Článek
ČESKÝ JAZYK
JAZYKOVÉ VYUČOVÁNÍ
1. ROČNÍK
(Obsah učiva zpracován na 4 vyučovací hodiny týdně)
Přehled tematických celků
1. Aktivizace poznatků z 2. ročníku
2. Skladba
3. Nauka o slově
4. Hláskosloví a pravopis
5. Tvarosloví
6. Závěrečné shrnutí
Obsah tematických celků
1. Aktivizace poznatků z 2. ročníku
2. Skladba
a) Větné celky: rozlišování věty jednoduché a souvětí (v jasných případech); spojovací výrazy.
b) Souvětí. Počátky rozlišování jednotlivých vět v jednoduchých souvětích a seznámení s oddělováním vět v souvětí čárkami.
c) Věta jednoduchá. Základní skladebná dvojice – podmět a přísudek (nesložité případy s oběma členy vyjádřenými.)
3. Nauka o slově
a) Význam slov. Slova souznačná a protikladná (procvičování učiva z 2. ročníku). Slova s významem nadřazeným, podřazeným a souřadným. Stejné znění slov různého významu.
b) Slova příbuzná a jejich odlišování od tvarů téhož slova.
4. Hláskování a pravopis
a) Opakování učiva o slabikách a hláskách, o rozdělení hlásek, o psaní y po souhláskách tvrdých a i po souhláskách měkkých, o psaní písmene ě a o psaní výslovnosti souhlásek párových na konci a uvnitř slov.
b) Psaní i, y po obojetných souhláskách uvnitř slov. Osvojení si řad vyjmenovaných slov. Výcvik v správném psaní y po obojetných souhláskách uvnitř vyjmenovaných slov a běžných slov s nimi příbuzných a v psaní i po obojetných souhláskách uvnitř slov.
c) Abeceda (opakování z 2. ročníku). Vyhledávání abecedně řazených slov a řazení slov podle prvního písmene i podle dalších písmen.
5. Tvarosloví
a) Podstatná jména. Pochopení čísla a rodu podstatných jmen. Seznámení s pojmem skloňování na základě poznání pádů. Určování pádů (pádovými otázkami), čísla a rodu podstatných jmen.
b) Vlastní jména. Výcvik v správném psaní vlastních jmen osob, zvířat, měst, vesnic, hor, řek (prohlubování učiva 2. ročníku) a nejběžnějších vlastních jmen zemí, států a příslušníků národů.
c) Slovesa. Seznámení s pojmem časování na základě poznání slovesné osoby, čísla a času. Neurčitek (infinitiv). Určování osoby, čísla a času slovesných tvarů. Poznání systému slovesných tvarů v přítomném, budoucím a minulém čase oznamovacího způsobu.
d) Slovní druhy. Poznání systému slovních druhů a výcvik v jejich rozlišování (v jednoduchých případech).
6. Závěrečné shrnutí.
Poznámka
Při výcviku v psaní i,y po obojetných souhláskách jde o psaní i,í a y,ý uvnitř slov mimo koncovku, to znamená v kořeni a v příponě. Termíny kořen a přípona žáci k odůvodnění tohoto pravopisného jevu nepotřebují znát. I pravopis např. slova slepýš odůvodňují tím, že jde o vyjmenované slovo, a pravopis např. slova balík tím, že není mezi vyjmenovanými slovy.
Učivo o psaní i,y po obojetných souhláskách uvnitř slov může učitel podle vlastního uvážení probírat po částech v průběhu celého roku.
PSANÍ
(Obsah učiva zpracován na 1 vyučovací hodinu týdně)
Přehled tematických celků
1. Opakování velkých a malých písmen abecedy
2. Tvarové skupiny písmen a číslic
3. Římské číslice
4. Aplikační cvičení
Obsah tematických celků
1. Opakování velkých a malých písmen abecedy
Na základě zjištění písařské úrovně žáků odstraňování individuálních nedostatků v kvalitativních a kvantitativních znacích písma.
2. Tvarové skupiny písmen a číslic
Psaní velkých a malých písmen abecedy, podle tvarových skupin písmen a číslic. Individuální odstraňování nedostatků. Postupná automatizace psacího pohybu, vytváření návyku plynulého, přiměřeně rychlého a úhledného osobitého rukopisu. Kontrola vlastního písemného projevu.
3. Římské číslice
Čtení a psaní římských číslic. Užití římských číslic v praxi – v místním regionu, významných letopočtů apod.
4. Aplikační cvičení
Seznámení se s vyplňováním poštovních formulářů.
Praktické uplatňování podacího lístku, poštovní průvodky, poštovní poukázky, telegramu (při různých příležitostech). Úprava písemného projevu v sešitech při jednoduchých zápisech, pracovních poznámkách.
SLOHOVÝ VÝCVIK
(Obsah předmětu zpracován na 1 vyučovací hodinu týdně)
1. Stylizace a kompozice
a) Stylizace; správný pořádek slov ve větě, slohové hodnocení slov a slovních spojení, výběr vhodných výrazů.
b) Kompozice: základní členění jazykového projevu, vytváření nadpisu (i samostatně).
2. Výcvik v souvislých jazykových projevech
a) Cvičení v pozorování: pojmenování pozorovaných předmětů, jevů i vlastní činnosti a vyjadřování se o nich.
b) Odpovědi na otázky (i na základě vlastních zkušeností). Postupné vytváření souvisejících celků (ústně i písemně). Vytváření dovednosti ptát se na určená slova v textu.
c) Reprodukce (kratších textů): synonymní obměny slov a slovních spojení; sestavování osnovy přečteného textu (za vedení učitele).
d) Vypravování podle obrázků nebo podle série obrázků a na základě vlastních zážitků: časová posloupnost vypravovaných dějů, úvod a závěr vypravování. Využití jednoduché osnovy sestavené žáky za vedení učitele. (Ústně nebo písemně s ústní přípravou.)
e) Popis jednoduchých předmětů z nejbližšího okolí, přehledných obrázků a jednoduché vlastní činnosti, např. při hygienické péči o sebe: využití přirovnání, odstraňování mechanického užívání sloves být a mít. Práce podle jednoduché osnovy sestavované žáky za vedení učitele. (Ústně i písemně).
f) Formy společenského styku: požádání o informace a podání informace, uvítání návštěvy a rozloučení se, blahopřání (ústně i písemně), jednoduché sdělení na pohlednici (úprava a náležitosti sdělení).
ČTENÍ A LITERÁRNÍ VÝCHOVA
Obsah předmětu
(Obsah učiva je zpracován na 4 vyučovacích hodin týdně)
1. Čtení, jazyková výchova
Správné a uvědomělé čtení přiměřených textů. Plynulé čtení souvětí, soustředění na významovou stránku odstavců a větších celků. Uplatnění členění textů (frázování) a větného přízvuku. Při výrazném čtení užití vhodné síly, výšky a barvy hlasu. Uvědomělé a dostatečně rychlé čtení tiché.
Jazyková výchova: správné a ekonomické dýchání, rozvoj znělého hlasu, artikulace a výslovnost.
Rozšíření slovní zásoby, přesnější rozlišení významu slov, volba vhodného výrazu a významového odstínu. Gramaticky správná tvorba vět, odpovědí na otázky z četby. Reprodukce textů. Jednoduchá osnova textu. Vyprávění zážitků z četby.
2. Literární výchova
Literární činnosti
Poslech a čtení ukázek v čítance, v časopisech a knihách (tiché čtení), počáteční čtení výrazné;
Souvislosti spojování obsahu textu s ilustrací; vyprávění pohádky nebo povídky (i podle osnovy); přednes básně nebo úryvku prózy; účast na dramatizaci pohádky, povídky nebo básně s dějem; rozlišení hlavní a vedlejší postavy pohádky, povídky nebo pověsti, zhodnocení jejich povahových vlastností; určení místa a času, děje; poznání rytmu a rýmu, odlišení verše od prózy.
Pojmy
Porozumění pojmům a výrazům při praktické činnosti: přirovnávání, zosobnění; pověst, povídka; výrazné čtení; postava, děj, prostředí; dějství v divadelní hře (jednání); herec.
Charakteristika textů
1. Naukové texty
Texty učebnic předmětů a disciplín, které jsou součástí učebního plánu 1. stupně základní školy v příslušném ročníku (pročítají se v souvislosti s učivem dané disciplíny); další vhodná nauková literatura v rámci doplňkové četby.
2. Dětská periodika
Beletristické a naukové texty různého žánrového zaměření.
3. Čítankové texty (modelový výčet)
Poezie: F. Halas, Dětem; J. Brukner, Klíč od království; J. Kainar, Nevídáno, neslýcháno.
Pohádky a pohádková dobrodružství: Říha – Tille, Zvířátka a Petrovští a jiné pohádky; J. Horák, Český Honza; H. Ch. Andersen, Princezna na hrášku; Z. Malinský, Dům ve sluneční ulici.
Povídky ze života dětí: G. Lindová, Bílý kamínek, J. Lepmanová, Dobrou noc, Goscinny – Sempé, Mikulášovy patálie, A. Lindgrenová, Děti z Bulerbynu.
Pohádky a povídky o zvířatech: R. Moric, Povídala liščí máma.
Pověsti: A. Jirásek, Staré pověsti české.
Scénky a hry: J. Kainar, Zlatovláska.
4. Společná četba knih (modelový výčet)
- F. Halas, Dětem; V. Nezval, Věci, květiny, zvířátka a lidé pro děti.
- B. Němcová, Pohádky; K. J. Erben, České pohádky; J. Seifert, Mahulena, krásná panna.
- A. Lindgrenová, Emil Neplecha.
