Článek
Bonus 46.
Věra Ježková v Úvodu k překladu Bavorských učebních osnov, napsala v roce 1993 mimo jiné toto:
V době transformace našeho školství hrají jednu z nejdůležitějších rolí změny v oblasti kurikula a vytváření vzdělávacích standardů. Učivo jednotlivých předmětů bylo částečně redukováno, v některých předmětech došlo k podstatným změnám obsahu, byla posílena jazyková výchova. Učitelé mají možnost odchýlit se ve svých předmětech až 30 % od látky předepsané osnovami, ředitelé škol mohou vedle širokého spektra volitelných předmětů zavádět i netradiční nepovinné předměty. Veškeré tyto skutečnosti přispívají výrazněji k celkovému rozvoji žákovy osobnosti se zřetelem k jeho zvláštnostem a umožňují respektovat individuální zájmy žáků, jejich potřeby a perspektivní orientace. Potřeba inovace osnovy vznikla kolcem 80. let. Osnovy vydávané v předchozích 20 letech byly roztříštěné, nejednotné a podléhaly neustálým obsahovým změnám. (Věra Ježková, Bavorské učební osnovy, Úvod)
Úvodní poznámky ke struktuře učebních osnov
Učební osnovy bavorského gymnázia ukazují zřetelně učitelům, žákům i rodičům úkoly a způsob práce tohoto druhu školy, a sice čtyřech rovinách.
První, základní rovina popisuje cíle a požadavky kladené na gymnázium v oblasti výchovy a vzdělání, vyučování a školní život, tedy gymnázium jako celek.
Na druhé rovině se zobrazuje struktura těchto požadavků kladených na gymnázium, tedy kterých cílů má být dosaženo ve vlastních vyučovacích předmětech a které jsou sjednoceny ve výchovných a vzdělávacích úkolech zahrnutých v oblasti témat přesahujících rámec předmětů.
Třetí rovina je rovinou rámcových osnov. Tyto osnovy popisují vyučování v jednotlivých ročnících, přičemž cíle a obsahy jednotlivých předmětů jsou zřejmé ze shrnujícího způsobu prezentace.
Čtvrtou rovinu tvoří samostatné učební osnovy jednotlivých předmětů. Tyto osnovy popisují podrobně cíle, obsahy a rozsahy vyučování v jednotlivých předmětech. Různé roviny popisu jsou sice ve vzájemném vztahu, nemohou se však vzájemně nahradit.
(Věra Ježková, překlad Bavorské učební osnovy, 1990)
Tutéž strukturu jsme v roce 1991 měli v našich osnovách pro gymnázia i pro základní školy - tedy BMW kurikulum.
Začalo se to lámat v roce 1995. MŠMT vydalo osnovy Vzdělávacího programu Základní škola (1996), které se držely osvědčené struktury. MŠMT také vydalo vzdělávací programy Obecná škola (1995) a Občanská škola (1996) autorů P. Piťhy a Z. Heluse. Doplňovaly v původních osnovách ne příliš rozpracovanou první část - požadakvy v oblasti výchovy.
Vznikla tím dvoukolejnost osnov: 1/ původní osnovy ucelené do Vzdělávacího programu Základní škola a 2/ jejich adaptace do dvou modelových vzdělávacích progamů Obecná škola (1. - 5. ročník) a Občanská škola (6. - 9. ročník) - vedla pravděpodobně k představě RVP jako rámce (bez obsahu) a ŠVP jako jeho adaptace (s obsahem).
Situace se zkomplikovala v roce 1997, kdy opět MŠMT vydalo další Vzdělávací program Národní škola, který zpracovala Asociace pedagogů základního školství. Program se sice ještě držel ročníkových osnov, ale hned v úvodu čteme: Svobodného člověka může vychovat jen svobodný učitel; výrazná diferenciace učebních plánů uvnitř školy; odstranění samoúčelnosti učiva.
Zdá se, že MŠMT nijak neřešilo vztahy mezi konkurujícími se vzdělávacími programy, které samo vydalo a systém osnov se začal rozpadat. Bavorsko má samozřejmě dodnes tutéž strukturu osnov: Různé roviny popisu jsou sice ve vzájemném vztahu, nemohou se však vzájemně nahradit.
Současný RVP je již zcela bez obsahu (tj. učiva) a dodnes NPI tvrdí, že školám dává svobodu obsahu (RVP je jen rámec) a navíc k dispozici modelové ŠVP (předmětový, integrovaný, tematický), který si každá škola může přepracovat k obrazu svému. Jinými slovy: snažíme se napodobit BMW, ale je bez motoru.
Bezobsažnost a zdá se, že určitá společensko-kulturní neukotvenost (nedůvěra k tradici a státním institucím) byla vycpána jazykem kompetencí a po 30 letech máme RVP bez učiva.
