Článek
Pamětníci si zřejmě vzpomenou na nepříliš oblíbenou brannou výchovu, která za nejúčinnější prostředky ochrany proti jadernému výbuchu viděla plynovou mastku a igelitové sáčky na rukou. Ty vás ale v případě nebezpečí samozřejmě nezachrání.
Nejprve je nutné si uvědomit, co nám za takové situace hrozí. Jaderná bomba je zbraní hromadného ničení, jejíž působení je založeno na principu neřízené řetězové reakce jader těžkých prvků. To znamená, že když neutrony zasáhnou jádra blízkých atomů, rozdělí je a ty následně pokračují v tomtéž.
Obvykle se bomba skládá ze dvou oddělených podkrytických množství štěpného materiálu, což může být jednak vysoce obohacený uran 235, případně plutonium 239, a to pokud možno v čisté formě. V součtu tvoří množství nadkritické, a to až několik kilogramů.
Samotný výbuch je důsledkem prudkého uvolnění energie. Použitím jaderné bomby dochází ke štěpení uranu nebo plutonia, nebo k tzv. syntéze, při které se uvolňuje velké množství energie ve formě tepla, světla, tlakové vlny a smrtícího radioaktivního záření.
Pro běžného se jedná o poměrně obtížně představitelný jev. Pro názornější přiblížení tak lze přirovnat výbuch jaderné bomby k obvykle až několika tisícům až milionům tun klasické trhaviny TNT. Následky jsou proto jednoznačně zcela zničující. V okamžiku exploze se uvolní velké množství gama záření, které prudce ohřeje okolní vzduch. Kolem místa výbuchu vznikne extrémně horká bublina, která dokáže prakticky roztavit a vypařit většinu známých materiálů.
Jak vznikla jaderná bomba
Vynález atomové bomby změnil svět i podstatu válek. Vůbec poprvé se ji podařilo zkonstruovat Američanům v rámci takzvaného Projektu Manhattan, jehož vedení se ujali Leslie Groves a Robert Oppenheimer.
Výsledkem byly tři atomové bomby. První byla zkušební a byla odpálená 16. července 1945 při testu Trinity na střelnici v Novém Mexiku. Další dvě, nazvané Little Boy (uranová) a Fat Man (plutoniová), už zamířily do „ostrého“ provozu.
V roce 1945 USA poprvé svrhlo atomové bomby na dvě japonská města, Hirošimu a Nagasaki. Následky přitom nikdo nedokázal předpovědět, jak se ovšem záhy ukázalo, byly skutečně zničující. Více než 70 tisíc lidí ve městě Hirošimě zemřelo okamžitě, do konce roku pak zemřel další dvojnásobek na následky.
Dosud se také jedná o jediné dva případy v historii, kdy byla atomová bomba použita. Aktuální válečná situace na Ukrajině však podobná témata opět oživila. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Rusko je z vojensko-technologického hlediska připravené na jadernou válku.
Jak se chovat při nukleární katastrofě
Prakticky lze chování při nukleární katastrofě shrnout do tři nejdůležitějších zásad:
- Pakliže jste v blízkosti jaderného výbuchu, nikdy se do něj nedívejte.
- Pokud jste zasaženi radioaktivním zářením, nikdy při sprchování nepoužívejte mycí prostředky s kondicionérem
- Pokud jste v krytu, nikdy nevycházejte ven dříve než po 24 hodinách.
Co se týče úkrytu, jako nejvhodnější lze v takové situaci označit podzemí a střed větších budov, jako jsou školy či úřady. Vhodnou polohu má představovat roh místnosti ve směru čelem od exploze. Dle doporučení americké agentury Centers for Disease Control and Prevention bychom měli zaujmout skrčenou pozici směrem dolů s tváří směrem k zemi a ruce schovat pod tělem.
S sebou byste také měli mít nouzové zavazadlo. V něm byste především měli mít léky a trvanlivé potraviny a samozřejmě i vodu. Chybět by také neměly jódové tablety, které jsou určeny k tomu, aby štítná žláza nepřijímala radiojód z ovzduší.
Sbalte si také doklady a náhradní oblečení. U sebe je vhodné taktéž mít svítilnu i s náhradními bateriemi. V případě podobné situace reálně hrozí výpadek proudu, proto je určitě důležitý i náhradní zdroj energie.
Taras Young, což je britský historik, badatel, autor knihy Nuclear War in the UK a současně známá postava mezi tzv. preppery, což jsou osoby, které se aktivně připravují na stav nouze či mimořádné události zahrnující možný rozklad dosavadního sociálního a politického pořádku, ale i živelné pohromy, doporučuje mít k dispozici i píšťalku, signalizační zrcátko a multifunkční lopatku.
Jaké jsou následky výbuchu atomové bomby
Prakticky lze říci, že v těsné blízkosti epicentra nemají lidé šanci na přežití. Tato hranice činí dle Státního úřadu pro jadernou bezpečnost až několik set metrů.
V případě větší vzdálenosti hrozí závažná zranění v podobě popálenin třetího stupně. I to jsou fatální následky, které postižený stejně tak nemusí přežít. Jakožto smrtelné se uvádí poranění v rozsahu dokonce 24 % povrchu těla. Navíc se zasaženému v případě takto těžkého úrazu musí dostat neprodleně lékařské pomoci.
Nebezpečí však hrozí ve vzdálenosti až mnoha kilometrů, kde může dojít k dočasnému oslepnutí kvůli intenzivní záři fireballu. K dlouhodobým následkům také patří jaderný spad. Proto k základním bezpečnostním opatřením, pokud se nacházíte v budově, patří nevětrat, zavřít okna a vypnout klimatizaci. Ven můžete vyjít až po několika hodinách. Jestliže se nacházíte venku, zakryjte si ústa. Můžete-li následně jít zpět do budovy, osprchujte se a vyměňte si oblečení.
Zdroje
