Hlavní obsah

Leporelo 7. Viník je znám: spokojený ředitel aneb Systém podpory a vedení ředitelů škol

Foto: Jiri Bochez / GPT

Podklady

Článek

NÁRODNÍ ZPRÁVA TALIS 2024 (OECD) Ředitelé (nejen) jako předagogičtí lídři

Čeští ředitelé se ve srovnání s průměrem zúčastněných zemí EU dle svého vyjádření častěji věnují vybraným činnostem pedagogického vedení. Výuku ve třídách často nebo velmi často sleduje 64 % českých ředitelů oproti 52 % v průměru EU. Ještě výraznější rozdíl je patrný ve vytváření podmínek pro spolupráci učitelů při rozvíjení nových výukových postupů, které se často věnuje 78 % českých ředitelů oproti 63 % v EU. Oba rozdíly jsou statisticky významné. Zpětnou vazbu učitelům na základě svého pozorování poskytují čeští ředitelé o něco častěji (66 % oproti 63 %), nicméně tento rozdíl není statisticky významný. V České republice nadprůměrný podíl ředitelů reportoval nedostatek času pro pedagogické vedení (39 %) v porovnání s průměrem zemí EU (26 %). To může souviset s vysokou mírou administrativního zatížení (viz dále). Současně se ukázalo, že řediteli uváděná míra nedostatku času pro pedagogické vedení významně nesouvisí s tím, jak vnímají pedagogické vedení ředitele samotní učitelé.

Formální hodnocení učitelů v českých školách vede nejčastěji k opatřením zaměřeným na zlepšování výuky a profesní rozvoj, často také k finančnímu ocenění. Podle 86 % českých ředitelů jsou v návaznosti na hodnocení většinou nebo vždy s učiteli projednány nedostatky ve výuce (v EU 68 %) a 84 % uvádí vytvoření plánu dalšího profesního rozvoje (oproti 49 % v EU). Téměř polovina ředitelů (48 %) uvádí jako obvyklý důsledek hodnocení zvýšení platu nebo vyplacení finanční odměny (v EU 14 %) a přibližně třetina (35 %) přidělení mentora, který má učiteli pomoci zlepšit výuku (EU 22 %). Méně často hodnocení vede ke změně možností kariérního postupu (14 %, v EU 8 %), propuštění či neprodloužení smlouvy (6 %, EU 1 %), změně pracovních povinností (5 %, EU 6 %) nebo finančním sankcím (2 %, EU 2 %).

Výše zmíněné vytváření plánů profesního rozvoje na základě formálního hodnocení učitelů je v českých školách v evropském srovnání mimořádně rozšířené – podíl ředitelů, kteří uvádějí, že formální hodnocení učitelů většinou nebo vždy vede k vytvoření plánu jejich dalšího profesního rozvoje, je v České republice o 35 procentních bodů vyšší než v průměru EU. Podobně jako v předchozích letech vyjádřila naprostá většina ředitelů spokojenost s podporou, které se jim dostává od zaměstnanců školy (97 %). Přestože se ve srovnání s rokem 2018 snížila potřeba podpory ze strany správních orgánů na jakékoliv úrovni veřejné správy o 6 procentních bodů na 66 %. Polovina českých ředitelů je spokojena se svým platem, což je více než v průměru zemí EU (42 %). Od roku 2018 se tento podíl zvýšil o 14 procentních bodů, přičemž tento vývoj odpovídá nárůstu spokojenosti u učitelů. S podmínkami své pracovní smlouvy bez ohledu na plat je spokojeno 73 % českých ředitelů, což je výrazně více než v průměru zemí EU (61 %). Obecně převládá vysoká spokojenost ředitelů se svým zaměstnáním (96 % v ČR, 94 % v průměru zemí EU). Hodnocení jednotlivých výroků zaměřených na spokojenost ředitele s profesí a pracovním prostředím se od roku 2018 významně nezměnilo.

Zdroj: https://www.pedagogicke.info/2026/11/csi-narodni-zprava-talis-2024.html

VÝSTUPY EXPERTNÍ SKUPINY Vize Systému podpory a vedení ředitelů škol 24. 2. 2025

24 % zástupců ředitele od konkurzu odrazuje, že ředitele vybírají politici a ne odborníci. Snížení administrativní zátěže ředitelů: Návrh reaguje na problém, že čeští ředitelé tráví značnou část své pracovní doby administrativní správou školy namísto zajištění pedagogické kvality vzdělávání. Strategie 2030+ zdůrazňuje potřebu snižování nepedagogické zátěže škol (Strategická linie 4) a doporučuje delegování administrativních úkolů na jiné pracovníky.

Zdroj: https://edu.gov.cz/wp-content/uploads/2025/04/Vystupy-expertni-skupiny_Vize-Systemu-podpory-a-vedeni-reditelu-skol.pdf

SYSTÉM PODPORY A VEDENÍ ŘEDITELŮ ŠKOL PRIORITY 2025-2027

Ředitelé škol v České republice hrají zásadní roli v zajišťování kvality vzdělávání a implementaci cílů a opatření klíčových strategických dokumentů, jako je Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ (Strategie 2030+). Podle dat mezinárodních studií (OECD 2018) činí rozhodnutí ředitele školy v České republice téměř 70 % všech rozhodnutí ovlivňujících klíčové parametry v zajištění kvality činností škol a ovlivňujících kvalitu vzdělávání.

To potvrzuje, že ředitelé nejsou pouze manažeři provozu školy, ale především pedagogičtí lídři, jejichž hlavním úkolem je podporovat profesní rozvoj učitelů a tím i zlepšovat vzdělávací výsledky žáků. Školský zákon definuje odpovědnosti ředitele školy v širokém spektru, včetně naplňování rámcových vzdělávacích programů, zajištění kvality vzdělávání, profesního rozvoje učitelů a vytváření podpůrného klimatu pro vzdělávání. Nicméně metaanalýzy (Hattie, 2008; Marzano, Waters & McNulty, 2005; Robinson, Lloyd & Rowe, 2009) ukazují, že ze všech stylů řízení školy má právě pedagogické vedení nejvýraznější dopad na výsledky žáků.

Efektivní ředitelé se soustředí na vytváření podmínek pro výuku tím, že budují sdílenou vizi, systematicky reflektují výukové strategie a podporují profesní růst učitelů. Výzkumy ukazují, že efektivní pedagogické vedení má pozitivní vliv nejen na úspěšnost žáků, ale také na pracovní spokojenost a wellbeing učitelů. Podle studie České školní inspekce (2021) je právě kvalita pedagogického vedení klíčovým znakem úspěšných škol. Tento přístup podporuje i studie Mudráka a Zábrodské (2025), která ukázala, že kvalita vedení školy má výraznou souvislost s pracovní spokojeností učitelů. Naopak nedostatečná podpora ze strany vedení je spojena s vyšší mírou vyhoření a nižší mírou profesního zaujetí.

Posilujeme různými formami vedení, řízení a podporu ředitelů škol, protože místní a regionální úroveň může efektivně zajišťovat významnou část aktivit navržených expertní skupinou a přispívat tak ke kvalitě pedagogického vedení škol. Docílíme toho použitím nástrojů, které mohou přinést bezprostřední posun (učící se komunity a práce s velkými zřizovateli), ale i přípravou hlubších systémových změn způsobu řízení škol.

Učící se komunity jsou zde chápány jako regionální sdružení ředitelů škol, kteří mezi sebou sdílejí dobrou praxi, zejména v pedagogickém rozvoji škol, a jsou cíleně metodicky vedeni facilitátorem skupiny. Učící se komunity diskutují, implementují a vyhodnocují konkrétní postupy pro zkvalitňování pedagogické práce na školách a komunikují své výstupy metodickému centru (NPI) a ostatním skupinám. Učící se komunity pomáhají ředitelům překonávat izolovanost v jejich funkci, poskytují prostor pro inovace a zavádění nových přístupů do školské praxe a podporují kulturu spolupráce mezi školami.

Zdroj: https://edu.gov.cz/wp-content/uploads/2025/04/System-podpory-a-vedeni-reditelu-skol_Priority-2025-2027.pdf

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz