kamarádem.
Proč vlastně tehdy mladý herec usedl za volant? Mluví se o tom, že mladíci zkrátka neodolali touze projet novou Škodu 120. Podobné vysvětlení nabízí i kniha Tomáše Frankeho, který z ní citoval i pro svůj článek uveřejněný i na portálu na Seznam Medium.
Tomáš před jízdou prokazatelně byl se svými kamarády v hospodě v Polevsku. Alkohol svou roli sehrál, tehdy usednutí s nějakým tím pivem ostatně nebylo výjimečné a ledacos se tolerovalo. Šlo ale ve výsledku spíš o kombinaci nezvládnutí vozu i vliv povětrnostních podmínek.
Tomáš Holý nebyl výrazněji opilý a mylná jsou tvrzení o zlaté mládeži, která ve velkém obrážela místní diskotéky. V místě nehody je patrný výrazný sklon, navíc v osudný večer bylo nepříjemné počasí, už byla také tma. Šlo tak o chybu, v té době relativně běžnou, ale s fatálními následky.
Alespoň pro Tomáše Holého, který vůz řídil. Spolujezdec z nehody vyvázl s natrženým obočím a několika odřeninami. Mirek Schlaichert, který nehodu přežil, uvádí ve výše citované knize Oty Karse, že si z ní nic nepamatuje a že zřejmě těsně před srážkou jeli příliš rychle.
Zdroje
1) Tomáš Holý - co bylo potom
2) Život populárního dětského herce ukončila záhadná autonehoda
3) Fámy o smrti slavných - Tomáš Holý
4) Tomáš Holý - mýty vs. fakta
5) Tomáš Holý
