Hlavní obsah

Leporelo 15. Když se zodpovědnost a včasná příprava stávají nevýhodou…

Foto: Jiri Bochez / GPT

Gabriela Uždilová Jiránková: Často se k politickým rozhodnutím nevyjadřuji, ale nyní musím. Musím se přiznat, že v posledních dnech sleduji zprávy přicházející z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy s čím dál větším rozčarováním.

Článek

Místostarostka města Česká Skalice Gabriela Uždilová Jiránková komentuje na sociální síti postup MŠMT: „V České Skalici jsme několik měsíců intenzivně připravovali sloučení základní a mateřské školy od 1. ledna 2027. Nešlo o jednoduché rozhodnutí. Znamenalo to obrovské množství jednání, administrativní práce, organizačních změn a také odpovědnosti vůči zaměstnancům, rodičům i dětem. Postupovali jsme podle pravidel, která stát nastavil. A nyní se dozvídáme, že pravidlo, kvůli kterému jsme ke sloučení přistoupili, možná přestane platit.“

Kolikrát se ještě budou měnit pravidla za pochodu? A kdo se konečně zastane těch, kteří svou práci dělají zodpovědně a včas?

Jen několik příkladů z poslední doby:

Slučování školských organizací – stanoví se hranice 180 dětí, zřizovatelé začnou připravovat sloučení, řeší organizační, personální, ekonomické i právní záležitosti. A nyní přicházejí informace, že by se tato povinnost mohla zrušit.

Elektronická spisová služba – školy se připravují na novou povinnost, investují čas, finance, absolvují školení. A termín zavedení se odkládá.

Nové školní vzdělávací programy (ŠVP) – pedagogové se vzdělávají, připravují nové dokumenty, přizpůsobují výuku novým požadavkům. A podklady či harmonogramy se opět mění.

Školní stravování a spotřební koš – další připravované změny, další nejistota a další otázky, co vlastně bude platit.

A víte, co mě na tom všem mrzí nejvíce?

Že na tento přístup doplácejí především ti, kteří nic nepodceňují.

Ředitelé škol, pedagogové, vedoucí školních jídelen i zřizovatelé, kteří nečekají na poslední chvíli. Sledují legislativu, účastní se školení, připravují dokumenty, plánují rozpočty, přijímají rozhodnutí a věnují změnám stovky hodin práce.

A pak přijde další zpráva z ministerstva. Změna se odkládá, přehodnocuje, nebo se dokonce uvažuje o jejím úplném zrušení.

A ti, kteří postupovali zodpovědně a s předstihem, jsou paradoxně „po zásluze potrestáni“.

V České Skalici jsme několik měsíců intenzivně připravovali sloučení základní a mateřské školy od 1. ledna 2027. Nešlo o jednoduché rozhodnutí. Znamenalo to obrovské množství jednání, administrativní práce, organizačních změn a také odpovědnosti vůči zaměstnancům, rodičům i dětem.

Postupovali jsme podle pravidel, která stát nastavil.

A nyní se dozvídáme, že pravidlo, kvůli kterému jsme ke sloučení přistoupili, možná přestane platit.

Jak to máme vysvětlovat veřejnosti?

Proč jste se sloučením spěchali? Proč jste vytvořili jednu velkou organizaci? Proč jste nepočkali?

Odpověď je přitom jednoduchá. Protože jsme respektovali pravidla, která nám stát stanovil. Protože jsme nechtěli nic nechávat na poslední chvíli. Protože jsme chtěli postupovat zodpovědně.

Nejsem proti změnám ve školství. Naopak. Pokud mají smysl, jsou promyšlené a přinesou skutečné zlepšení, mají mou podporu.

Ale školství potřebuje především stabilitu, předvídatelnost a důvěru.

Z komentářů na FB k postu:

A.

Když si třeba vzpomenu, kolik promarněného času a zbytečné energie jsem věnovala různým školením kvůli maturitám z češtiny, kdy i sami lektoři tápali v tom, jaká vlastně konečná podoba zkoušky a jejího hodnocení bude … A za rok bylo zase všechno jinak! A to je jen jeden příklad za všechny, absurdních počinů „těch nahoře“ včetně neustálých úprav ŠVP byla spousta. Máte pravdu, promyšlené a smysluplné změny ve školství jsou na místě, ale takhle mně připadá, že kompetentní lidé „tam nahoře“ vymýšlejí nesmysly, aby vykázali nějakou činnost …

B.

Katastrofa - a nikdo za to nenese odpovědnost. Když jsme se v roce 1989 scházeli na náměstí a doufali v lepší budoucnost, tak sem jsme se určitě dostat nechtěli.

C.

Souhlasím s vámi. A ještě nechápu, že se vrací k něčemu, co už tady bylo a neosvědčilo se to. Např. desetiletá školní docházka, kdy děti vycházely z 8. ročníku a 2 roky dokončily na střední škole nebo učilišti. Dále slovní hodnocení, které tady už také bylo. A největší škoda je, že se opustilo jednotné školství. Je to neštěstí pro žáky, kteří se přestěhují do jiné školy.

D.

S tou naši vládou ,to chce dělat až na poslední chvíli,neboť to stále mění a měnit budou, vzdyť oni sami se nedokážou dohodnout. hrůza.

E.

Ve školství pracuji dlouho. A dlouhodbě se setkávám právě s takovým chaosem. A to jsi ještě Gábino, nezmínila další „nápad“ - přijímačky na střední se mají dělat na základkách a ještě před podáním přihlášek. A věřte nám, učitelům a ředitelům, tohle nás opravdu unavuje. Strašně. Mnoho marné práce, která když je dokončena, tak se zjistí, že byla zbytečná. Protože přijde nový ministr a s ním nové „nápady“. Diví se dnes někdo, že ve školství chybí 12 tisíc! kvalifikovaných učitelů? já ne. Diví se někdo, že mlaší kolegové odchází? Proč se experimentuje právě v tomto odvětví?

F.

Snad ani nebudu komentovat co se děje v sociální oblasti…tam už nevím, zda se smát nebo brečet! A bohužel to nejvíce odnášejí děti.

G.

No jestli jste sloučili školku se školou, tak nejste normální.

Zdroj:

https://www.pedagogicke.info/2026/11/gabriela-uzdilova-jirankova-kdyz-se.html

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz