Článek
23. díl - horizonty
Pokud bycho se snažili „definovat všeobecné vzdělání“ jsou dvě cesty:
1/ jednou provždy vyjmenovat jeho obsah, což není příliš reálné,
2/ poměrně přesně definovat jeho funkci a kritéria, podle nichž poznáme, zda určitý obsah do všeobecného vzdělání patří.
Návrh definice: Všeobecné vzdělání je společný, systematicky uspořádaný a předprofesní základ poznání, který zahrnuje takové znalosti, dovednosti a kulturní obsahy, jejichž osvojení vytváří předpoklady pro porozumění hlavním oblastem přírody, člověka, společnosti a kultury, pro další učení a pro vznik nových poznávacích souvislostí v průběhu života.
Důležitá jsou zde jednotlivá kritéria.
Společný znamená, že nejde pouze o individuální zájem (učitele či žáka). Některé věci považujeme za natolik důležité, že je má znát každý. Proto všeobecné vzdělání vytváří také společný kulturní a komunikační prostor.
Předprofesní znamená, že jeho primárním účelem není příprava na konkrétní povolání. Kvadratická rovnice se neučí proto, že každý bude matematikem, stejně jako se mitochondrie neučí proto, že každý bude biologem.
Systematicky uspořádaný znamená, že nejde o encyklopedickou sbírku zajímavostí. Poznatky mají vytvářet struktury: číslo, algebra, rovnice, funkce; buňka, organismus, genetika, evoluce; antika, středověk, novověk, moderní společnost.
A nejdůležitější je generativnost. Získaná znalost umožňuje vznik dalšího poznání. To odpovídá tomu, o čem jsme mluvili předtím. Znalost uložená v dlouhodobé paměti není pouze výsledkem vzdělávání. Stává se nástrojem dalšího porozumění.
Z toho lze dokonce vytvořit poměrně přesný test pro zařazování učiva do všeobecného vzdělání. U každého obsahu bychom se ptali: Je základem pro další poznání? Propojuje se s větším množstvím dalších poznatků? Je významný pro pochopení určité oblasti světa? Má význam přesahující jednu konkrétní profesi? Patří ke kulturnímu dědictví nebo společnému referenčnímu rámci společnosti? Je jeho neznalost později obtížně nahraditelná, protože na něm staví další učení?
Pak začíná být zřejmé, proč mají některé poznatky ve všeobecném vzdělání silnější postavení než jiné.
Zdroj:
