V hlubinách Moravského krasu: Jeskyně Výpustek jako svědek temné minulosti

V roce 1943 v souvislosti s rostoucími neúspěchy německých armád na východní frontě a tedy v předzvěsti možného přenesení bojů i do oblasti dosud v týlu začal německý závod pro výrobu součásti leteckých motorů pod Stránskou skálou stahovat svá pracoviště do jeskyní Moravského krasu.

V severní části Moravského krasu to byly jeskyně Kůlna u Sloupu a jeskyně Michalka u obce Lipovec. Ve střední části krasu byly obsazeny jeskyně Stará Drátenická nedaleko Křtin a jen o něco vzdálenější jeskyně Výpustek. (Výpustek na mapy.cz) Instalační práce byly provedeny také v  lokalitě Býčí skála, ale v samotné jeskyni žádná výroba nakonec nebyla zahájena.

Ve všech jeskyních provozech se pracovalo na dvě směny po 12 hodinách podobně jako v mateřském závodě pod Stránskou skálou. Nejvýznamnějším z jeskyních pracovišť byl Výpustek, ve kterém byly obráběny odlitky z hliníkových slitin a z hořčíkové slitiny elektron, v menším množství pak drobné vložky z bronzu nebo mosazi do hliníkových obrobků.

Dne 25. srpna 1944 těžký nálet amerických bombardérů téměř srovnal mateřský závod pod Stránskou skálou se zemí, jenže to už značná část výrobního zařízení, snad dvě třetiny, byla odstěhována do jeskyních provozů.

Začátkem dubna 1945 se fronta nebezpečně přiblížila k Brnu a hrozily časté nálety narušující výrobu. Proto byl učiněn pokus demontovat výrobní zařízení jeskyních provozoven a převést je do Rakouska. Rychlý vývoj událostí však znemožnil provedení těchto snah ve větším rozsahu. Německé vedení v jeskyni Výpustek část strojního vybavení stačilo zničit náložemi a požárem dřevěného stropu s dehtovou lepenkou.

V mateřském závodě Pod Stránskou skálou byl posledním pracovním dnem 10. duben 1945, kdy většina německých zaměstnanců uprchla. V jeskyních byl provoz zastaven až o 5 dní později, 15 dubna 1945.

Jeskynní pracoviště byly v posledních dnech dubna 1945 obsazeny jednotkami Rudé armády. Ty část použitých zdrojů demontovaly a odvezly jako válečnou kořist. Zbytek byl protokolárně předán v lednu 1946 československým orgánům a tento majetek převzala Zbrojovka Brno národní podnik, jejíž součástí se stal závod v Líšni, válečný Flugmotorenwerke Ostmark, později Zetor a.s., výrobce světoznámých traktorů.

Pozn. autora článku: na některých německých strojích jsme pracovali v Zetoru ještě v osmdesátých letech, a dlužno dodat, že jejich litinová konstrukce byla natolik robustní (oproti dnešním "plecháčům"), že by nebylo nijak překvapující, kdyby se na nich pracovalo doposud. Brněnský závod na výrobu traktorů po sametové revoluci čekaly nelehké časy, a z původní produkce kolem 35 000 traktorů ročně spadl na několik stovek kusů. Také ze zhruba 15 000 zaměstnanců před rokem 1989 (včetně pobočných závodů) zůstalo jen cca 500 pracovníků a jejich počet se stále snižuje. Závod nejvíce utrpěl v době „navazování vztahů“ s americkým výrobcem traktorů „John Deere“, který nejenže závod nepřevzal, ale po Zetoru převzal trhy na obrácené straně zeměkoule, zejména v Jižní Americe. Ale to je už téma na jiný článek …

Zdroje:

viz použité odkazy v textu

místní informační cedule v jeskyni Výpustek

více fotografií zde https://www.rajce.idnes.cz/inka-mojebrno/album/vypustek

Tématicky příbuzné:

Rudá armáda v boji o Brno https://medium.seznam.cz/clanek/jindrich-biza-pred-80ti-lety-ruda-armada-v-boji-o-brno-123032

Ořechov 1945  Největší tanková bitva na Moravě

Vícov 1945  Vícovská tragédie, duben 1945

Javoříčko 1945  https://medium.seznam.cz/clanek/jindrich-biza-moravske-lidice-vypaleni-obce-javoricko-nacisty-zapricinili-partyzani-123210

Divoký odsun Němců 1945  Německý dům v Brně a vyhnání brněnských Němců

Hrůzný čin hajného Ludwiczka https://medium.seznam.cz/clanek/jindrich-biza-za-hruznym-cinem-hajneho-z-musova-byl-strach-z-rusu-123226