Článek
45. díl - přesahy
Čapkům příběh Agathon, čili o moudrosti, ukazuje, že moudrost není rychlost myšlení, ale schopnost správného úsudku ve správný čas. Moudrý člověk dokáže svou původní moudrost vyhodit do koše.
Je příznačné, že právě v době umělé inteligence se tato stará myšlenka vrací s novou naléhavostí. Norská vláda se rozhodla od školního roku 2026/2027 výrazně omezit používání generativní umělé inteligence na základních školách. Ne proto, že by AI byla sama o sobě nebezpečná, ale proto, že škola má podle norského premiéra děti především naučit důkladně společný základ číst, psát a počítat.
Toto rozhodnutí není útokem proti technologiím, je připomínkou něčeho podstatnějšího - každá technologie nahrazuje určitou lidskou činnost. AI zasahuje do oblasti komunikace - používání slov, které jsme do nedávna považovali za výhradní znak inteligence lidského druhu - dokáže AI napodobit s udivující přesností. Právě proto začíná být cenné to, co žádný algoritmus neumí: lidský úsudek a prožitek.
AI slovům nerozumí, pracuje s embeddingy (vnoření slov do číselného prostoru představil Yoshua Bengio s týmem již v roce 2003), masovému rozšíření napomohl český vědec Tomáš Mikolov a jeho tým (včetně Jeffa Deana či Ilyi Sutskevera) z Googlu, kteří vyvinuli slavný algoritmus převádění slov na vektory (Word2Vec, 2013). Vůbec první vygenerovaný text byl v češtině.
Možná by se měl především učit proces, jak AI texty generuje, ale business navázaný na používání nové technologii akceleruje její vývoj. Problém ovšem nastává v polarizované a atomizované společnosti, kde orákulum umělé inteligence posiluje její polarizaci tím, že nám stále potvrzují naše vlastní přesvědčení. V takové případě se schopnost naslouchat stává jednou z nejdůležitějších lidských ctností.
Možná právě zde leží největší paradox současného vzdělávání. V době, kdy se stále více hovoří o digitálních kompetencích, uplatnění na trhu, začínají být nejcennější vlastnosti, které vedou ke spolupráci nad společným úkolem, a to jsou trpělivost, velkorysost, laskavost, poctivost, pokora, odpuštění, ochota učit se od druhých, laskavost. Vše, co se zdá, nejen v dnešních školách, ale také ve společnosti chybí.
Budoucnost škol vůbec nesouvisí s používáním umělé inteligence. Škola bude tím lepší, čím lépe dokáže vychovat lidi, kteří budou umět žít i bez umělé inteligence. Právě to se dnes snaží připomenout Norsko a jiné země. Chrání prostor ve smyslu eseje Hanny Arendt - vytváří chráněný prostor, v němž mohou opakovaně vznikat předpoklady toho, co žádný stroj vytvořit nedokáže – člověka.
Zdroj:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-norove-pritvrzuji-po-mobilech-u-deti-dostala-stopku-i-ai-309249
https://medium.seznam.cz/clanek/jiri-bochez-presahy-39-arendt-obnova-naseho-spolecneho-sveta-289405
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1_Mikolov
https://www.youtube.com/watch?v=lTe-cB1q-aA
https://domaci.hn.cz/c1-67682750-bdquo-neco-je-proste-hodne-hodne-spatne-ldquo-uznavany-odbornikna-ai-mikolov-odchazi-z-cvut-nesehnal-penize-na-vyzkum
